Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 388/2022-97
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 16 533,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 272,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 272,93 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 7 260,7 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 272,93 Kč od datum do datum, s úrokem 19,9 % ročně z částky 9 272,93 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 272,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 272,93 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 7 260,7 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 272,93 Kč od [datum] do [datum], s úrokem 19,9 % ročně z částky 9 272,93 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 16 533,63 Kč s obchodními a zákonnými úroky z prodlení z částky 9 272,93 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že jí právnická osoba (dříve právnická osoba) postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum pohledávku za žalovanou vyplývající ze smlouvy o kontokorentu číslo která byla mezi bankou a žalovanou uzavřena dne datum. Kontokorent byl žalované zřízen k jejímu běžnému účtu bankovní účet a žalovaná byla oprávněna čerpat peněžní prostředky na tomto účtu do záporného zůstatku až do částky 10 000 Kč. Její povinností bylo nepřekročit sjednaný limit s tím, že úvěr měl být splácen spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně. Kromě tohoto byla žalovaná povinna hradit poplatky dle aktuálního sazebníku banky. Žalovaná úvěr nesplácela, resp. nezajistila na svém běžném účtu sjednaný kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu a z tohoto důvodu banka ke dni datum úvěr zesplatnila. Výše nesplacené dlužné částky na jistině činil 9 272,93 Kč Smlouvou byla sjednána také smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky a žalobkyně ji požaduje ve výši 7 260,70 Kč z dlužné jistiny úvěru ve výši 9 272,93 Kč od datum do datum a dále požaduje úhradu úroků ve výši 19,9 % ročně, jakož i zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny úvěru od datum do zaplacení. Smlouva mezi bankou a žalovanou byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu účinného ze strany žalované prostřednictvím internetového bankovnictví ze dne datum a téhož dne následnou akceptací ze strany banky s tím, že ověření a následný podpis při návrhu smlouvy je formou ověření pomocí potvrzovacího SMS kódu na žalovanou nahlášený telefonický kontakt v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami banky. příjmení při sjednávání smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, a to s využitím interních a externích datových zdrojů. Zohlednila příjmy žalované, její pravidelné výdaje, jako jsou splátky na stávajícím úvěru, náklady na bydlení, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení, vyhodnotila rizikové faktory, nahlédla do veřejných registrů a po provedení potřebných lustrací a zjištěných informací z těchto zdrojů, jakož i z informací získaných od žalované a dále s ohledem na výši úvěru, banka schválila žalované úvěr k běžnému účtu ve výši 10 000 Kč. Žalovaná však úvěr nesplatila, a to ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi právnická osoba a žalovanou, banka se v ní zavázala poskytovat žalované bankovní služby, mj. běžný účet, spořící účet, debetní kartu, termínovaný vklad a další služby, zejména vést smlouvu o běžném a spořícím účtu s tím, že žalovaná potvrdila, že jí před podpisem smlouvy byly bankou poskytnuty všeobecné obchodní podmínky a produktové obchodní podmínky pro jednotlivé bankovní služby, včetně sazebníku a dalších listin zde specifikovaných. Smlouva je podepsána zástupcem banky, jakož i žalovanou.
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu číslo soud zjistil, že tento učinila žalovaná a navrhla právnická osoba, aby přijala její návrh na uzavření smlouvy o kontokorentu ve výši 10 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 19,9 % ročně s tím, že kontokorent bude připojen k běžnému účtu žalované č. bankovní účet Smlouva byla podepsána mobilním telefonem číslo s potvrzovací SMS číslo. příjmení dne datum akceptovala návrh na uzavření smlouvy o kontokorentu číslo který učinila žalovaná, čímž byla uzavřena smlouva o úvěru na 10 000 Kč s uvedenou zápůjční úrokovou sazbou, jak soud zjistil z Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu ze dne datum. V článku 6. bodu 1 smlouvy je stanoveno, že porušením závazku vyplývající z této smlouvy se ze strany banky považuje dle bodu d), že bylo zahájeno exekuční, insolvenční nebo jiné řízení na majetek klienta a v důsledku toho je banka oprávněna učinit opatření, mj. prohlásit kontokorent a veškeré další dosud nesplacené pohledávky z kontokorentu nebo jejich část okamžitě splatné (bod 6.2). Možnost komunikace banky s klientem elektronickými prostředky, včetně telefonu a zpráv SMS, je upravena ve Všeobecných obchodních podmínkách vydaných právnická osoba, jak bylo zjištěno z jejich obsahu (viz. článek 7.3. podmínek).
5. Z výzvy ke splacení kontokorentu ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba informovala žalovanou, že s ohledem na probíhající exekuční řízení na její majetek porušila smlouvu o kontokorentu číslo (článek 6.1. písm. d) smlouvy), čímž byl snížen limit čerpání kontokorentu na 0 Kč a další čerpání kontokorentu již není možné. příjmení využila svého oprávnění a převedla část aktuálně čerpaného kontokorentu na samostatný technický účet banky, tudíž dlužná částka již nebude evidována jako nepovolený debet na běžném účtu žalované, vyzvala žalovanou k splacení celé částky a aktuálně čerpaného kontokorentu ve výši 9 272,93 Kč. Výzva byla žalované zaslána doporučeně dne datum, jak soud zjistil z poštovního podacího archu.
6. Z výpisů z účtu žalované č. bankovní účet vedeného právnická osoba za dobu od února 2017 do listopadu 2021 soud zjistil, že počínaje únorem 2018 byl k tomuto účtu zřízen kontokorent s limitem čerpání 10 000 Kč s úrokovou sazbou 19,9 % ročně. Tento žalovaná v následujících měsících využívala, přičemž v měsíci červenci 2022 došlo ke dni datum k vyčíslení zůstatku nesplaceného kontokorentu ve výši 9 272,93 Kč s tím, že v dalších obdobích již kontokorent nebyl čerpán.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem má soud za prokázáno, že žalobkyni byly postoupeny nesplacené pohledávky vůči klientům postupitele, mj. ze smluv o kontokorentním úvěru, přičemž tyto byly specifikovány v příloze číslo této smlouvy a z obsahu této přílohy ke smlouvě vyplývá, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo. Skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky žalobkyni, byla žalované oznámena rovněž dopisem původního věřitele ze dne datum a žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky ze smlouvy o kontokorentu vedeném k účtu číslo v celkové výši 12 656,01 Kč žalobkyni, jak soud zjistil z obsahu tohoto dopisu odeslaného žalované téhož dne (prokázáno poštovním podacím archem).
8. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy o kontokorentu číslo uzavřené dne datum mezi žalovanou a právnická osoba, dříve právnická osoba, a to do datum, přičemž tato výzva byla zaslána žalované doporučeně datum (prokázáno podacím lístkem).
9. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § číslo a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr k jejímu běžnému účtu do limitu 10 000 Kč a žalovaná se úvěr ve sjednaném úvěrovém rámci čerpat a splácet jej ve sjednaných splátkách spolu s úrokem ve výši 19,9 % ročně. Předchůdkyně žalobkyně svou povinnost vyplývající z uvedeného smluvního vztahu splnila. Ke dni datum žalobkyně pozastavila možnost čerpání kontokorentu, jeho nesplacená výše k tomuto datu na jistině úvěru činila 9 272,93 Kč a v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na tuto částku žalobkyni již něčeho uhradila. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z.
10. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila, avšak tato skutečnost v řízení prokázána nebyla. K tvrzením o zjišťování úvěruschopnosti, jak bylo doplněno v podání žalobkyně ze dne datum, nebyl předložen jediný důkaz, a to ani poté, co byl právní zástupce žalobkyně u soudního jednání poučen o potřebě označit a předložit důkazy k prokázání této rozhodné skutečnosti ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud se neztotožňuje s argumentem, že postačí, pokud listiny k prověřování úvěruschopnosti spotřebitele měl věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, případně úvěru a není důvod pochybovat o tom, že tyto listiny byly původnímu věřiteli předloženy, neboť dle ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel pořizovat dokumenty a jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění povinností stanoveného zákonem o spotřebitelském úvěru. Je třeba uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze s tím, že tuto povinnost má také právní nástupce poskytovatele dle § 78 odst. 5 citovaného zákona. V daném případě žalobkyně pouze obecně tvrdila, jaké informace bylo od žalované požadovány a získány před uzavřením předmětné smlouvy a do jakých databází měla banka nahlížet, avšak žádné z těchto tvrzení prokázáno není.
11. Soud proto dospěl k závěru, že původní věřitel řádně nesplnil svou povinnost vyplývající z výše uvedených ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. a podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé a druhé tohoto zákona proto posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Poskytla-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy žalované částku 9 272,93 Kč jako kontokorentní úvěr, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení této částky, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná již něčeho vrátila. Soud proto žalobě v částce 9 272,93 Kč vyhověl a současně přiznal žalobkyni úroky z prodlení, na které má nárok podle ust. § 1970 o. z. a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly přiznány až od datum, neboť žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě celé dlužné částky v oznámení o zesplatnění, která jí původní věřitel zaslal doporučeně dne datum s výzvou k úhradě bez uvedení lhůty. Protože byla výzva zasílána žalované s využitím provozovatele poštovních služeb, vycházel soud z tzv. domněnky doby dojití stanovené v § 573 o. z., tedy že zásilka žalované došla třetí pracovní den po odeslání, tj. datum, následující den měla žalovaná na splnění svého závazku a pokud tak neučinila, je od datum v prodlení a od tohoto dne přísluší věřiteli úroky z prodlení. Ve zbývající části, tj. co do částky 7 260,7 Kč představující smluvní pokutu včetně obchodního úroku z částky 9 272,93 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nároky na ně mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Rovněž byl zamítnut požadavek na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky za dobu předcházející datu datum, neboť žalovaná v tomto období ještě nebyla v prodlení s úhradou dlužné částky.
12. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která měla ve věci převážný procesní úspěch (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí) a měla by tedy právo na jejich náhradu, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho soudního výkonu.