Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 275/2022-51

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Bodnárikovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

se sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 56 475Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 975 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 12 975 Kč od 18.2.2022 do zaplacení a dále částku 11 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 11 500 Kč od 18.2.2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 12 000 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 148,75 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 405,83 Kč, úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do 17.2.2022, s úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 2 025 Kč od 18.2.2022 do zaplacení, s úroky ve výši 23,19 % ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, dále co do částky 20 000 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 723,09 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 1 993,18 Kč, s úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 24 500,06 Kč od 8.1.2022 do 17.2.2022, s úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 13 000,06 Kč od 18.2.2022 do zaplacení, s úroky ve výši 23,43 % ročně z částky 24 500,06 Kč od 8.1.2022 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 19.5.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 24 975 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 148,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 405,83 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a dále úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a dále částku 31 500 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 723,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 993,18 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 500,06 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a dále úrokem ve výši 23,43 % ročně z částky 24 500,06 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, uzavřel dne 2.10.2020 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo přičemž před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč, jenž se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26.11.2021. Žalovaná splátky řádně nesplácela a za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze částku 2 025 Kč, která byla započtena na úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 525 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 500 Kč Poslední platba ze strany žalované byla uhrazena dne 9.10.2020. Žalovaná částka tak představuje dlužnou jistinu ve výši 15 000 Kč, dlužný úrok ve výši 1 475 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 3000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 500 Kč, a dále plynoucí úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny, jenž žalobce částečně kapitalizoval ke dni 7.1.2022, a dále plynoucí úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny od 8.1.2022 do zaplacení, přičemž pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 7.1.2022. Vedle toho právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, uzavřel dne 11.7.2020 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo přičemž před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 25 000 Kč, jenž se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 5 000 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 750 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4.9.2021. Žalovaná splátky řádně nesplácela a za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze částku 13 500 Kč, která byla započtena na úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 5000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000,06 Kč a jistinu ve výši 499,94 Kč Poslední platba ze strany žalované byla uhrazena dne 9.10.2020. Žalovaná částka tak dále představuje dlužnou jistinu ve výši 24 500,06 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 999,94 Kč a dále plynoucí úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny, jenž žalobce částečně kapitalizoval ke dni 7.1.2022, a dále plynoucí úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny od 8.1.2022 do zaplacení, přičemž pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 7.1.2022. Přes výzvu k zaplacení žalovaná dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, proto soud věc projednal v její nepřítomnosti dle

4. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná ke dni uzavření úvěrové smlouvy 11.7.2020 měla bydlet v nájemním bytě bez dětí. Měla být zaměstnána v hlavním pracovním poměru u právnická osoba, anonymizováno, jako obsluha strojů na dobu neurčitou. Jako příjem uvedla mzdu ve výši 15 189 Kč. U výdajů uvedla, že má výdaje na bydlení 2 500 Kč, osobní výdaje ve výši 5 000 Kč a tedy použitelný příjem měl být 7 689 Kč.

5. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná ke dni uzavření úvěrové smlouvy 2.10.2020 měla bydlet v nájemním bytě bez dětí. Měla být zaměstnána v hlavním pracovním poměru u právnická osoba, anonymizováno, jako obsluha strojů na dobu neurčitou. Jako příjem uvedla mzdu ve výši 14 746 Kč. U výdajů uvedla, že má výdaje na bydlení 2 500 Kč, osobní výdaje ve výši 5 000 Kč, splátky úvěru ve výši 3 375 a tedy použitelný příjem měl být 3871 Kč.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba s žalovanou dne 11.7.2020 uzavřel smlouvu číslo v níž se společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 750 Kč (3 000 Kč měsíčně) spolu s úrokem ve výši 5000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč, celkem tedy 45 000 Kč.

7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 14.4.2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dluhu ve výši 63 134,48Kč z úvěrové smlouvy číslo. Výzva byla podána na poštu dne 19.4.2022.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba s žalovanou dne 2.10.2020 uzavřel smlouvu číslo v níž se společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč (1 800 Kč měsíčně) spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 000Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, celkem tedy 27 000 Kč.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalované dne 3.2.2022 oznámil postoupení pohledávky za žalovanou z neuhrazených úvěrů na žalobkyni a současně žalovanou vyzval, aby do 10 dnů od obdržení dopisu uhradila částku 67 675 Kč. Oznámení bylo předáno na poštu dne 4.2.2022, jak vyplývá z podacího lístku.

10. Ze seznamů postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy číslo.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce, smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikovaných v seznamu pohledávek a úprava vzájemných práv a povinností smluvních stran při realizaci dohodnutého postoupení pohledávek.

12. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

13. Žalovaná uzavřela dne s právním předchůdcem žalobkyně dne 11.7.2020 smlouvu, v níž se společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 750 Kč (3 000 Kč měsíčně) spolu s úrokem ve výši 5 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně se před uzavřeném smlouvy zabýval její schopností úvěr splácet, přičemž tyto informace si vyžádala od žalované a zaznamenal do zákaznické karty. Žalovaná uhradila pouze 13 500 Kč z poskytnuté částky 25 000 Kč. Žalovaná dále uzavřela dne 2.10.2020 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, v níž se společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč (1 800Kč měsíčně) spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně se před uzavřeném smlouvy zabýval její schopností úvěr splácet, přičemž tyto informace si vyžádala od žalované a zaznamenal do zákaznické karty. Žalovaná uhradila pouze 2 025 Kč Kč z poskytnuté částky 10 000 Kč. Dne datum uzavřeli právní předchůdce společnost právnická osoba, na straně postupitele a žalobkyně na straně postupníka smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž byly i pohledávky za žalovanou z titulu uzavřených smluv o úvěru. Předchůdce žalobkyně žalovanou vyzval dne 3.2.2022 k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy o oznámení o postoupení pohledávek, která byla předána k poštovní přepravě dne 4.2.2022.

14. Dle , (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporu zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Jelikož se jednalo o úvěr je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdce se před uzavřením obou smluv zabýval schopností žalované úvěr splácet, avšak získané údaje jinak ověřil ani nevyhodnotil. Dle zákaznické karty k prvnímu úvěru ze dne 11.7.2020 měla být žalovaná zaměstnána s příjem ve výši 15 189 kč a měla výdaje v celkové částce 7 500Kč (osobní výdaje 5 000 Kč, výdaje na bydlení 2 500 Kč). Žalované pak měsíčně mělo zůstávat 7 689 Kč a z této částky měla být hrazena splátka úvěru ve výši 3 000 Kč měsíčně. Právní předchůdce však vycházel pouze z údajů od žalované a nijak si tyto údaje neověřoval, přičemž už částka 2500 Kč na bydlení neodpovídá běžnému nájemnému v samostatné domácnosti v okrese Chomutov za rok 2020. V druhém případě, kdy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované další úvěr ve výši 15 000 kč, opět vycházel jen z údajů uvedených žalovanou, přičemž sama žalovaná uvedla, že se jí snížil příjem na částku 14 746Kč, tedy měla mít příjem ještě nižší než v prvém případě. Právní předchůdce žalobkyně pak ani v tomto případě nijak příjem ani výdaje neověřoval. Výdaje pak měly činit 10 375 Kč a zůstávat žalované tak mělo pouze 3 871 Kč. Z této částky pak měla hradit měsíčně 1 800 Kč, tedy téměř polovinu jejího zbývajícího nijak neověřeného příjmu. Ani v jednom případě právní předchůdce žalobkyně tyto údaje uváděné žalovanou neověřoval. Již Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 25.7.2018, uzavřel, že věřitel nedostojí své povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, pokud nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Soud tak uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s odbornou péči při posouzení úvěruschopnosti žalované, když vyšel pouze z údajů uvedených žalovanou. Soud si je vědom, že možnosti poskytovatele úvěru jsou limitovány, avšak nelze připustit, aby poskytovatele zcela rezignovali na zjišťování a ověřování údajů uvedených žalovanou. Je pravdou, že v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( zákona o spotřebitelském úvěru) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle ). Ostatně k výkladu zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

22. V případě neplatnosti smlouvy je pak nezbytné postupovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení dle a násl. , neboť žalovaná je povinna vydat, oč se obohatila z neplatného právního úkonu. Žalované byl v prvém případě poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč a uhradila částku 13 500 Kč, zbývá ji tedy uhradit částka 11 500 Kč. V druhém případě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, z něhož uhradila částku 2 025 Kč, zbývá tedy uhradit 12 975 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do těchto částek a žalované uložil jejich zaplacení žalobkyni, na niž byly dle a násl. pohledávky za žalovanou postoupeny. Pokud šlo o žalované příslušenství, úrok z prodlení, pak již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k zaplacení obou částek až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3.2.2022, přičemž dle , se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetím pracovním dnem po odeslání (zásilka odeslána 4.2.2022). Dne 17.2.2022 tedy nastala splatnost bezdůvodného obohacení, když žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě do 10 dnů od doručení dopisu, a dnem 18.2.2022 se dle dostala do prodlení a byla povinna zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení dle , který žalobkyně požadovala v nižší výši než nařízením vlády stanovené (výrok I.). Ve zbytku žalobního nároku (viz výše) soud žalobu zamítl (výrok II.). Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti.

23. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení rozhodl dle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná sice byla z větší části úspěšná, avšak žádné prokazatelné náklady řízení jí nevznikly.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 975 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 12 975 Kč od 18.2.2022 do zaplacení a dále částku 11 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 11 500 Kč od 18.2.2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 12 000 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 148,75 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 405,83 Kč, úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do 17.2.2022, s úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 2 025 Kč od 18.2.2022 do zaplacení, s úroky ve výši 23,19 % ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, dále co do částky 20 000 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 723,09 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 1 993,18 Kč, s úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 24 500,06 Kč od 8.1.2022 do 17.2.2022, s úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 13 000,06 Kč od 18.2.2022 do zaplacení, s úroky ve výši 23,43 % ročně z částky 24 500,06 Kč od 8.1.2022 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. <b>Odůvodnění</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 19.5.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 24 975 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 148,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 405,83 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a dále úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky 15 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a dále částku 31 500 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 723,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 993,18 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 500,06 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a dále úrokem ve výši 23,43 % ročně z částky 24 500,06 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], uzavřel dne 2.10.2020 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] přičemž před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč, jenž se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26.11.2021. Žalovaná splátky řádně nesplácela a za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze částku 2 025 Kč, která byla započtena na úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 525 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 500 Kč Poslední platba ze strany žalované byla uhrazena dne 9.10.2020. Žalovaná částka tak představuje dlužnou jistinu ve výši 15 000 Kč, dlužný úrok ve výši 1 475 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 3000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 500 Kč, a dále plynoucí úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny, jenž žalobce částečně kapitalizoval ke dni 7.1.2022, a dále plynoucí úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny od 8.1.2022 do zaplacení, přičemž pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 7.1.2022. Vedle toho právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřel dne 11.7.2020 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] přičemž před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 25 000 Kč, jenž se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 5 000 Kč a odměnou za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 750 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4.9.2021. Žalovaná splátky řádně nesplácela a za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze částku 13 500 Kč, která byla započtena na úrok za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 5000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000,06 Kč a jistinu ve výši 499,94 Kč Poslední platba ze strany žalované byla uhrazena dne 9.10.2020. Žalovaná částka tak dále představuje dlužnou jistinu ve výši 24 500,06 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 999,94 Kč a dále plynoucí úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny, jenž žalobce částečně kapitalizoval ke dni 7.1.2022, a dále plynoucí úroky a úroky z prodlení z dlužné jistiny od 8.1.2022 do zaplacení, přičemž pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 7.1.2022. Přes výzvu k zaplacení žalovaná dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, proto soud věc projednal v její nepřítomnosti dle 4. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná ke dni uzavření úvěrové smlouvy 11.7.2020 měla bydlet v nájemním bytě bez dětí. Měla být zaměstnána v hlavním pracovním poměru u [právnická osoba], [anonymizováno], jako obsluha strojů na dobu neurčitou. Jako příjem uvedla mzdu ve výši 15 189 Kč. U výdajů uvedla, že má výdaje na bydlení 2 500 Kč, osobní výdaje ve výši 5 000 Kč a tedy použitelný příjem měl být 7 689 Kč. 5. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná ke dni uzavření úvěrové smlouvy 2.10.2020 měla bydlet v nájemním bytě bez dětí. Měla být zaměstnána v hlavním pracovním poměru u [právnická osoba], [anonymizováno], jako obsluha strojů na dobu neurčitou. Jako příjem uvedla mzdu ve výši 14 746 Kč. U výdajů uvedla, že má výdaje na bydlení 2 500 Kč, osobní výdaje ve výši 5 000 Kč, splátky úvěru ve výši 3 375 a tedy použitelný příjem měl být 3871 Kč. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovanou dne 11.7.2020 uzavřel smlouvu [číslo] v níž se společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 750 Kč (3 000 Kč měsíčně) spolu s úrokem ve výši 5000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč, celkem tedy 45 000 Kč. 7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 14.4.2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dluhu ve výši 63 134,48Kč z úvěrové smlouvy [číslo]. Výzva byla podána na poštu dne 19.4.2022. 8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovanou dne 2.10.2020 uzavřel smlouvu [číslo] v níž se společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč (1 800 Kč měsíčně) spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 000Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, celkem tedy 27 000 Kč. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalované dne 3.2.2022 oznámil postoupení pohledávky za žalovanou z neuhrazených úvěrů na žalobkyni a současně žalovanou vyzval, aby do 10 dnů od obdržení dopisu uhradila částku 67 675 Kč. Oznámení bylo předáno na poštu dne 4.2.2022, jak vyplývá z podacího lístku. 10. Ze seznamů postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovanou z úvěrové smlouvy [číslo]. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník mezi sebou uzavřeli dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce, smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikovaných v seznamu pohledávek a úprava vzájemných práv a povinností smluvních stran při realizaci dohodnutého postoupení pohledávek. 12. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 13. Žalovaná uzavřela dne s právním předchůdcem žalobkyně dne 11.7.2020 smlouvu, v níž se společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 750 Kč (3 000 Kč měsíčně) spolu s úrokem ve výši 5 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně se před uzavřeném smlouvy zabýval její schopností úvěr splácet, přičemž tyto informace si vyžádala od žalované a zaznamenal do zákaznické karty. Žalovaná uhradila pouze 13 500 Kč z poskytnuté částky 25 000 Kč. Žalovaná dále uzavřela dne 2.10.2020 s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, v níž se společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč (1 800Kč měsíčně) spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně se před uzavřeném smlouvy zabýval její schopností úvěr splácet, přičemž tyto informace si vyžádala od žalované a zaznamenal do zákaznické karty. Žalovaná uhradila pouze 2 025 Kč Kč z poskytnuté částky 10 000 Kč. Dne [datum] uzavřeli právní předchůdce společnost [právnická osoba], na straně postupitele a žalobkyně na straně postupníka smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž byly i pohledávky za žalovanou z titulu uzavřených smluv o úvěru. Předchůdce žalobkyně žalovanou vyzval dne 3.2.2022 k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy o oznámení o postoupení pohledávek, která byla předána k poštovní přepravě dne 4.2.2022. 14. Dle , (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporu zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Jelikož se jednalo o úvěr je třeba posoudit uzavřený právní vztah dle zákona o spotřebitelském úvěru z.č. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdce se před uzavřením obou smluv zabýval schopností žalované úvěr splácet, avšak získané údaje jinak ověřil ani nevyhodnotil. Dle zákaznické karty k prvnímu úvěru ze dne 11.7.2020 měla být žalovaná zaměstnána s příjem ve výši 15 189 kč a měla výdaje v celkové částce 7 500Kč (osobní výdaje 5 000 Kč, výdaje na bydlení 2 500 Kč). Žalované pak měsíčně mělo zůstávat 7 689 Kč a z této částky měla být hrazena splátka úvěru ve výši 3 000 Kč měsíčně. Právní předchůdce však vycházel pouze z údajů od žalované a nijak si tyto údaje neověřoval, přičemž už částka 2500 Kč na bydlení neodpovídá běžnému nájemnému v samostatné domácnosti v okrese Chomutov za rok 2020. V druhém případě, kdy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované další úvěr ve výši 15 000 kč, opět vycházel jen z údajů uvedených žalovanou, přičemž sama žalovaná uvedla, že se jí snížil příjem na částku 14 746Kč, tedy měla mít příjem ještě nižší než v prvém případě. Právní předchůdce žalobkyně pak ani v tomto případě nijak příjem ani výdaje neověřoval. Výdaje pak měly činit 10 375 Kč a zůstávat žalované tak mělo pouze 3 871 Kč. Z této částky pak měla hradit měsíčně 1 800 Kč, tedy téměř polovinu jejího zbývajícího nijak neověřeného příjmu. Ani v jednom případě právní předchůdce žalobkyně tyto údaje uváděné žalovanou neověřoval. Již Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 25.7.2018, uzavřel, že věřitel nedostojí své povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, pokud nepostupuje s odbornou péči při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Soud tak uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval s odbornou péči při posouzení úvěruschopnosti žalované, když vyšel pouze z údajů uvedených žalovanou. Soud si je vědom, že možnosti poskytovatele úvěru jsou limitovány, avšak nelze připustit, aby poskytovatele zcela rezignovali na zjišťování a ověřování údajů uvedených žalovanou. Je pravdou, že v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( zákona o spotřebitelském úvěru) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle ). Ostatně k výkladu zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti. 22. V případě neplatnosti smlouvy je pak nezbytné postupovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení dle a násl. , neboť žalovaná je povinna vydat, oč se obohatila z neplatného právního úkonu. Žalované byl v prvém případě poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč a uhradila částku 13 500 Kč, zbývá ji tedy uhradit částka 11 500 Kč. V druhém případě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, z něhož uhradila částku 2 025 Kč, zbývá tedy uhradit 12 975 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do těchto částek a žalované uložil jejich zaplacení žalobkyni, na niž byly dle a násl. pohledávky za žalovanou postoupeny. Pokud šlo o žalované příslušenství, úrok z prodlení, pak již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k zaplacení obou částek až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3.2.2022, přičemž dle , se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetím pracovním dnem po odeslání (zásilka odeslána 4.2.2022). Dne 17.2.2022 tedy nastala splatnost bezdůvodného obohacení, když žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě do 10 dnů od doručení dopisu, a dnem 18.2.2022 se dle dostala do prodlení a byla povinna zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení dle , který žalobkyně požadovala v nižší výši než nařízením vlády stanovené (výrok I.). Ve zbytku žalobního nároku (viz výše) soud žalobu zamítl (výrok II.). Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti. 23. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení rozhodl dle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná sice byla z větší části úspěšná, avšak žádné prokazatelné náklady řízení jí nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.