Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 293/2022-21
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený anonymizována dvě slova jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 109.255 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24.000 Kč od 4. 8. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, tedy co do částky 85.255 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21.800 Kč od 4. 8. 2022 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 37.872 Kč od 4. 8. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 1.092 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24.000 Kč od 4. 8. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývající části, tedy co do částky 85.255 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21.800 Kč od 4. 8. 2022 do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 37.872 Kč od 4. 8. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 1.092 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se domáhal zaplacení částky 109 255 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 8. 4. 2022, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 30 000 Kč, úroků ve výši 25 584 Kč, zbývající části doplňkové služby podpora odklad ve výši 7 488 Kč, zbývající části doplňkové služby podpora nemoc ve výši 15 192 Kč, zbývající části doplňkové služby podpora práce ve výši 15 192 Kč, nákladů na upomínkování ve výši 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, to vše po započtení přeplatku ve výši 1 Kč. Žalobce podrobně odůvodnil, jakým způsobem posuzoval úvěruschopnost žalovaného s tím, že posoudil schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru.
Žalobce se z účasti u jednání omluvil, žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 21. 3. 2022, jejím předmětem byl úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úroky ve výši 12 792 Kč v 72 měsíčních splátkách po 386 Kč, žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného, smluvní strany zároveň uzavřeli smlouvu o zřízení doplňkové služby podpora. Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle tabulky umoření byla první splátka splatná dne 15. 4. 2022. Dle detailu pohybu (potvrzení o provedené platbě) byla žalovanému vyplacena dne 22. 3. 2022 částka 12 000 Kč. Z potvrzení ze dne 22. 3. 2022 soud zjistil, že žalobce potvrdil žalovanému vyplacení úvěru a zopakoval žalovanému platební povinnosti mimo jiné tak, že první splátka je splatná dne 15. 4. 2022. Potvrzením ze dne 11. 4. 2022 potvrdil žalobce žalovanému doplacení úvěru číslo. Z otisku systému žalovaného ke smlouvě číslo soud zjistil souhrn informací k tomuto úvěru a mimo jiné zjistil, že u položky„ možnost navýšení“ je evidováno„ ne (špatný status)“.
Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 8. 4. 2022 jejím předmětem byl úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úroky ve výši 25 584 Kč v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč, úvěr byl poskytnut tak, že částka 8 352 Kč byla vyplacena na účet žalovaného, částka 15 648 Kč byla vyplacena ve prospěch žalobce za účelem úhrady předchozího závazku ze smlouvy číslo částka 6 000 Kč byla započtena na náklady žalobce. Žalobce hodnotil úvěruschopnost žalovaného, ke které mimo jiné zjistil, že žalovaný za měsíc vydá na sázky průměrně 8 843 Kč, má jednorázové závazky (mikro úvěry), bonita žalovaného je nižší. Smluvní strany zároveň uzavřeli smlouvu o zřízení doplňkové služby podpora. Instrukce k uzavření smlouvy byly žalovanému odeslány dne 8. 4. 2022. Dle instrukcí k dokončení podpisu smlouvy žalobce vyplatí úvěr žalovanému po nahrání souhlasu s inkasem a přijetí verifikační platby. Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z otisku zřízeného inkasa soud zjistil, že ve prospěch účtu č. bankovní účet bylo z účtu č. bankovní účet zřízeno inkaso do částky 3 596 Kč. Z detailu pohybu (potvrzení o přijaté platbě) byla z účtu vedeného na jméno žalovaného odeslána 1 Kč. Z potvrzení ze dne 11. 4. 2022 soud zjistil, že žalobce potvrdil žalovanému vyplacení úvěru a zopakoval žalovanému platební povinnosti mimo jiné tak, že první splátka je splatná dne 15. 5. 2022. Z detailu pohybu (potvrzení o převodu uvnitř banky) soud zjistil, že byla převedena částka 15 648 Kč s poznámkou„ celé jméno žalovaného“. Dle detailu pohybu (potvrzení o provedené platbě) byla žalovanému vyplacena dne 11. 4. 2022 částka 8 352 Kč.
Dle výstupu z insolvenčního rejstříku žalovaný ke dni 21. 3. 2022 neprocházel insolvenčním rejstříkem. Dle výsledku lustrace v registru solus osoba žalovaného„ má záznam“. Dle výsledku lustrace v registru cribis je počet záznamů žalovaného 0. Z předložených fotografií soud zjistil, že žalobce disponoval občanským průkazem žalovaného, dle lustrace neplatných dokladů není průkaz číslo evidován jako neplatný. Z výplatní pásky žalovaného za období 2/ 2022 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila 23 667 Kč. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období listopadu až prosince roku 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek účtu činil 4,16 Kč, konečný zůstatek účtu činil 1 296,66 Kč, respektive ke konci roku 2021 činil – 243,40 Kč, z účtu odcházelo množství okamžitých úhrad, vždy na totožné číslo účtu, často větší množství v jeden den, dne 27. 12. 2021 byla přijata částka 5 000 Kč s poznámkou„ zápůčka právnická osoba“, žalovanému byly účtovány úroky za nepovolený debet. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období ledna a února roku 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek účtu žalovaného činil – 243,40 Kč, konečný zůstatek v lednu 2022 činil – 218,79 Kč v únoru 2022 činil 3,79 Kč, příjmy tedy v podstatě odpovídaly výdajům, v průběhu těchto dvou měsíců byly žalovanému účtovány úroky za nepovolený debet, z účtu odcházelo množství okamžitých úhrad, vždy na totožné číslo účtu, často větší množství v jeden den, dne 24. 1. 2022 z účtu odešlo 0,01 Kč s poznámkou„ identifikace klienta a poskytnutí zápůjčky anonymizována tři slova“, dne 24. 1. 2022 byla na účet připsána částka 15 000 Kč od poskytovatele příjmení jméno příjmení s poznámkou„ poskytnutí půjčky anonymizováno právnická osoba“, dne 23. 2. 2022 z účtu odešla 1 Kč příjemci„ příjmení jméno příjmení“,
Upomínkami ze dne 20. 5. 2022 a ze dne 5. 6. 2022 upomenul žalobce žalovaného k úhradě dluhu. Výzvou ze dne 21. 6. 2022 oznámil žalobce žalovanému zesplatnění dluhu a vyzval jej k úhradě dluhu. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 6. 2022 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu.
Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobce je držitelem povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a úvěru na bydlení.
Z certifikátů vydaných společností TAYLLORCOX s.r.o., výpisu z obchodního rejstříku pro osobu AGILE spol. s r.o. nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro skutkové či právní posouzení věci.
Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoliv by mohlo z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývat, že se jedná o neplatnost relativní, která se uplatí pouze v důsledku námitky spotřebitele, není tomu tak. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), jakož i ze směrnic Evropského parlamentu a Rady a konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (ke konkrétním směrnicím a rozhodnutím viz odůvodnění shora uvedených rozhodnutí).
Žalobce uvedl, že prověřil úvěruschopnost žalovaného, k čemuž předložil množství různých pokladů a uvedl algoritmus svého hodnocení. Soud však má za to, že žalobce, ač úvěruschopnost žalovaného hodnotil, při uzavírání smlouvy s žalovaným neprověřil úvěruschopnost žalovaného řádně, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. Žalobce k prokázání posouzení úvěruschopnosti soudu předložil výpisy z účtu žalovaného, kterými disponuje, a to za čtyři měsíce. Z těchto výpisů je však zřejmé, že příjmy žalovaného stabilně odpovídají výdajům, ani jeden z posuzovaných měsíců nebyl účet žalovaného v přebytku, naopak v některých měsících byl účet žalovaného v nepovoleném debetním zůstatku. Z výpisů z účtu žalovaného bylo možno zjistit množství cenných informací týkajících se poměrů žalovaného, ať již to, že čerpá různé další úvěry, či to, že pravidelně opakuje„ podezřelé“ okamžité platby. Tyto informace samy o sobě měly v žalobci vyvolat ostražitost v tom smyslu, že bylo třeba zkoumat úvěruschopnost žalovaného důsledněji. Z pokladů, které žalobce soudu předložil, bylo dále zjištěno, že žalovaný prochází registrem solus, ve kterém„ má záznam“ (ač nebylo zjištěno, čeho se týká, též to svědčí o špatné platební morálce žalovaného. K poměrům žalovaného žalobce ve své analýze dále zjistil, že žalovaný sází, v průměru vydává na sázky asi 9 000 Kč měsíčně, tedy více jak třetinu svých příjmů (když dle výplatní pásky žalovaného činí jeho měsíční příjem asi 23 500 Kč). Žalobce v březnu 2022 poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, ještě před splatností první splátky, ač ve svém systému evidoval u možnosti navýšení příznak ne – špatný status, na počátku dubna 2022 uzavřel s žalovaným další smlouvu o úvěru, který zčásti započetl na úhradu předchozího úvěru, zčásti vyplatil žalovanému a zčásti započetl na své náklady. Soud má za to, že při první smlouvě o úvěru žalobce vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného řádně, jistina úvěru byla v nižší hladině 15 000 Kč a bylo běžným podnikatelským rizikem, poskytl-li žalobce žalovanému takový úvěr. Avšak co se týká druhé smlouvy, jednalo se již o riziko nepřiměřené. Ač žalobce neměl jistotu, zda žalovaný bude na první dluh hradit (když ještě nebyla uhrazena ani první splátka), uzavřel s žalovaným další smlouvu na vyšší jistinu, tedy reálně úvěr navýšil, přestože formálně z poskytované jistiny byla umořena původní smlouva o úvěru (zde lze též podotknout, že by se dalo polemizovat o efektivnosti vynaložených nákladů, na které žalobce započetl část jistiny druhého úvěru, když obě smlouvy od sebe dělil necelý měsíc, avšak s ohledem na právní posouzení věci uvedené níže není třeba tuto účelnost zkoumat). Za takového stavu má soud za to, že žalobce nejednal poctivě, nejednal v souladu se základními zákonnými požadavky na poskytování úvěrů a i přes vysokou rizikovost takového právního jednání, uzavřel s žalovaným další smlouvu o úvěru. Smlouva o úvěru ze dne 8. 4. 2022 je proto dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatná a žalovaný je povinen v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko jistinu spotřebitelského úvěru. Přestože byla jistina dluhu ve smlouvě vyčíslena na částku 30 000 Kč, žalovanému bylo vyplaceno pouze 8 352 Kč, na předchozí (platný) závazek bylo započteno 15 648 Kč, částka 6 000 Kč byla formálně započtena na náklady žalobce. Žalovaný se tedy reálně obohatil toliko o částku 24 000 Kč a je povinen ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 4. 2022 žalobci zaplatit pouze tuto částku. Soud proto žalobu v části převyšující částku 24 000 Kč, ve které se žalobce domáhal zaplacení zbývající části jistiny, úroků, poplatků za doplňkové služby, nákladů na upomínky a smluvní pokuty, spolu s poměrnou částí příslušenství k těmto částkám, zamítl.
Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 24 000 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný co do 22 %, žalovaný co do 78 %, žalobce je proto povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 56 % nákladů řízení žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Výrok IV je pak odůvodněn bodem 2 položky 2 sazebníku poplatků zákona o soudních poplatcích. Soud přes návrh žalobce platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, žalobce je proto povinen doplatit poplatek do výše dle položky 1 sazebníku poplatků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.