Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 330/2022-28

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne datum byla mezi právnická osoba s. r. o., IČO, sídlem adresa žalobkyně (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou uzavřena v souladu s rámcovou smlouvou o poskytování zápůjček na dálku z téhož dne smlouva o zápůjčce číslo. Na základě této byla následně dne datum poskytnuta žalované na její bankovní účet částka ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se právnímu předchůdci žalobkyně zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit obchodní úrok ve výši 6 988 Kč, který ale žalobkyně po žalované nepožaduje. Žalovaná nedostála své smluvní povinnosti a na předmětnou smlouvu nehradila ani částečně. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni převedena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne datum, přičemž k úhradě dluhu byla žalované stanovena lhůta do datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval podle ust. , (dále jen ), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaná se na výzvu soudu ohledně tohoto postupu nevyjádřila, a soud proto v souladu s  předpokládal její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě listinných důkazů a obsahu spisu.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z Rámcové smlouvy o poskytování půjček na dálku ze dne datum a ze Smlouvy o půjčce číslo z téhož dne vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované částku 5 000 Kč, která měla být spolu s částkou označenou jako náklady půjčky ve výši 6 988 Kč vrácena formou 12 měsíčních splátek po 999 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 203 % ročně, RPSN činilo 552,5 %. Z výpisu z bankovního účtu a následně ze sdělení právnická osoba ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně zaslal na bankovní účet žalované dne datum částku ve výši 5 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně za situace, kdy žalovaná v řízení netvrdila a tudíž ani neprokazovala opak, vzal soud za prokázané, že žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Aktivní legitimace žalobkyně pak byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně její přílohy číslo jenž je tvořena seznamem postoupených pohledávek. Z předžalobní upomínky ze dne datum, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

5. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Podle platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru o důvodnosti žaloby a zavázal žalovanou povinností zaplatit částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku žalobkyni. Mezi účastníky byla skutečně uzavřena shora uvedená smlouva o půjčce (byť fakticky se jedná o smlouvu o úvěru ve smyslu , neboť obsahuje ujednání o úrocích, což je podstatnou náležitostí úvěrové smlouvy), když ale tuto má soud za absolutně neplatnou pro její zcela zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřeném ujednání o výši úroku z úvěru. Soud totiž dospěl k závěru, že částka z titulu smlouvy o úvěru ve výši 6 988 Kč, kterou měla žalovaná vedle jistiny ve výši 5 000 Kč zaplatit navíc, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného, než úroky, tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Právní předchůdce žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním spotřebitelských úvěrů, a zmíněná částka (ve smlouvě označená jako náklady půjčky) by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Smlouva navíc obsahuje ujednání o roční úrokové sazbě ve výši 203 % a RPSN ve výši 552,5 %. Soud toto ujednání shledal neplatným dle pro zcela zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. o. z. v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto extrémně vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku spotřebitelského úvěru.

9. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na její bankovní účet částku ve výši 5 000 Kč, má žalobkyně nárok na zaplacení této částky, který jí ovšem vznikl z titulu bezdůvodného obohacení dle a nikoliv ze smlouvy o úvěru, byť žalobkyně výše specifikovaný úrok nepožadovala. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku ve lhůtě, která jí byla žalobkyní k tomu poskytnuta v předžalobní upomínce, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ve výši stanovené

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , a , advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ohledně aplikace a. t. soud uvádí, že žalobkyně je inkasní agenturou, která opakovaně soudně uplatňuje jí postoupené pohledávky z úvěrových smluv. Jedná se zpravidla o jednoduché žaloby (jako je tomu ostatně i v tomto případě), které se liší pouze individuálními údaji a není proto důvod je koncipovat pokaždé jinak. Navíc tarifní hodnota v těchto sporech zpravidla nepřevyšuje částku 50 000 Kč, tudíž podmínky použití ust. a. t. jsou kumulativně splněny.

11. Lhůty k plnění byly žalované stanovené jaké běžné třídenní dle , věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.