Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
5 C 211/2022-34
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, částka, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacením částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka za období do datum a dále tento požadovala z částky anonymizována dvě slova ve výši 11,75% ročně od datum do zaplacení, požadovala rovněž úrok ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovaným datum smlouvu číslo na jejímž základě poskytl žalovanému hotovost ve výši částka v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku včetně poplatku ve výši částka uhradit v pravidelných 18 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední ve výši částka. Žalovaný však uhradil toliko částka. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný dopisem informován. Žalobou uplatněná částka proto tvoří jistinu ve výši částka, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši částka, smluvní pokuta ve výši částka a sankční poplatky ve výši částka.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem datum dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u něj byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu, jež byl přílohou uvedené smlouvy, v němž figuruje pohledávka za žalovaným. Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky dopisem ze dne datum, který byl datum dán k poštovní přepravě (jak doloženo oznámením i podacím lístkem).
4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě v den podpisu smlouvy žalovaným předal žalovanému hotovost ve výši částka. Uvedené bylo prokázáno smlouvou. Z celkové poskytnuté částky částka žalovaný uhradil toliko částka, jak vyplynulo z žalobních tvrzení. Žalovaný ostatně netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by z titulu uvedené smlouvy uhradil žalobkyni, případně jejímu právní předchůdci více. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou a žalovaným dosud uhrazenou je částkou, kterou má žalovaný povinnost žalobkyni uhradit. Soud totiž uzavřel, že jde o plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následující o. z., neboť uvedená, k důkazu předložená smlouva o zápůjčce je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. O tomto názoru účastníky spravil na jednání dne datum, aby jeho rozhodnutí bylo předvídatelné. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusejí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena od jejího právní předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., neboť dle uvedené smlouvy měl žalovaný kromě poskytnuté částky hradit též poplatky za zpracování, doručení, administrativní činnosti a flexibilní splácení ve výši částka, za komfortní splácení ve výši částka a úrok ve výši částka, tedy celkem částka. Uvedené poplatky však v součtu činí více 56% z poskytnuté hotovosti, tedy z částky částka a společně s úrokem pak 81% poskytnuté částky. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové míře, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Také je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže používat právní ochrany, je v rozporu s dobrými mravy a proto absolutně neplatné.
6. Jak bylo již výše uvedeno, smlouva byla shledána soudem absolutně neplatnou, proto z ní nelze dovodit závazek žalovaného poskytnuté peněžité plnění žalobkyni vrátit nejpozději do data, na který připadla splatnost poslední splátky. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Takováto výzva byla učiněna v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo dáno k poštovní přepravě datum. Dle § 573 o. z., se oznámení - výzva k plnění dostala do dispoziční sféry adresáta dnem datum. Z obsahu této výzvy je zřejmé, že žalovaný měl plnit do datum. Pokud tak neučinil, dnem datum se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá jej povinnost k úhradě úroku z prodlení. S ohledem na shora prezentovaný závěr soud žalobě vyhověl co do částky částka a úroku z prodlení od datum do zaplacení z částky částka, vycházel zde z ustanovení § 1968, § 1970 o. z., a z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a co do částky částka představující kapitalizovaný úrok z prodlení žalobu zamítl. I co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno, když částka částka představovala nesplacené poplatky dle smlouvy o zápůjčce, smluvní pokutu ve výši částka, sankční poplatky ve výši částka, které vycházely ze znění smlouvy o zápůjčce, jakož i úroku ve výši 29% z částka. Ujednání o smluvních pokutách, sankčních poplatcích jsou však existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvních pokut utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Ujednání o smluvní pokutě, sankčních poplatcích ve smlouvě o zápůjčce tak nebylo soudem shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh.
7. Soud k důkazu provedl standardní informace o spotřebitelském úvěru, legendu, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.
8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný měl úspěch v převážné části předmětu sporu, měl by proto právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. V této souvislosti je nutné zmínit nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne datum, kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu vycházel též z požadovaných úroků z prodlení, úroků a jejich kapitalizace ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci.
9. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši částka z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci platební rozkaz nevydal, pokračoval v řízení, proto je na místě doplatit soudní poplatek z návrhu ve výši částka dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků. Tuto povinnost uložil žalobkyni jako straně ve sporu převážně neúspěšné za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb.
10. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i doplatku soudního poplatku, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).