Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 213/2022-124
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení 34 578 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud žalobu zamítá pro částku 2 500 Kč s 21,05% úrokem ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení, s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení, pro částku 1 551 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 230 Kč.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 211 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Soud žalobu zamítá pro částku 2 500 Kč s 21,05% úrokem ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, pro částku 1 551 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 230 Kč. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 211 Kč k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 30 000 Kč s 21,05% úrokem ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení, s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 30 000 Kč od datum do zaplacení, jakožto dlužné částky jistiny ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum, na základě které byla žalované bezhotovostně poskytnuta částka 30 000 Kč, a to tak, že částka 27 500 Kč jí byla vyplacena na bankovní účet, částka 2 500 Kč byla vyplacena zprostředkovateli, přičemž tuto se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem 12 000 Kč (celkem tedy 42 000 Kč), a to pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 050 Kč (40 splátek, první splátka splatná datum). Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou datum, následně také se splátkou splatnou datum a datum, na které byla upozorněna třemi upomínkami, upomínkou ze dne datum, upomínkou ze dne datum a nakonec upomínkou ze dne datum, kterou žalobkyně žalovanou zároveň informovala o zesplatnění celého úvěru ke dni datum. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny 30 000 Kč (28 401 Kč a 1 599 Kč), úroky 1 551 Kč, dále zpoplatnění upomínek 300 Kč (3krát 100 Kč), smluvní pokutu 1 497 Kč (499 Kč krát 3, tj. smluvní pokuta za prodlení se třemi splátkami), smluvní pokutu 1 230 Kč (0,1 % denně z 31 551 Kč od datum do datum). Co do zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, v jakých rejstřících byla žalovaná lustrována (Insolvenční rejstřík, příjmení), požadovala výplatní pásky 12/ 2021 a 02/ 2022 od zaměstnavatele anonymizováno právnická osoba, čestné prohlášení žalované ohledně měsíčních příjmů a výdajů, čestné prohlášení žalované o jejích závazcích, darovací smlouva ze dne datum včetně informativního výpisu z katastru nemovitostí, normativních nákladů na bydlení v nájmu v obec 5 809 Kč, výše životního minima 3 860 Kč a výše existenčního minima 2 490 Kč, s tím, že poskytovatel úvěru dospěl k závěru o solventnosti žalované.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Žalobkyně doložila výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, dle kterého má žalobkyně oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru od datum do datum. Dle obchodního rejstříku je předmětem podnikání žalobkyně od data datum poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
4. Z karty posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že tato byla vyplněna datum, vztahuje se ke smlouvě o úvěru číslo. Dle předepsaných položek byla žalovaná lustrována v příjmení, zde je uvedena poznámka OK, žalobkyně doložila výtisk z této lustrace k datu datum. Žalovaná byla lustrována dále v insolvenčním rejstříku (žalobkyně doložila výtisk k datum), zde je uvedena poznámka OK. Příjmy žalované jsou uvedeny ve výši 24 351 Kč (průměrně 20 456 Kč), příjmy domácnosti 35 000 Kč (bez uvedení zdroje příjmu), mezi výdaji je uvedeno 5 000 Kč, žalovaná bydlí ve vlastním bydlení, úvěry 1 500 Kč, rozdíl ve finančních prostředcích (příjmy – výdaje) činí 13 956 Kč. Žalobkyně doložila výtisk z webová adresa k bytu číslo budova adresa, v obec, jehož vlastníkem je jméno celé jméno žalované (tj. matka žalované), objekt je dotčen změnou právního vztahu V číslo 2022, dále kopii darovací smlouvy uzavřené dne datum mezi paní jméno celé jméno žalované a žalovanou, dle které jí daruje uvedený byt. Žalobkyně doložila kopii dvou výplatních pásek od 69 právnická osoba, za 12/ 2021 ve výši čistého příjmu 20 147 Kč a za 1/ 2022 ve výši čistého příjmu 20 766 Kč. Žalobkyně doložila listin u zvanou závazky spotřebitele, kde není uveden žádný jiný závazek žalované. Dle listin y zvané výdaje spotřebitele žalovaná uvedla výdaje na bydlení 5 000 Kč, splátky úvěrů 1 500 Kč, jinak že je svobodná a bezdětná, měsíční mzda 24 351 Kč. Žalobkyně dále doložila statistiky k výdajům jedinců a domácností, výši normativních nákladů na bydlení, životního a existenčního minima (č. l. 112a – 115 spisu).
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že tuto podepsala žalovaná dne datum s žalobkyní (podpis žalované je úředně ověřen), žalovaná zde uvedla č. ú. bankovní účet, jednalo se o neúčelový úvěr, ve výši 30 000 Kč, z toho se částka 2 500 Kč platí zprostředkovateli, žalovaná se zavázala k úhradě 42 000 Kč v 40 měsíčních splátkách ve výši 1 050 Kč, splatných k 20. dni v měsíci, první splátka splatná datum, poslední datum, roční úroková sazba 21,05 %, RPSN 30,6 %. Ve smlouvě žalovaná uvedla opětovně výši svého měsíčného příjmu 24 351 Kč, celkových příjmů domácnosti 35 000 Kč (bez uvedení zdroje), výdajů na bydlení (5 000 Kč), že žije v bytě v osobním vlastnictví, je svobodná a má další splátky úvěrů 1 500 Kč. Počet vyživovaných osob 0. Smlouva má 6 stran, od třetí strany jsou uvedena další smluvní ujednání, čl. III obsahuje ujednání, dle kterého jsou součástí smlouvy úvěrové podmínky a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Čl. IV. obsahuje ujednání k důsledkům porušení povinnosti stran smlouvy o úvěru, kdy dle bodu 1 písm. d) dojde k zesplatnění v důsledku prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, přičemž okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Dle čl. IV bodu 2 je důsledkem porušení povinností také povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru (písm. a), zároveň smluvní pokutu 499 Kč za každou neuhrazenou splátku (bod c). Dle čl. IV. bodu 3 je žalovaná v případě prodlení povinna k úhradě zákonného úroku z prodlení, a dle bodu 4 k úhradě účelně vynaložených nákladů, kdy za zaslanou upomínku je uvedena částka 100 Kč. Za těmito smluvními ujednáními je znovu datum a podpis smlouvy. K této smlouvě je doložena příloha číslo úvěrové podmínky, platné od datum. K této smlouvě je doložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, podepsaný dne datum žalovanou. Dle přehledu ke smlouvě na č. l. 7 spisu je uveden přesný rozpis splátek, jaká částka ze splátky se započítává na jistinu, jaká na úroky.
6. Dle potvrzení o provedení transakce byla částka 27 500 Kč vyplacena dne datum žalované na účet č. bankovní účet. Dle potvrzení o provedení transakce byla částka 2 500 Kč vyplacena dne datum zprostředkovateli úvěru na bankovní účet bankovní účet.
7. Dle sdělení právnická osoba, je majitelem bankovního účtu č. bankovní účet žalovaná, stejně jako jedinou osobou s dispozičním oprávněním (bylo tomu tak i ke dni datum), z výpisu za období od 9/ 2021 do 8/ 2022 soud zjistil, že žalovaná měla pravidelný příjem od zaměstnavatele 69 právnická osoba, a že si opakovaně obstarávala peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Soud z výpisu za toto období také zjistil, že žalovaná je pravidelným účastníkem hazardních her, když měsíčně opakovaně sází peněžní prostředky webová adresa, webová adresa, webová adresa, a.s., webová adresa, webová adresa, victoria-tip, a.s.). Co do kreditních obratů na bankovním účtu žalované, konkrétně dne datum kreditní obrat 1 000 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 17 000 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 1 800 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 21 000 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 5 800 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 2 500 Kč a 2 000 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 2 000 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 1 000 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 1 500 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 500 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 1 000 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 1 000 Kč od právnická osoba, dále od právnická osoba, dne datum částka 1 500 Kč, dne datum částka 1 500 Kč, dne datum částka 1 500 Kč, dne datum částka 2 000 Kč, dne datum částka 1 000 Kč, dne datum částka 1 500 Kč, dne datum částka dvakrát 1 000 Kč, dne datum částka 700 Kč. Dne datum kreditní obrat 2 500 Kč od webová adresa, s.r.o., dne datum kreditní obrat 1 000 Kč od webová adresa, s.r.o., dne datum kreditní obrat 500 Kč od webová adresa, s.r.o., dne datum kreditní obrat 500 Kč od webová adresa, s.r.o., dne datum kreditní obrat 3 000 Kč od webová adresa, s.r.o., dne datum kreditní obrat 900 Kč od webová adresa, s.r.o., dne datum kreditní obrat 6 000 Kč od webová adresa, s.r.o., dne datum kreditní obrat 27 500 Kč od žalobkyně v této věci (jedná se o částku ze smlouvy, jak je žalováno), dne datum kreditní obrat 7 500 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 28 000 Kč od právnická osoba, dne datum kreditní obrat 1 656 Kč od webová adresa, dne datum kreditní obrat 5 000 Kč od Emma´s právnická osoba, dne datum půjčka od právnická osoba 4 000 Kč, dne datum kreditní obrat 10 000 Kč od webová adresa, dne datum půjčka od právnická osoba 16 000 Kč, dne datum kreditní obrat 840 Kč od webová adresa, dne datum kreditní obrat 5 000 Kč od právnická osoba, dne datum zápůjčka od soukromé fyzické osoby jméno celé jméno žalované 1 000 Kč, opětovně od jméno celé jméno žalované 500 Kč (datum). Konečný zůstatek na měsíčních výpisech je v řádech korun, do max. 2 000 Kč (např. v září 2021 byl záporný). Pouze v únoru 2022, kdy došlo k poskytnutí úvěru dle žalované smlouvy, byl konečný zůstatek 6 394,95 Kč.
8. Upomínkou ze dne datum žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 1 050 Kč (jedna splátka), poplatku za upomínku 100 Kč, upozornila jej na možnost zesplatnění a požadování smluvní pokuty. Upomínkou ze dne datum žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 2 100 Kč (dvě splátky) a nákladů na upomínání 200 Kč. K doložení odeslání upomínek žalobkyně předložila čestné prohlášení svého zaměstnance včetně seznamů odeslaných dopisů (č. l. 18-44 spisu).
9. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky 31 551 Kč, oznámila žalované, že došlo k zesplatnění celého závazku z této smlouvy, a to ke dni datum, a to z důvodu, že je v prodlení se splácením jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, když k uhrazení této dlužné částky byla již vyzvána s dodatečnou lhůtou k úhradě 30 dnů, žalobkyně žalovanou zároveň vyzvala k úhradě smluvní pokuty 1 497 Kč a nákladů na upomínání 300 Kč. Tato výzva byla zaslána již právním zástupcem žalobkyně, žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání dlužné částky. Žalobkyně doložila podací lístek dokládající odeslání této výzvy datum na trvalou adresu žalované.
10. Závazkový vztah ze smlouvy o úvěru, vzniklý dne datum mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
11. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
12. Dle § číslo, § číslo odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Smlouva o úvěru je finanční smlouvou dle §§ číslo an.
13. Smlouva o úvěru je tedy konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.
14. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1 , poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b) , se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4 , poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C číslo o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- číslo ze dne datum.
19. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
20. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
21. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
22. Soud má za to, že žalovaná zažádala dne datum žalobkyni o poskytnutí úvěru 30 000 Kč, dne datum jí byl úvěr bezhotovostně poskytnut ve výši 27 500 Kč, částka 2 500 Kč byla zaslána zprostředkovateli úvěru (§ 2395 an. o. z.). Závazek, k jehož úhradě se žalovaná zavázala v 40. měsíčních splátkách, činil 42 000 Kč. V této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr (§ 2395 an. o. z.), o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Informace, které žalovaná uvedla v kartě zákazníka (která je formulářově předpřipravena žalobkyní, takže žalovaná uváděla údaje dle požadavku žalobkyně), byly přitom nedostatečné pro dospění k závěru, zda se jedná v případě žalované o solventní osobu či nikoli. Údaje sdělené žalovanou byly vnitřně rozporné, což měla vzbudit v žalobkyni pozornost a vyžádat si další doložení její majetkové situace. V listin ě zvané závazky spotřebitele, žalovaná neuvedla žádný jiný závazek žalované, ale dle listin y zvané výdaje spotřebitele žalovaná uvedla výdaje na splátky úvěrů 1 500 Kč. Již toto zakládá rozpornost. Usuzovat na dobrou majetkovou situaci žalované nelze z toho, že jí třetí osoba daruje nemovitou věc (navíc ještě nedošlo ani ke vkladu v Katastru nemovitostí). Žalobkyně nijak nevyžadovala doložení měsíčních výdajů. Byť příjem žalované cca 24 000 Kč měsíčně měl být příjmem pravidelným (což z dvou výplatních pásek nelze usuzovat), samotná existence příjmu úvěrovaného nevypovídá ničeho o tom, jaké jsou jeho měsíční výdaje a zda nejsou mnohem vyšší, než jeho měsíční příjmy. Žalobkyně zjevně vycházela pouze z toho, co jí žalovaná sdělila dle požadavku žalobkyně a v omezené míře doložila. To, že úvěrovaný není v exekuci (lustrace v příjmení), či i dle lustrace v dalších rejstřících, také ničeho nevypovídá o aktuálních měsíčních výdajích žalované. V tomto ohledu má zajisté nejlepší vypovídací hodnotu výpis z bankovního účtu žalované, který mohla žalobkyně pro posouzení její majetkové situace vyžadovat. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z unijních předpisů (jak je uvedeno shora). Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo ze dne datum). Soud posoudil údaje uvedené v kartě zákazníka, které sdělila a svým podpisem stvrdila žalovaná, včetně žalobkyní doložených listin, a v souvislostech poskytnutého úvěru a zjištění soudu z výpisu z bankovního účtu žalované (kdy žalovaná je evidentně osobou, která neumí finančně hospodařit, opakovaně se věnuje hazardním hrám a opakovaně si v rozhodné době obstarávala peněžní prostředky od nebankovních poskytovatelů) a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, když bylo pochybné, na kolik jsou informace sdělené žalovanou dostatečné k tomuto zjištění, resp. bylo pochybné, že žalovaná je dostatečně solventní. S ohledem na způsob vyplnění údajů v kartě zákazníka soud pochybuje o tom, že bylo cílem úvěrujícího zjistit skutečnou úvěruschopnost žalované. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru z důvodu, že žalobkyně poskytla žalované úvěr i přes nedostatečná zjištění k úvěruschopnosti žalované. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Žalovaná ničeho neuhradila. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, žalované byla poskytnuta částka 27 500 Kč. Žalovaná je tak povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení 27 500 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. Protože se však žalovaná v řízení nevyjádřila, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jejím možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl (výrok II.).
23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08 ). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 67 %, v rozsahu 33 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 34 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 384 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 500 Kč dle § 14b odst. 1 , § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, 378 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , celkem 1 489 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za doplnění žaloby ze dne datum, neboť tato skutková tvrzení a důkazy měly být obsahem již žaloby samotné. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 1 211 Kč (34 % z 3 562 Kč). Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí