Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 117/2019-146
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalovaného
sídlem adresa žalované
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
o zaplacení 37.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 37.000 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 37.000 Kč od 1.10.2018 do zaplacení a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 1.200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba žalovaného, aby žalobce byl uznán povinným zaplatit žalovanému částku 96.100 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 81.049,60 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 37.000 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 37.000 Kč od 1.10.2018 do zaplacení a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 1.200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba žalovaného, aby žalobce byl uznán povinným zaplatit žalovanému částku 96.100 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 81.049,60 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 37.000 Kč s příslušenstvím, neboť dne 21.5.2013 uzavřel žalobce jako nájemce s žalovaným jako s pronajímatelem smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byl nájem prostoru sloužícího k podnikání (restaurace) o podlahové ploše 391,51 m2 v 1. a 2. nadzemním podlaží budovy na adrese adresa žalované. V článku III. odst. 9 smlouvy si účastníci sjednali povinnost žalobce složit k rukám žalovaného kauci ve výši 37.000 Kč, kterou se žalovaný v témže ustanovení smlouvy zavázal žalobci vrátit v okamžiku převzetí vyklizených prostor při skončení nájmu. Nájemní vztah sjednaný smlouvou byl ukončen na základě dohody o skončení smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1.8.2018, a to ke dni 30.9.2018. V předávacím protokolu ze dne 30.9.2018 převzal žalovaný předmětné prostory bez výhrad. Žalobcem složenou kauci však žalovaný nevrátil, a to ani na základě zaslaných upomínek.
2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí, neboť žalobce dne 30.9.2018 nepředal žalovanému předmět nájmu řádně vyklizený a ve stavu, v jakém jej převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při užívání s péče řádného hospodáře v souladu s článkem VI. odst. 1 smlouvy o nájmu ze dne 21.5.2013. V článku IV. odst. 6 se žalobce zavázal při užívání pronajatých prostor udržovat pořádek v objektu, bezpečnost majetku umístěného v objektu a dodržovat veškeré právní předpisy týkající se užívání pronajatých nebytových prostor pro účel nájmu. Při předání předmětu dne 30.9.2018 byl v předmětu nájmu nepořádek, tento nebyl řádně vyklizen a věci nulové hodnoty žalobce odmítl vyklidit, rovněž stav předmětu nájmu ke dni předání předmětu nájmu neodpovídal zaviněním žalobce, hygienickým předpisům a nebyl tak řádně způsobilý k účelu užívání - provozování hostinné činnosti. Jelikož žalovaný musel na své náklady předmět nájmu vyklidit od zbylých věcí žalobce a uvést je do stavu způsobilému provozu hostinné činnosti tak, aby předmět nájmu mohl dál k tomuto účelu pronajímat, vznesl žalovaný vzájemný návrh v rozsahu částky 96.100 Kč, tedy částky představující náklady, jež byly vynaloženy na uvedení předmětu nájmu do stavu způsobilém k dalšímu pronájmu - 45.000 Kč za malířské a natěračské práce a 65.000 Kč za generální úklid provozu - kuchyně a restaurace. Na předmětu nájmu tak žalovanému vznikla škoda ve výši 110.000 Kč, když částku ponížil o kauci ve výši 37.000 Kč v souladu s článkem III. odst. 9 smlouvy o nájmu.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.
4. Dne 21.5.2013 uzavřel žalovaný jako pronajímatel s žalobcem jako s nájemcem smlouvu o nájmu nebytových prostor ve smyslu zákona č. 116/1990 Sb., kdy předmětem nájmu byla restaurace o rozměrech 391,51 m2 v 1. a 2. nadzemním podlaží domu na ulici ulice a číslo v obec Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, počínaje dnem 1.8.2013. V článku III. bod 1 si účastníci sjednali nájemné ve výši 37.000 Kč měsíčně bez DPH. V článku IX. si účastníci sjednali závazek nájemce složit ke dni 20.7.2013 na účet pronajímatele kauci ve výši 37.000 Kč, kterou je pronajímatel oprávněn použít k úhradě nedoplatku nájemného nebo služeb, či k případným škodám, které mu vzniklo na majetku prokazatelným zaviněním nájemce. O použití kauce vyrozumí pronajímatel nájemce doporučeným dopisem. Pronajímatel se zavázal kauci vrátit nájemci v okamžiku převzetí vyklizených prostor při skončení nájmu. V článku IV. bod 4 si účastníci mimo jiné sjednali závazek nájemce po skončení nájmu uvést pronajímané prostory do původního stavu, tedy stavu, v jakém je od pronajímatele převzal, pokud se strany nedohodnou jinak. V článku VI. bod 1 si účastníci sjednali povinnost nájemce nejpozději v poslední den doby nájmu předmětný nebytový prostor vyklidit a vyklizený předat pronajímateli ve stavu, v jakém je převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při užívání s péčí řádného hospodáře, a nebo ve stavu odpovídajícím předchozí písemné dohodě účastníků. O předání a převzetí účastníci sepíší zápis. Z faktury číslo soud zjistil, že žalovaný fakturoval žalobci částku 96.100 Kč za malířské a natěračské práce, jakož i generální úklid provozu při odpočtu kauce 37.000 Kč. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 8.10.2018 je soudem zjištěno, že jméno příjmení převzala částku 65.000 Kč za generální úklid provozu, kuchyně a restaurace. Z faktury číslo 2018 bylo soudem zjištěno, že dne 8.11.2018 fakturovala právnická osoba s.r.o. žalovanému za malířské a natěračské práce celkem 45.000 Kč. Z protokolu o kontrole Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v obec ze dne vyhotovení 19.6.2018 pod sp.zn. anonymizováno číslo 2018 bylo soudem zjištěno, že dne 18.6.2018 v 15:30 hod. byla zahájena kontrola restaurace příjmení v obec na ulici ulice a číslo. Z protokolu o provedeném auditusystému kritických bodů anonymizováno ze dne auditu 25.5.2018 v restauraci příjmení bylo soudem zjištěno, že jediné zjištěné nedostatky byly u alergenu číslo jež musí být doplněny i jejich podskupiny. Provozovatel byl dále zavázán k doplnění systému anonymizováno o seznam všech čistících a dezinfekčních prostředků. Z dohody o skončení smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1.8.2018 soud zjistil, že se smluvní strany (žalovaný jako pronajímatel a žalobce jako nájemce) dohodly o ukončení smlouvy o nájmu nebytových prostor ke dni 30.9.2018. Z prvé a druhé upomínky, jakož i z upomínek - z výzev před vymáháním bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl žalobcem opakovaně vyzýván k vrácení kauce ve výši 37.000 Kč, a to v termínech, jak v jednotlivých upomínkách uvedeno. Z protokolu o předání a převzetí nebytových prostor ze dne 30.9.2018 bylo soudem zjištěno, že smluvní strany si zaznamenaly čísla a stavy elektroměrů, plynoměrů a vodoměrů, předaly si klíče s tím, že prostory byly žalovaným bez výhrad převzaty. Předžalobní upomínkou ze dne 21.9.2019 vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky 37.000 Kč nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání výzvy. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne 23.1.2019. Ze spisu Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v obec dne 19.6.2018, pod sp.zn. anonymizováno číslo 2018 bylo soudem zjištěno, že v době výkonu v době výkonu kontroly byla provozní, osobní hygiena na uspokojivé úrovni, zboží bylo skladováno v souladu s údaji deklarovanými výrobcem odděleně dle druhu a charakteru, řádně značeno a při namátkové kontrole data použitelnosti či minimální trvanlivosti nebyly kontrolou zjištěny žádné závady. V průběhu výkonu kontroly byla předložena příručka systému kritických kontrolních bodů anonymizováno, která odpovídá rozsahu provozu a sortimentu podávanému v provozovně. Provozovatel vytvořil a zavedl stálé postupy založené na principech anonymizováno, dle kterých i postupoval. Dle bodu číslo nebylo kontrolujícím orgánem požadováno po kontrolované osobě předložení písemné zprávy o odstranění zjištěných nedostatků.
5. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že tato prováděla úklid kuchyně v říjnu roku 2018, kdy, jak restaurace, tak kuchyně byly hodně zanedbané, z digestoře kapal olej, v restauraci byly pavučiny, na toalety bylo potřeba použít silnou chemii. Dle svědkyně se ve sporných prostorách neuklízelo pořádně minimálně 5-6 let. Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že v roce 2019 či 2020 maloval kuchyň na anonymizováno v hospodě u pana příjmení, kdy kuchyň v době výmalby byla v provozu. Tato byla v dosti špatném stavu, neboť před samotnou výmalbou bylo třeba stěny oškrabat. Z výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení soud zjistil, že tato jako členka právnická osoba v obec často docházela do restaurace příjmení původně na anonymizováno ulici, a to jak na obědy, neboť pracovala v blízkosti restaurace, tak na večer za zábavou. Postupem času poznala jednatele společnosti žalobce, neboť on společnosti umožnil realizovat jazzové večery, a to již od roku 2005. Po přestěhování restaurace na ulici anonymizováno svědkyně do restaurace docházela ze stejného důvodu, byť nové prostory byly pro pořádání večerů méně vhodné. Před výkonem funkce starostky Městské části obec svědkyně pracovala 37 let z toho posledních 12 let jako krajský hygienik, takže tato je schopna dostatečně odborně posoudit stravovací zařízení. Při návštěvě zázemí a kuchyně restaurace byla zklamaná, neboť prostory byly značně zanedbané včetně vybavení, podlah, výmalby apod. Důvod návštěvy provozovny před jejím otevřením byl na straně svědkyně ryze soukromý, nicméně s ohledem na svoji bohatou pracovní zkušenost tato přesvědčivě prohlásila, že stav prostor nebyl dobrý. Z návštěvy měla pocit, že prostory byly zanedbané z předcházejícího provozu, ale před samotným otevřením restaurace byly žalobcem uklizeny. Z výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení soud zjistil, že na přelomu měsíce července či srpna roku 2013 tato byla požádána jednatelem žalobcem o pomoc s úklidem restaurace na anonymizováno, s čímž svědkyně souhlasila, a to v té době z osobních důvodů. Prostory byly ve špatném stavu, příkladmo bylo potřeba vymalovat, podlaha lepila, byl protečený strop, nefunkční lednice a trouba na pizzu byla v hrozném stavu, v prostorách byl cítit přepálený tuk. Kdo prostory maloval, není svědkyni známo, nicméně po otevření restaurace vypadala provozovna zcela normálně, prostory byly vymalované, přepálený tuk, již cítit nebyl. Při návštěvě restaurace v červnu roku 2018 v rámci oslavy narozenin vnímala svědkyně prostory jako zcela normální. Při ukončení nájmu byl stav prostor zcela jiný, než při převzetí. Z výslechu jednatele společnosti žalovaného příjmení jméno příjmení soud zjistil, že před uzavřením nájemní smlouvy byly předmětné prostory dlouhodobě prázdné, vybavené a neudržované. Po převzetí prostor a předcházející domluvě mezi účastníky žalobce vyklidil předmětné prostory oproti sjednané dvouměsíční slevě nájmu, kuchyň nevymaloval s tím, že tak bude učiněno dodatečně. V červnu roku 2018 v pronajatých prostorách proběhla kontrola hygieny s tím, že žalobce dostal za úkol odstranit vady, a to chybějící kliky na záchodech, odstranit únik vody z odpadu, která prokapávala na zem a zprovoznit nožní ovládání ventilu dřezu u zpracování masa. V neposlední řadě měl úkol i prostory vymalovat. Uvedené vady měly být odstraněny do konce srpna roku 2018, přičemž již v červenci roku 2018 byl požádán žalobcem o ukončení nájemního vztahu z důvodů velkých zdravotních problémů Ing. jméno i příjmení. Žalovaný s žádostí souhlasil za předpokladu, že žalobce dodá nového nájemce, což přislíbil, ale nakonec neuskutečnil. Dne 31.9.2018 byl sepsán předávací protokol a vše utichlo. Z uvedeného žalovaný dovozuje, že na tohoto byl vykonán podvod ze strany žalobce, a proto není důvodu poskytnutou kauci žalobci vracet. Následně od poloviny října roku 2018 ve sporných prostorách byla provozována restaurace u anonymizována dvě slova. Pokud se týká vzájemného návrhu, tak žalovaný uplatňuje vůči nároku žalobce náklady vynaložené v souvislosti s úklidem kuchyně a výmalbou, když na elektrice a plynu dluh nevznikl. Pokud se týká dluhu na vodě a případně dalšího dluhu, tak na tyty částky nebyly vystaveny faktury, neboť dle tvrzení žalovaného by tomuto dělaly problémy v účetnictví s DPH. Protokol o kontrole, jež byl vyhotoven dne 19.6.2018 pod sp.zn. anonymizováno číslo 2018, která se konala v restaurace příjmení v obec na ulici ulice a číslo. Kontrolovaná osoba byla příjmení anonymizováno s.r.o. Z kontrolního zjištění bylo soudem shledáno, že mimo jiné provozovna svým vybavením a dispozičním řešením odpovídá podávanému a vyráběnému sortimentu, kuchyně je vybavena nezbytným technologickým vybavením s oddělenými pracovními plochami a úseky s provozními dřezy pro manipulaci s jednotlivými druhy potravin. Samostatně je situován provozně oddělený úsek mytí nádobí. V době výkonu SZD byla provozní i osobní hygiena na uspokojivé úrovni, pracovníci měli čistý pracovní oděv, zdravotní stav pracovníků byl bez viditelných známek onemocnění; u umyvadel byly k dispozici vhodné tekuté mycí prostředky a jednorázové ručníky. U všech umyvadel, dřezů a výlevek byl zajištěn přívod teplé i studené pitné vody. Zboží bylo skladováno v souladu s údaji deklarovanými výrobcem, odděleně dle druhu a charakteru. K dispozici byl dostatečný počet chladících a mrazících zařízení, ve kterých byly instalovány teploměry pro monitoring teploty prostředí skladovaného zboží, které bylo řádně označeno a namátkovou kontrolou data použitelnosti a data minimální trvanlivosti nebyly zjištěny závady. Provozovatel poskytl zákazníkům i informace o alergenech, kdy personál byl patřičně proškolen podáváním informací. V průběhu výkonu SZD byla předložena příručka systému kritických kontrolních bodů anonymizováno, jež odpovídá rozsahu provozu a sortimentu podávanému v provozovně (dne 25.5.2018 byl proveden audit a aktualizace údajů v systému). Provozovatel vytvořil a zavedl stálé postupy založené na principech anonymizováno včetně postupu v souladu s nimi. Koncem srpna roku 2018 mělo být realizováno průběžné vymalování zázemní provozovny. Po kontrolované osobě nebylo požadováno předložení písemné zprávy o odstranění zjištěných nedostatků.
6. S ohledem na datum vzniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah ve smyslu ust. § 3028 o.z., ve smyslu zákona č. 116/1990 Sb. ve spojení se zákonem č. 40/1964 Sb. (dále jen o.z.), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1.1.2014.
7. Ve smyslu ust. § 1 písm. a) zákona č. 116/1990 Sb. za nebytové prostory se pro účely tohoto zákona považují místnosti nebo soubory místností, které podle rozhodnutí stavebního úřadu jsou určeny k jinému účelu než bydlení, a jimiž jsou zejména prostory určené k provozování výroby, obchodu, služeb, výzkumu, administrativní činnosti, umělecké, výchovné a vzdělávací činnosti, dále archívy, garáže, skladové prostory a části veřejně přístupných prostoru budov; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytů, prádelny, sušárny, kočárkárny a půdy.
8. Ve smyslu § 3 věta prvá shora citovaného zákona nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Ve smyslu věty druhé, musí nájemní smlouva obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá.
9. Ve smyslu ust. § 13 shora citovaného zákonného ustanovení nebylo-li dohodnuto jinak, je v případě ukončení nájmu nájemce povinen vrátit nebytový prostor ve stavu, ve kterém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.
10. Pokud se týká podané žaloby na zaplacení částky 37.000 Kč, tak tato vyvěrá z platně uzavřené nájemní smlouvy mezi žalobcem jako nájemcem a žalovaným jako pronajímatelem, když nájemní smlouva obsahuje, jak předmět, tak účel nájmu, jakož i výši nájemného a způsob úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru. Jelikož otázka platnosti nájemní smlouvy nebyla žádným z účastníků v průběhu řízení jakkoliv zpochybněna, soud k této skutečnosti další důkazy neprováděl a nájemní smlouvy uzavřenou účastníky dne 21.5.2013 dále považuje za platnou.
11. V článku III. bod 9 nájemní smlouvy si účastníci sjednali povinnost nájemce složit ke dni 20.7.2013 na účet pronajímatele kauci ve výši 37.000 Kč, kterou je pronajímatel oprávněn použít k úhradě nedoplatků nájemného nebo služeb, či k případným škodám, které mu vzniknou na majetku prokazatelným zaviněním nájemce. O použití kauce pak vyrozumí pronajímatel nájemce doporučeným dopisem. Tímto ustanovením si účastníci sjednali, že v případě nedoplatků nájemného či služeb, eventuálně prokazatelným zaviněním nájemce a vzniku škody na majetku pronajímatele, je tento oprávněn použít kauci po písemném oznámení daného užití žalobci jako nájemci. Soud tak v průběhu řízení zkoumal, zdali došlo na straně žalobce jako nájemce k porušení smluvních povinností vážících se k řádné a včasné úhradě plateb za nájem či služby a dospěl k závěru, že v této části byl žalobce jako nájemce perfektní a dluh na nájmu či službách z důvodu absence úhrady těchto položek nevznikl. Pozornost soudu se tak zaměřila na zkoumání poslední sjednané podmínky, a to podmínky případného vzniku škody na majetku pronajímatele prokazatelným zaviněním nájemce, která dle tvrzení žalovaného jako pronajímatele měla spočívat v tom, že žalobce opustil k 30.9.2018 prostory v hodně zanedbaném stavu, které vyžadovaly jak generální úklid (vyklizení), tak i výmalbu pronajatých prostor. Za tímto účelem soud provedl poměrně rozsáhlé dokazování, a to jak prostřednictvím listin, tak výslechem svědků, ze kterých soud zjistil, že předmětné prostory byly žalobci pronajaty na základě uzavřené smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 21.5.2013. V článku I. bod 4 bylo sjednáno, že nájemce se seznámil se stavem předmětných nebytových prostor, zejména s tím, že v prostorách není funkční vytápění a prohlašuje, že si tyto prostory pronajímá za podmínek dále specifikovaných ve smlouvě. Z protokolu o předání a převzetí restauračního zařízení ze dne 21.5.2013 soud zjistil, že mezi účastníky došlo k předání a převzetí vybavení restauračního zařízení s absencí jakékoliv zmínky o stavu předávaných nebytových prostor. V rámci ukončení smluvního vztahu pak byl sepsán protokol o předání a převzetí nebytových prostor dne 30.9.2018, ve kterém si účastníci zapsali stavy a čísla elektroměru, plynoměru, vodoměru, dále předání klíčů s poznámkou, že zařízení v restauraci dle přílohy číslo je v majetku třetí osoby. Rovněž i v tomto předávacím prohlášení absentuje jakákoliv zmínka o stavu předávaných a přebíraných nebytových prostor, přičemž v duchu jak smlouvy, tak zákona, je povinností pronajímatele odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém ke smluvenému účelu nájmu a naopak povinností nájemce po skončení nájmu, tento předat pronajímateli ve stavu, v jakému byl předán, s přihlédnutím k obvyklému způsobu opotřebení. Z uvedeného tak vyplývá, že nájemce je povinen předat prostory maximálně ve stavu, ve kterém je převzal s možností snížení tohoto stavu ve vztahu k otázce jejich opotřebení. Z výslechu svědků, a to jméno příjmení a jméno příjmení soud zjistil, že v druhé polovině roku 2018 byl v předmětných prostorách realizován úklid a výmalba, kdy prostory restaurace i kuchyně byly hodně zanedbané, z digestoře kapal olej, v restauraci byly pavučiny, dle odhadu jméno příjmení se prostory řádně neuklízely minimálně 5-6 let. Naopak z výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení soud zjistil, že v roce 2013 převzal žalobce předmětné prostory v zanedbaném stavu, které musely být před otevřením restaurace řádně uklizeny, a to jak v části kuchyně, tak v části restaurace. Jelikož se jedná o osoby, které prostory navštěvovaly po celou dobu pronájmu, tak tyto shodně uvedly, že při skončení nájmu byly prostory odevzdány žalovanému v nepoměrně lepším stavu, než v jakém byly převzaty žalobcem od žalovaného. Z protokolu o kontrole, jež realizovala Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje dne 19.6.2018 soud nezjistil, že by uvedené prostory vykazovaly jakékoliv vady, natož vady, jež popsali svědci příjmení a příjmení, neboť tyto by dozajista byly kontrolující osobou zaznamenány v protokole o kontrole z uvedeného dne. Jen stěží si lze představit, že by Krajská hygienická stanice při své kontrole si nevšimla zanedbanosti pronajatých prostor, ať již v restauraci týkající se pavučin apod., tak v kuchyni kapající olej z digestoře, když v bodě 10 kontrolního zjištění je jasně uvedeno, že v době výkonu kontroly byla provozní i osobní hygiena na uspokojivé úrovni. Z provedených důkazů a z jejich zhodnocení, pak soud naznal, že v daném případě nebylo shledáno, že by žalobce svým jednáním naplnil znaky oprávnění žalovaného použít poskytnutou kauci na úhradu škody vzniklé zavinění jednáním žalobce, když žádná škoda, natož zaviněné jednání žalobce nebylo provedeným dokazováním zjištěno. Naopak z provedeného dokazování plyne, že sporné prostory byly žalovanému předány ve stejném, ne-li lepším stavu, než byly samotným žalobcem převzaty (dle výpovědi svědka příjmení příjmení byly předány neudržované, dle svědkyně příjmení příjmení a MUDr. anonymizováno byly v zanedbaném stavu - lepivá podlaha, protečený strop, nutnost výmalby). Soud nemohl ani přehlédnout, že ke dni 21.5.2013 nebyl zachycen stav předávaných prostor, zatímco k 30.9.2018 došlo k předání prostor zpět žalovanému s jakoukoliv absencí výhrad stavu těchto prostor ke dni jejich předání. Soud tak z důvodů shora uvedených žalobě bez dalšího vyhověl a uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci částku 37.000 Kč s příslušenstvím s odkazem na ust. § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinném k prvému dni prodlení.
12. Pokud se týká vzájemného návrhu žalovaného, soud tento považuje za ryze účelový, neboť se jedná o náklady, které nevznikly v souvislosti s porušením právní povinnosti žalobce, jak shora uvedeno. Lze tak uzavřít, že již první zákonný kumulativní předpoklad pro náhradu škody, a to porušení povinnosti na straně žalobce, soudem shledán nebyl. Za daného stavu pak bylo zcela nadbytečné, aby se soud zabýval dalšími znaky, a to vzniku škody, případně příčinné souvislosti, když k otázce příčinné souvislosti rovněž odkazuje na provedené dokazování, v rámci kterého nebylo shledáno, že by případný úklid či výmalba byla realizována právě a jenom v důsledku zaviněného jednání na straně žalobce, a to vycházeje jak z výslechu svědků, tak z předložených listin a zejména z absence existence předávacího protokolu v souvislosti s uzavřenou nájemní smlouvou, kde by byl řádně zaznamenán stav předávaných nebytových prostor. S ohledem na absenci již neprokázání porušení zákonné (smluvní povinnosti) žalobcem soud tak otázku náhrady škody, jež byla vznesena žalovaným v rámci vzájemného návrhu, považuje za ryze účelovou a jako takovou jí bez dalšího zamítl, neboť musí být v daném případě splněny kumulativní zákonné předpoklady a je tak neekonomické, aby se soud zabýval dalšími, když již prvý předpoklad splněn nebyl.
13. Pokud se týká výroku o náhradě nákladů řízení, tak soud vyšel z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 4609/2017 ze dne 12.2.2018, dle kterého, i když soud projedná nároky uplatněné žalobou a vzájemnou žalobou ve stejném (společném řízení), považuje se při rozhodování o náhradě nákladů řízení každá věc, tj. věc uplatněná žalobou a věc uplatněná vzájemnou žalobou, za samostatnou věc, tudíž u každé věci je třeba samostatně posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků a ve vztahu ke každé jednotlivé věci, tj. jak k věci uplatněné žalobou, tak k věci uplatněné vzájemným návrhem, stanoví, zda je v každé jednotlivé věci dána povinnost k náhradě nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1,2,3 o.s.ř., a kdo z účastníků má podle pravidel daných v těchto ustanoveních právo na náhradu nákladů řízení. Pokud se týká podané žaloby (zaplacení částky 37.000 Kč s příslušenstvím) představuje jeden úkony právní služby z tarifní hodnoty 2.580 Kč, což za deset úkonů činí celkem 25.800 Kč (převzetí, příprava, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy, sepis repliky žalobce k vyjádření a vzájemnému návrhu žalovaného a účast při jednání dne 6.5.2021, 24.6.2021, 12.10.2021 a 12.4.2022, 14.6.2022, 27.10.2022), jakož i deset režijních paušálů po 300 Kč, což spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.480 Kč včetně 21% DPH vyjma SOPu představuje celkem 36.328 Kč z toho DPH je 6.048 Kč. Pokud se týká vyčíslení nákladů řízení o vzájemném návrhu žalovaného (zaplacení částky 96.100 Kč) tak jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 96.100 Kč představuje 4.980 Kč, což za sedm úkonů právní služby, a to za sepis repliky dne 21.10.2019 a účast při jednání dne 6.5.2021, 24.6.2021, 12.10.2021, jakož i 12.4.2022, 14.6.2022, 27.10.2022 představuje 34.860 Kč, dále sedm režijních paušálů po 300 Kč, to vše vynásobeno o 21% DPH, tedy celkem 44.721,60 Kč, z čehož DPH představuje 7.761,60 Kč (§ 7,13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.). Jelikož žalobce byl v obou uplatněných nárocích plně úspěšný, soud mu přiznal na účelně vynaložených nákladech tohoto řízení celkem 81.049,60 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího a to ve třech písemných vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí.