Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 185/2022-30

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 211 120,17 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 152 240,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 152 240,41 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 58 879,76 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 211 120,17 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 58 879,76 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 152 240,41 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 11 889 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 152 240,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 152 240,41 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 58 879,76 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 211 120,17 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 58 879,76 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 152 240,41 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 11 889 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 211 120,17 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy, kterou se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně. právnická osoba dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, na podkladě které se právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit v pravidelných splátkách po 3 406,44 Kč, když úrok byl mezi stranami dohodnut na 6,50 % p. a., a to počínaje dnem datum, čemuž žalovaný nedostál, jelikož nehradil sjednané splátky řádně a včas, pročež předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a prohlásila úvěr za splatný v celé výši ke dni datum, přesto žalovaný úvěr nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalobkyně nyní požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 211 120,17 Kč (po započtení úhrad ve výši 23 870 Kč provedených po postoupení pohledávky) a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 211 120,17 Kč od datum do zaplacení. Celkem žalovaná do podání žaloby uhradila 147 757,59 Kč.

2. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila při uzavírání smlouvy úvěruschopnost žalovaného, tak, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v Žádosti o Konsolidaci úvěrů ze dne datum, která byla hodnocena individuálně a v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a principy obezřetného úvěrování. Byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích a insolvenční rejstřík. Žalovaný dále doložil potvrzení o výši příjmu a v tomto případě byl použit příjem ve výši 14 805 Kč (9 901 Kč dle potvrzení zaměstnavatele a 4 904 Kč potvrzením ČSSZ a dále ověřeno z běžného účtu vedeného u předchůdkyně žalobkyně). Následně předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjmy a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů. Bylo zjištěno, že žalovaný měl v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 5 416 Kč, přičemž 3 externí závazky byly tímto úvěrem konsolidovány. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně postupovala při uzavírání smlouvy s odbornou péčí. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z uvedené smlouvy předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovanou poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne datum. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:

5. Z y označené jako Smlouva o úvěru Konsolidace půjček ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba se zavázala poskytnout žalované částku 300 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala finanční prostředky vrátit formou měsíčních anuitních splátek v celkovém počtu 120. Měsíční splátka činila 3 406,44 Kč. Strany si sjednaly roční úrokovou sazbu 6,50 %. Část poskytnutých prostředků byla účelově určených, a to na splacení závazku ve výši 48 280,02 Kč u společnosti právnická osoba, 153 570,50 Kč u společnosti právnická osoba a část ve výši 95 057,16 Kč na závazek u společnosti právnická osoba Zbývající část jistiny měla být vyplacena na běžný účet žalované.

6. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum bylo prokázáno, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásila úvěr za splatný ke dni datum. Celková dlužná částka ke dni oznámení činila 271 246,11 Kč, kterou měl žalovaný uhradit nejpozději do datum.

7. u označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, bylo prokázáno, že právnická osoba prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávka z titulu smlouvy číslo byla postoupena žalobkyni.

9. Výzvou ze dne datum a kopií podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 236 041,55 Kč s příslušenstvím nejpozději do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Zároveň žalovaného upozornil, že neuhradí-li svůj dluh, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne datum.

10. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že finanční prostředky byly žalované poskytnuty, a to tak, že dne datum byly z jejího účtu uhrazeny konsolidované závazky částkou celkem 300 000 Kč ( , 153 570,50 Kč, 95 057,16 Kč a 3 092,32 Kč).

11. Ze žádosti o úvěr Konsolidace půjček (č. l. 13) soud zjistil, že žalovaná bydlela v pronájmu, měla učňovské vzdělání a byla zaměstnána ve společnosti právnická osoba s průměrným čistým měsíčním příjmem 14 805 Kč. Žalovaná vyživoval dvě děti a celkový čistý měsíční příjem domácnosti je 24 805 Kč. Pokud se týká závazků, bylo zjištěno, že žalovaná měla dva závazky u právnická osoba, a to jednak ve výši 48 280,02 Kč se splátkou 935 Kč měsíčně a jednak ve výši 95 057,16 Kč se splátkou 2 792 Kč měsíčně, a dále měla závazek u společnosti právnická osoba ve výši 153 570,50 Kč se splátkou 3 382 Kč měsíčně.

12. Z potvrzení o výši příjmu (č. l. 11) bylo zjištěno, že společnost právnická osoba potvrdila, že žalovaná má za posledních 12 měsíců průměrný čistý měsíční výdělek 9 263,58 Kč (celkem za rok 111 163 Kč) a nejsou jí prováděný srážky ze mzdy.

13. Z oznámení ČSSZ o výši důchodu (č. l. 15) bylo zjištěno, že od ledna rok byl paní příjmení jméno (pozn. soudu: jedná se o dřívější jméno žalované) zvýšen invalidní důchod na 4 904 Kč měsíčně.

14. Z dalších předložených listin soud s ohledem na níže rozvedený právní závěr již nic nezjišťoval. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

15. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o úvěru Konsolidace půjček ze dne datum se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalované částku 300 000 Kč při úrokové sazbě 6,50 % ročně s tím, že žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem uvedené společnosti vrátit v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 3 406,44 Kč. Žalovaná tyto finanční prostředky vyčerpala dne datum. Před sjednáním dohody společnost právnická osoba zkoumala schopnost žalované splácet dohodnuté splátky tak, že žalovaná jednak vyplnila prohlášení do žádosti o úvěr Konsolidace půjček, kde uvedla, že bydlí v pronájmu, má učňovské vzdělání a je zaměstnána ve společnosti právnická osoba s průměrným čistým měsíčním příjmem 14 805 Kč, což si předchůdkyně žalobkyně ověřila z potvrzení zaměstnavatele a oznámení o výši invalidního důchodu, ze kterých však vyplývá, že průměrný čistý měsíční příjem žalované činil 9 263,58 Kč a důchod činil 4 904 Kč. Žalovaná dále uvedla, že vyživuje dvě díti a celkový čistý měsíční příjem domácnosti je 24 805 Kč. Závazky u žalované byly zjištěny tak, že má dva závazky u právnická osoba, a to jednak ve výši 48 280,02 Kč se splátkou 935 Kč měsíčně a jednak ve výši 95 057,16 Kč se splátkou 2 792 Kč měsíčně, a dále má závazek u společnosti právnická osoba ve výši 153 570,50 Kč se splátkou 3 382 Kč měsíčně. Dále předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou v interních a externích databázích. Následně předchůdkyně žalobkyně porovnala příjmy a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem získala částku disponibilních zdrojů. Skutečné výdaje žalované nebyly nijak zjišťovány, stejně tak nebyl z ničeho ověřen příjem domácnosti.

16. Žalovaná následně porušovala povinnosti, neplnila splátky řádně a včas, proto žalobkyně celou dlužnou částku zesplatnila ke dni datum. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 147 757,59 Kč právnická osoba následně dne datum prodala žalobkyni pohledávku za žalovanou za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalované dopisem ze dne datum, ve kterém zároveň vyzvala žalovanou, aby veškeré následující plnění zasílal žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedené smlouvy dopisem, který dala do poštovní přepravy dne datum a v němž poskytla žalované lhůtu k úhradě dluhu 7 dnů od doručení dopisu.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

21. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle § 588 věty první o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

26. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které právnická osoba poskytla žalované téhož dne prostředky ve výši 300 000 Kč na úhradu jejích závazků specifikovaných shora. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztah mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSU, jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 1 věta druhá ZSU).

27. Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost uváděných výdajů implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

28. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Pokud se jedná o příjmy, předchůdkyně žalobkyně si tyto ověřila dostatečně prostřednictvím potvrzení zaměstnavatele o výdělku žalované za posledních 12 měsíců a také potvrzením o výši důchodu. Z předložených důkazů dále vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně zkoumala dosavadní závazky žalované, které řádně zahrnula do posouzení schopnosti splácet, nicméně předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na ověření celkových příjmů domácnosti, které žalovaná uváděla, jakož i zejména reálných výdajů žalované v té době, a to ať už se týká bydlení či jiných potřeb, na které žalovaná měsíčně vynakládá prostředky. Předchůdkyně žalobkyně se mylně spolehla pouze na statistické údaje, které však neodpovídají individuálnímu posouzení schopností žalované. S takovou však nemohla postupovat s odbornou péčí, neboť ta zahrnuje postupovat v každém případě individuálně, tedy zjišťovat i výdaje u každého klienta zvlášť, a to z toho důvodu, že nelze paušálně uzavřít, že žádný klient nebude mít náklady vyšší/nižší, než jsou životní minimum a normativní náklady na bydlení. Soud má za to, že v případě výdajů nelze vycházet jen a pouze ze statistických údajů, ale je potřeba každý případ posuzovat individuálně a výdaje žalované zjišťovat a alespoň obecně ověřit, ať už se jedná o výpis z účtu, nájemní smlouvu, dokladů SIPO, faktur apod. za období přiměřené tomu, aby z něj byly patrné pravidelné výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr. Zbývá ještě dodat, že jelikož byla smlouva uzavřena za účinnosti ZSU, tak v § 78 odst. 2 písm. b) ZSU je stanovena povinnost uchovávat dokumenty sloužící pro zkoumání úvěruschopnosti.

29. Posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečně a správné, proto právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména pokud se týká výdajové stránky. Proto soudu nezbylo nic jiného než prohlásit smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, jak stanoví § 87 odst. 1 ZSU, protože v souladu s § 588 o. z. je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet, neboť předmětná zápůjčka je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Dnes je tato skutečnost již zakotvena v  ZSU. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti, vyhodnotil jako nedostatečný.

30. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU ve spojení s § 2991 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalované, aniž by tady byl právní důvod takového plnění. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 300 000 Kč a žalovaný jí vrátil částku 147 757,59 Kč, pročež jí tedy stále dluží 152 240,41 Kč. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání žalované pohledávky. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 152 240,41 Kč a zavázal žalovanou k jejímu zaplacení.

31. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná byla poprvé vyzvána k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, kterým zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu do 7 dnů od doručení upomínky. Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne datum. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. -109), tj. dne datum. Od té doby měla žalovaná 7 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatila, tedy do datum. Ode dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Podle o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 152 240,41 Kč, a to až ode dne datum v zákonné výši, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán ( ). Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.

32. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci soud ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , přistoupil ke kapitalizaci veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, a to tak, že ke dni datum činil celý předmět řízení částku 287 817,52 Kč, přičemž žalobě bylo vyhověno co do částky 183 829,25 Kč (63,87 %) a žaloba byla zamítnuta, co do částky 103 988,27 Kč (36,13 %) Po odečtení neúspěchu od úspěchu činí procesní úspěch žalobkyně částku 27,74 %.

33. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s  (dále jen„ AT“). Celkové náklady řízení činí 42 858 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 8 445 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně tvořené odměnou advokáta dle a AT ve výši 27 540 Kč za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 9 180 Kč a částkou 900 Kč jako tři režijní paušály po 300 Kč dle AT, to vše včetně, s výjimkou soudního poplatku, zvýšené o 21% DPH ve výši 5 973 Kč, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobce jako registrovaný plátce DPH. Jelikož má žalobkyně právo na náhradu nákladů pouze v rozsahu 27,74 %, soud zavázal žalovanou, aby žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatila částku 11 889 Kč.

34. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud v případě výroků I. a III. stanovil v souladu s  větou před středníkem , když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.