Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 245/2022-72

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 20 796,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 927,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 927,50 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 13 869 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 072,50 Kč od datum do zaplacení, úroku 29 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 539,88 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 927,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 927,50 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 13 869 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 072,50 Kč od [datum] do zaplacení, úroku 29 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 539,88 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 796,50 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu číslo s produktovým názvem C 2 zelená v hotovosti měsíční číslo. Na základě této smlouvy byly žalovanému při jejím uzavření poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky (zápůjčka) ve výši 9 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli zaplatit poplatek v částce 9 069 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy při sazbě 29 % ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkovou částku 18 069 Kč se žalovaný zavázal splatit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 004 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem uhradil pouze 2 072,50 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni datum ve výši 539,88 Kč a sankčních poplatků ve výši 300 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná částka 20 796,50 Kč sestává z dlužné části jistiny ve výši 8 000 Kč, dlužné části poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 7 996,50 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 4 500 Kč a sankčních poplatků ve výši 300 Kč. Dále žalobce požadoval výše uvedený kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce 539,88 Kč, běžící smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné části jistiny 8 000 Kč od datum do zaplacení a běžící zákonný úrok z prodlení rovněž z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný svůj dluh neuhradil, přestože byl k plnění vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav:

Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, a žalovaný spolu dne datum sjednali dohodu označenou jako Smlouva o zápůjčce číslo. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. Obdržení jistiny úvěru žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek ve výši 9 069 Kč, který se skládal z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy při sazbě 29 % ročně v částce 2 206 Kč; z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 388 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 475 Kč. Celkovou částku 18 069 Kč se žalovaný zavázal splatit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 004 Kč, z toho poslední splátka činila 1 001 Kč (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne datum). Při uzavírání smlouvy si předchůdce žalobkyně vyžádal od žalovaného informace o jeho osobních, příjmových a výdajových poměrech (prokázáno zákaznickou kartou). Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, celkem uhradil 2 072,50 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z předmětné smlouvy z původního věřitele na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek). V důsledku neplnění podmínek smlouvy žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum ke splacení (a to do dne datum) všech dlužných částek po splatnosti plynoucích ze smlouvy o zápůjčce, které ke dni datum dle evidence žalobkyně činily v souhrnu 21 336,38 Kč včetně příslušenství. Současně s výzvou zaslala žalobkyně žalovanému oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (prokázáno výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne datum včetně oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum (prokázáno výzvou k úhradě dluhu - předžalobní upomínkou ze dne datum včetně dokladu o odeslání).

4. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně sjednali smlouvu o zápůjčce dle a násl. z. č. , (dále jen „ “). Podle o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Původní věřitel uzavřel smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele ( a ). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení , nutno posoudit rovněž podle zákona č , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“).

6. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú., ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ust. § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ust. § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle , 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného ( z.s.ú.). Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Porušení uvedené povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní ( ) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti.

13. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce vycházel zejména z informací, které si sám aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně či neveřejných, které mu jsou dostupné z jeho účasti v zájmových sdruženích. Původní věřitel nezjistil žádný negativní záznam ohledně osoby žalovaného v registrech BRKI, NRKI, příjmení ani ve své vlastní interní databázi. Předchůdce žalobkyně rovněž zjistil, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení ani proti němu nebyla v době uzavření smlouvy vedena žádná exekuce. Dále zjistil, že průkaz totožnosti žalovaného není veden v databázi neplatných dokladů. Ohledně příjmů a výdajů žalovaného vycházel původní věřitel ze statistických modelů a dále žalobkyně odkázala na zákaznickou kartu žalovaného vyplněnou při uzavírání smlouvy. Ze všech získaných informací předchůdce žalobkyně usoudil, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dána. V zákaznické kartě je uvedeno, že v době poskytnutí zápůjčky žil žalovaný v nájmu, byl rozvedený, měl učňovské vzdělání a byl nezaměstnaný. příjmení příjem žalovaného činil 26 544 Kč. Výdaje žalovaného dle zákaznické karty činily 5 800 Kč (z toho 1 800 Kč interní splátky a 4 000 Kč všechny ostatní výdaje). Žalovaný předložil při vyplňování zákaznické karty dvě výplatní pásky za měsíce duben, květen 2019.

14. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele soud konstatuje, že skutečnosti uvedené v zákaznické kartě zůstávají v rovině tvrzení (ke kartě např. nejsou přiloženy kopie daných výplatních pásek). Pravdivost údajů v zákaznické kartě tak nepovažuje soud za prokázanou. Karta evokuje dojem, že byla vyplněna pouze formálně s cílem zápůjčku za každou cenu poskytnout. Co se týče výdajů žalovaného, je zřejmé, že jejich měsíční výše uvedená v zákaznické kartě v době poskytnutí zápůjčky neodpovídá realitě. Žalovaný žil dle zákaznické karty v nájmu, výše všech jeho výdajů (tj. jídlo, bydlení, hygiena, telefon, aj.) tak nemohla činit uváděné 4 000 Kč. Předchůdce žalobkyně kalkuloval s čistým příjmem žalovaného ve výši 26 544 Kč měsíčně, kdy tento příjem měl žalovaný doložit předložením výplatních pásek. Žalobkyně tyto výplatní pásky soudu nedoložila. Zároveň se dle karty mělo jednat o výplatní pásky za měsíce duben a květen 2019. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta až v měsíci červenci 2019, kdy byl už dle karty nezaměstnaný a je tak zřejmé, že i údaj o příjmu v době poskytnutí zápůjčky není pravdivý. Soud tak uzavírá, že takové posouzení úvěruschopnosti považuje za nedostatečné a nelze jej hodnotit jako provedené řádně a s odbornou péčí, přičemž předchůdce žalobkyně zejména nevěnoval dostatečnou pozornost zjišťování skutečných příjmů a výdajů žalovaného.

15. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o zápůjčce byla splněna zákonná povinnost jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že předchůdce žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného danou zápůjčku po dobu jejího trvání splácet.

16. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky (resp. právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným) nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. věta první nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny zápůjčky. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že původní věřitel vyplatil z titulu smlouvy o zápůjčce žalovanému částku ve výši 9 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem částku 2 072,50 Kč a zbývá mu tak uhradit na jistině částku ve výši 6 927,50 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této dlužné části jistiny dle ve výši dle , a to ode dne datum (tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě stanovené žalovanému ve výzvě ze dne datum) do zaplacení. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

17. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle věta první , když neshledal důvodu pro jiný postup.

18. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. , tedy podle míru úspěchu účastníků ve věci za situace, kdy převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v průběhu řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.