Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 339/2022-45

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 15 436,80 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 833,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 833,17 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 603,63 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 382,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 232,92 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 603,63 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 13 335,90 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 833,17 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 833,17 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 603,63 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 382,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 232,92 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 603,63 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 13 335,90 Kč od 16. 8. 2022 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 15 436,80 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě mohl žalovaný čerpat peněžní prostředky z úvěrového rámce do výše 14 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr řádně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky včetně úroků a souvisejících poplatků. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného využila žalobkyně žalovaným poskytnuté údaje o výši jeho příjmů a výdajů a lustraci v registrech příjmení, NRKI, příjmení a ISIR. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, celkem vyčerpal částku 22 161,90 Kč a žalobkyni zaplatil celkem 18 328,73 Kč. Žalovaná částka je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 13 335,90 Kč, poplatky za vedení účtu ve výši 196 Kč, poplatky za pojištění ve výši 104,90 Kč, náklady na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvními pokutami ve výši 1 500 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě svého dluhu.

1. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

2. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému pro bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpanou částku splácet měsíčními splátkami splatnými vždy k 20. dni v měsíci ve výši 4 % z dlužné částky a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 26,28 % ročně a související poplatky, jejichž výše je uvedena v sazebníku, který tvoří přílohu smlouvy. Žalovaný si sjednal s žalobkyní pojištění schopnosti splácet s měsíční úhradou ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru. Pro případ opoždění se zaplacením splátky je žalobkyně oprávněna naúčtovat žalovanému náklady spojené s upomínáním, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je rozvedený, bydlí v družstevním bytě, je zaměstnán v anonymizována dvě slova, jeho čistý měsíční příjem činí 25 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí rovněž 25 000 Kč. Z článku 4 úvěrových podmínek, jež tvořily součást smlouvy, soud zjistil, že žalovaný může čerpat úvěr po odsouhlasení žalobkyní prostřednictvím karty nebo jiným dohodnutým způsobem až do výše nevyčerpaného úvěrového rámce uvedeného ve smlouvě o úvěru. Podle článku 5.. úvěrových podmínek účtuje žalobkyně za poskytování služeb poplatky a odměny, jejichž výše je uvedena v sazebníku platném ke dni vzniku poplatkové povinnosti; sazebník se dnem účinnosti smlouvy stává její nedílnou součástí. Podle článku 7.1. úvěrových podmínek pokud žalovaný nebude dodržovat podmínky splácení úvěru, žalobkyně jej požádá o jednorázové vrácení úvěru v důsledku jeho zesplatnění žalobkyní; k zesplatnění může dojít, jestliže mj. žalovaný dluží dvě a více splátek nebo nezaplatil splátku déle než tři měsíce.

3. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně ověřila bonitu žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru: žalovaný je rozvedený, bydlí v družstevním bytě, nemá děti, je zaměstnán, jeho příjem činí 25 000 Kč měsíčně, příjem partnera činí 25 000 Kč měsíčně a splátky jiným společnostem činí 5 000 Kč; ověření proběhlo lustrací žalovaného v registrech anonymizováno, příjmení, MV anonymizováno, příjmení a anonymizováno. Z úvěrové karty ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný je rozvedený, bydlí v družstevním bytě, nemá děti, je zaměstnán, jeho příjem činí 25 000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti činí 25 000 Kč měsíčně a měsíční výdaje domácnosti činí 5 000 Kč; ověření proběhlo lustrací žalovaného v registrech anonymizováno, příjmení, anonymizována dvě slova, příjmení a anonymizováno, výpočet příjmení žalovaného činil 19 740 Kč a jeho domácnosti 43 367 Kč. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný splácí tři předchozí úvěry, a to ze dne datum měsíčními splátkami po 1 290 Kč, ze dne datum měsíčními splátkami po 612 Kč a ze dne datum měsíčními splátkami po 1 200 Kč.

4. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě číslo soud zjistil, že v období od datum do datum žalovaný vyčerpal celkem 22 161,90 Kč a uhradil celkem 18 328,73 Kč a že neuhradil 23., 24., 25. a 26. řádnou splatnou splátku. Z výzvy ke splacení úvěru ze dne 16. 5. 2022 a z podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného v důsledku jeho prodlení s úhradou závazků ke splacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 6. 2022 a z podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 7 dnů.

5. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 14 000 Kč, z nějž žalovaný postupně vyčerpal částku 22 161,90 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách spolu s poplatky a úrokem. Při uzavírání smlouvy žalobkyně na základě prohlášení žalovaného zjistila, jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Žalovaný na svůj dluh z uvedené smlouvy uhradil žalobkyni částku 18 328,73 Kč a nezaplatil čtyři po sobě jdoucí splatné splátky. Proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhů také před podáním žaloby.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle zákona o spotřebitelském úvěru Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

7. Podle , , (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k , o spotřebitelském úvěru). Soud má za prokázané, že žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů, čímž nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí tyto údaje ověřit a tím posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky jako neplatnou podle věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku, smluvní pokutě a poplatcích včetně pojistného, jak vyplývají ze smlouvy.

9. Soud nepřihlížel k § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru týkající se uplatnění námitky neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy spotřebitelem, tj. žalovaným. Ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 Soudní dvůr EU uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice č. 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Jelikož § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s uvedeným výkladem Soudního dvora EU a zdejší soud je tímto výkladem vázán, posoudil soud platnost uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti bez uplatnění námitky neplatnosti ze strany žalovaného.

10. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 22 161,90 Kč, z nichž žalovaný vrátil pouze částku 18 328,73 Kč. Tuto úhradu žalovaného soud s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru započetl na dlužnou jistinu ve výši 22 161,90 Kč, a tudíž žalovaný dluží na této jistině částku 3 833,17 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že tuto zbývající část poskytnuté jistiny bez souvisejících poplatků žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že povinnost žalovaného k vrácení nesplacené části jistiny úvěru nadále trvá. S ohledem na výše uvedené je žalovaný povinen žalobkyni uhradit zbývající dluh na jistině úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. částku 3 833,17 Kč. Pokud se jedná o dobu přiměřenou možnostem žalovaného k vrácení dlužné části jistiny ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu již ve výzvě ze dne 15. 5. 2022 se lhůtou splatnosti do 14 dnů od jejího sepsání, následně pak ještě předžalobní výzvou s datem plnění do 7 dnů; žalovaný na tyto výzvy došlé do jeho dispoziční sféry nijak nereagoval a námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnil. Nelze tedy učinit jiný závěr, než že spor o přiměřenost uvedené doby nevyvolal, tudíž žaloba o určení doby plnění podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru nebyla potřebná a dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby (v podrobnostech viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ).

11. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen vrátit neuhrazenou část jistiny úvěru v době přiměřené jeho možnostem podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru; jak je uvedeno výše, žalovaný nevyvolal spor o přiměřenost uvedené doby, a tudíž byl povinen uhradit dlužnou část jistiny na základě výzvy k zaplacení ze dne 16. 5. 2022 s lhůtou splatnosti do 14 dnů od jejího sepsání. Lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dne 30. 5. 2022 a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , dostupném na adrese www.nsoud.cz, se na projednávanou věc neuplatní, neboť žalovaný byl v soudním řízení pasivní a nevznikl spor mezi účastníky o určení doby přiměřené k vrácení dlužné jistiny. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši stanovené z dlužné části jistiny úvěru ve výši 3 833,17 Kč od 31. 5. 2022 do zaplacení. Podle , , (dále jen „“) soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

12. Zbývající část žaloby ohledně částky 11 603,63 Kč představované smluvními úroky, poplatky za vedení účtu a za doplňkové pojištění, náklady na vymáhání a smluvními pokutami soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených částí poplatků a smluvních pokut podle smlouvy o úvěru, protože z důvodu neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na tyto poplatky a smluvní pokuty nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 3 833,17 Kč s příslušenstvím, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 11 603,63 Kč s příslušenstvím, tj. ohledně vyšší částky než žalobkyně, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající míře jeho úspěchu v řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.