Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
59 C 66/2022-121
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení
se sídlem adresa
o zaplacení 20 369,47 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 3 792,60 Kč, úroku ve výši 21,9 % ročně z částky 20 369,47 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 299,21 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 792,60 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 576,87 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 18,68 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 576,87 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 921,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 3 792,60 Kč, úroku ve výši 21,9 % ročně z částky 20 369,47 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 299,21 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 792,60 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 576,87 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 18,68 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 576,87 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 921,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovaného zaplatit jí 20 369,47 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, právnická osoba, IČO, sídlem adresa, uzavřela s žalovaným smlouvu o povoleném debetu, ze které žalovaný řádně neplnil.
2. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o povoleném debetu číslo spisová značka, na základě které byly žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč, který byl následně dne datum navýšen na částku 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně s dohodnutými poplatky a úrokem ve výši 21,90 % ročně. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat peněžní prostředky do sjednané výše kontokorentu a byl také oprávněn kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit, když každou platbou ve prospěch účtu se úvěr splácí a znovu se obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když překročil hranici sjednaného kontokorentu, pročež právní předchůdkyně dne datum přistoupila k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Ke dni ukončení smlouvy o kontokorentu byla dlužná částky tvořena nesplacenou jistinou ve výši 20 369,47 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 317,89 Kč za dobu od datum do datum. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 20 369,47 Kč za dobu od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 369,47 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě této částky vyzván předžalobní výzvou odeslanou dne datum. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:
4. Z Návrhu Smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu číslo soud zjistil, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu, kdy maximální výše povoleného debetu činí 10 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala mimo jiné k poskytnutí úvěru ve sjednané výši a žalovaný se zavázal nepřekročit povolený debetní limit a uhradit úroky z poskytnutého debetu. Na smlouvě jsou připojeny podpisy žalovaného a právní předchůdkyně žalobkyně.
5. Z Návrhu na změnu výše úvěru poskytovaného ve formě přečerpání ze dne datum soud zjistil, že smluvní strany si ujednaly změnu povoleného debetního limitu, a to 22 000 Kč. Na listin ě jsou připojeny podpisy žalovaného a právní předchůdkyně žalobkyně.
6. Z Potvrzení o příjmu pro právnická osoba, soud zjistil, že žalovaný byl v době poskytnutí prvního úvěru, tj. před datum, v pracovním poměru na dobu neurčitou, když jeho výdělek činil za tři předcházející měsíce 29 312 Kč, 25 522 Kč a 20 324 Kč.
7. Z Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala ho k úhradě dlužné částky ve výši 23 487,36 Kč.
8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. rok číslo ze dne datum soud zjistil že, právní předchůdkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek a následně vyhotovila oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, kdy toto oznámení bylo zasláno žalovanému dne datum.
9. Z výpisu z povoleného debetu soud zjistil, že žalovaný přečerpal povolený úvěrový limit, když na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 20 369,47 Kč. Žalovanému byly naúčtovány úroky ve výši 3 792,60 Kč za dobu trvání smlouvy. Poplatky za čerpání úvěru mu účtovány nebyly.
10. Z Předžalobní výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, když výzvu zaslala datum na 3 známé adresy žalovaného.
11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.
12. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázaný následující skutkový stav:
13. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným spolu dne datum uzavřeli smlouvu ve znění změny smlouvy ze dne datum, když se právní předchůdkyně žalobkyně dohodla s žalovaným, že mu poskytne debetní úvěr ve výši limitu 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tento debetní limit nepřekročit a hradit úroky z poskytnutého úvěru. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k plnění výzvou zaslanou dne datum.
14. Naopak z provedeného dokazování soud nezjistil, že by se žalobkyně resp. právní předchůdkyně žalobkyně v průběhu smluvního vztahu jakkoliv dostatečně zabývala schopností žalovaného zápůjčky řádně splácet. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, kdy byl žalovaný kontrolován v dostupných interních a externích databázích, dále porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z anonymizováno, kdy výpočtem právní předchůdkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobkyně však soudu předložila toliko listin u prokazující příjem žalovaného. Lze tedy konstatovat, že příjmová stránka žalovaného byla zkoumána dostatečně, ovšem to samé se nedá říci o výdajové stránce žalovaného, když k tomuto žalobkyně nepředložila soudu žádnou listin u. Nadto příjem žalovaného byl ověřován toliko před uzavřením původní smlouvy, nikoli při podstatném navýšení úvěrového limitu z 10 000 Kč na 22 000 Kč. Žalobkyně tak zcela rezignovala na zodpovědné úvěrování před uzavřením smluv, resp. na úvěrování výdajové stránky žalovaného, a nelze tudíž mít za prokázané zkoumání tzv. výdajové stránky žalované.
15. První výzvou k plnění, jejíž odeslání žalovanému vzal soud za prokázané, bylo Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum zaslané dne datum.
16. Po právní stránce posoudil soud vztahy mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2395a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako vztah ze smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkové vztahy aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú.
17. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouvy o o povoleném debetu ze dne datum, nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách.
18. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § číslo odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 20 369,47 Kč vrátit. Tuto povinnost už žalovaný v rozsahu 3 792,60 Kč splnil, soud jej proto zavázal k zaplacení zbylého bezdůvodného obohacení. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne datum, která mu byla odeslána dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě a soud tak má podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného patnáctý pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovanému je třeba ponechat přiměřenou třídenní lhůtu k plnění, tedy od datum byl žalovaný v prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v kapitalizované výši od datum do datum z celé jistiny. Tento úrok byl žalované přiznán v rozsahu 18,68 Kč a to za období od datum do datum z přiznané části jistiny. Žalobkyně má dále podle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné části jistiny ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od datum do zaplacení. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. , neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná z 55,7 % (žalované plnění kapitalizováno ke dni vyhlášení rozsudku na 35 063,76 Kč, úspěch činil 19 600,01 Kč). Ve smyslu § 146 odst. 2 o.s.ř. vyhodnotil soud částečné zastavení řízení jako procesní neúspěch žalobkyně. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 921,50 Kč. Tato činí 11,4 % z částky 8 083,22 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 900 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 300 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč), odměny za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT a § 7 AT za účast u dvou jednání po 1 940 Kč, dvou režijního paušálu po 600 Kč za téže úkony dle § 13 odst. 3 AT. Žalobkyni náleží též náhrada za cestu k oběma jednáním. U prvního jednání náhrada za promeškaný čas při cestě ze sídla advokáta k ústnímu jednání a zpět, tj. z obec do obec a zpět v rozsahu 2 x započatá půlhodina po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 AT, dále cestovních výdajů ve smyslu § 13 odst. 1 AT za cestu k ústnímu jednání z obec do obec a zpět značka automobilu ve výši 442,60 Kč s průměrnou spotřebou 8,2 l benzínu na 100 Km za 53 km cesty, vycházeje z ceny amortizace a pohonných hmot dle vyhl. č. 511/2021 Sb. Účtováno bylo v rozsahu ½ pro účast na dvou jednáních, tj. celkem 271,30 Kč. U druhého jednání náhrada za promeškaný čas při cestě ze sídla advokáta k ústnímu jednání a zpět, tj. z obec do obec a zpět v rozsahu 2 x započatá půlhodina po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 AT, dále cestovních výdajů ve smyslu § 13 odst. 1 AT za cestu k ústnímu jednání z obec do obec a zpět značka automobilu ve výši 455 Kč s průměrnou spotřebou 8,2 l benzínu na 100 Km za 53 km cesty, vycházeje z ceny amortizace a pohonných hmot dle vyhl. č. 467/2022 Sb. Účtováno bylo v rozsahu číslo pro účast na desíti jednáních, tj. celkem 55,50 Kč. Nakonec je součástí nákladů též 21 % DPH z částky 6 006,80 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. , a částky 815 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. Náhradu nákladů řízení za další úkony právní služby soud žalobkyni pro neúčelnost nepřiznal, když v doplněních a sděleních byly toliko tvrzení a důkazy, které měly být součástí původní žaloby. Nejde tedy o náklady účelně vynaložené.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.