Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 195/2021-28

Zmenené rozhodnutím 37 CO 184/2022-74
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Palatina a soudců JUDr. Jiřího Sýkory a Mgr. Miluše Pěchové ve věci žalobců: a) [[jméno]] [[příjmení]], [[datum narození]] bytem [[adresa]] : b) [[jméno]] [[příjmení]], [[datum narození]] bytem [[adresa]] oba zastoupeni advokátem Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] proti žalovanému: [[osobní údaje žalovaného]] zastoupený advokátem Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] o vyklizení nemovitosti o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči č.j. 6 C 195/2021-28 ze dne 26. 1. 2022 takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje. II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení částku 11.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na nákladech odvolacího řízení částku 4.800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce."

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o žalobě o vyklizení nemovitosti

takto:

I. Žalovaný je povinen ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku vyklidit dům adresa, který je součástí pozemku p. č. st. číslo, to vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, stát. instituce na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení 16 000 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku vyklidit dům [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. [číslo], to vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení 16 000 Kč.

Podanou žalobou domáhal se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce stanovení povinnosti žalovanému vyklidit nemovitosti označené ve výroku rozsudku. K odůvodnění žaloby mimo jiné uvedl, že je výlučným vlastníkem těchto nemovitostí, a to na podkladě kupní smlouvy ze dne 15.2.2021, kdy je zakoupil od osoby blízké paní jméno příjmení. Žalovaný však do současné doby nemovitosti včetně přiléhajících pozemků se svojí rodinou užívá, přestože jeho nájemní vztah k nim skončil již v roce 2015.

Žalovaný namítnul, že dům koupil v roce 2012 od paní příjmení, o čemž žalobce věděl. Dům však nemohl přepsat z důvodu insolvence původní vlastnice a pokud žalobce nemovitosti přepsal na svoji osobu, dopustil se tím podvodu. K prvnímu jednání ve věci se žalovaný nedostavil tvrzeně z důvodu karantény, kterou nijak nedoložil, a požádal o odročení. K dalšímu jednání dne 26.1.2022 se žalovaný opětovně nedostavil, svoji neúčast u něj omluvil, o odročení jednání v tomto případě již nepožádal, proto soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti.

Po provedeném řízení učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci:

Ze souvisejícího výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce je zapsán jako výlučný vlastník budovy adresa, rodinného domu a pozemku p.č. st. číslo, na kterém uvedená budova stojí, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo vedeném pro obec a katastrální území Jaroměřice nad Rokytnou Katastrálním úřadem pro Vysočinu, stát. instituce. Žalovaný sám v rámci písemného vyjádření ve věci připustil, že ke vkladu vlastnického práva k uvedeným nemovitostem ve prospěch jeho osoby do katastru nemovitostí nikdy nedošlo, přestože tvrdil, že na nemovitosti v minulosti uzavřel kupní smlouvu. Nespornou je v řízení skutečnost, že předmětné nemovitosti dosud užívá žalovaný se svojí rodinou. Žalobce dále v řízení listinami doložil, že jeho právní předchůdkyně jméno příjmení jako pronajímatel se žalovaným jako nájemcem uzavřela dne 1.10.2013 nájemní smlouvu na projednávané nemovitosti, žalovanému však následně vznikl dluh na nájemném, pročež pronajímatelka přistoupila dne 12.11.2015 k realizaci písemné výpovědi nájemního vztahu. Ze žalobcem předloženého poštovního podacího lístku České pošty, s.p. soud zjistil, že tato výpověď byla podána k přepravě žalovanému poštovními službami dne 16.11.2015 Kupní smlouva o převodu nemovitostí na osobu žalovaného v řízení nebyla předložena.

Podle ustanovení vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že je na místě žalobě jako důvodné vyhovět.

Žalobce v řízení prokázal, že je výlučným vlastníkem posuzovaných nemovitých věcí a je tak nepochybně aktivně věcně legitimován k podání žaloby na ochranu jeho vlastnického práva k nim. V řízení je přitom nesporné, že žalovaný dosud tyto nemovitosti užívá a zásadním způsobem tak zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobce. Pokud jde o užívací titul žalovaného k nemovitostem v podobě nájemní smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní žalobce, zde bylo prokázáno, že již v minulosti došlo k jeho zániku na podkladě výpovědi pronajímatele z důvodu neplacení nájemného. Žalovaný sice v řízení tvrdil, že nemovitosti již dříve nabyl na základě kupní smlouvy, avšak sám zároveň připustil, že ke vkladu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí na podkladě tohoto ani jiného titulu nikdy nedošlo.

Za dané situace nezbývá než uzavřít, že žalovaný užívá dané nemovitosti bez jakéhokoliv právního důvodu, přičemž samotná existence kupní smlouvy o převodu nemovitostí na žalovaného, kterou navíc žalovaný v řízení neprokázal, jakož i její obsah, zůstávají s ohledem na nespornou absenci vkladového řízení vlastnického práva do katastru nemovitostí bez jakéhokoli významu pro právní posouzení věci. Soud proto rozhodl způsobem uvedeným ve výrokové části pod bodem I. tohoto rozsudku.

O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:

1. soudní poplatek ve výši 2 000 Kč,

2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení per analogiam a ustanovení , advokátního tarifu ve výši 5x 2 500 Kč za pět poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 2x písemné podání soudu týkající se věci samé, 2x účast na jednání soudu),

3. 5x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení , advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.

Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči ve třech vyhotoveních (ustanovení § a 204 odst. 1 ).

Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (ustanovení ).

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.