Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 19/2023-60
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zastoupen opatrovnicí jméno příjmení
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 17 736 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se z důvodu zpětvzetí části žalobního návrhu částečně zastavuje, a to co do částky 1 000 Kč představující jistinu, co do částky 2 736 Kč představující smluvní pokutu 2 736 Kč, a co do částky 150 Kč představující kapitalizovaný úrok.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 14 000 Kč od datum do zaplacení, a to ve splátkách splatných po částce 700 Kč měsíčně, splátky splatné vždy ke každému 26. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení dluhu, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení i jedné z nich po dobu delší než 15 dnů, a to bez dalšího.
III. Zamítá se žaloba co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 637,15 Kč za období od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 14 500 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 14 000 Kč od datum do datum.
IV. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení proti žalovanému nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Řízení se z důvodu zpětvzetí části žalobního návrhu částečně zastavuje, a to co do částky 1 000 Kč představující jistinu, co do částky 2 736 Kč představující smluvní pokutu 2 736 Kč, a co do částky 150 Kč představující kapitalizovaný úrok. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 14 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách splatných po částce 700 Kč měsíčně, splátky splatné vždy ke každému 26. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení dluhu, pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení i jedné z nich po dobu delší než 15 dnů, a to bez dalšího. III. Zamítá se žaloba co do zbývající části žalobního návrhu, tj. co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 637,15 Kč za období od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 14 500 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 14 000 Kč od [datum] do [datum]. <b>IV. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení proti žalovanému nepřiznává.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 736 Kč s příslušenstvím, s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne
datum smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne
datum, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku
22 900 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s příslušenstvím v dohodnuté lhůtě splatnosti, tj. datum. Žalovaný sjednanou částku řádně a včas nevrátil a tím mu vznikla rovněž povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem
6 900 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Po postoupení pohledávky uhradil žalovaný žalobkyni částku 1 000 Kč Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala kromě uvedené smluvní pokuty ve výši 2 736 Kč také neuhrazených paušálních nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (označeno jako kapitalizovaný úrok), nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, a rovněž kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 637,15 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení.
2. V návaznosti na výzvu soudu doplnit listinné důkazy ze strany žalobkyně (co do posouzení úvěruschopnosti žalovaného), žalobkyně před zahájením jednání ve věci samé, uvedla, že těmito důkazy nedisponuje, a proto podáním ze dne datum vzala žalobu částečně zpět co do částky 3 886 Kč představující jistinu 1 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 736 Kč. Poukázala, že dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 14 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, náklady spojené s uplatnění pohledávky a náklady řízení. Výrokem I. tohoto rozsudku proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí žalobního návrhu zastavil.
3. Žalovaný se ve věci vyjádřil prostřednictvím své opatrovnice, která zdůraznila: dle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 31. 10. 2022, č. j. 26 Nc 502/2022 -54, je opatrovnice oprávněna za svého syna, který není způsobilý k právním úkonům, mimo jiné disponovat s finančními prostředky přesahujícími 100 Kč týdně, uzavírat smlouvy, kterými by na sebe žalovaný bral povinnosti či závazky, jednat za žalovaného před soudy i úřady. Žalovaný dlouhodobě není schopen uzavírat smlouvy, přesto si velmi pravděpodobně půjčku od právnická osoba vzal. V té době, i nyní, pobíral důchod necelých 10 000 Kč. Žalovaný trpí schizofrenií, potřebuje neustálý dohled a medikaci, každých 14 dní dostává depotní injekci, má invalidní důchod třetího stupně a jeho stav je neměnný. Má strach z pronásledování, proto neustále mění přístupová hesla a mailové adresy a nebylo tak možné dohledat, od koho si vzal půjčku. Po písemném upozornění žalobkyně opatrovnice žalovaného se pokusila alespoň malou část pohledávky žalovaného uhradit.
4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění (dále jen„ o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému částku 1 900 Kč. Dodatky smlouvy o úvěru ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr průběžné navyšovaný až na částku 16 000 Kč. příjmení splatnost úvěru byla sjednána na datum. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně na jeho bankovní účet č. bankovní účet dne
datum částku 1 900 Kč, dne datum částku 2 000 Kč, dne datum částku 2 400 Kč
a částku 2 800 Kč, dne datum částku 6 900 Kč, dne datum částku 900 Kč, dne
datum částku 600 Kč, dne datum částku 2 000 Kč, dne datum částku 1 400 Kč
a dne datum částku 2 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Žalovaný však dlužnou částku zcela nevrátil, když právní předchůdkyni žalobkyně i přes opakované upomínky uhradil pouze částku 6 900 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne datum. Následně žalovaný dne datum uhradil žalobkyni částku 1 000 Kč. Žalobkyně žalovanému za účelem mimosoudního vymožení dluhu zaslala dne datum dopis a dne datum ho osobně navštívila. Žalovaný tak byl povinen zaplatit žalobkyni vzniklé náklady za odeslaný dopis a osobní návštěvy v celkové výši
256 Kč (39 Kč + 217 Kč). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky naposledy vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne datum podanou k poštovní přepravě dne datum, žalovaný však následně uhradil pouze dne datum částku 500 Kč a datum částku 500 Kč.
7. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně dostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Naopak má za zcela jisté, že právní předchůdce žalobkyně neučinil potřebné kroky k zjištění úvěruschopnosti žalovaného, nezabýval se podrobněji sociální situací žalovaného, příjmy a výdaje dostatečně neověřil. V žalobním návrhu navíc nikterak žalobkyně nezmínila skutečnost, která jí již ke dni odeslání žaloby na soud musela být známa, a to, že žalovaný je v nepříznivém zdravotním stavu, není schopen ve věci jednat, s žalobkyní komunikovala matka žalovaného s poukazem na trvale nepříznivý stav žalovaného. Není rozhodné, že řízení o omezení svéprávnosti žalovaného teprve probíhalo, nebylo tedy dosud pravomocně skončeno.
8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky,
a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají - li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.
16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalovaného jakožto spotřebitele sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že smlouva o úvěru je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Soud dospěl k závěru, že tuto otázku je nutno posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy či nikoli.
17. Soud má za to, že Úvěrová smlouva je absolutně neplatná, zejména z důvodu, že žalovaný nebyl zjevně schopen posoudit předmětnou úvěrovou smlouvu, již v době jejího uzavření trpěl poruchou osobnosti a chování vzniklou v návaznosti na užívání návykových látek. Tato porucha zcela ovlivňovala a i nadále ovlivňuje běžný život žalovaného, který je sice schopen samostatně myslet, ovšem není schopen posoudit negativní důsledky svých rozhodnutí a není ani schopen ve všech situacích ovládat své chování (prokázáno z opatrovnického spisu žalovaného, zejména rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 31. 10. 2022, č. j. 26 Nc 502/2022 -54, znaleckého posudku znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie vypracovaného dne
datum, zapsané v evidenci posudků pod číslo).
18. Soud ovšem shledal Úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou i z níže uvedených důvodů:
19. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne datum ve věci OPR-Finance x právnická osoba proti GK, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby
z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené
v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
20. Ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie – tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).
21. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Žalobkyně ovšem neprokázala naplnění této povinnosti, postup mimo jiné dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných
a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů, přičemž tento postup je nutné následně doložit.
22. Vzhledem k výše uvedenému, tj., že soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou i podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, je žalovaný tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (§ 2991 o. z.), a kterou dosud nesplatil. Z dokazování vyplynulo, že žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši 22 900 Kč, který měl vrátit do datum. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátil pouze zčásti
(6 900 Kč právní předchůdkyni žalobkyně, 1 000 Kč po postoupení pohledávky žalobkyni a
1 000 Kč po podání žaloby žalobkyni), uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se o své povinnosti zaplatit žalovanou částku mohl bezpečně dozvědět až z žaloby, která byla soudem doručena sice žalovanému dne datum, ovšem měla být doručena opatrovnici. Soud považuje tedy za prokázané z vyjádření opatrovnice žalovaného, že žaloba byla opatrovnici doručena až dnem datum. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení se zaplacením přisouzené částky a od tohoto dne je proto povinen platit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přisouzené částky. Výše úroku je dána nařízením vlády
č. 351/2013 Sb. a ke dni vzniku prodlení žalovaného činila 15 % ročně, žalobkyně však podanou žalobou požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně, proto soud vycházel z požadované výše a tuto i žalobkyni přiznal.
23. Ve zbývající části soud žalobní návrh výrokem III. zamítl pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalobkyni náhradu nákladů řízení odepřel, a to s přihlédnutím k zjištěným skutečnostem (absolutní neplatnost smlouvy, nezpůsobilost žalovaného již v okamžiku uzavření Úvěrové smlouvy právně jednat), též k výši příjmů a výdajů žalovaného. Soud má za to, že toto rozhodnutí nebude mít vážný dopad do majetkových práv žalobkyně.
25. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení i náhradou nákladů řízení ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. činí tři dny od právní moci rozsudku), respektive ve splátkách specifikovaných ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud podstatně přihlédl k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, i ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností žalovaného. Soud zvažoval, zda vůbec je v možnostech žalovaného přiznanou částku plnit. Po zhodnocení všech skutečností za maximální možnou částku, kterou je žalovaný povinen žalobkyni splácet považuje částku 700 Kč měsíčně (příjem z invalidního důchodu 10 000 Kč, výdaje na společnou domácnost s matkou žalovaného, běžné výdaje).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.