Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 170/2022-36
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Bartošem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 114 949,65 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 111 504,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 111 504,65 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 445 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 012,10 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 685,32 Kč a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 111 504,65 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení v částce 26 378 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 111 504,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 111 504,65 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 445 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 012,10 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 685,32 Kč a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 111 504,65 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady řízení v částce 26 378 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 114 949,65 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku tohoto rozsudku z titulu neuhrazeného úvěru. K tomu uvedla, že dne 21. 11. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru k účtu číslo bankovní účet, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 145 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 11,9 % ročně v 60 měsíčních splátkách po 3 259 Kč. Mezi účastníky dále bylo smluveno, že žalovaný bude pojištěn proti neschopnosti splácet. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházela přitom jak z údajů veřejných, tak z údajů neveřejných, které měla k dispozici jako člen Skupiny anonymizováno banky. Tyto údaje žalobkyně komplexně analyzovala a porovnala je s demografickými a statistickými údaji. Vycházela zejména z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, příjmu žalovaného, výdajů žalovaného, výdajů žalovaného na splátky úvěrů, finanční rezervy žalovaného a pojištění úvěru. Žalobkyně takto zjistila, že žalovaný má kromě uzavírané smlouvy závazek též ze smlouvy o úvěru ze dne 31. 1. 2019, kdy hradil částku 5 808 Kč měsíčně. Ke dni uzavření smlouvy, ani nikdy v minulosti žalovaný nebyl v prodlení s úhradou tohoto dluhu. V registru příjmení nebyl u žalovaného uveden žádný negativní záznam. Z interní databáze žalobkyně nezjistila negativní skutečnosti o žalovaném. Ve věci žalovaného nebylo zahájeno insolvenční řízení. Žalovaný měl platné živnostenské oprávnění, a to od roku 2008. Trvalé bydliště žalovaného nebylo hlášeno na ohlašovně obecního úřadu. Žalobce uvedl svůj čistý měsíční příjem ve výši 45 000 Kč, který je při zohlednění výdajů dostatečný pro úhradu splátek ve výši 3 259 Kč. Tyto údaje žalobkyně porovnávala s obratem na účtu žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný podnikal v pohostinství, žalobkyně přihlížela též k tomu, že části příjmu dosahuje žalovaný v hotovosti. Žalovaný v žádosti uvedl výši pravidelných výdajů částkou 18 910 Kč. Co se týče výdajů na bydlení (tyto žalovaný tvrdil v částce 11 000 Kč), tyto žalobkyně porovnala se statistickými údaji. Žalobkyně dále zohlednila, že žalovaný je svobodný a bezdětný. Po poskytnutí úvěru tak žalovanému mělo zůstat 50,74 % mzdy. Na základě těchto skutečností žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet. Žalovaný uhradil pouze 18 splátek, byť byl o jejich úhradu opakovaně upomínán. V souladu se smlouvou tak byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžitou úhradu všech závazků vyplývajících ze smlouvy, čehož využila ke dni 11. 5. 2022 O tom byl žalovaný informován dopisem. Ke dni 25. 5. 2022 se pohledávka žalobkyně skládala z nesplacené jistiny ve výši 111 504,65 Kč, poplatků ve výši 3 445 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 13 012,13 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 1 685,32 Kč. I nadále však měla žalobkyně nárok na úhradu úroku ve výši 11,75 % ročně z jistiny a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny. Oba tyto úroky žalobkyně požaduje vedle sebe s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne sp. zn. 33 Odo 657/2005 , podle jehož závěrů mají každý z těchto úroků odlišnou funkci.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout bez nařízení jednání, soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “), vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo bez nařízení jednání rozhodnuto. Současně je v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Dne 21. 11. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu číslo. Na jejím základě měla žalobkyně žalovanému poskytnout částku 145 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně žalobkyni vrátit v 60 měsíčních splátkách po 3 259 Kč. Pro případ, že by žalovaný nehradil splátky tak, jak bylo domluveno, bylo mezi účastníky smluveno, že je žalobkyně oprávněna požadovat úhradu též úroku z prodlení ve výši stanovené podzákonným předpisem. Ukončit smlouvu bylo možno z důvodů uvedených ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně, přičemž v případě ukončení smlouvy byl žalovaný povinen žalobkyni uhradit vyčerpanou jistinu s příslušenstvím a uplatněnými smluvními pokutami (zjištěno ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 21. 11. 2019 a z formuláře Standardní informace o spotřebitelském úvěru). V případě, že by žalovaný nehradil splátky v době a ve výši, jak bylo smluveno, byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit (zjištěno z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele účinné od 1. 11. 2016), čímž by došlo k ukončení smlouvy (zjištěno ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně).
6. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala výpis z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 7. 6. 2019 do 2. 12. 2019, přičemž po celou sledovanou dobu měl žalovaný k na účtu k dispozici dostatečné množství peněžních prostředků pro úhradu plateb (zjištěno z výpisů z tohoto účtu za uvedené období). Dále si vyžádala výpis z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 8. 5. 2019 do 6. 12. 2019, přičemž i na tomto účtu měl žalovaný po celou sledovanou dobu dostatek peněžních prostředků (zjištěno z výpisů z tohoto účtu za uvedené období). Žalovaný měl další jeden závazek, a to ve výši 336 760 Kč (nesplacená jistina ve výši 275 417 Kč), který měl splácet po 5 808 Kč, a to na základě smlouvy ze dne 31. 1. 2019. Tento úvěr splácel žalovaný řádně a včas (zjištěno z výpisu z BRKI, NRKI a příjmení ze dne 13. 11. 2019). Žalovaný žalobkyni uvedl, že nepobírá invalidní důchod, nebyl mu přiznán průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P a není v pracovní neschopnosti (zjištěno z čestného prohlášení o zdravotním stavu pojištěného ze dne 21. 11. 2019), je svobodný, dosahuje příjmů z podnikání 540 000 Kč ročně, resp. 45 000 Kč měsíčně čistého, bydlí v nájmu s náklady na bydlení ve výši 11 000 Kč měsíčně a dále má náklady ve výši 4 500 Kč. Dále uvedl, že má další závazky z půjček, zápůjček a spotřebitelských úvěrů ve výši 275 417 Kč, které splácí po 5 808 Kč. Vlastní kreditní kartu s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč a s výší nesplacené jistiny 9 586,48 Kč (zjištěno z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí Osobní úvěr a ze žádosti o poskytnutí osobního úvěru ze dne 21. 11. 2019).
7. Dne 145 000 Kč poskytla žalobkyně žalovanému částku 145 000 Kč (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu ke dni 25. 5. 2022 a z interního účetního dokladu pro jednoduché zápisy ZM i CZK ze dne 21. 11. 2019). Žalovaný splátky nehradil ve výši a v čase, jak bylo mezi účastníky domluveno, byť byl žalobkyní upomínán (zjištěno z upomínky z 24. 8. 2021). Žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a požadovala okamžitou úhradu poskytnuté částky spolu s příslušenstvím (zjištěno z výzvy k okamžitému splacení dluhu z 23. 3. 2022 včetně dodejky).
8. Ke dni 25. 5. 2022 část jistiny ve výši 111 504,65 Kč, poplatky ve výši 3 445 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 012,13 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 685,32 Kč (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu ke dni 25. 5. 2022).
9. Žalovaný byl k úhradě upomínán dne 3. 6. 2022 (zjištěno z upomínky z uvedeného dne).
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni 21. 11. 2019 (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a vzhledem k tomu, že žalovaný smlouvu uzavřel jako spotřebitel (§ 419 o. z.) též podle zákona o spotř. úvěru. Žalobkyně se totiž zavázala na žádost žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve smluvené výši (145 000 Kč) a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit spolu se smluveným úrokem.
16. Žalobkyně tak byla podle § 86 zákona o spotř. úvěru povinna před uzavřením smlouvy zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že této své povinnosti žalobkyně nedostála. Žalobkyně věděla, že žalovaný v posledním roce uzavírá již druhou smlouvu o úvěru na vyšší částku. Na základě smlouvy, která je předmětem tohoto řízení, mělo být žalovanému poskytnuto 145 000 Kč, na základě smlouvy z ledna 2019 bylo žalovanému poskytnuto 336 760 Kč. Žalovaný měl dále dluh na kreditní kartě ve výši 9 586,48 Kč. Jen v posledních 12 měsících tak závazky žalovaného vzrostly téměř o půl milionu korun. Z toho je zřejmé, že finanční situace žalovaného byla natolik špatná, že žalovaný byl nucen v krátkém časovém úseku si získat peněžní prostředky ve výši jím tvrzeného ročního příjmu prostřednictvím úvěrů. Žalobkyně se navíc, při vědomí této skutečnosti, ani nezajímala (resp. to netvrdí) o to, zda žalovaný do jím tvrzených příjmů zahrnuje pouze příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, zda do něj zahrnuje i příjmy z úvěrů či zda tyto příjmy nějak zohledňuje. Na tom nic nemění ani to, že žalovaný byl schopen úvěr poskytnutý mu dříve onoho roku do uzavření smlouvy se žalobkyní řádně splácet. Mezi uzavřením těchto dvou smluv uplynulo pouze několik měsíců a žalovaný byl tak do té doby povinen uhradit pouze několik málo splátek. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žalobkyně nezkoumala dostatečným způsobem schopnost žalovaného úvěr splácet. Smlouva, kterou žalobkyně se žalovaným uzavřela, je proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru neplatná. K neplatnosti smlouvy přitom soud musí přihlédnout z úřední povinnosti s ohledem na závěr vyslovený v rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, č. C -679/18, OPR-Finance proti GK.
17. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit jistinu úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru). Soud proto žalobkyni přiznal neuhrazenou jistinu ve výši 111 504,26 Kč. Co se týče doby, dokdy měl žalovaný jistinu žalobkyni vrátit, zde má soud za prokázané, že žalobkyně požadovala okamžité vrácení jistiny dne 26. 5. 2022, přičemž žalovaný, který byl v řízení pasivní, netvrdil, že by tato lhůta k plnění nebyla přiměřená. Je přitom povinností účastníka řízení rozhodné skutečnosti tvrdit. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný byl povinen poskytnutou jistinu úvěru, resp. její neuhrazenou část, žalobkyni vrátit právě do 26. 5. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplacenou jistinu v této době nevrátil a netvrdil, že by za své prodlení nebyl odpovědný, náleží žalobkyni též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády (§ 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ), tedy ve výši 11,75 %, a to ode dne následujícího po dni, dokdy měl žalovaný částku vrátit, tedy ode dne 27. 5. 2022. Soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení v této výši od 27. 5. 2022 do zaplacení.
18. Ve zbylém rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení příslušenství pohledávky a smluvených poplatků, soud žalobu zamítl, a to s ohledem na to, že smlouva, kterou byly smluvní úroky a poplatky smluveny, je neplatná a žalobkyni tak nárok na uhrazení této částky nesvědčí.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “), tak, že žalobkyni přiznal náhradu nákladů v plné výši. Žalobkyně sice byla ve věci částečně neúspěšná, avšak pouze v rozsahu 3 % požadované částky, tedy v rozsahu zcela nepatrném. Při tarifní hodnotě 114 949,65 Kč (§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , dále jen„ AT“) činí odměna za jeden úkon právní služby 5 700 Kč. Soud přiznal žalobkyni odměnu za celkem tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, předžalobní výzvu a návrh ve věci samé, obojí podle § 11 odst. 1 písm. d) AT). Ke každému z těchto úkonů náleží žalobkyni též náhrada hotových výdajů zástupce, a to po 300 Kč za každý z úkonů (§ 13 odst. 1 , odst. 4 AT). Vzhledem k tomu, že je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, přiznal soud žalobkyni též náhradu této daně ve výši 3 780 Kč (21 % z 18 000 Kč). Žalobkyni dále náleží náhrada uhrazeného soudního poplatku ve výši 4 598 Kč Celkem tak soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 26 378 Kč.
20. Lhůtu k plnění určil soud v délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. obec plnění náhrady nákladů řízení určil soud podle § 149 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, je možné se jejího splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.