Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 336/2022-66

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 49 736 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14 944 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 944 Kč jdoucím od 18. 3. 2022 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbylé části zamítá.

III. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14 944 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 944 Kč jdoucím od 18. 3. 2022 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbylé části zamítá. III. Žádný z účastníků tohoto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 49 736 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že:„ Žalovaný uzavřel dne 20.07.2019 se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka číslo (dále jen„ postupitel“) Smlouvu číslo s produktovým názvem anonymizováno příjmení příjmení v hotovosti měsíční 02/ 2019 (dále jen„ Smlouva“). Neoddělitelnou součástí Smlouvy jsou též Smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako Smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný stvrdil podpisem Smlouvy. Žalobce pro úplnost dodává, že před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému, byla jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr ze strany postupitele posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Postupitel vycházel mj. z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (příjmení). Dále postupitel prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr postupitel rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, kdy postupitel konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru Postupitel dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalovanému poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 20000.00 Kč (dále jen„ zápůjčka“). Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že při uzavření Smlouvy od postupitele převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky, jak vyplývá z ujednání obsaženého ve Smlouvě. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 22592.00 Kč (dále„ Poplatek“). Poplatek byl ve Smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve Smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29. 00 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Úroková sazba není vázána na žádný index ani referenční sazbu, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit (jistina zápůjčky + Poplatek) činila 42592.00 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku postupiteli zaplatit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 1775.00 Kč, když první měsíční splátku byl žalovaný povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy, a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka pak činila 1767.00 Kč. Uhrazené platby byly započteny ve výši 0.00 Kč na jistinu 20000.00 Kč, která tak byla ponížena na 20000.00 Kč. Další uhrazené platby ve výši 5056.00 Kč byly započteny na výše specifikované Poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 22592.00 Kč, které byly poníženy na 17536.00 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky, jak vyplývá z výše uvedeného rozpisu splátek a plateb uhrazených žalovaným. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalovanému právo na uhrazení: smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku dle přiloženého výpočtu ke dni 1. 2. 2022, přičemž je po žalovaném požadována pouze v částce 10000.00 Kč; smluvní pokuta je žalobcem požadována v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka". kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 1288.76 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalovaného s hrazením jednotlivých splátek (viz přiložený výpočet k 1.2.2022, ze kterého je rovněž patrné, s jakým splátkami a jak dlouho byl či případně je žalovaný v prodlení), přičemž procentuální sazba zákonného úroku z prodlení byla vzata vždy aktuální k datu prodlení; nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vzniká žalobci ze zákona, sankčních poplatků ve výši 2200.00 Kč, které jsou po žalovaném požadovány v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka", přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek Postupitele a za poplatky za upomínky. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem Smlouvy číslo Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka postupitelem kapitalizována na částku ve výši 51024.76 Kč, která je složena z: jistiny 20000.00 Kč, Poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 17536.00 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 10000.00 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1288.76 Kč, sankčních poplatků ve výši 2200.00 Kč Společně s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne 10. 2. 2022 odeslána Výzva k okamžitému splacení dluhu. V této výzvě byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku ve výši 51024.76 Kč uhradil nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobce za žalovaným uplatňuje smluvní úrok ve výši 29. 00% p.a. z jistiny 20000.00 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 20000.00 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Obchodní úrok z úvěru a úrok z prodlení uplatňuje žalobce vedle sebe s ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vyjádřené v rozhodnutí , dle něhož každý z úroků má odlišnou funkci, a proto mohou být takto uplatňovány. Zatímco obchodní úrok představuje odměnu za užívání jistiny, úrok z prodlení představuje zákonnou sankci za prodlení se splacením jistiny. S ohledem na stanovisko Nejvyššího soudu ČR vzniká žalobci nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené předpisy práva občanského. Žalovaný ani následně neuhradil ničeho. Žalobce za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 49736.00 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1288.76 Kč, smluvním úrokem ve výši 29. 00% p.a. z jistiny 20000.00 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 20000.00 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení.“

2. Ve vyjádření ze dne 18. 11. 2022 se žalobce dalekosáhle vyjadřuje k problematice prověřování úvěruschopnosti.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 6. 1. 2023, ke kterému se řádně předvolaná žalovaná bez omluvy nedostavila, soud tudíž postupoval v souladu s ust. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

5. Na základě k důkazu provedených listin (zákaznické karty, smlouvy o zápůjčce, postupní smlouvy, přílohy č. 1 k postupní smlouvě, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k okamžitému splacení a k ní připojenému poštovnímu archu, předžalobní výzva) má soud v tomto sporu za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 20. 7. 2019 s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 3 096 Kč celkem 42 592 Kč, přičemž 20 000 Kč představuje dle smlouvy zápůjčku a 19 496 Kč je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na úrok ve výši 6 592 Kč, administrativní činnost ve výši 7 626 Kč, částka za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 5 278 Kč a dále pak pojištění ve výši 3 096 Kč. Strany ujednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně pevnou pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 109,40 %. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky. Na straně 3 a 4 těchto podmínek byly mezi stranami sjednány další sankce spojené s prodlením žalované při splácení zápůjčky – a to jednak smluvní pokuta v článku 6.1 podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky do maxima stanoveného zákonem a další poplatky – jednak poplatky za upomínky ve výši 300 Kč (čl. 6 3 podmínek) a poplatky za vymáhání dluhu ve výši 1 000 Kč (článek 6. 4. podmínek). Pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k vrácení dluhu výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022, ve které byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 17. 3. 2022, přičemž výzva byla podána k poštovní přepravě dne 10. 2. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022 byla žalovaná zástupcem žalobce vyzvána k zaplacení dlužné částky. S ohledem na skutečnost, že soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, jak bude popsáno níže, nepovažoval soud za nutné zabývat se detailním přezkoumáváním úvěruschopnosti žalované a návrh žalobce na výslech svědka jméno příjmení, který měl za žalobce uzavírat se žalovanou smlouvu o zápůjčce, a výpis z ŽR pana příjmení, pro nadbytečnost zamítl.

6. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

7. Soud ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce dospěl k závěru, že mezi žalovanou a právnická osoba anonymizováno nevznikl uzavřením shora specifikované smlouvy o zápůjčce závazek v podobě úročné zápůjčky podle ust. účinného od 1. 1. 2014, dle kterého platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce; a dle , dle kterého lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky, byť strany uvedené smlouvy zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smlouvy, a dále z odkazu na ustanovení v úvodních ustanoveních smlouvy.

8. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvy o zápůjčce, kterou dovozuje z ujednání o výši úroků a dalších sankčních ustanovení ujednaných v čl. 6 1., 6. 3. a 6. 4. smlouvy, které měla žalovaná z půjčených peněz předchůdci žalobci zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že částka z titulu smlouvy, kterou měla žalovaná vedle poskytnuté jistiny ve výši 22 592 Kč zaplatit navíc, byť je ve smlouvě označena jako souhrnný poplatek, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného, než zmíněné úroky ve smyslu ust. , tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Předchůdce žalobce je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako poplatek za zpracování a doručení či za komfortní a flexibilní splácení či pojištění by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Na tomto závěru nemůže bez dalšího nic změnit ani fakt, že částka souhrnného poplatku byla ve smlouvě o zápůjčce rozdělena na tři části: na úroky, poplatek za zpracování a doručení a poplatek za komfortní splácení. Je tomu tak proto, že podle názoru soudu se jedná pouze o formální rozčlenění tohoto poplatku tak, aby vypadal příznivěji, aniž by však toto rozdělení reflektovalo skutečné rozdělení žalobcem (resp. jejím právním předchůdcem) poskytovaných služeb. Je zřejmé, že za zjištěného skutkového stavu nebylo možno učinit jakýkoli jiný závěr, než že celé rozčlenění poplatků je ryze formální a že celá částka souhrnného poplatku nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok tedy zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků, slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zcela zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. V tomto kontextu soud dodává, že vedle úroků lze nepochybně sjednat i poplatky, které kryjí různé služby související s poskytnutím finančních prostředků, nicméně soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje celý nárok z titulu„ souhrnného poplatku“ jako ujednání o úrocích s tím, že ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje roční úrok ve výši 56,48 %, je ujednáním absolutně neplatným dle obč. zák. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Jelikož je v daném případě již na první pohled ve smlouvách vyjádřen úrok, zjišťoval soud průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v červenci 2019 činila 8,81 % ročně (www.cnb.cz). Žalobcem požadovaný úrok tuto sazbu převyšuje více jak šestkrát. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídku zápůjčky.

9. Soud se dále zabýval tím, zda lze obsah ujednání o úrocích oddělit od ostatního obsahu smlouvy o zápůjčce, neboť v případě zápůjčky, na rozdíl od úvěru, jehož pojmovým znakem je ujednání o úrocích, lze zápůjčku sjednat jako bezúročnou. V daném případě dospěl soud k závěru o neoddělitelnosti ujednání od ostatního obsahu smlouvy. Soud přitom dospěl k závěru, že v daném případě nelze ujednání o platbách nad rámec poskytnuté jistiny oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Předchůdce žalobce by bez jakýchkoli pochybností zmíněnou zápůjčku bez takového ujednání jako právnická osoba podnikající v oboru poskytování spotřebitelských úvěru neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu, která nepřipouštěla jakoukoli negociaci ze strany žalované, která měla pouze možnost zápůjčky za stanovených parametrů přijmout nebo odmítnout (smlouva typu„ take it or leave it“). Je-li pak nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání. Pouze pro přehlednost soud poukazuje na to, že tyto závěry jsou aprobovány i Krajským soudem v Plzni, např. v jeho rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. .

10. Závěr o neplatnosti smlouvy je dále umocňován sjednanými vysokými pokutami spojenými s prodlením žalované při splácení zápůjčky (čl. 6, 6.3. a 6.4. podmínek), které jsou sice sjednány v maximech ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru (zejména ujednání o smluvní pokutě v čl. 6 smluvních podmínek) nicméně s přihlédnutím k vysokým úrokům ze zápůjčky činí smlouvu o zápůjčce en bloc absolutně neplatnou.

11. Žalované tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobci vrátit půjčenou jistinu ve výši 20 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobce žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 obč. zák. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se bezdůvodně obohatila o částku 20 000 Kč. Jak bylo shora uvedeno, z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaná uhradila dosud celkem částku 5 056 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobci zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 14 944 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil jí soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. , jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. Pokud jde o počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byla žalovaná prokazatelně vyzvána žalobcem k vrácení finančních prostředků výzvou k okamžitému splacení dluhu z 10. 2. 2022, kterou byla vyzvána k vrácení dlužné částky do 17. 3. 2022. Podací arch na č. l. 24 se totiž dle vyjádření zástupce žalobce při jednání vztahuje právě k této ě (nikoliv např. k oznámení o postoupení pohledávky, a proto soud při stanovení prodlení vycházel ze lhůty splatnosti uvedené ve výzvě k okamžitému splacení dluhu). Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že výzva byla podána k poštovní přepravě dne 10. 2. 2022. Podle č. , se výzva dostala do sféry žalované dnem 15. 2. 2022 a do 17. 3. 2022 měla žalovaná žalobci vrátit peněžní prostředky. Jelikož tak žalovaná neučinila, dostala se od 18. 3. 2022 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Obrátil-li se žalobce na soud s nárokem převyšujícím částku bezdůvodného obohacení, neučinil tak po právu, jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění a soud proto žalobu ve zbytku pod výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

12. Výrok III. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v  , podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení po procesně podlehnuvším žalobci. Ze spisu je ale zřejmé, že žalované v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a to ani jako nezastoupené žalované ve smyslu Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13. O lhůtách a způsobu splnění povinností z tohoto rozsudku (výrok I.) soud rozhodoval podle a stanovil žalované pro splnění povinností třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.