Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 345/2022-84

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 3 757,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 340 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od datum do datum, z částky 1 000 Kč od datum do datum, z částky 780 Kč od datum do datum, z částky 560 Kč od datum do datum a z částky 340 Kč od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 340 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 500 Kč od [datum] do [datum], z částky 1 000 Kč od [datum] do [datum], z částky 780 Kč od [datum] do [datum], z částky 560 Kč od [datum] do [datum] a z částky 340 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 3 757,50 Kč spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že na základě elektronicky zaslané žádosti žalované a jí zaplaceného registračního poplatku ve výši 1 Kč došlo mezi účastníky distančně k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 2 500 Kč. Žalovaná vyplnila registrační formulář na webových stránkách žalobkyně, uvedla všechny vyžadované údaje včetně svých generálií, potvrdila, že se seznámil s rámcovou smlouvou o úvěru a potvrdila uzavření. Z poskytnutých údajů a z dostupných zdrojů žalobce ověřil úvěruschopnost žalované, nezjistil žádnou zásadní skutečnost bránící poskytnutí úvěru. Žalovaná poté potvrdila registraci a uhradila ze svého osobního účtu registrační poplatek ve výši 1 Kč. Byly vygenerovány variabilní a specifické symboly včetně unikátního kódu, jež žalovaná uvedla v platebních dokladech. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru pak došlo dne datum distančně prostřednictvím webového portálu žalobce webová adresa. I v tomto případě došlo k poskytnutí všech požadovaných údajů ze strany žalované, následně žalobce převedl žalované dne datum požadovanou částku ve výši 2 500 Kč jako úvěr na účet, který označila žalovaná. Žalované poté vznikla povinnost vrátit poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši 1 125 Kč (celkem 3 625 Kč) nejpozději do datum. Žalobkyni dále vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dosud neuhrazené jistiny úvěru dle čl. VII. žalovaná se ocitla v prodlení dne datum. Ke dni datum činí smluvní pokuta částku 132,50 Kč. Dále žalované vznikla povinnost v souladu s článkem VII smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplatit sjednané sankce, kdy za prodlení s úhradou jakékoliv splátky byla žalovaná povinna zaplatit poplatek ve výši 70 Kč, v daném případě pak požaduje žalobkyně za 45 dnů x 70 Kč částku 3 150 Kč a dále pak částku 700 Kč za vymáhání pohledávky prostřednictvím třetí osoby. Dne datum žalovaná zaplatila částku 1500 Kč, kterou žalobkyně odečetla od částky 3 150Kč + 700 Kč – 15 000 Kč a požaduje tak k zaplacení částku 2 350 Kč. Žalovaná i přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně nic neuhradil.

2. Žalovaná proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala v zákonem stanovené lhůtě odpor, v němž namítla neplanost uzavřené smlouvy o úvěru z důvodu nepřiměřeně vysoké úrokové sazby a z důvodu neposouzení úvěruschopnosti žalované. Uvedla, že jí byla poskytnuta částka 2 500 Kč, z níž bylo již uhrazeno 1 500 Kč, částku 1 000 Kč byla připravena uhradit.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, které se konalo dne datum. Žalobkyně svoji neúčast omluvila a vyslovila souhlas, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z rámcové smlouvy o úvěru číslo ve spojení se samotnou smlouvou po úvěru má soud za prokázané, že tato měla být uzavřena mezi účastníky distančním způsobem dne datum, když žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 2500 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni spolu s poplatek ve výši 1 125 Kč a to do datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 365 % ročně, RPSN byla ve výši 2 018,67%. Žalovaná přijetí částky 2 500 Kč učinila nesporným. Zároveň potvrdila tvrzení žalobkyně, že před podáním žaloby uhradila částku 1 500Kč. Následně pak v řízení prokázala žalobkyně zaplacení částky 660 Kč. Z předžalobní upomínky má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky upomínala.

5. Na vztah mezi původními účastníky dále dopadá , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti schopen spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

6. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

7. V daném případě žalobkyně netvrdila a neprokazovala, zda a jakým způsobem s odbornou péčí posoudila a ověřila úvěruschopnost žalované, když žalovaná sama uvedla, že úvěruschopnost nebyla posuzována žádným způsobem. Protože splnění uvedené povinnosti se nepodařilo zjistit, musel soud dospět k závěru, že věřitel nedostál své zákonné povinnosti dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú., a tudíž hodnotí smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou.

8. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance, kde uvedl, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.

9. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení dle ust. § 2991 o. z. Žalovaná tak má povinnost vrátit žalobkyni pouze částku, kterou přijala a dosud nesplatila. Žalobkyně poskytla žalované částku 2 500 Kč, z které žalovaná zaplatila před podáním žaloby 1 500 Kč a po podání žaloby 660 Kč, doplatit tak zbývá částka 340 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením, je tak povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. o. z., přičemž žalobou uplatněná sazba nepřesahuje sazbu určenou ust. a počástek prodlení odpovídá provedenému dokazování. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a ve zbývajícím rozsahu tuto jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla určena obecná třídenní v souladu s ust.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , když je to žalovaná, kdo je ve věci úspěšnější a měla by tak právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení, avšak žalovaná se tohoto práva vzdala, a proto rozhodl tak, jak je pod výrokem III. uvedeno a toto právo nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.