Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 140/2022-49

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného titul jméno příjmení, titul, advokátem

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 45 350 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14.100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.013,32 Kč, 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky ve výši 14.100 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 11.100 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9.646,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 236,87 Kč, 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 900 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, 23,72 % úroku ročně z částky ve výši 15.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9.050 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.103,74 Kč, 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky ve výši 9.050 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 5.950 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10.486,22 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.431,55 Kč, 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 5.950 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, 23,72 % úroku ročně z částky ve výši 15.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14.100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.013,32 Kč, 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky ve výši 14.100 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 11.100 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9.646,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 236,87 Kč, 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 900 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, 23,72 % úroku ročně z částky ve výši 15.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9.050 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.103,74 Kč, 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky ve výši 9.050 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 5.950 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10.486,22 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.431,55 Kč, 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 5.950 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, 23,72 % úroku ročně z částky ve výši 15.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k soudu dne 2. 12. 2020, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 45 350 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi jeho právním předchůdcem, společností právnická osoba, IČO a žalovanou, byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo. Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky obsažené ve smlouvě. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost splácet spotřebitelský úvěr žalovanou. Tuto posoudil především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka, byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří i výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná smlouva, jejímž podpisem žalovaná stvrdila ujednání v čl. 7 podmínek:„ zákazník potvrzuje, že úvěrující sám, nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce, před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka, o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci“. Dle čl. 7 podmínek žalovaná prohlásila, že věřitel před uzavřením smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou půjčku a že má plnou způsobilost smlouvu uzavřít a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouva. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti, v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky, za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, sjednanou v čl. 1 smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků, se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 4. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Za celou dobu trvání smluvního vztahu žalovaná zaplatila částku ve výši 900 Kč, z toho bylo započteno na úrok 693,10 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso 206,90 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 3. 2016. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobci, jako novému věřiteli, a to s účinností k datu datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku ve výši 25 200 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, běžného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 406,90 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 793,10 Kč. Dále žalobce požaduje po žalované kapitalizovaný úrok ve výši 9 646,13 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 250,19 Kč, 23,72 % úrok ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a 8,05 % zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za stejné období. Žalovaná s právním předchůdcem žalobce uzavřela dne datum smlouvu o půjčce číslo. Její součástí byly rovněž smluvní podmínky. Úvěruschopnost žalované před podpisem smlouvy právní předchůdce žalobce prověřil stejným způsobem jako u té předchozí smlouvy. Až poté s žalovanou uzavřel smlouvu, na základě které jí poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, rovněž v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Vše se zavázala splatit v 58 týdenních splátkách po 455 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 1. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu, až do okamžiku jejího postoupení žalobci, uhradila pouze částku 5 950 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 100 Kč, na poplatek za administrativní činnost částku ve výši 2 405,15 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 1 444,85 Kč Poslední platbu učinila žalovaná dne 15. 3. 2016. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena stejnou smlouvou o postoupení pohledávek a téhož dne, kdy byla uzavřena, bylo na žalovanou sepsáno oznámení o postoupení pohledávky. Žalobce po žalované požaduje částku ve výši 20 150 Kč bez příslušenství, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5 150 Kč. Dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 10 486,22 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 535,29 Kč, 23,72 % úrok ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a 8,05 % úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby právní zástupce žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, žalovaná dlužnou částku neuhradila.

2. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den 20. 9. 2022, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k ústnímu jednání nedostavila, rovněž se nedostavil právní zástupce žalobce. Soud proto jednal dle , když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

3. Za smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobce jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou. Právní předchůdce žalobce se ve prospěch žalované zavázal poskytnout půjčku ve výši 15 000 Kč a ta se zavázala tuto vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 100 Kč. Poplatek se skládal z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 2 100 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se tedy zavázala zaplatit celkem částku 26 100 Kč v 58 týdenních splátkách á 450 Kč, přičemž první splátku byla povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední, vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že finanční prostředky představující půjčku jí byly vyplaceny v hotovosti při podepsání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z karty zákazníka, která byla vyčleněna a žalovanou podepsána dne datum, bylo zjištěno, že zažádala o hotovost ve výši 15 000 Kč, a to jako současný/bývalý zákazník. Totožnost byla ověřena občanským průkazem, a pokud se jedná o osobní údaje uvedené v kartě zákazníka, jednalo se o jméno a příjmení žalované, rodné číslo, datum narození, státní příslušnost a telefonní číslo. U rodinného stavu bylo uvedeno, že je vdaná a má 2 nezaopatřené děti. Dále byla v kartě zákazníka identifikována žalovaná adresou trvalého pobytu, adresou místa výběru i adresou dalšího kontaktního místa. U druhu bydlení bylo uvedeno, že je nájemníkem, a to od února 2015, přičemž se jedná o samostatnou domácnost. U zaměstnání bylo uvedeno, že pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u právnická osoba jako pokladní. U této společnosti pracuje od listopadu 2015. Pokud se jedná o další půjčky u právního předchůdce žalobce, jednalo se o částku celkem 21 500 Kč, kterou splácí částkou 1 800 Kč měsíčně. U finanční situace bylo uvedeno, že čistá mzda žalované činí 14 000 Kč a státní sociální dávky 4 800 Kč měsíčně. Ještě dle tvrzení v této kartě pobírá další příjmy (ostatní příjmy) ve výši 2 000 Kč Měsíční výdaje činí 6 000 Kč - nájem a inkaso, výdaje domácnosti dosahují 6 000 Kč měsíčně a dále splátky úvěru činí 1 800 Kč měsíčně. Tyto údaje měly být ověřeny výplatními páskami, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a výměrem důchodu žalované. Ze smlouvy o půjčce číslo která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou dne datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a tato se zavázala je splatit spolu s poplatkem ve výši 11 100 Kč, který se skládal z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 2 100 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Tuto částku se zavázala žalovaná splatit stejným způsobem jako u předchozí půjčky. Podpisem smlouvy potvrdila, že finanční prostředky představující půjčku převzala při podepisování dané smlouvy. Opět nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky. Z karty zákazníka k této smlouvě bylo zjištěno, že byla vyplněna dne datum. Pokud se jedná o údaje v nich uvedené, a pokud se jedná o osobní údaje, jednalo se o jméno, příjmení, datum narození a rodné číslo žalované, byla v kartě uvedena adresa výběrního místa, adresa trvalého pobytu i další kontaktní adresa. Totožnost byla opět ověřena občanským průkazem. V druhu bydlení bylo uvedeno, že žalovaná bydlí v podnájmu, nikoliv v nájmu, že jiné půjčky u právního předchůdce žalobce nemá a ani u jiné společnosti, že nevlastní vůz. Pokud se jedná o nezletilé děti, bylo uvedeno, že má 2. V té době byla zaměstnána na hlavní pracovní poměr u právnická osoba a byla rovněž na mateřské dovolené. Její příjmy se skládaly ze mzdy ve výši 15 000 Kč, státní podpory ve výši 4 800 Kč a přídavků ve výši 2 000 Kč a měsíční výdaje činil - nájem a inkaso 6 000 Kč, výdaje domácnosti 7 000 Kč a výdaje na telefon 600 Kč. Opět tyto údaje byly ověřeny, a to občanským průkazem, pracovní smlouvu, nájemní smlouvou a výměrem státní podpory. Soudu byl předložen přehled splácení žalované.

4. Další listinné důkazy se týkaly aktivní legitimace žalobce, soudu bylo předloženo oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a doklad o jeho doručování žalované.

5. Soudu byla předložena předžalobní výzva právního zástupce žalobce ze dne 7. 5. 2020 adresovaná žalované a rovněž doklad o jejím doručování žalované (podací lístek).

6. Na zjištěný skutkový stav je možno aplikovat jednak číslo a dále o spotřebitelském úvěru.

7. Dle , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Dle § 580 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce měl vůli s dlužníkem, co by spotřebitelem, uzavřít smlouvu o úvěru, která byla dle ustanovení spotřebitelským úvěrem. Soud se, s ohledem na výše citované ustanovení téhož zákona, tedy zabýval tím, zda smlouva o úvěru byla platně uzavřena, tedy zda věřitel před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, porovnal příjmy a výdaje žalované. Soud vycházel z konstantní judikatury v obdobných věcech, například rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, č. j. , v němž jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění citovaného rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitelů chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, atd. V neposlední řadě chrání pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr či jiné služby již dříve. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením od zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využít veřejně dostupných informací, jakými jsou například státem publikované údaje o životním, existenčním minimu dle , o průměrných výdajích obyvatelstva, tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.

11. Soud tedy v posuzované věci zkoumal (srovnání nález Ústavního soudu sp. zn. ), zda úvěrující při poskytování spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. Pokud by tak soud neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v  d. Rovněž v nálezu Ústavního soudu sp. zn. , Ústavní soud konstatoval, že není důvod, aby státní moc poskytovala ochranu právnímu subjektu, který nejenže řádně neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčuje své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení většího zisku, realizací mnohdy násobeného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěru – dlužník, ať už z nevědomosti, či z bezvýchodnosti aktuální životní situace, nebo i z vlastní nezodpovědnosti či lhostejnosti, přistoupil.

12. V řízení bylo žalobcem tvrzeno a také prokázáno, že věřitel před uzavřením smluv prověřil schopnost žalované úvěr splácet, kdy volné zdroje žalované byly právním předchůdcem žalobce nejspíše vyhodnoceny jako dostatečné pro splacení jím poskytnutých úvěrů. Žalovaná měla údajně příjem z hlavního pracovního poměru, v případě první citované smlouvy 14 000 Kč, v případě druhé 15 000 Kč měsíčně, a další příjmy ve výši 4 800 Kč měsíčně, jednalo se o státní podporu. Dále tvořily příjmy ostatní příjmy či přídavky ve výši 2 000 Kč. Pokud se jedná o výdaje nájem a inkaso, bylo v obou případech 6 000 Kč měsíčně a výdaje domácnosti v případě první smlouvy v žalobě 6 000 Kč, v druhém případě 7 000 Kč. Dle mínění soudu v kartách, které byly konstatovány výše, jsou velmi podhodnoceny výdaje spojené například s bydlením žalované, inkasem, výdaje spojené s nákupem životních potřeb, ošacení, jídla a ostatní výdaje, když se nejedná o výdaje pouze žalované, ale ještě jejích 2 nezaopatřených dětí. Soudu nebyl předložen jediný důkaz, kterým údaje v těchto zákaznických kartách měly být ověřeny.

13. Soud tedy zkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelských úvěrů pověřoval schopnost úvěrované úvěry splácet řádně. Soud odkazuje v tomto směru i na rozhodnutí – nálezy Ústavního soudu, sp. zn. , sp. zn. , kdy Ústavní soud dovodil, že nelze akceptovat, aby případné soudní ochrany se dostávalo subjektům, nebankovním společnostem poskytující úvěr spotřebitelům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení formulářových smluv, do jejichž znění nemá spotřebitel možnost jakkoliv zasáhnout a ovlivnit jejich obsah, je nutné, dle Ústavního soudu, považovat za neplatné. Nadto Ústavní soud konstatoval, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti, které Nejvyšší správní soud posuzoval v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39 Nejvyšší správní soud konstatoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaje schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale tyto řádně prověří.

14. Soud uzavírá, že předmětné smlouvy o úvěru jsou smlouvami neplatnými dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru ve spojení s  a o.z. Pokud právní předchůdce žalobce na základě neplatných smluv poskytl žalované 2× 15 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu a žalovaná je povinna takto získaný majetkový prospěch žalobci jako ochuzenému, vydat. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě části úvěru, který ještě neuhradila, a vzhledem k tomu, že se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, přiznal soud žalobci rovněž příslušenství pohledávky ve smyslu ustanovení a o.z., ve výši stanovené nařízením vlády číslo Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud ustanovením Pokud se jedná o poměr úspěchu a neúspěchu, počítáno i kapitalizované příslušenství pohledávky, jsou účastníci úspěšní zhruba každý z poloviny. Vzhledem k tomu soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

16. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.