Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 231/2022-124

Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci

žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupený Mgr. jméno příjmení, advokátkou

se sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 9.242,45 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 9.242,45 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se návrh, jímž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 9.242,45 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 9.242,45 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení. Tvrdí, že s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru dne datum, na základě níž poskytl žalovanému úvěr 50.001 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a úvěr byl proto zesplatněn oznámením z datum. Platebním rozkazem zdejšího soudu z 10. 12. 2018 č. j. -29 byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci mimo jiné smluvní pokutu 15.408,05 Kč podle bodu číslo smlouvy ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru 46.553 Kč za období prodlení žalovaného do datum. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny však trvalo i po datu datum, a žalobci tak vzniklo právo na smluvní pokutu i za následující období. Žalovaná částka představuje smluvní pokutu za období od datum do datum, kdy žalobce tuto částku požaduje v souladu s ustanovením

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle . Žalovaný se k žádnému nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a žalovaným probíhalo u zdejšího soudu řízení sp. zn. , v němž žalobce uplatnil proti žalovanému nároky ze smlouvy o úvěru číslo. V řízení nebylo provedeno žádné dokazování a bylo rozhodnuto platebním rozkazem ze dne 10. 12. 2018 č. j. -29, který nabyl právní moci dne datum. Soud v něm zavázal žalovaného zaplatit žalobci 46.903 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od datum do zaplacení, s úrokem 49,78 % ročně z částky 41.510,28 Kč za dobu od datum do zaplacení, smluvní pokutu 15.408,05 Kč a náklady řízení 15.155,50 Kč. příjmení 46.903 Kč se skládá ze smluvní pokuty 350 Kč podle bodu číslo), b) smluvních ujednání za prodlení se zaplacením splátky číslo z nové jistiny úvěru 46.553 Kč. Tato nová jistina je součtem původní dlužné jistiny 41.510,28 Kč a úroku z úvěru ke dni zesplatnění ve výši 5.042,72 Kč Smluvní pokuta 15.408,05 Kč odpovídá sazbě 0,1 % denně z nové jistiny 46.553 Kč za dobu od datum do datum.

4. Dne datum podepsal žalovaný a úvěrový poradce, jednající za žalobce, u Návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/ Smlouva o revolvingovém úvěru číslo. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému revolvingový spotřebitelský úvěr 50.001 Kč za úrok 62,87 % ročně. Celková splatná částka činila 97.164 Kč a žalovaný ji měl uhradit formou 36 splátek ve výši 2.699 Kč měsíčně. Pro případ splacení prvních 18 splátek a následně každých 24 splátek měl být úvěr automaticky prodloužen a navýšen, počet revolvingů nebyl omezen a výše revolvingu činila 33.333 Kč. Následně měl žalobce jakožto úvěrující posoudit úvěruschopnost žalovaného, a poté žalobce u podepsal datum. Téhož dne datum byl žalovanému úvěr 50.001 Kč poskytnut bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. bankovní účet, variabilním symbolem bylo číslo smlouvy a konstantní symbol byl 558. Žalobce dne datum poskytl žalovanému předsmluvní informace o úvěru a zjišťoval jeho poměry, které uvedl do y hodnocení klienta. příjmení příjem žalovaného činil 20.000 Kč, výdaje žalovaného a jeho manželky či partnerky 3.800 Kč měsíčně, další částka výdajů 2.000 Kč byla odvozena z počtu dětí, výdaje na nájemné, inkaso, dopravu a ostatní byly 4.000 Kč, žádné splátky jiných úvěrů zde nejsou uvedeny. Celkové výdaje činily 9.800 Kč a po odpočtu od příjmu 20.000 Kč byly volné zdroje 10.200 Kč. Žalovaný byl zaměstnán v právnická osoba, obec, od začátku roku 2014. Žalovanému vyúčtovala právnická osoba právnická osoba dne datum částku 504,99 Kč za poskytované služby. Žalobce měl k dispozici pracovní smlouvu žalovaného ze dne datum, která byla sjednána pouze na dobu určitou do konce července téhož roku, avšak dalšími dohodami o změně pracovní smlouvy byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Podle mzdového výměru byla základní mzda žalovaného 83 Kč na hodinu a motivační výkonností odměna 60 % základní mzdy od datum. Podle výplatních lístků činil čistý příjem žalovaného za červen 2016 částku 18.861 Kč a za červenec téhož roku 19.746 Kč. V registru příjmení neměl žalovaný žádné záznamy. Při nějakém dalším blíže nespecifikovaném zkoumání měl žalovaný skóre anonymizována dvě slova, byl tedy v anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova. Žalobce měl k dispozici částečný výpis z účtu žalovaného výše uvedeného za dobu od datum do datum, některé údaje však jsou začerněny. Na počátku měsíce července 2016 měl žalovaný záporný zůstatek na účtu a k poslednímu dni téhož měsíce měl rovněž záporný zůstatek - 207,03 Kč. Z tohoto výpisu z účtu soud ověřil výši došlé mzdy, která odpovídá oběma výplatním lístkům. Dále bylo zjištěno, že datum žalovaný obdržel na účet od žalobce 6.284,25 Kč pod variabilním symbolem číslo a konstantním symbolem 558. Konstantní symbol je stejný jako u poskytnutí peněžních prostředků z žalované smlouvy, a variabilní symbol odpovídá číslu úvěrové smlouvy, odlišnému, než je žalovaná úvěrová smlouva. Na účet žalovaného dne datum byla připsána ještě částka 7.000 Kč z platební brány ThePay, která je používána poskytovateli spotřebitelských úvěrů. Žalobce dopisem z datum vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru 46.903 Kč, z toho původní jistina činila 41.510,28 Kč, úrok z úvěru ke dni zesplatnění 5.042,72 Kč a smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátky 350 Kč ulice jistina činila 46.903 Kč, což je součet původní jistiny a kapitalizovaného úroku. V řízení nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byl tento dopis žalovanému odeslán či doručen. Z y čestné prohlášení o hybridní poště z datum nelze tuto skutečnost dovodit. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem své právní zástupkyně z datum, který byl téhož dne žalovanému odeslán doporučeně. V něm požadoval žalovanou částku jakožto smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny za dobu od datum do datum. Žalovaný na žalovaný úvěr uhradil žalobci celkem pouze částka.

5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle č. a o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje v ustanovení § číslo tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce jakožto úvěrující si svoji povinnost ze smlouvy o úvěru splnil tím, že žalovanému poskytl bezhotovostně dohodnutou částku 50.001 Kč. Žalovaný tyto peněžní prostředky vyčerpal, avšak své povinnosti vrátit žalobci peněžní prostředky a zaplatit úroky dostal pouze částečně, když jeho platby nepostačovaly k vyrovnání závazku vůči žalobci.

6. Smlouvu úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Úvěrová smlouva je smlouvou spotřebitelskou a žalobce byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovaným, kterému poskytoval své služby v podobě úvěru. Po žalobci lze proto důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalovanému poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu, jak vyplývá z ustanovení a 2 . Žalobce byl podle zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce byl oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. V této souvislosti soud poukazuje na shora uvedená skutková zjištění. Žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumal poměry žalovaného, zjistil jeho zaměstnání a čistý příjem pouze za dva měsíce, červen a červenec 2016, a tyto nedosahovaly částky 20.000 Kč měsíčně, která byla uvedena v ě hodnocení klienta, a v níž žalobce uváděl příjmy, výdaje a jejich rozdíl. Žalobce dále zjistil, že za dobu od 17. 4. do datum měl žalovaný zaplatit mobilnímu operátorovi 504,99 Kč. Výdaje žalovaného 3.800 Kč na žalovaného a jeho manželku či partnerku a výdaje 2.000 Kč na děti či dítě, dále výdaje na nájemné, inkaso, dopravu a ostatní 4.000 Kč nebyly žádný způsobem ověřeny. Žalobce v ě hodnocení klienta dospěl k částce 10.200 Kč jakožto k disponibilnímu příjmu žalovaného, z této částky však nelze s jistotou vycházet, když do výpočtu nebyl uveden přesný čistý příjem žalovaného, ale příjem vyšší, a výdaje žalovaného nebyly nikterak ověřeny. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce nahlížel do nebankovního registru klientských informací, z y s názvem osobní data bylo možné zjistit pouze to, že žalovaný měl anonymizována tři slova, není však zřejmé, na základě kterých konkrétních skutečností bylo toto skóre vypočteno a co přesně má znamenat. Významnou skutečností v této souvislosti je to, že žalovaný krátce před čerpáním žalovaného úvěru obdržel na svůj účet dne datum částku 7.000 Kč od jiného nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, a dne datum obdržel na svůj účet 6.284,25 Kč přímo od žalobce. Konstantní symbol a variabilní symbol této platby po srovnání s těmito symboly u platby žalovaného úvěru odpovídají tomu, že se jednalo o platbu nějakého jiného úvěru od žalobce. Z těchto skutečností lze dovodit, že žalovaný před čerpáním žalovaného úvěru byl již zadlužen. Za tohoto stavu nemohl žalobce dostatečným způsobem porovnat příjmy a výdaje žalovaného a jeho dosavadní závazky, a z toho řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce tudíž nemohl dospět k tomu, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

8. Soud tedy má za to, že žalobce poskytl žalovanému úvěr v rozporu s výše citovaným ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je úvěrová smlouva neplatná. Jednání žalobce, jakým postupoval vůči žalovanému při sjednávání úvěrové smlouvy, se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje zákonu o spotřebitelském úvěru a narušuje veřejný pořádek, a úvěrová smlouva je tudíž neplatná absolutně podle . Soud k tomuto druhu neplatnosti přihlíží i bez návrhu, tedy aniž by kterákoli smluvní strana neplatnost namítla. Chování žalobce jakožto poskytovatele spotřebitelského úvěru je v tomto případě nežádoucí a vede ke zbytečnému zadlužování spotřebitelů. Týká se nejen vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, ale má důsledky pro celou společnost, neboť značně zadlužení spotřebitelé nejsou schopni postarat se o zajištění potřeb svých a své rodiny, což musí nahrazovat stát, a stávají se předmětem řízení u různých státních orgánů a soudů, a tím čerpají pro sebe státní prostředky, které by bylo možné využít ve prospěch většiny občanů na všeobecně prospěšné účely.

9. Jak zmiňuje Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. , povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i původního věřitele, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne datum sp. zn. , v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti dostatečně rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

10. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná, nemohly z ní vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tudíž nemohla vzniknout povinnost vrátit čerpané peněžní prostředky v dohodnuté lhůtě formou splátek, ani platit žalobci jakékoli úroky z úvěru, smluvní pokuty, či jiná plnění. Žalobci tak vzniklo právo pouze na bezdůvodné obohacení ve smyslu , kdy výše bezdůvodného obohacení odpovídá rozdílu mezi čerpanými peněžními prostředky 50.001 Kč a splacenými peněžními prostředky 29.689 Kč. Tento rozdíl činí 20.312 Kč. Žalobci však pravomocným platebním rozkazem výše uvedeným byla přiznána daleko vyšší částka, a to 62.311,05 Kč včetně úroku z úvěru a úroku z prodlení.

11. Vzhledem k tomu, že z absolutně neplatné úvěrové smlouvy nemohlo vzniknout žalobci právo na zaplacení jakékoli smluvní pokuty vůči žalovanému, nepovažuje soud žalobu žalobce za důvodnou, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

12. Žalovaný měl ve sporu úspěch, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto v souladu s ustanovením rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč ( ).