Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 212/2022-33
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruško ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 875 Kč s přísl.
takto:
I. Žaloba se v celém svém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v celém svém rozsahu zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 875 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný je vlastníkem vozidla s registrační značka, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 4. 12. 2020 do 27. 1. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). název žalobkyně vyzvala dne 3. 12. 2021 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku vyčísleného vynásobením uplynulých počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno bez povinného ručení, a denní sazbou ve výši 65 Kč, která je stanovena § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb. Dále žalobkyně požaduje zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 300 Kč.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Podle § 4 odst. 1 zákona číslo 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku ") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odstavce 3 tohoto ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Odstavec 4 tohoto ustanovení říká, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Odstavec 5 shora citovaného ustanovení uvádí, že výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů anonymizováno spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle odstavce 6 tohoto ustanovení povinnost zaplatit příspěvek a náklady anonymizováno podle odstavce 4 zaniká, pokud anonymizováno do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se anonymizováno prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Dle odstavce 7 tohoto ustanovení výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů anonymizováno, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit anonymizováno okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti anonymizováno uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů anonymizováno u soudu.
4. Žalobkyně své tvrzení, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem předmětného vozidla, neprokázala. Ze zprávy Městského úřadu v Rokycanech, Odboru dopravy, soud totiž zjistil, že v registru vozidel je jako vlastnice vedena v předmětném období jméno příjmení. Žalobkyně sice předložila čestné prohlášení této osoby, že předmětné vozidlo prodala, nicméně neuvedla komu. Dále žalobkyně předložila výpis pojištění předmětného vozidla od 4. 5. 2020 do 13. 8. 2020, z něhož plyne, že vozidlo bylo v tomto období pojištěné právě žalovaným. Z toho však nelze usuzovat, že v tomto období (a tím spíše ne v období pozdějším) byl vlastníkem právě žalovaný, neboť pojistník a vlastník (či provozovatel) vozidla mohou být odlišné osoby. Jiný důkaz přes poučení soudu žalobkyně nepředložila, proto soudu nezbylo, než žalobu v celém svém rozsahu zamítnout, když nebyla prokázána pasivní legitimace žalovaného. Pokud žalobkyně argumentuje rozhodnutími zdejšího soudu ve věcech sp. zn. 8 C 109/2022 a 5 C 209/2020 , pak zdejší soud nemohl rozhodnout obdobně, když z odůvodnění těchto rozhodnutí vyplývá, že tamní soudy vycházely z„ informací“, resp.„ výpisu z databáze žalovaného“, jehož správnost a pravdivost však nebyla prokázána.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když zcela úspěšný byl žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.