Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 237/2022-45

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 29 108,08 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 812,30 Kč s kapitalizovaným úrokem z částky 6 812,30 Kč ve výši 8,05% od datum do datum ve výši 2 991,36 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 812,30 Kč ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 22 295,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky ode dne datum do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 812,30 Kč s kapitalizovaným úrokem z částky 6 812,30 Kč ve výši 8,05% od [datum] do [datum] ve výši 2 991,36 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 812,30 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 22 295,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s tím, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu

o zápůjčce číslo na jejímž základě byly žalované dne datum poskytnuty finanční prostředky ve výši částka, a to převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit tyto finanční prostředky včetně obchodního úroku ve výši částka a administrativního poplatku ve výši 7 500 Kč. To vše se žalovaná zavázala uhradit formou 29 měsíčních splátek ve výši 932 Kč, přičemž poslední splátka měla činit částku 925 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a žalobkyně tak ke dni datum zápůjčku zesplatnila. Žalovaná dluží na jistině částku 7 896,30 Kč, na obchodním úroku částku 9 911 Kč a na administrativním poplatku částku 750 Kč. Žalobkyně má dále právo na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni do zesplatnění ve výši 11,51 Kč a za období od zesplatnění do datum ve výši 4 933,27 Kč, smluvní pokuty ve výši 51 Kč a 4 955 Kč, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 600 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek ( ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku částka a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši částka a administrativním poplatkem ve výši 7 500 Kč za 29 měsíců (celkem náklady zápůjčky činily 17 953 Kč), a to v 29 splátkách po 935 Kč a poslední (29.) splátce ve výši 925 Kč. Dále bylo mezi stranami smluveno, že pokud by žalovaná nehradila své splátky včas, byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité zaplacení všech splátek včetně těch, které měly být splatné v budoucnu (prokázáno smlouvou o zápůjčce a obchodními podmínkami). Dále byla žalobkyně oprávněna požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem, smluvní pokutu a náklady za upomínání (prokázáno smlouvou o zápůjčce, sazebníkem

a obchodními podmínkami). Smluvní pokuta za dobu do zesplatnění zápůjčky byla sjednána ve výši 0,1% – 0,5 % denně z dlužné splátky v závislosti na době prodlení. Při uzavírání smlouvy předložila žalovaná výpis z účtu, z nějž pro posouzení úvěryschopnosti vyplývá toliko, že žalovaná měla čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši částka (nikoliv 23 072 Kč, jak tvrdila žalobkyně) a splácela další úvěr měsíční splátkou ve výši 1 368 Kč/měsíčn. Nic dalšího ohledně toho, jakým způsobem ověřovala žalobkyně úvěryschopnost žalované, nedoložila. Žalované byla vyplacena částka 10 000 Kč dne datum, avšak žalovaná neplnila řádně a včas svou povinnost splácet v pravidelných stanovených splátkách (prokázáno výpisem splátkového kalendáře, vyčíslením pohledávky). Žalobkyně vyzvala žalovanou opakovaně k úhradě dluhu, následně ke dni datum půjčku zesplatnila. Dlužnou částku tvoří dlužná jistina ve výši 7 896,30 Kč, obchodní úrok ve výši 9 911 Kč a administrativní poplatek ve výši 750 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do zesplatnění ve výši 11,51 Kč a za období od zesplatnění do datum ve výši 4 933,27 Kč, smluvní pokuta ve výši 51 Kč a 4 955 Kč, a náklady spojených s uplatněním pohledávky ve výši 600 Kč.

5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě , (dále jen„ o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru, jelikož všechny rozhodné skutečnosti nastaly za jejich účinnosti.

6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 86 a 87 zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru (kterým se podle § 2 zákona rozumí i peněžitá zápůjčka), posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

8. Judikatura Evropského soudního dvora (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy

o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést (a to i přes tuto podmínku námitky stanovenou v zákoně o spotřebitelském úvěru). Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

9. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy

a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její úvěruschopnost. Žalovaná doložila pouze své příjmy ze zaměstnání, které jsou navíc ve svém průměru podstatně nižší, než uváděla žalobkyně. Již v době uzavření smlouvy měla žalovaná další závazky, které splácela. Žalobkyně dále nezjišťovala náklady na bydlení a další náklady žalované. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce číslo. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnuté částky, sníženou o zaplacené částky (z žaloby vyplývá, že před podáním žaloby zaplatila žalovaná na jistině a administrativním poplatku celkem částku 3 187,70 Kč), tedy 6 812,30 Kč. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle a 1970 o. z. z dlužné jistiny ve výši 6 812,30 Kč od e dne následujícího po zesplatnění do zaplacení (výrok I.). Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ).

10. Ve zbývajícím rozsahu, co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 22 295,78 Kč (tj. 29 108,08 Kč – 6 812,30 Kč) a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 295,78 Kč ode dne následujícím po zesplatnění do zaplacení byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta (výrok II.).

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když žalobkyně sice byla z větší části se svým uplatněným nárokem neúspěšná, avšak žalované žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.