Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 199/2022-52
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Chalupskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
žalované: osobní údaje žalované
bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec
doručovací adresa adresa žalované
o 60 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 46 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 31 750 Kč od 2. 3. 2018 do 19. 4. 2018, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 30 250 Kč od 20. 4. 2018 do 13. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 28 750 Kč od 14. 6. 2018 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po nabytí právní moci rozsudku do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením i jediné ze splátek se stává splatným celý dluh.
II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 14 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 11 350 Kč od 2. 3. 2018 do 19. 4. 2018, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 12 850 Kč od 20. 4. 2018 do 13. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 14 350 Kč od 14. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení 5 285 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po nabytí právní moci rozsudku do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením i jediné ze splátek se stává splatným celý dluh.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 46 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 31 750 Kč od 2. 3. 2018 do 19. 4. 2018, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 30 250 Kč od 20. 4. 2018 do 13. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 28 750 Kč od 14. 6. 2018 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po nabytí právní moci rozsudku do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením i jediné ze splátek se stává splatným celý dluh. II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 14 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 11 350 Kč od 2. 3. 2018 do 19. 4. 2018, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 12 850 Kč od 20. 4. 2018 do 13. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 14 350 Kč od 14. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení 5 285 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po nabytí právní moci rozsudku do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením i jediné ze splátek se stává splatným celý dluh.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 60 600 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na částku 35 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den podpisu smlouvy v hotovosti a zavázala se kromě jistiny zaplatit také příslušenství spotřebitelského úvěru ve výši 24 150 Kč spočívající v kapitalizovaném úroku 28% jistiny, odpovídající částce 9 800 Kč, poplatku za správu úvěru 7 700 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 650 Kč. Žalovaná tedy měla uhradit celkem 59 150 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni závazek v 13 měsíčních splátkách po 4 550 Kč Poslední splátka byla splatná 28. 2. 2018. Žalovaná však nehradila splátky úvěru řádně a včas, když uhradila toliko 16 050 Kč, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Dostala se do prodlení s úhradou 4. splátky splatné 30. 5. 2017. Ke dni 28. 2. 2018, tj. ke dni splatnosti poslední splátky, nastala splatnost celého úvěru. V důsledku prodlení vznikl věřiteli nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, žalobkyně požaduje ze smluvní pokuty 17 500 Kč.
2. Na výzvu soudu, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně tvrdila, že žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že pobírá rodičovský příspěvek 3 800 Kč, dle předložené listin y žalovanou 7 600 Kč a přídavek na dítě 500 Kč. Žalovaná sama předložila dále oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a opatrovnický rozsudek, podle nějž se otec dítěte zavázal přispívat na jeho výživu 1 500 Kč. Dále uvedla, že její přítel má příjem 60 000 Kč, což doložila fakturou. Co do výdajů žalovaná uvedla 7 000 Kč náklady na bydlení včetně energií, 2 000 Kč strava a 2 000 Kč ostatní výdaje. Žalovaná toho času nebyla v insolvenci.
3. Žalovaná se vyjádřila tak, že peníze si půjčila, byla sama na dvě děti. Přítel později odešel, ona pak pracovala u anonymizováno, ale finanční situace byla špatná. Požádala, aby jí bylo umožněno hradit dluh ve splátkách.
4. Žalobkyně se z účasti u jednání soudu omluvila. Ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně.
5. Ačkoli žalovaná dluh vůči žalobkyni uznala, soud nerozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, neboť takový postup by byl v rozporu s kogentními normami hmotného práva směřujícími k ochraně spotřebitele, kdy soud dospěl k závěru, že některá z ustanovení předmětné smlouvy jsou s těmito normami v rozporu. Soud proto ve věci provedl řádné dokazování.
6. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smluvních podmínek a předpisu splátek soud zjistil, že datum uzavřela žalobkyně na straně věřitele a žalovaná na straně dlužníka dohodu, na základě které žalobkyně poskytla žalované v den podpisu smlouvy v hotovosti 35 000 Kč bezúčelově. Žalovaná se zavázala kromě jistiny uhradit věřiteli také další poplatky v souhrnné výši 24 150 Kč, z toho 28 % z jistiny na úrok, 7 700 Kč poplatek za správu úvěru, 6 650 Kč na poplatek za hotovostní výběr splátek, a to v 13 měsíčních splátkách po 4 550 Kč měsíčně, přičemž každá splátka je splatná 30. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Strany si dohodly úrok 28% z poskytnuté jistiny na uzavřené období, tj. 25,85 % ročně (čl. II, III. smlouvy). Dle čl. III. odst. 3 smlouvy se strany dohodly, že z pravidelných splátek budou nejdříve hrazeny úroky, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní inkaso splátek a až následně jistina. Dle čl. V. odst. 2. smlouvy v případě, že dlužník nesplní povinnost uhradit kteroukoli splátku řádně a včas, může věřitel vyzvat dlužníka k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu lhůtu 30 dnů. Pokud ani přes výzvu dlužník splátku neuhradí, může věřitel prohlásit úvěr za splatný, přičemž zesplatnění je účinné odesláním oznámení o zesplatnění. Dnem účinnosti zesplatnění úvěru přirůstá nesplacená část dosud splatných úroků k poskytnuté jistině. Nevyužije-li věřitel práva zesplatnit jistinu, dnem splatnosti poslední splátky přirůstá nesplacená část úroků k poskytnuté jistině. Dle odst. 4 téhož článku se strany dohodly na smluvní pokutě pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátek jistiny či zesplatnění, a to ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Z předpisu splátek bylo zjištěno, že žalovaná uhradila 16 050 Kč, naposledy částku 1 500 dne 14. 6. 2018. Před uzavřením smlouvy vyplnila žalovaná Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v níž žalovaná vyplnila, že pobírá rodičovský příspěvek 3 800 Kč a partner má příjem 60 000 Kč. Výdaje jsou 5 500 Kč na bydlení, 1 500 Kč za energie, 2 000 Kč strava, 2 000 Kč ostatní výdaje. Žalovaná zaškrtla, že předložila živnostenský list, faktury, rozhodnutí o přiznání dávky, smlouvu či soudní rozhodnutí, čestné prohlášení, nájemní smlouvu. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z 5. 5. 2014 bylo zjištěno, že žalovaná t.č. pobírala 500 Kč přídavek na dítě. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z 5. 5. 2014 bylo zjištěno, že žalovaná t.č. pobírala 7 600 Kč rodičovský příspěvek. Z faktury jméno jméno bylo zjištěno, že tento vystavil faktury na částku 84 710 Kč, 24 950. Z výpisu z živnostenského rejstříku z 9. 11. 2015 bylo zjištěno, že pan jméno jméno disponoval t.č. živnostenským oprávněním. Z rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 19. 12. 2012, č.j. 0 Nc 346/2012 -18, bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů, kterou se otec zavázal na nezletilou dceru žalované přispívat na její výživu částkou 1 500 Kč měsíčně. Z nájemní smlouvy z datum bylo zjištěno, že žalovaná jako nájemce uzavřela dohodu o pronájmu bytové jednotky v ul. příjmení nám. v obci obec na dobu určitou od 1. 1. 2017 do 31. 3. 2017 za nájemné 5 500 Kč měsíčně a zálohy za energie 1 500 Kč měsíčně.
7. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
Podle § 87 odst. 1 věty první o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 2048 o.z. , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Podle § 1968 věta prvá o.z. , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
Podle § 1970 o.z. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědní. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Soud má za prokázané, že žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované 35 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit také úrok ve výši 9 800 Kč, poplatek za správu úvěru 7 700 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 650 Kč. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, když vycházela z údajů, které žalovaná věřiteli poskytla a řádně doložila v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná listinnými podklady prokázala své příjmy, přičemž na postupu věřitele, který na základě předložených listin dospěl k pozitivnímu závěru o schopnosti žalované úvěr splácet, neshledal soud žádných chyb. Žalovaná řádně uvedla i své výdaje, přičemž po odečtení výdajů od příjmů celé domácnosti je zřejmé, že žalované, při vzetí do úvahy i jejího partnera, zůstávaly dostatečné prostředky pro hrazení měsíčních splátek úvěru. Tím žalobkyně dostála povinností předpokládaných zákonem o spotřebitelském úvěru pro platné sjednání úvěru.
9. Soud posuzoval přiměřenost ujednaných podmínek a dospěl k následujícímu závěru. Sjednaný úrok 9 800 Kč, tj. ve výši 25,85 % ročně, lze považovat za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Pokud jde o sjednaný poplatek za správu úvěru 7 700 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 650 Kč, tedy celkem poplatek 14 350 Kč, tj. dalších 41 % jistiny, resp. 37,85% ročně, soud takto sjednané poplatky posoudil jako nepřiměřeně vysoké ve vztahu k jistině, když jsou mnohonásobně vyšší než je obvyklé a znamenají k újmě žalované jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (v souladu s § 1813 o. z.). Soud má za to, že žalobkyně fakticky těmito poplatky skrytě navýšila smluvené úroky na 69 % z jistiny za dobu trvání smlouvy 13 měsíců (odpovídající 63,7 % ročního úroku), proto ujednání o těchto poplatcích posoudil jako neplatné v důsledku rozporu s dobrými mravy. Současně soud odkazuje i na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 23. 3. 2017 sp. zn. 19 Co 73/2017 , případně na rozhodnutí téhož soudu z 31. 5. 2017 sp. zn. 30 Co 176/2017 .
10. Lze shrnout, že žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru s žalovanou, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky 35 000 Kč. Žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit spolu s úroky 9 800 Kč, tj. celkem 44 800. Až dosud má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná uhradila na dluh celkem 16 050 Kč, tedy zůstala dlužna částku 28 750 Kč (44 800 Kč – 16 050 Kč), přičemž původní věřitel úvěr zesplatnil k 28. 2. 2018. V souladu se smluvním ujednáním přitom částku 16 050 Kč započetl soud nejdříve na úrok a až následně na jistinu, tedy částka 28 750 Kč představuje dlužnou jistinu. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 28 750 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, kdy zohlednil, že žalovaná uhradila 2 splátky po splatnosti, a to částku 1 500 Kč dne 20. 4. 2018, částku 1 500 Kč dne 14. 6. 2018. Soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 31 750 Kč od 2. 3. 2018 do 19. 4. 2018, zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 30 250 Kč od 20. 4. 2018 do 13. 6. 2018 a zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 28 750 Kč od 14. 6. 2018 do zaplacení. Zároveň soud shledal důvodný návrh žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty, neboť tento nárok je zcela v souladu se smluvním ujednáním a zbylou dlužnou jistinou. V souhrnu tedy soud žalobkyni přiznal, vedle příslušenství, částku 46 250 Kč (součet 28 750 Kč a 17 500 Kč). Soud přitom vyhověl žádosti žalované uhradit předmětný dluh ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně vždy k 20. dni v měsíci, kdy vzhledem k výši pohledávky a finančním možnostem žalované shledal žádost žalované o umožnění hrazení ve splátkách jako odůvodněný. Je však třeba žalovanou upozornit, že nezaplacením i jediné ze splátek se stává splatným celý dluh.
11. Jako nedůvodnou naopak zamítl žalobu v rozsahu rozdílu požadovaného smluvního úroku, poplatku za správu úvěru a za hotovostní výběr splátek a přiznané jistiny, tj. 14 350 Kč (43 100 Kč – 28 750 Kč ), neboť tyto s ohledem na absolutní neplatnost ujednání pozbyly podkladu. Zároveň žalobu zamítl v rozsahu rozdílu požadovaného a přiznaného zákonného úroku z prodlení, tj. 8,5 % ročně z částky 11 350 Kč od 2. 3. 2018 do 19. 4. 2018, zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 12 850 Kč od 20. 4. 2018 do 13. 6. 2018, zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 14 350 Kč od 14. 6. 2018 do zaplacení.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení částečně úspěšná co do 48 % žalovaného nároku (úspěch 74% mínus neúspěch 26%), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 285 Kč. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 3 030 Kč, dále soud postupoval podle § 7 , 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), kdy sazba za jeden úkon 3 540 Kč, pak za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby) po 3 540 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a) , d), dále ze 2 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Za úkon předžalobní výzvy přiznal soud žalobkyni náhradu 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb. , neboť tento učinila žalobkyně bez zastoupení. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon spočívající v doplnění žaloby ze dne 22. 12. 2022, neboť se jednalo o tvrzení, která měla být uvedena již v samotném návrhu ve věci, pročež nelze takový náklad považovat za účelně vynaložený. Z celkové částky 11 010 Kč tedy soud vypočetl náklady v míře úspěchu 48 % na 5 285 Kč. I v tomto případě shledal soud důvodnou žádost žalované o uložení povinnosti ve splátkách, tuto soud uložil splácet po 500 Kč měsíčně. Podle § 164 o.s.ř. opravil soud v tomto písemném vyhotovení výslednou částku, neboť při vyhlášení se dopustil matematické chyby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).