Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 46/2022-36

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 5 343,23 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 470 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 5 925,23 Kč s 19,34% úrokem ročně z částky 5 343,23 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 343,23 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 873,23 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 470 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 5 925,23 Kč s 19,34% úrokem ročně z částky 5 343,23 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 343,23 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 873,23 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 5 343,23 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem v obec a číslo, a žalovanou dne datum, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky jako úvěr ve výši 8 000 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 5 343,23 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 706,14 Kč a kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 345,86 Kč a stejné příslušenství požadovala žalobkyně z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 343,23 od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle (dále jen ), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Na základě této smlouvy přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni.

5. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi věřitelem a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, které měla uhradit společně s úrokem ve výši 1 600 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, tedy celkově měla zaplatit částku 14 400 Kč v 60 týdenních hotovostních splátkách po 240 Kč. Před uzavřením smlouvy byla vyplněna karta zákazníka, z jejíhož obsahu vyplývá, že žalovaná je bez vzdělání, případně se základním vzděláním, je vdova a žije v nájmu společně s jedním dalším rodinným příslušníkem. Jediným příjmem žalované byl starobní důchod ve výši 9 108 Kč. Výdaje na bydlení představovaly 2 600 Kč měsíčně, ostatní výdaje 3 500 Kč. Další splátky úvěru činily 1 724 Kč měsíčně. Použitelný příjem představoval 1 284 Kč. Majetkové poměry žalované měly být prokázány oznámením o výši důchodu a složenkami. Žádnéy v tomto směru nebyly soudu předloženy. Žalovaná na předmětný závazek zaplatila 7 530 Kč. Před podáním žaloby byla písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum, které bylo odesláno datum doporučenou poštou.

6. Podle , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

8. Podle § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

9. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Soud se předběžně musel zabývat tím, zda uzavřená smlouva je platná, přičemž dospěl k závěru, že ze strany věřitele nebyla v zákonem požadovaném rozsahu prověřována úvěruschopnost žalované v souladu s  a , o spotřebitelském úvěru, a to zvláště za situace, že žalovaná se se svým příjmem pohybovala pod hranicí minimální mzdy. Žalobkyně nepředložila žádnéy o prověření příjmů či výdajů žalované, když částka 2 600 Kč určená na bydlení i částka 1 500 Kč určená na další osobní údaje se soudu jeví jako nepřiměřeně nízká. Rovněž věřitel měl pečlivě prověřit úvěruschopnost žalované s přihlédnutím k tomu, že na její straně existovaly další závazky ve výši 1 724 Kč měsíčně.

14. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalované jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou odbornou péčí, u žalované nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jejím osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalované fakticky úvěr splácet. Za této situace bylo možné žalobkyni přiznat jen neuhrazenou jistinu úvěru, která představovala 470 Kč.

15. I pokud by soud dopěl k závěru, že úvěruschopnost byla věřitelem řádně a v zákonem požadovaném rozsahu prověřena před uzavřením smlouvy, pak má soud za to, že zde existuje další důvod pro dovození neplatnosti této smlouvy.

16. Podepsaná smlouva představuje smlouvu o úvěru formulářového charakteru, pro kterou je typické její přijetí nebo odmítnutí pouze jako celku, a to včetně spotřebitelem nepožadovaných plnění. Vzhledem ke konstrukci smlouvy nelze mít pochyb o tom, že žalobkyně zvolená forma smlouvy je zavádějící v tom směru, že žádným způsobem neurčuje, na jaké služby věřitele je určen administrativní poplatek a co konkrétně představují náklady zákazníka na spotřebitelský úvěr. V tomto směru soud považuje tuto část smlouvy za neurčitou, zavádějící a z tohoto důvodu i za částečně neplatnou.

17. Soud se dále zabýval otázkou, zda s přihlédnutím k § 576 o. z., je neplatnou pouze část smlouvy o úvěru zahrnující tato ujednání nebo je neplatná smlouva celá. Bylo tedy nutné vyhodnotit, zda z povahy právního jednání, jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k právnímu jednání došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. V tomto směru soud odkazuje na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, např. ze dne 26. 9. 1997, ze dne 25. 9. 1997 nebo na nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne datum, v nichž bylo konstatováno, že při posuzování této otázky je třeba dbát na vůli subjektů právního úkonu s přihlédnutím k účelu, k jehož dosažení osoba konající právní úkon sledovala. Neoddělitelnost je tak třeba posuzovat ve smyslu obsahovém, nikoliv reálné nedělitelnosti a je třeba dávat přednost přístupu, který jinak zachovává ostatní části smlouvy. Jak bylo již konstatováno, smyslem uzavření smlouvy o úvěru bylo vytvoření zisku v podobě kapitalizovaného úroku z úvěru. Jestliže tato část právního jednání byla shledána neplatnou, nelze jí od ostatního obsahu oddělit pro nezpůsobilost samostatné existence zbylé části obsahu právního jednání. Dle názoru soudu nelze pochybovat o tom, že bez sjednání těchto poplatků a nákladů úroku by původní věřitel takový právní úkon neučinil, neboť smyslem jeho činnosti je dosažení zisku z poskytnutí prostředků jako úvěru. Věřiteli, který sleduje dosažení zisku, pak nelze proti jeho vůli vnutit pouze jeho částečné uskutečnění, a proto nelze sjednání úroku oddělit od zbylé části obsahu smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že je-li neplatné ujednání o poplatcích a nákladech, je pro jeho neoddělitelnost neplatné celé právní jednání, tedy celá smlouva o úvěru.

18. Vzhledem k výše uvedenému se soud zabýval otázkou, zda uplatněný nárok či jeho část lze přiznat z jiného právního důvodu. V daném případě bylo prokázáno, že žalované byla fakticky předána částka 8 000 Kč, čímž se jí dostalo bez právního důvodu plnění představující bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Jelikož žalovaná věřiteli uhradila částku 7 530 Kč, na straně žalované vzniklo obohacení ve výši 470 Kč, které bylo žalobkyni přiznáno společně se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, neboť až od tohoto data byla žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení soud považuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo odesláno žalované doporučenou poštou dne datum. Za doručenou dle o. z. lze zásilku považovat dne datum. Po připočtení 10 dnů k dobrovolnému splnění závazku se žalovaná dostala do prodlení nejdříve od datum. Od tohoto data soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle

19. Ve výroku II. byla žaloba zamítnuta do částky 5 925,23 Kč, která představuje část jistiny, celé kapitalizované příslušenství pohledávky do datum a část zákonných úroku z prodlení od datum do datum, neboť v tomto období nebyla žalovaná v prodlení s úhradou dluhu.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle , přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.