Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 130/2022-34
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 15 879,57 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15 879,57 Kč s 13,08% úroky ročně z částky 9 689,77 Kč od 23. 7. 2018 do zaplacení a s 9% úroky z prodlení ročně z částky 9 689,77 Kč od 23. 7. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám jeho právního zástupce JUDr. jméno příjmení žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15 879,57 Kč s 13,08% úroky ročně z částky 9 689,77 Kč od 23. 7. 2018 do zaplacení a s 9% úroky z prodlení ročně z částky 9 689,77 Kč od 23. 7. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám jeho právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 15 879,57 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 15. 12. 2017 byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 18 891 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 080 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 13,08 % ročně. Splatnost jednotlivých splátek byla sjednána vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaná právnímu předchůdci žalobce zaplatila pouze 2 splátky a s úhradou zbytku splátek se dostala do prodlení, proto právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil a vyzval ji k plnění závazku ke dni 22. 7. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek byla žalovaná pohledávka spolu s veškerým příslušenstvím postoupena z původního věřitele na žalobce, tato skutečnost byla žalované oznámena spolu s předžalobní upomínkou. Dne 5. 2. 2019 uzavřel žalobce s žalovanou dohodu o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení, kterou žalovaná co do důvodu a výše uznala svůj dluh vůči žalobci a zavázala se tento dluh žalobci uhradit ve stanovených splátkách. V této dohodě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, pokud žalovaná neprovede úhradu měsíční platby ve výši a ve lhůtě dle dohody o uznání dluhu. Předmětem žaloby je nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 9 689,77 Kč, dlužného pojistného 114,80 Kč, poplatku za upomínání ve výši 2 x 100 Kč a smluvní pokuta ve výši 5 875 Kč.
Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav:
Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 15. 12. 2017 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 18 891 Kč a to tak, že za ni zaplatil 90 % kupní ceny zboží (bílé techniky/telefonního zařízení). Žalovaná se touto smlouvou zavázala splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 1 080 Kč, 30 Kč z této splátky činilo sjednané pojistné pro případ smrti, invalidity III. stupně, pracovní neschopnosti a hospitalizace v důsledku úrazu. Výše pojistného činila 2,9 % z pravidelné měsíční splátky úvěru. Přehledem splátek a úhrad bylo prokázáno, že žalovaná právnímu předchůdci zaplatila k datu 30. 9. 2018 pouze 2 splátky, první ve výši 1 080 Kč dne 18. 1. 2018 a druhou ve výši 1 080 Kč dne 15. 2. 2018. Dlužná částka tak k datu 30. 9. 2018 činila 18 383 Kč, z tohoto na dlužnou jistinu připadlo 17 204,77 Kč. Dopisem ze dne 22. 7. 2018 právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil a žalovanou vyzval k okamžité úhradě dluhu. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou spolu s veškerým příslušenstvím postoupena z původního věřitele na žalobce, tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne 19. 10. 2018 obsahující též předžalobní upomínku. Dne 5. 2. 2019 uzavřel žalobce s žalovanou dohodu o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení, kterou žalovaná co do důvodu a výše uznala svůj dluh vůči žalobci v celkové výši 17 526,02 Kč se stávající se z dlužné jistiny ve výši 17 204,77 Kč a smluvní pokuty ve výši 321,25 Kč a zavázala se tento dluh žalobci uhradit v pravidelných měsíčních splátkách vždy do 28. dne v měsíci ve výši alespoň 501 Kč. V článku IV. bodu 4.1. byla mezi žalobcem a žalovanou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, pokud žalovaná neprovede úhradu měsíční platby ve výši a ve lhůtě dle dohody o uznání dluhu.
Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť právní předchůdce žalobce a žalovaná v souladu s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku uzavřeli dne 15. 12. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které byl poskytnut žalované úvěr, který se zavázala splácet měsíčními splátkami, tyto však nedodržovala, a proto právní předchůdce žalobce od uzavřené smlouvy odstoupil a úvěr ke dni 22. 7. 2018 zesplatnil. Pohledávka byla v mezidobí dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat V řízení bylo dohodou o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení ze dne 5. 2. 2019, prokázáno, že k uvedenému datu činil dluh žalobce na dlužné jistině 17 204,77 Kč a na smluvní pokutě 321,25 Kč. Dluh v uvedené výši žalovaná písemně uznala co do důvodu a výše a zavázala se ho zaplatit ve sjednaných splátkách dle § 2053 občanského zákoníku, soud má proto za to, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval a v řízení nebyl prokázán opak. Žalovaná se zavázala označenou dohodou splácet dluh a současně byla mezi účastníky platně dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, pokud žalovaná neprovede úhradu měsíční platby ve výši a ve lhůtě dle dohody o uznání dluhu. Žalovaná žalobci neuhradila splátky dle dohody ze dne 5. 2. 2019, žalobce má proto právo na úhradu smluvní pokuty v požadovaném rozsahu z částky 10 190,77 Kč od 29. 6. 2020 do 31. 8. 2020 ve výši 652,21 Kč a z částky 9 689,77 Kč od 1. 9. 2020 do 21. 2. 2022 částku ve výši 5 222,79 Kč, dále na úhradu sjednaných úroků z úvěru ve výši 13,08 % ročně. Žalovaná se dostala s úhradou duhu do prodlení, soud proto shledal žalobu důvodnou i v rozsahu požadovaných úroků z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (I. výrok).
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:
i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč;
ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 15 879,57 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;
iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.;
iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč;
celkem tedy 2 252 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že žalobce vyúčtoval v žalobě náklady řízení dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1 500 Kč za úkon právní služby), nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně návrhy obsahující totožnou argumentaci, z níž odvozuje svůj nárok a kterou může stále opakovat. Podle soudu je žaloba, ve které je nárok žalobce odvozován ze smlouvy o úvěru, typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se totiž pouze údaji o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, uvedením dlužné částky za sjednané pojistné, nesplacenou jistinu úroku, dlužné úroky z úvěru a případně smluvní pokutu. Opakovanost používaného vzoru i četnost typových návrhů téhož žalobce je soudu známa z jeho úřední činnosti.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.