Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 71/2022-22
Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Sperkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení 37 185,87 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 128,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 128,24 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do povinnosti uhradit částku ve výši 31 057,63 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 136,01 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 14 264,25 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 823,02 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 128,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 128,24 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do povinnosti uhradit částku ve výši 31 057,63 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 136,01 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úrok ve výši 29 % ročně z částky 14 264,25 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 823,02 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované žalobou ze dne datum domáhala zaplacení částky 37 185,87 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou došlo dne datum poté co původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet úvěr k uzavření Smlouvy číslo s produktovým názvem anonymizováno ulice v hotovosti měsíční číslo, jejíž součástí byly též smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 20 000 Kč, když žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí celé této částky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli poplatek v částce 19 541 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: 1) úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba, 2) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 3) částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 39 541 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku zaplatit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 2 197 Kč, když první měsíční splátku byla žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka pak činila 2 192 Kč. Žalovaná na pohledávku původního věřitele uhradila celkem částku ve výši 13 871,76 Kč, a to devíti platbami v období od datum do datum. Uhrazené platby byly započteny ve výši 5 735,75 Kč na jistinu 20 000 Kč, která tak byla ponížena na 14 264,25 Kč. Další uhrazené platby ve výši 8 136,01 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 19 541 Kč, které byly poníženy na 11 404,99 Kč. Žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni datum a je po žalované požadována pouze v částce 10 000 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 823,02 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 2 800 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k datu úplaty datum a o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne datum. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 38 008,89 Kč sestávající z jistiny 14 264,25 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 10 121,62 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 823,02 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 800 Kč. Dopisem ze dne datum byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 38 008,89 Kč, a to nejpozději do datum. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovanou uplatňuje smluvní úrok ve výši 29 % p.a. z jistiny 14 264,25 Kč jdoucí ode dne datum do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 14 264,25 Kč ode dne datum do zaplacení. Žalovaná ani následně neuhradila ničeho. Žalobkyně za žalovanou ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 37 185,87 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 823,02 Kč, smluvním úrokem ve výši 29 % p.a. z jistiny 14 264,25 Kč ode dne datum do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 14 264,25 Kč ode dne datum do zaplacení.
2. Během ústního jednání dne datum žalobkyně odkázala na žalobní návrh. Uvedla, že požaduje, aby bylo o žalobě rozhodováno na základě zásady pacta sunt servanda, kdy obě strany měly možnost si smlouvu před uzavřením přečíst a pokud by soud shledal výši úroku jako nepřiměřenou, navrhla, aby tento úrok moderoval na výši běžnou u bankovních ústavů v době poskytnutí úvěru. Žalobkyně navrhla, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno.
3. Žalovaná se k žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání na její žádost odročený termín jednání doručeno dne datum.
4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel spol. právnická osoba, IČO, postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni spol. anonymizováno právnická osoba, IČO, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o.z. “). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne datum, který byl předán k doručení dne datum, jak je patrné z potvrzení o podání.
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo ze dne datum (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. právnická osoba) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 o.z. , na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 20 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit spolu se zaplacením poplatku za zápůjčku ve výši 19 541 Kč, to vše v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 2 197 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 2 192 Kč). Na str. 1 smlouvy bylo dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 163,88 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni datum ve výši 17 253 Kč a výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni datum ve výši 4 134 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalované byla dopisem ze dne datum zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, předaná k poštovní přepravě dne datum, jak plyne z potvrzení o podání, avšak žalovaná i přesto na dlužné částce neuhradila ničeho.
6. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobo d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
7. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
8. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku , ale především článku 36 Listin y.
11. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 , dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“
12. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky, databáze časových řad ARAD (tabulka B1 číslo) plyne, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně (kategorie UK4) činila v březnu 2019, kdy byla uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, 8,2 %.
13. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovanou a původním věřitelem, spol. právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o.z. , a to na poskytnutí jistiny ve výši 20 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce soud shledal absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB, podle kterých činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR ve srovnatelné kategorii a období 8,2 % ročně, by bylo možné akceptovat až trojnásobek této sazby, to je 24,6 % ročně. V daném případě však RPSN představovalo 163,88 %. Přesto, že RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady zápůjčky jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení zápůjčky ve výši 20 000 Kč o 19 541 Kč při délce trvání zápůjčky 18 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena, je nastavena tak, že sjednaná výše smluvního úroku představuje 4 901 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení představuje 9 140 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení představuje 5 500 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, představuje 95,71 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/2011 , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o zápůjčce jako celek uzavřenou mezi žalovanou a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalované) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady zápůjčky svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty.
14. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z. , kdy žalovaná se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna vydat žalobkyni částku 6 128,24 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 20 000 Kč a částkou 13 871,76 Kč, kterou žalovaná již uhradila. Pokud jde o prodlení, žalobkyně požadovala úhradu dlužné částky výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne datum nejpozději do datum. Od datum tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny ve výši 6 128,24 Kč. Ve zbytku požadovaných nároků musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o zápůjčce, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit příslušenství pohledávky, tedy obchodní úroky, poplatky a zákonný úrok za období předcházející datu ocitnutí se žalované v prodlení.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (neúspěšná byla v 83,52 %, vyčísleno v souladu s ust. § 154 odst. 1 o.s.ř. ), proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a že žalovaná, která se řízení fakticky neúčastnila, náhradu nákladů řízení neuplatnila a z obsahu spisu je zřejmé, že jí náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly.
16. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.