Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 437/2022-47
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 14 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 100 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 458,33 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od datum do datum a z částky 3 900 Kč za dobu od datum do zaplacení a co do úroku ve výši 769,24 Kč a dále ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 100 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 458,33 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 3 900 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a co do úroku ve výši 769,24 Kč a dále ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 14 100 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum s žalovanou, na jejímž základě byly žalované, po předešlém prověření její schopnosti poskytnutý úvěr splácet, předány peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků v 60 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje dnem datum, poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne datum, přičemž uhradila pouze částku 3 900 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na úrok ve výši 2 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 033,29 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 866,71 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činil dluh 17 700 Kč, kdy součástí této částky je i navýšení uplatňované původním věřitelem, které však žalobkyně žalobou neuplatňuje. Žalobkyně tedy požaduje po žalované úhradu částky v celkové výši 14 100 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 100 Kč (dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 966,71 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 133,29 Kč). Dále žalobkyně požadovala po žalované úrok sjednaný ve výši 20,25 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 10 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od datum do datum, ve výši 1 125 Kč a dále ve výši 20,25 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 10 000 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od datum do datum, ve výši 458,33 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. Podáním doručeným soudu datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku kapitalizovaného za dobu od datum do datum ve výši 355,76 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od datum do zaplacení. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby učiněnému ve věci před zahájením prvního jednání, soud usnesením ze dne 16. 11. 2022 č. j. EPR 275650/2022-12 v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované. Žalobkyně se nadále tedy proti žalované domáhala úhrady částky ve výši 14 100 Kč spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 458,33 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení a spolu s úrokem kapitalizovaným ve výši 769,24 Kč a dále ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do zaplacení.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den datum, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku 10 000 Kč v hotovosti proti podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 18 000 Kč v 60 týdenních splátkách ve 300 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Úroková sazba v případě smlouvy na 60 týdnů činila 32,15 % ročně (prokázáno Fajnpujčkou- Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum). V žádosti o uzavřením smlouvy žalovaná uvedla, že je vedena na úřadu práce a pobírá sociální dávky ve výši 9 500 Kč, v domácnosti žije s manželem, jehož příjem činí 16 290 Kč, celkový příjem domácnosti tedy činil 25 790 Kč. Žalovaná bydlela v nájemním bytě, měla jedno nezaopatřené dítě, výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) činily 8 450 Kč, ostatní výdaje 8 000 Kč a celkové splátky dalších závazků činily 1 825 Kč. K doložení svých příjmů a výdajů měla žalovaná předložit bankovní výpisy a nájemní smlouvu (prokázáno kartou zákazníka-Žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne datum). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum původní věřitel společnost právnická osoba postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne datum. Oznámení bylo žalované odesláno dne datum a žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 17 700 Kč včetně příslušenství do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum). K úhradě dlužné částky v celkové výši 16 451,25 Kč byla žalovaná vyzvána rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do datum s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalované odeslána dne datum (prokázáno z výzvy k plnění ze dne datum a podacího lístku ze dne datum).
5. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a tato se jí zavázala spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč vrátit ve sjednaných 60 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná konkrétní tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal před uzavřením předmětné smlouvy úvěruschopnost žalované, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalované. Doložila soudu pouze žádost žalované o úvěr, z této listiny je však pouze zřejmé, že žalovaná uvedla, že je vedena u úřadu práce a pobírá sociální dávky ve výši 9 500 Kč, v domácnosti žije s manželem, jehož příjem činí 16 290 Kč, měla vyživovací povinnost k jednomu nezaopatřenému dítěti, výdaje na bydlení v nájmu (nájem, inkaso, energie) činily 8 450 Kč, ostatní výdaje 8 000 Kč a celkové splátky dalších závazků činily 1 825 Kč. Kromě dalších závazků žalované nebyly její výdaje blíže specifikovány. Touto listinou však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalované a jejího manžela ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. Navíc z žádosti o poskytnutí úvěru je zjevné, že domácnost žalované byla závislá na sociálních dávkách a splácí další půjčky ve splátkách po 1 825 Kč měsíčně. Již tato skutečnost vzbuzuje pochybnosti o solventnosti žalované a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by původní věřitel prověřil splácení těchto závazků žalovanou či že by žalovanou lustroval v dostupných registrech a databázích. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku, neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením dané smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované s řádnou péčí a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 10 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnila, a to dle tvrzení žalobkyně částku v celkové výši 3 900 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 6 100 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč – úhrada ve výši 3 900 Kč). Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 6 100 Kč, a to ode dne datum, když žalovaná byla k vrácení peněžitého plnění vyzvána až oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne datum a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do datum. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.
6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 o. s. ř., když soud neshledal důvody k prodloužení této lhůty ani k umožnění plnění ve splátkách.
7. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.