Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 57/2022-36

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lady Horákové a přísedících Pavly Pečenkové a Karolíny Kožíškové ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa žalované

zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky 48 174 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 174 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 320,92 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 48 174 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 320,92 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 48 174 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení odstupného. V žalobě tvrdila, že po dobu delší než dva roky byla zaměstnankyní žalované, přičemž její pracovní poměr byl ukončen písemnou dohodou ke dni datum, a to z důvodu ukončení činnosti stavebního střediska obec, tedy z důvodu zániku pracovního místa žalobkyně. Žalobkyni tak vznikl nárok na odstupné ve výši trojnásobku jejího průměrného výdělku, tj. částky 48 174 Kč, který jí měl být ze strany žalované vyplacen nejpozději v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, tj. dne datum. Následujícím dnem se žalovaná dostala do prodlení s úhradou uvedené částky, kterou nezaplatila ani na základě písemné předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

V písemné replice žalobkyně odmítla procesní obranu žalované s tím, že žalované coby zaměstnavateli žádnou škodu nezpůsobila a žádnou dohodu, ani ústní či písemnou, se žalovanou neuzavřela.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a žalobu navrhla zamítnout. Namítala, že u žalobkyně jako zaměstnance uplatnila nárok na náhradu škody způsobené porušením povinností bývalého zaměstnance při plnění pracovních úkolů u projektu - rozpočtu na výstavbu hrubé stavby rodinného domu v obci obec, kdy celková škoda vzniklá chybou žalobkyně činí 218 842 Kč. Dle žalované byla v tomto směru mezi účastníky učiněna dohoda, že v případě rozvázání pracovního poměru dohodou bude odstupné započítáno na náhradu škody.

3. Po skutkové stránce účastníci učinili nesporným, že žalobkyně byla zaměstnankyní žalované na základě pracovní smlouvy ze dne datum, přičemž její pracovní poměr byl ukončen ke dni datum písemnou dohodou z důvodu ukončení činnosti stavebního střediska žalované.

Dále bylo nesporným, že po tomto skončení pracovního poměru následoval nejbližší výplatní termín dne datum.

Žalovaná učinila nespornými hodnotové údaje týkající se výše průměrné hodinové mzdy žalobkyně u žalované za rozhodné období v částce 92,33 Kč, jakož i žalobkyní odpracovaný počet 40 hodin týdně v témže období.

Dále bylo nesporným, že mezi účastníky nedošlo k uzavření dohody, jejímž obsahem by byl závazek žalobkyně zaplatit žalobkyni náhradu škody, včetně způsobu náhrady této škody. A rovněž ani neuzavřeli žádnou dohodu o srážkách ze mzdy žalobkyně na náhradu tvrzené škody.

Nesporným bylo i to, že na žalobní pohledávku žalovaná dosud nic neuhradila.

4. Provedeným dokazováním bylo po skutkové stránce prokázáno, že pracovní poměr mezi účastníky vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne datum, podle které žalobkyně od datum vykonávala pro žalovanou pracovní činnost: rozpočtář, předvýrobní přípravář, s dohodnutou mzdou, jejíž výše od datum činila 16 000 Kč měsíčně, a s tím, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou (viz pracovní smlouva ze dne datum a její dodatek ze dne datum). Dne datum se účastníci písemnou formou dohodli na ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalované ke dni datum, a to z důvodu ukončení činnosti stavebního střediska obec (viz dohoda o ukončení pracovního poměru ze dne datum). Pracovní poměr tak trval déle než 2 roky.

Ve třetím čtvrtletí roku 2021 činila hrubá měsíční mzda žalobkyně u žalované částku 19 034 Kč za červenec 2021, částku 16 057 Kč za srpen 2021 a částku 16 074 Kč za září 2021, tj. celkem 51 165 Kč; odpracovaná doba činila za červenec 160 hodin, za srpen 176 hodin a za září 2021 168 hodin, tj. celkem 504 hodin; průměrná hodinová mzda za třetí čtvrtletí roku 2021 činila 92,33 Kč (viz výplatní lístky žalobkyně za období červenec až září 2021).

Žalobkyně před podáním žaloby písemně vyzvala žalovanou k zaplacení odstupného ve výši 48 174 Kč a současně ji upozornila na možnost soudního vymáhání (viz předžalobní výzva ze dne datum). Tato výzva byla žalované doručena do datové schránky dne datum (viz opis datové zprávy - doručenka).

5. Podle ust. , odst. 3 a 4 , , v platném znění (dále jen„ ZP“), zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v  až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

6. Podle ust. 352 průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.

7. Podle ust. a 2 průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.

8. Podle ust. a 2 , není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

9. Podle ust. a 2 se průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

10. Podle ust. započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v  .

11. Podle ust. věty druhé srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy ( ).

12. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Pracovní poměr mezi účastníky byl dle ust. a násl. sjednán na dobu neurčitou od datum. Rozvázán byl písemnou dohodou účastníků dle ust. ke dni datum z důvodu ukončení činnosti stavebního střediska žalované, tj. z organizačních důvodů ve smyslu ust. 52 písm. a), event. písm. c) . Jelikož pracovní poměr trval déle než dva roky, vznikl žalobkyni dle ust. nárok na odstupné ve výši trojnásobku jejího průměrného výdělku.

13. Při určení výše průměrného výdělku soud v souladu s ust. vycházel ze shora citovaných ustanovení až 356 . Podle ust. je za průměrný výdělek pro určení odstupného považován průměrný hrubý měsíční výdělek zjištěný z hrubé mzdy zaměstnance za rozhodné období a z odpracované doby v rozhodném období, a to k prvnímu dni prvního měsíce následujícího po rozhodném období (kalendářního čtvrtletí), tj. k prvnímu dni následujícímu po dni, v němž skončil pracovní poměr ( a ). Podle ust. se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek a jeho výpočet je uveden v ust. . V daném případě skončil pracovní poměr žalobkyně dne datum, následujícím dnem je den datum a předchozím kalendářním čtvrtletím je 3. čtvrtletí roku 2021 (červenec až září 2021). Za toto rozhodné období činil hrubý hodinový výdělek částku 92,33 Kč a při nesporném rozsahu odpracované týdenní pracovní doby v rozhodném období (40 hodin) tak činí odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku žalobkyně částku v celkové výši 48 174 Kč (průměr pro náhrady za 3. čtvrtletí 2021 v částce 92,33 Kč x úvazek 40 hod/týden x průměr týdnů v měsíci číslo x 3 měsíce). Jelikož mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nejbližší výplatní termín po skončení pracovního poměru byl termín datum ( ), přičemž žalovaná dosud na odstupném ničeho nezaplatila, soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 48 174 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od datum dle ust. , , v platném znění, ve spojení s  , v platném znění.

14. Irelevantní soud shledává procesní obranu žalované založenou na tvrzení, že mezi účastníky došlo k dohodě, na jejímž základě mělo být pro případ rozvázání pracovního poměru žalobkyně u žalované odstupné započítáno na náhradu škody, kterou měla žalobkyně coby zaměstnanec způsobit žalované porušením povinností při plnění pracovních úkolů. V tomto směru soud odkazuje na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. , a ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. , které dospěly k závěru, že jde-li o pohledávku zaměstnavatele na náhradu škody, zákon jednostranné započtení ze strany zaměstnavatele zapovídá, neboť možnost provádět srážky ze mzdy k náhradě škody podmiňuje uzavřením dohody o srážkách ze mzdy. Bez dohody (uzavřené podle ust. § 2045 o. z.) není zaměstnavatel oprávněn srážky ze mzdy k náhradě škody provádět, a to ani tehdy, jsou-li splněny předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, zaměstnanec svou odpovědnost za škodu uznal a zavázal se škodu nahradit. Odpovědnost zaměstnance za škodu, kterou způsobil zaměstnavateli, ani případné uznání škody zaměstnancem, tedy samo o sobě zaměstnavatele neopravňuje, aby částku potřebnou k náhradě této škody jednostranně srazil ze mzdy zaměstnance, i kdyby respektoval zákonné limity vyplývající z ustanovení a , , v platném znění (dále jen„ “). Zaměstnavatel je tak oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem. Nejvyšší soud uvedl, že tento právní názor lze přiměřeně vztáhnout i na pohledávku zaměstnance na odstupné, kterého se sice netýkají zákonné limity vyplývající z ust. a (srov. ), avšak (stejně jako na mzdu) se na něj vztahuje ust. . Odstupné totiž zákon zahrnuje do tzv.„ jiných příjmů“ zaměstnance (srov. ), kterých se týká pojem„ srážky ze mzdy“, zavedený jako legislativní zkratka pro srážky z příjmu, tj. ze mzdy, platu a z jiných příjmů zaměstnance z pracovněprávního vztahu (srov. ). Převedeno na tuto věc, žalovaná není oprávněna započítávat (jednostranně) svou pohledávku z tvrzené náhrady škody na pohledávku žalobkyně z odstupného, aniž by mezi účastníky byla v tomto směru uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy. V daném případě účastníci učinili nesporným, že dohodu o srážkách ze mzdy neuzavřeli, a tedy shora uvedená procesní obrana žalované je nepřípustná, resp. zcela nedůvodná.

15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. , když žalobkyně byla ve věci plně úspěšnou. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 928 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle ost. 1, , a , v platném znění (dále jen„ AT“), a to za pět úkonů právní služby á 3060 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, písemné vyjádření ve věci samé ze dne datum a účast u jednání soudu dne datum), 5x režijní paušál á 300 Kč dle AT, náhrada za promeškaný čas právního zástupce žalobkyně k soudnímu jednání z obec do obec a zpět ve výši 800 Kč dle a odst. 3 AT (8 půlhodin á 100 Kč), náhrada cestovních výdajů právního zástupce žalobkyně při použití osobního motorového vozidla zn. BMW, registrační značka, z obec do obec a zpět k jednání soudu (celkem 232 km) při průměrné spotřebě pohonných hmot 5,2 l/km, ceně za jeden litr motorové nafty ve výši 47,10 Kč dle vyhlášky , ve znění účinném od 19. 8. 2022 a sazbě základní náhradě za 1km jízdy ve výši 4,70 Kč dle téže vyhlášky, tj. cestovné celkem 1 658,61 Kč, a DPH 21 % ve výši 4 044,31 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 25 320,92 Kč. V souladu s ust. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí, popř. návrh na nařízení exekuce.