Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 471/2022-13

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 22 798,89 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 9 680 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 680 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 7 552,72 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 232,72 Kč od datum do datum, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 680 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 296,23 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 214,75 Kč a částku 5 566,17 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 228 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 9 680 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 680 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 7 552,72 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 232,72 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 680 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 296,23 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 214,75 Kč a částku 5 566,17 Kč, zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši 228 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 798,89 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne

datum uzavřel se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen jako„ původní věřitel“) smlouvu o úvěru číslo. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 21 480 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Do sjednané doby splatnosti úvěru žalovaný uhradil částku ve výši 15 320 Kč, která odpovídá čtyř řádně uhrazeným splátkám. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 7 767,28 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 7 552,72 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 31 160 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 17 232,72 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 13 927,28 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni datum. Ode dne datum je žalovaný v prodlení, v důsledku čehož vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Následně původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Žalobkyně v řízení požadovala uložení povinnosti žalovanému na zaplacení jistiny 17 232,72 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 140,68 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru

8 212,34 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 557,47 Kč, nesplacený inkasní poplatek 3 016,79 Kč, postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 2 287,47 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši

1 296,23 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 566,17 Kč Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalovanému poslední upomínku dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „ “) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě, zatímco žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni, bylo zjištěno, že původní věřitel, spol. právnická osoba, IČO, postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byla o postoupení pohledávky vyrozuměn původním věřitelem jako postupitelem dopisem ze dne datum.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč, přičemž podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že uvedená částka mu byla předána v hotovosti v místě jeho bydliště. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s navýšením o celkem 21 480 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 320 Kč. V této souvislosti bylo ve smluvních podmínkách smlouvy o úvěru ve vazbě na počet sjednaných splátek uvedeno, že roční zápůjční úroková sazba činí 15 % a RPSN 272,44 %. Z oznámení žalobkyně jako postupníka o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dopisem ze dne datum plyne, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky vzniklé na základě smlouvy číslo v celkové výši 51 021,37 Kč, a to do deseti dnů po obdržení dopisu. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovanému byla zaslána výzva s upozorněním, že neuhradí-li dluh ve stanovené lhůtě, obrátí se žalobkyně žalobou na příslušný soud.

6. Podle , , každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

7. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36 y.

10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

11. Z veřejně dostupné databáze na webu obec národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad příjmení, tabulky B1 číslo je zřejmé, že průměrnou úrokovou sazbou korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu s fixací sazby nad 1 rok do 5 let včetně (kategorie UK4) v červnu 2020 byla sazba ve výši 7,54 % ročně.

12. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi žalovanou a původním věřitelem, spol. právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. o.z., na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o úvěru soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. o.z. je vyloučena. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB by bylo možné akceptovat úrok ve výši trojnásobku průměrné úrokové sazby srovnatelných úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, tj. úrok ve výši 22,62 % ročně. V daném případě však RPSN činí 272,44 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, když tato sazba vyjadřuje právě celkové náklady úvěru jako roční procento, je zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec půjčené částky, tj. navýšení úvěru ve výši 25 000 Kč o 21 480 Kč při délce trvání úvěru 14 měsíců, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích. Struktura částky, která měla být vrácena je nastavena tak, aby obcházela zákon, pokud jde o sjednanou výši smluvního úroku, který je stanoven částkou 2 407 Kč, což odpovídá 9,63 % jistiny, avšak u ostatních položek (úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) představuje jejich součet částku 19 073 Kč, tj. 76,29 % jistiny. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, představuje 85,92 % poskytnuté jistiny. Taková výše poplatku se zcela vymyká obvykle sjednávaným poplatkům, které za tuto službu účtují banky. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry obsažené v nálezech Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. a ze dne datum sp. zn. , dle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů, v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovaným a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení o.z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty, a jsou spotřebiteli účtovány v částkách nepoměrně vyšších oproti sjednanému úroku z úvěru, čehož účelem je obejít zákon s ohledem na maximální možnou výši sjednaného úroku. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. o.z., kdy žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které jí poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 9 680 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 25 000 Kč a částkou 15 320 Kč, kterou žalovaný již uhradil. Pokud jde o prodlení, v oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě učiněným žalobkyní dopisem ze dne datum byla žalovanému stanovena splatnost dluhu 10 dní. Od dne následujícího, tedy od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle o.z. ve spojení s  a 2 v žalobkyní požadované výši 8,5 % ročně. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na výše uvedené zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.

13. Výrokem II. tohoto rozsudku soud uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k  , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 912 Kč na částku 1 140 Kč.

14. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaný, který se řízení fakticky neúčastnil, náhradu nákladů řízení neuplatnil a z obsahu spisu je zřejmé, že mu náklady v souvislosti s řízením vzniknout ani nemohly.

15. Podle soud uložil žalovanému částku dle výroku I. tohoto rozsudku zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.