Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 164/2022-33
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 19.844,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.014 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9.830,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.484,65 Kč, a částky 473 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.014 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9.830,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.484,65 Kč, a částky 473 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19.844,56 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 19.844,56 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.484,65 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19.672,41 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, smluvní pokuty ve výši 9.068,96 Kč. V žalobě tvrdila, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa číslo Součástí smlouvy byl Předpis splátek, který tvoří její přílohu číslo. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25.776 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení a úvěru a inkasním poplatku. Celkovou částku 55.776 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 3.984 Kč, splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a celková splatnost závazku připadla na 10. 3. 2020. Žalovaný však neuhradil sjednanou částku řádně a včas, když uhradil celkem 19.986 Kč, která odpovídá 5 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady byly alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství. Na jistinu úvěru tak byla alokována částka 10.155,44 Kč a na příslušenství částka 9.830,56 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částku 35.790 Kč, tj. zůstatek jistiny 19.844,56 Kč a zůstatek smluvního příslušenství 15.945,44 Kč. Závazek ze smlouvy nebyl původním věřitelem zesplatněn, splatnost tak nastala ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 10. 3. 2020. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 5. 8. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 61.076,88 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 19.844,56 Kč, nesplaceného smluvního úroku 1.258,90 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 9.432,60 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1.788,89 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 3.465,05 Kč, postoupeného sankčního poplatku 3.000 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 4.838,28 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3.448,60 Kč, postoupené smluvní pokuty ve výši 13.500 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak je nesplacená jistina 19.844,56 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1.258,90 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 9.432,60 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1.788,89 Kč, nesplacený inkasní poplatek 3.465,05 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 3.726,97 Kč (tj. úrok 15 % ročně z částky 19.844,56 Kč od 11. 3. 2020 do 11. 6. 2021), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.484,65 Kč, (tj. úrok od 11. 3. 2020 do 11. 6. 2021 z částky 19.844,56 Kč), účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 473 Kč (za odeslaný dopis 39 Kč, cesta pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka 2x po 217 Kč), smluvní pokuta ve výši 9.068,96 Kč (tj. ve výši 0,1 % z jistiny 19.844,56 Kč od 11. 3. 2020 do 10. 6. 2021). Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalovanému odeslána dne
18. 10. 2021.
2. Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 17. 10. 2022, č. j. 18 C 164/2022 -26, které nabylo právní moci dne 7. 12. 2022, bylo řízení zastaveno o částku 28.741,37 Kč, představující kapitalizovaný úrok 19.672,41 Kč a smluvní pokutu 9.068,96 Kč, neboť žalobkyně vzala žalobu v tomto rozsahu zpět podáním ze dne 21. 9. 2022. Předmětem řízení zůstala žaloba o zaplacení částky 19.844,56 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 2.484,65 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 473 Kč.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
5. Ze žádosti o úvěr pro podnikatele adresované společnosti právnická osoba, že dne 10. 1. 2019 žalovaný, označený IČO a rodným číslem, adresou pobytu a místem podnikání, požádal o poskytnutí úvěru jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, kdy uvedl, že předmětem jeho podnikání je výroba kovových konstrukcí, stavební práce, a to ve výši 30.000 Kč na 14 měsíců ve splátkách po 3.984 Kč. Jako příjmy uvedl příjem z podnikání a dalších výdělečných činnosti ve výši 31.207 Kč, měsíční výdaje domácnosti 14.661 Kč. Dále uvedl, že má jedno vyživované dítě do 26 let, je ženatý, že má další dvě půjčky, a to u věřitele anonymizována čtyři slova) ve výši 14.000 Kč a zbývá doplatit 9.070 Kč, a u věřitele anonymizována dvě slova ve výši 22.000 Kč a zbývá doplatit 32.110 Kč, a že dluhy nejsou po splatnosti. Dále uvedl, že předložil živnostenský list.
6. Ze smlouvy označené jako„ Smlouva o podnikatelském úvěru“ číslo že dne 10. 1. 2019 žalovaný, označeným IČO a rodným číslem, a právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřeli dohodu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v částce 30. 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši 2.888 Kč (zápůjční úroková sazba činila 15 %), úplatou za poskytnutí úvěru ve 14.700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.788 Kč a inkasním poplatkem za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 5.400 Kč, celkem tedy částku 55.776 Kč, zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 3.984 Kč, kdy první splátku se zavázal zaplatit do měsíce od podpisu smlouvy a každou další splátku do měsíc po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Celkové náklady spotřebitelského úvěru tak byly sjednány ve výši 25.776 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti celou částku úvěru. Žalovaný dále prohlásil, že smlouvu uzavřel jako podnikatel v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Strany dále sjednaly pro případ, že dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas smluvní pokutu výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, s tím, že pokuta je splatná v dnes následující po dni prodlení. Součástí smlouvy byla Příloha č. 1 předpis splátek, ve kterém je uveden rozpad jednotlivých splátek.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z přílohy k této smlouvě, a z potvrzení o zaplacení kupní ceny, že žalobkyně jako postupník a společnost právnická osoba, IČO, jako postupitel, uzavřely dne 19. 7. 2021 dohodu, kterou postupitel postoupil žalobkyni své pohledávky za dlužníky uvedenými v příloze číslo této smlouvy, mj. pohledávku za žalovaným ze smlouvy číslo.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky a z poštovního podacího archu České pošty, s. p., že dne 9. 8. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky z uvedené smlouvy o úvěru, sdělovala mu výši pohledávky ke dni 19. 7. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě do 10 dnů od obdržení dopisu.
9. Z výzvy a z poštovního podacího archu České pošty, s. p., že dne 20. 10. 2021 právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému výzvu o k zaplacení dlužné částky z uvedené smlouvy o úvěru, a to ke dni sepisu výzvy, tj. ke dni 18. 10. 2021, ve výši 60.871,16 Kč, a že jej současně upozornil na skutečnost, že pokud nebude zaplaceno do 1. 11. 2021, bude podána žaloba.
10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 10. 1. 2019 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, došlo k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne vyplatila žalovanému v hotovosti částku 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši 2.888 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 14.700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.788 Kč, inkasním poplatkem za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 5.400 Kč, celkem částku 55.776 Kč, zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 3.984 Kč, kdy první splátku se zavázal zaplatit do měsíce od podpisu smlouvy a každou další splátku do měsíc po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Celkové náklady spotřebitelského úvěru tak byly sjednány ve výši 25.776 Kč. Strany dále sjednaly pro případ, že dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas smluvní pokutu výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, s tím, že pokuta je splatná v dnes následující po dni prodlení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr z tvrzení žalovaného zaznamenaných v žádosti o uvěr. Pohledávka z uvedené smlouvy byla dne 19. 7. 2021 postoupena žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámením odeslaným dne 9. 8. 2021 žalovanému oznámila postoupení pohledávky a vyzvala k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Před podáním žaloby byl žalovaný výzvou právního zástupce žalobkyně odeslanou dne 20. 10. 2021, vyzván k zaplacení. Žalovaný uhradil částku 19.986 Kč.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.
19. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.
20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
21. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 10. 1. 2019 smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč a tuto povinnost splnila. Žalovaný se zavázal zaplatit celkové náklady úvěru ve výši 25.776 Kč. Soud hodnotí smlouvu jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, jelikož byl poskytnut fyzické osobě, která sice uvedla ve smlouvě IČO, avšak ve smlouvě nebyl uveden konkrétní podnikatelský záměr ani připojen podnikatelský projekt, na který měl být úvěr poskytnut. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy, že by byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Smlouvu o úvěru je tak nutno považovat podle ustanovení § 87 odst. 2 ZSÚ za neplatnou. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku 30.000. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný zaplatil celkem částku 19.986 Kč. Žalovaný sám v řízení nenamítal žádné jiné plnění, žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení částky 10.014 Kč. Ve smyslu § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na závěry uvedené ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , soud určuje splatnost bezdůvodného obohacení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaný tedy není dosud v prodlení a nárok žalobkyně na úroky z prodlení je tudíž neoprávněný. Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.
22. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobkyně jednak tím, že vzala žalobu zpět o částku 28.741,37 Kč, zavinila částečné zastavení řízení, dále byla v řízení částečně neúspěšná, a žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, žádné náklady řízení z důvodu jeho procesní pasivity nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.