Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 234/2022-93
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem v obec, ulice a číslo,
zastoupeného JUDr. jméno příjmení,
advokátem v obec, ulice a číslo,
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem obec a číslo,
o zaplacení částky 396 618,65 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 384.556,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 384.556,93 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 12.061,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 20.971,76 Kč, úrokem ve výši 13.470,42 Kč, úrokem ve výši 8,7 % ročně z částky 396.618,65 Kč za dobu od datum do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 396.618,65 Kč za dobu od datum do datum a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.061,72 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 40 444,46 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta v obec.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 384.556,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 384.556,93 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 12.061,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 20.971,76 Kč, úrokem ve výši 13.470,42 Kč, úrokem ve výši 8,7 % ročně z částky 396.618,65 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 396.618,65 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.061,72 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 40 444,46 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].</b>
1. Návrhem podaným dne datum (č. l. 3) se žalobce po žalované domáhal zaplatit částku 396 618,65 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ banka“), uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet anonymizováno půjčka číslo ve výši 400 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr platit v 96 měsíčních splátkách ve výši 6 373,02 Kč, počínaje dnem datum Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 8,70 % p.a. Jistina ve výši 400 000 Kč byla žalované bankou poukázána bezhotovostním převodem dne datum. Žalovaná však svou povinnost splácet řádně a včas neplnila. Z tohoto důvodu banka dopisem ze dne datum prohlásila poskytnutý úvěr za splatný v celé výši, neboť byla žalovaná v prodlení s více než dvěma splátkami. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky banky za žalovanou na žalobce. Žalovaná ke dni podání návrhu na žalované částce ničeho nezaplatila.
2. Vyjádřením k výzvě soudu ze dne datum (č. l. 66) žalobce doplnil, že žalovaná na splátkách uhradila celkem 15 443,07 Kč. Žalobce podrobně specifikoval, jak žalovaná plnila a na jakou část dluhu byla předmětná splátka započtena. Dále se žalobce vyjádřil k datu odeslání jednotlivých písemností a adrese, na kterou žalované písemnosti zasílal. Tyto údaje plně korespondují s listinami doloženými a hodnocenými v odst. 6., 8. a 9. tohoto odůvodnění. Žalobce se také dále vyjádřil ke kapitalizaci smluvního úroku ve výši 8,70 % a zákonného úroku z prodlení. Dále se žalobce vyjádřil k tomu, jak jeho právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, kdy uvedl, že jeho právní předchůdce vycházel z údajů poskytnutých bance klientem, a tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. Kontrolovány byly veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Co se týče majetkových poměrů žalované, byl porovnáván její příjem a výdaje, odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Uvedený postup shora koresponduje s informacemi uvedenými ve Vyjádření banky k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne datum (č. l. 73). Dále bylo zjištěno, že výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Z tabulky přiložené k vyjádření banky na č. l. 73 (č. l. 73 verte – 74) se vyplývá příjem žalované ve výši 13 288 Kč měsíčně s uvedením, že žalovaná má sjednanou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, je svobodná, bydlí ve vlastním domě/bytě, kde se na nákladech na bydlení podílí poměrem ve výši 44,29 %. Zdroj příjmu domácnosti představuje jednu osobu, celkový příjem domácnosti pak činí 30 000 Kč a ostatní výdaje 0 Kč. Uvedené informace korespondují s údaji uvedenými v Žádosti o úvěr ze dne datum (č. l. 75), kde je uvedeno i čestné prohlášení žalované, že potvrzuje pravdivost, úplnost, správnost a aktuálnost uváděných informací.
3. Žalovaná byla pro soud po celou dobu řízení neaktivní a nekontaktní.
4. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ze dne datum (č. l. 16) se podává, že smlouva byla uzavřena mezi bankou a žalovanou, kdy výše úvěru (jistina) činila 400 000 Kč, se stanovením prvního dne čerpání od datum. Z obchodních podmínek banky (č. l. 19-28), sazebníku poplatků banky (č. l. 29) a vysvětlení některých poměrů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace ze dne datum (č. l. 71) se podávají podrobné podmínky uzavření smlouvy o úvěru. Splátky byly ujednány v rozsahu 96 měsíců s tím, že měsíční splátka představovala anuitní splátku ve výši 5 798,02 Kč a úhradu pojištění ve výši 575 Kč, celkem tedy 6 373,02 Kč měsíčně. Jistina byla žalované v plné výši poukázána na její bankovní účet dne datum, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu ze dne datum, číslo 2020 (č. l. 30).
5. Z Potvrzení o výši příjmu ze dne datum (č. l. 70) vyplývá potvrzení zaměstnavatele žalované společnosti právnická osoba, že žalovaná pracuje jako servírka od datum, kdy její čistý průměrný měsíční příjem (průměr za poslední 3 měsíce) činí 13 288 Kč a její pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou.
6. Z výpisů z úvěrového účtu ze dne datum – datum (č. l. 30 verte – 41 verte) bylo zjištěno, že žalovaná v rámci splátky úvěru uhradila částky 6 373,02 Kč; 15,89 Kč; 156,41 Kč; 1 230 Kč; 479 Kč a 7 188,75 Kč, tj. celkem 15 443,07 Kč Tyto skutečnosti jsou dokládané taktéž z Platební historie žalované (č. l. 68).
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum (č. l. 42 - 45) uzavřené mezi bankou a žalobcem, jakož i z Přílohy číslo (seznamu postoupených pohledávek na č. l. 47 – 55), zejména na č. l. 52, pod číslo vyplývá postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce.
8. Dle Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum (č. l. 56) bylo oznámení adresováno paní jméno celé jméno žalované, bytem adresa žalované, nikoli tedy žalované celé jméno žalované. Odeslání oznámení je doloženo poštovním podacím archem (č. l. 69).
9. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (č. l. 57), poštovního podacího archu (č. l. 58) a údajů o sledování zásilky prostřednictvím serveru PoštaOnline (č. l. 76) se podává vyrozumění žalované o postoupení pohledávky na žalobce.
10. Výzvou k úhradě dluhu ze dne datum (č. l. 59, 60), byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů od odeslání této výzvy. Doručování předžalobní výzvy je dokládáno poštovním podacím archem (č. l. 61) a údaji o sledování zásilky prostřednictvím serveru PoštaOnline (č. l. 77), ze kterých se podává předání zásilky k doručení dne datum a její uložení adresátovi dne datum.
11. Provedeným dokazováním bylo soudem zjištěno, že právní předchůdce žalobce (banka) a žalovaná spolu dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru v celkové výši 400 000 Kč, který byl žalovanou čerpán v plné výši dne datum tak, že jí byl poukázán na její bankovní učet. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr splatit v 96 měsíčních splátkách ve výši 6 373,02 Kč měsíčně. příjmení prověřovala úvěruschopnost žalované tak, že žalovaná doložila potvrzení o výši příjmu od svého zaměstnavatele, ve kterém je uveden i její průměrný měsíční příjem v celkové výši 13 288 Kč a sjednání pracovního poměru od datum na dobu neurčitou. V žádosti o úvěr dále žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí ve vlastním domě/bytě od datum, má sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou, který trvá od datum. Počet zdrojů příjmu domácnosti je jeden a celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že žalovaná na splátkách úvěru za dobu od datum do datum uhradila celkem 15 443,07 Kč. Z důvodu nesplácení úvěru zesplatnila banka celou dlužnou částku, avšak oznámení o zesplatnění nebylo žalované řádně doručováno, když místo žalované byla písemnost adresována jméno celé jméno žalované s uvedením adresy žalované. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne datum pak byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce, který žalovanou předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne, vyzývala, aby svůj dluh splnila ve lhůtě 7 dnů od odeslání této výzvy. Žalovaná však do doby vyhlášení rozsudku ničeho dalšího neuhradila.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Soud se nejdříve zabýval otázkou řádného posuzování úvěruschopnosti žalované, spotřebitelky, poskytovatelem spotřebitelského úvěru, bankou. Soud dospěl k závěru, že banka, jako právní předchůdce žalobce, před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalované, nedostatečně prověřoval úvěruschopnost žalované, a tím nesplnil své zákonné povinnosti ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobce soudu předložil pouze Potvrzení o výši příjmu žalované a žádost o úvěr, ze kterých vyplynulo, že čistý měsíční příjem žalované představuje částku 13 288 Kč a dále, že pracovní poměr byl sjednán od datum na dobu neurčitou. Již však soudu nebyla doložena žádná listin listina prokazující zkoumání nákladů na bydlení žalované, jejích celkových výdajů, ani další listin y prokazující schopnost žalované sjednaný dluh splácet. Nelze mít za to, že výdaje žalované jsou nulové, jak bylo v předmětných formulářích uvedeno, ani že celkový příjem domácnosti představuje částku 30 000 Kč, když zdroj příjmů domácnosti představuje pouze jediný příjem žalované. Při příjmu žalované ve výši 13 288 Kč měsíčně představuje měsíční splátka úvěru ve výši 6 373,02 Kč téměř polovinu jejího příjmu, kdy u tako vysokého poměru splátek je velmi pravděpodobné, že nebude v silách spotřebitele úvěr splácet. Ze shora uvedených zjištění ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil. Vycházel-li právní předchůdce žalobce při posouzení měsíčních výdajů žalované z„ výdajů odhadnutých na základě historických dat ČSÚ“ jedná se o posouzení zcela nedostatečné a formální.
16. Ze shora uvedených závěrů vyplývá, že pokud právní předchůdce žalobce nějaké posouzení úvěruschopnosti žalovaného prováděl, pak pouze formálně, aniž by se zabýval skutečnými výdaji ve vztahu k počtu sjednaných splátek a jejich výši.
17. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce úvěruschopnost žalované řádně neprověřil, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo anonymizováno proti anonymizováno a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. 27 Co 12/2020 ).
18. S ohledem na skutečnost, že je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná od počátku, má žalobce jako právní nástupce banky nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Z tohoto důvodu soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 384 556,93 Kč (poskytnutá jistina 400 000 Kč – uhrazené platby žalovanou 15 443,07 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky za dobu od datum do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení v předmětném období činí 8,5 % dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. S ohledem na skutečnost, že žalobce požadoval zákonný úrok pouze ve výši 8,25 % z přiznané částky, přiznal soud úrok z prodlení v této požadované výši. Při určení okamžiku splatnosti soud vycházel z výzvy k úhradě, která se dostala do sféry žalované dne datum uložením zásilky poštou. Pokud dle výzvy měla žalovaná uhradit dlužnou částku do 7 dnů od odeslání výzvy, k němuž došlo datum, skočila lhůta k plnění dne datum a od datum je žalovaná v prodlení.
19. Soud tedy vyhověl žalobě ohledně částky 384 556,93 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , když žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 81 % (při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku 417 239 Kč) a neúspěšný v rozsahu 19 % (při vyčíslení předmětu řízení včetně příslušenství ke dni rozhodnutí soudu se jedná o částku 94 862,42 Kč). Žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 62 %.
21. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 15 865 Kč a náhradu nákladů řízení zastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 2 o.s.ř. ve výši dle § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), tj. 4 x 9 900 Kč za úkon právní služby v podobě převzetí zastoupení, předžalobní výzvy, sepisu žaloby a účasti u jednání. Dále ke každému úkonu právní služby náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, je třeba částku odměny a náhrad navýšit o 21 % náhradu za tuto daň. Celkem tedy náklady řízení představují částku 65 223 Kč, z této částky pak 62 % představuje částku 40 444,46 Kč.
22. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu . Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li povinná strana dobrovolně povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná strana domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce.