Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
1 C 117/2022-51
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
adresa žalobkyně – příjmení příjmení
zastoupeného advokátem: JUDr. Ing. jméno příjmení jméno,
se sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 30 635 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 706 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 706 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení, dále částku 5 789 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 789 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 5 294 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 424,5 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 1. 2022 do 9. 2. 2022 a z částky 5 294 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 580,25 Kč, zamítá.
III. Žaloba se ohledně zaplacení 10 817 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 750,75 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do 9. 2. 2022 a z částky 4 211 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 24,57 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 259,72 Kč, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 706 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 706 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení, dále částku 5 789 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 789 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 5 294 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 424,5 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 1. 2022 do 9. 2. 2022 a z částky 5 294 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 580,25 Kč, zamítá. III. Žaloba se ohledně zaplacení 10 817 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 750,75 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do 9. 2. 2022 a z částky 4 211 Kč od 10. 2. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 24,57 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 259,72 Kč, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 16 606 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 580,25 Kč, kapitalizovaným úrokem v částce 1 424, 254 Kč a zákonným úrokem z prodlení z 12 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a úrokem 20,25 % ročně z částky 12 000 kč od 8. 1.2022 (nárok 1) a dále zaplacení 14 029 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 259,72 Kč, s kapitalizovaným úrokem 750,75 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ročně od 8.1. 2022 ve výši 8,5 % ročně a úrokem 24,57 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení (nárok 2). Pokud jde o nárok 1, podle žalobkyně uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně (dále jen předchůdce žalobkyně) společností právnická osoba, IČO, dne 16.4.2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen Smlouva), na jejímž základě žalované byla poskytnuta částka 12 0000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky ze sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 400 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Při uzavření Smlouvy si zvolila smluvně žalovaná doplňkovou službu životního pojištění se závazkem za tuto zaplatit poplatek 300 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 365 Kč počínaje 23. 4. 2020 s poslední splátkou 10. 6. 2021 však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ke dni 10. 6. 2021 uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12 000 Kč až do zaplacení úrokem 20,25 % ročně. Pohledávka byla smluvně postoupena dne 7. 1. 2022 žalobkyni s účinností k témuž dni, což bylo písemně žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení uhradila pouze částku 5 294 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 619 Kč; na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 200 Kč a na poplatek za životní pojištění 75 Kč Poslední platba byla ze strany žalované uhrazena 14. 8. 2020. Ke dni postoupení tj. 7. 1. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou 16 606 Kč skládající se z dlužné jistiny 12 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 781 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 600 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění 225 Kč.
2. Pokud jde o nárok 2, podle žalobkyně uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně (dále jen předchůdce žalobkyně) společností právnická osoba, IČO, dne 26. 1. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen Smlouva 2), na jejímž základě žalované byla poskytnuta částka 10 0000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy 2 a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky ze sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2 ve výši 2 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Při uzavření Smlouvy 2 si zvolila smluvně žalovaná doplňkovou službu životního pojištění se závazkem za tuto zaplatit poplatek 240 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60-týdenních splátkách po 304 Kč počínaje 2. 2. 2020 s poslední splátkou 19. 9. 2021 však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy 2. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ke dni 19. 9. 2021 uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10 000 Kč až do zaplacení s úrokem 24,57 % ročně. Pohledávka byla smluvně postoupena dne 7. 1. 2022 žalobkyni s účinností k témuž dni, což bylo písemně žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení uhradila pouze částku 4 211 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 221,62 Kč; na poplatek za hotovostní inkaso splátek 933,38 Kč a na poplatek za životní pojištění 56 Kč Poslední platba byla ze strany žalované uhrazena 30. 4. 2020. Ke dni postoupení tj. 7. 1. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou 16 238 Kč skládající se z dlužné jistiny 10 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 0,00 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 778,38 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 066,62 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění 184 Kč.
3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.
4. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti z 26. 1. 2020 soud zjistil, že jí žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobkyně pod číslo s tím, že bude čerpat úvěr 10 000 Kč s dobou trvání 60 týdnů. Požadovala ve Smlouvě pojištění anonymizováno Life. Jistina přestavuje dle Smlouvy 10 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, úrok 2 000 Kč, poplatek za pojištění anonymizována dvě slova 240 Kč, administrativní poplatek 2 000 kč, celková částka k zaplacení 18 240 Kč. Roční procentní sazba nákladů 215,01 %. Výše každé splátky od první do poslední činí 304 Kč.
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti z 16. 4. 2020 soud zjistil, že jí žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobkyně pod číslo s tím, že bude čerpat úvěr 12 000 Kč s dobou trvání 60 týdnů. Požadovala ve Smlouvě 2 pojištění anonymizována dvě slova. Jistina přestavuje dle Smlouvy 2 částku 12 000 kč, odměna za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, úrok 2 400 Kč, poplatek za pojištění anonymizována dvě slova 300 Kč, administrativní poplatek 2 400 Kč, celková částka k zaplacení 21 900 Kč. Roční procesní sazba nákladů 215,38 %. Výše každé splátky od první do poslední činí 365 Kč (jde o 60 týdenních hotovostních splátek).
7. Z listin y nazvané Zařazení zákazníka do pojistného programu z 26. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná se přihlásila do pojistného programu s tím, že je pojištěna od 00,01 hodin dne následujícího po dni uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7. 1. 2022 mezi žalobkyní a jejím právním předchůdce právnická osoba, ICˇ: číslo se sídlem adresa (kde je na straně 50 a 56 ze 64 stran přílohy obsahující dlužníky s uvedením žalované s odkazem na čísla obou předmětných smluv), bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně obou předmětných pohledávek za žalovanou.
9. Z listin y nazvané Zařazení zákazníka do pojistného programu z 16. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaná si přihlásila do pojistného programu s tím, že je pojištěna od 00,01 hodin dne následujícího po dni uzavření Smlouvy 2 o spotřebitelském úvěru a pojistila se.
10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě určeným žalované od advokátní kanceláře zastupující žalobkyni ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu s upozorněním na žalobu a následné vymáhání. Z podacího lístku soud zjistil, že advokátní kancelář zastupující žalobkyni zaslal žalované 19. 4. 2022 doporučeně listovní zásilku.
11. Z karty zákazníka-žádosti o spotřebitelský úvěr z 26. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná požadovala úvěr 15 000 Kč se splatností 60 týdnů a uvedla, že je nájemníkem bytu, v domácnosti je partnerkou a jiným rodinným příslušníkem se 3 nezaopatřenými dětmi. Pracuje u anonymizována čtyři slova nemocnice jako dělnice do 31.12. 2020 za poslední tři roky měla 1 zaměstnání - zaměstnání nebylo ověřeno, čistý příjem uvedla 13 827 Kč, státní podpora bez uvedení konkrétní dávky 9 000 Kč, další příjmy bez konkretizace, za výživné, pronájem apod. uvedla 3 500 Kč, celkem příjmy 26 327 Kč, výdaje na bydlení 5 162 Kč, osobní výdaje 12 500 Kč, celkem výdaje 17 662 Kč, použitelný příjem po odečtení výdajů od příjmů je 8 665 Kč. Jako dokumenty k ověření finanční situace žadatele je zaškrtnuto: bankovní výpisy, výplatní pásky, pracovní smlouva, doklad o přiznání mateřské rodičovské, rozhodnutí o přiznání výživného, nájemní smlouva.
12. Z karty zákazníka - žádosti o spotřebitelský úvěr z 16. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaná požadovala úvěr 12 000 Kč se splatností 60 týdnů a uvedla, že je nájemníkem bytu, od 1.4. 2020 je v domácnosti, stav v domácnosti -manželka, se třemi nezaopatřenými dětmi. Pracuje u anonymizována čtyři slova nemocnice jako dělnice do 31. 12. 2020, za poslední tři roky měla 1 zaměstnání - zaměstnání nebylo ověřeno, v současné době má u příjmení jméno zápůjčku 10 000 Kč s měsíční splátkou 1 368 Kč, čistý příjem uvedla 12 373 Kč, státní podpora bez uvedení konkrétní dávky 9 000 Kč, další příjmy bez konkretizace, zda výživné, pronájem apod. uvedla 5 493 Kč + 1 500 Kč, celkem příjmy 28 366 Kč, výdaje na bydlení 3 395 Kč, osobní výdaje 12 500 Kč, splátky úvěrů 1 368 Kč, celkem výdaje 17 263 Kč, použitelný příjem po odečtení výdajů od příjmů je 11 073 Kč. Jako dokumenty k ověření finanční situace žadatele je zaškrtnuto: bankovní výpisy, pracovní smlouva, rozhodnutí o přiznání výživného, nájemní smlouva, složenky-příjmy, faktury za elektřinu, plyn, vodu, telefon, TV/SIPO
13. Z oznámení ze dne 3. 2. 2022 vyplývá, že obsahuje informaci pro žalovanou o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy z právního předchůdce žalobce na žalobkyni a o výši dluhu žalované.
14. Z dopisu žalobkyně žalované z 3.2.2022 ve spojitosti s podacím lístkem z 4. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla informována doporučeným dopisem o zpracování jejich osobních údajů žalobkyní a vyrozuměna o postoupení pohledávky (viz čl.13) s upozorněním, kde nástupnickou společnost kontaktovat.
15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná jednak uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně (nárok 1) - společností právnická osoba, IČO, dne 16.4.2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen Smlouva), na jejímž základě žalované byla poskytnuta částka 12 0000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky ze sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 400 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Při uzavření Smlouvy si zvolila smluvně žalovaná doplňkovou službu životního pojištění se závazkem za tuto zaplatit poplatek 300 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 365 Kč počínaje 23. 4. 2020 s poslední splátkou 10. 6. 2021. Žalovaná však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ke dni 10. 6. 2021 uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12 000 Kč až do zaplacení úrokem 20,25 % ročně. Pohledávka byla smluvně postoupena dne 7. 1. 2022 žalobkyni s účinností k témuž dni, což bylo písemně žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení uhradila pouze částku 5 294 Kč. Dále žalobkyně uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně - společností právnická osoba, IČO, dne 16.4.2020 dne 26. 1. 2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen Smlouva 2), na jejímž základě žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy 2 a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky ze sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2 ve výši 2 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Při uzavření Smlouvy 2 si zvolila smluvně žalovaná doplňkovou službu životního pojištění se závazkem za tuto zaplatit poplatek 240 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60-týdenních splátkách po 304 Kč počínaje 2. 2. 2020 s poslední splátkou 19. 9. 2021 však neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy 2. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ke dni 19. 9. 2021 uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10 000 Kč až do zaplacení s úrokem 24,57 % ročně. Pohledávka byla smluvně postoupena dne 7. 1. 2022 žalobkyni s účinností k témuž dni, což bylo písemně žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení uhradila pouze částku 4 211 Kč. Pohledávka byla rovněž postoupena s účinností k 7. 1. 2022 n a žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně mu byla také zaslána předžalobní výzva.
16. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
17. Dle § 2392 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
18. Dle § 1968 občanského zákoníku , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku , neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
22. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti, když žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě obdržel 6 000 Kč, přičemž na shora uvedenou zápůjčku žalovaný ničeho neuhradil. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.
25. Právní vztah, z něhož vyvozuje žalobkyně své žalobní nároky se řídí zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 2 tohoto zákona). Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti Žalobkyně argumentovala tím, že se schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud se však s touto argumentací neztotožňuje. Žalobkyně svá tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti podle názoru soudu řádně neprokázala. Podle žalobkyně její právní předchůdkyně získal od žalované před uzavřením smlouvy informace k posouzení úvěruschopnosti, žalovaná měla být dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Na základě odborného posouzení pak měl dospět právní předchůdce žalobkyně k závěru, že zde nejsou žádné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet a na základě toho došlo k uzavření smlouvy. Podle názoru soudu je sice zjištění o výdajích žalované jedním z kroků ověřování způsobilosti žadatele splácet úvěr, dalším z kroků je však nutné tyto kvalifikovaně soudit a z nich také učinit kvalifikovaný závěr s přihlédnutím k výdajové stránce spotřebitele (ta bývá mnohdy ignorována, velkoryse interpretována, mnohdy opomíjena nebo je nedostatečně zohledněna). Soud tedy z takto obecně formulovaných skutečností o zjišťování poměrů žalovaného a údajném přezkoumávání jeho úvěruschopnosti není schopen uzavřít, zda došlo k řádnému zkoumání úvěruschopnosti a zda i výdajová stránka byla v případě žalovaného kvalifikované posouzena. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnut spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle názoru soudu ani v jednom ze dvou případů uzavřených smluv nebyla dostatečně zkoumána výdajová stránka na straně žalované. V prvém případě smlouvy z 16.4.2020 z karty zákazníka a v ní obsažených tvrzení o výdajích vyplývá, že u posuzované osoby jde o manželku, jejíž čistý příjem měl činit 12 373 Kč, celkové všechny měsíční příjmy 28 366 Kč, ale z toho státní podpora činila 9 000 Kč, a další blíže nespecifikované příjmy (neuvedeno, zda jde o výživné příspěvek na bydlení a živobytí dětí) činí 5 493 Kč. Soud z uvedeného není schopen dospět k závěru, zda jde o smyšlené příjmy, když mj. jak doklady, které již nejsou připojeny k zákaznické kartě jako důkaz, má sloužit rozhodnutí o přiznání výživného, které však dle názoru soudu má sloužit výhradně k péči a výživě dětí a nikoliv samotné žadatelky o úvěr, avšak soudu není z předloženého důkazu zřejmé, jaké měly být tyto příjmy a jakého charakteru, když byly započteny do výše příjmu tak, aby se jevil dostatečným a bezpečným pro přiznání úvěru. U výdajů je uvedena polovina bydlení v částce 3 395 Kč bez bližšího vysvětlení, osobní výdaje jsou určeny částkou 12 500 Kč, přičemž z přední strany karty vyplývá, že jde o svobodnou ženu (partnerku), která vyživuje a vychovává tři děti. Jmenovaná má v současnosti dle karty půjčeno od téhož věřitele 10 000 Kč a má splácet měsíčně dalších 1 368 Kč. Použitelný příjem 11 073 Kč po odečtení výdajů je podle názoru soudu při zohlednění tří vyživovacích povinností a zahrnutí výživného do využitelných aktiv samotné žalované spekulativní a nedostatečný (v roce 2020 s ohledem na počet osob v domácnosti nutnost platit náklady spjaté s bydlením, dopravou, nákupem potravin a stravováním a úhradou každodenních potřeb). Z obou karet vyplývá, že zaměstnání má žalovaná od 15. 2. 2018, předtím byla vedena na úřadu práce. Ve druhém případě druhé ze smluv, konkrétně dle zákaznické karty z 26. 1. 2020 (která předchází shora citované z 16. 4. 2020 o necelé tři měsíce) byl čistý příjem vyšší tj. 13 827 Kč (dle shora uvedené zákaznické karty po třech měsících činí 12 373 Kč), státní podpora 9 000 Kč (zde snad lze usuzovat, že jde o mateřskou/rodičovskou), byl-li předložen doklad o ní), další příjmy činí 3 500 Kč (neuvedeno, zda jde o výživné příspěvek na bydlení a živobytí dětí). Soud rovněž z uvedeného není schopen dospět k závěru, zda jde o smyšlené příjmy, když mj. jak doklady, které již nejsou připojeny k zákaznické kartě jako důkaz, má sloužit rozhodnutí o přiznání výživného, které však dle názoru soudu má sloužit výhradně k péči a výživě dětí a nikoliv samotné žadatelky o úvěr, avšak soudu není z předloženého důkazního materiálu zřejmé, jaké měly být tyto příjmy a jakého charakteru, když byly započteny do výše příjmu tak, aby se jevil dostatečným a bezpečným pro přiznání úvěru. U výdajů je uvedena polovina bydlení v částce 5 162 Kč bez bližšího vysvětlení, osobní výdaje jsou určeny částkou 12 500 Kč, přičemž z přední strany karty vyplývá, že jde o manželku se 3 dětmi. Podle změny porovnání příjmení na obou kartách soud usuzuje, že se zřejmě vdala. Jde o ženu, která vyživuje a vychovává tři děti. Použitelný příjem je 8 665 Kč a vezme-li soud skutečné představitelné výdaje, podle názoru soudu při zohlednění tří vyživovacích povinností a toho, že zahrnout výživného do využitelných aktiv samotné žalované spekulativní, jde o příjem nedostatečný pro další závazek z úvěru (v roce 2020 s ohledem na počet osob v domácnosti nutnost platit náklady spjaté s bydlením, dopravou, nákupem potravin a stravováním a úhradou každodenních potřeb. Soud uvedená zjištění uzavírá shrnutím, že podle jeho názoru soudu tím, že nebylo prokázáno řádné přezkoumání úvěruschopnosti ze strany předchůdkyně žalobkyně, došlo k tomu, že nelze považovat smlouvu za platnou a plnění na jejím základě je plněním bez právního důvodu.
26. Zákon o spotřebitelském úvěru v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) ve formě námitky, avšak Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud dospěl ve smyslu nálezu Ústavního soudu k závěru, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se prověřováním úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádného a kvalifikovaného přístupu k plnění toto povinnosti poskytovatelem (zkoumání) při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné dopady - posouzení uzavřené smlouvy jako neplatné (ať již dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku ). Ostatně k výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.
27. Pokud pak bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uhradila žalované v prvém případě 12 000 Kč, na kterou žalovaná vrátila celkem do postoupení 5 294 Kč, je třeba na rozdíl obou částek,tedy částku 6 706 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Ve druhém případě poskytla žalobkyně žalované plnění 10 000 Kč, žalovaná uhradila 4 211 Kč, na rozdíl v částce 5 789 kč lze nahlížet jako na bezdůvodného obohacení, které je povinna vrátit žalovaná žalobkyni. Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Za kvalifikovanou výzvu k plnění soud považoval oznámení o postoupení pohledávky, které jak bylo prokázáno, bylo dáno na poštu 4. 2. 2022 a v důsledku úpravy § 573 obč.zák. (domněnka doby dojití) se považuje za doručenou 9. 2. 2020 a od 10. 2. 2022 je tak žalovaná v prodlení (žalovaná tak byla povinna v obou případech bezdůvodné obohacení vydat dne 9.2. 2022, a jelikož tak neučinila, dostal se dne 10. 2. 2022 do prodlení dle § 1968 občanského zákoníku ). S ohledem na prodlení žalovaného má pak žalobkyně od shora uvedeného dne rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K prvnímu dni prodlení byla dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (výrok I.). Soud proto žalobě s ohledem na výše uvedené vyhověl, a to co do jistin 6 706 Kč a 5 789 Kč spolu s úroky z prodlení, jak jsou shora specifikovány a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
28. Podle § 151 o.s.ř. o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaná byla v řízení většinově úspěšná a měla by tak vůči žalobkyni právo na náhradu poměrné části nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. Jelikož však žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně ani z proběhlého řízení nevyplývají, rozhodl soud o nákladech řízení, jak je shora uvedeno.
29. Lhůta k plnění ve výroku I. ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.