Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 153/2022-72

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Klikovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 130 739 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinná zaplatit žalobkyni částku 96 974 Kč s úrokem z prodlení z částky 96 974 Kč ve výši 11,75 % ročně za dobu od 21.5.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 18 316 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od 21.5.2022 do zaplacení, co do částky 15 449,6 Kč, co do částky 4 115, 52 Kč, a co do úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 14.6.2022 do zaplacení, který je omezen maximální částkou 337 248 Kč.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 19 719,3 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinná zaplatit žalobkyni částku 96 974 Kč s úrokem z prodlení z částky 96 974 Kč ve výši 11,75 % ročně za dobu od 21.5.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 18 316 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od 21.5.2022 do zaplacení, co do částky 15 449,6 Kč, co do částky 4 115, 52 Kč, a co do úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 100 000 Kč za dobu od 14.6.2022 do zaplacení, který je omezen maximální částkou 337 248 Kč. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 19 719,3 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky s následujícím odůvodněním. Mezi účastníky mělo dne datum dojít k uzavření smlouvy o úvěru číslo na základě které byl žalované datum převodem na bankovní účet poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni zpět částku 290 400 Kč, a to ve 48 měsíčních splátkách po 6 050 Kč. Úroková sazba tak činila 64,58 %. Úvěruschopnost žalované byla ověřena s pozitivním výsledkem, avšak žalovaná na svůj dluh neplnila řádně, a proto v souladu s bodem 6.3 smlouvy došlo k automatickému zesplatnění dluhu k 19. 5. 2022, pro prodlení s úhradou po dobu delší 65 dnů. V důsledku prodlení žalované s úhradou 2. a 3. splátky úvěru po dobu delší 30 dnů žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 x 499 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 2 x 200 Kč. Žalovaná uhradila před zesplatněním úvěru částku 3 026 Kč. Žalobkyně má dle bodu 6.5 smlouvy nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, za dobu od 21. 5. 2022 do zaplacení, touto žalobou se však domáhá pouze úhrady pokuty ve výši 15 449,6 Kč. Žalobkyně dále požaduje přiznání příslušenství z tzv. nové jistiny úvěru ve výši 115 290 Kč (úrok z prodlení), resp. z částky 100 000 Kč (úrok z úvěru), která je tvořena původní jistinou a částí splátek za dobu před zesplatněním úvěru, které měly být započteny na úhradu úvěru, a to na podkladě bodu 6.4 smlouvy. Žalobkyně požaduje úhradu úroku ve výši 64,19 % ročně z částky původní jistiny dluhu, maximálně však částku 337 248 Kč, a úrok z prodlení z nové jistiny dluhu do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby o úhradu upomenuta marně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem a k jednání soudu se na včasné předvolání nedostavila, bylo tak jednáno a rozhodováno v její nepřítomnosti dle ust. , (dále jen ).

3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, informací pro klienta a předsmluvního formuláře soud zjistil, že žalované byla přislíbena částka 100 000 Kč, kterou se měla zavázat splatit spolu se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 64,58 % ročně, tedy celkovou dlužnou částku ve výši 290 400 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 6 050 Kč. Podle článku 6.1. smlouvy se žalovaná s žalobkyní dohodly na povinnosti žalované jako klienta uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou jakékoli splátky po dobu delší 30 dnů, to však jen do doby zesplatnění celého úvěru. Dle článku 6.2. má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v paušální výši 200 Kč, které jí vznikly prodlením žalované s úhradou splátky delším patnácti dnů. Po zesplatnění úvěru již další právo na náhradu nákladů nevzniká. Článek 6.3. úvěrové smlouvy upravuje zesplatnění úvěru, které automaticky nastane při prodlení s úhradou kterékoli splátky, po dobu 65 dnů. Dle čl. 6 se součástí tzv. nové jistiny úvěru stávají zesplatněním úvěru veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění. Neuhradí-li klient v den zesplatnění tuto novou jistinu úvěru věřiteli, je dle bodu 6.5. smlouvy povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru, za každý den prodlení. Postup uzavření smlouvy byl popsán v části B smlouvy ve znění Dodatku číslo„ informaci“ tak, že se jedná o smlouvu sjednanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, resp. prostřednictvím SMS zprávy a sdělení variabilního symbolu jako podpisového kódu uvedeného v platbě na bankovní účet. Z Oznámení o schválení úvěru plyne, že žalobkyně žalované sdělila akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru pro částku 100 000 Kč, součástí je zároveň splátkový kalendář. Z dokladu o výplatě z bankovního účtu ze dne 21. 1. 2022 soud zjistil pohyb na účtu žalobkyně, z kterého měla být poukázána částka 100 000 Kč na účet žalované. Předsmluvní formulář a Informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru obsahují základní podmínky úvěrového vztahu. Z výpisů registru SOLUS a NRKI, potvrzení o provedené platbě ve prospěch účtu žalované (15. 10. 2021 a 4. 1. 2022) plyne, že majetkové poměry žalované byly určitým způsobem zjišťovány. Dle těchto údajů bylo na účet žalované v prvním případě připsána částka nemocenské dávky a následně částka 22 919 Kč, která nebyla blíže specifikována. Ve formuláři Hodnocení klienta je k osobě žalované uvedeno, že její měsíční příjem ze zaměstnání činí 20 488 Kč, žije u rodičů a její měsíční výdaje jsou představovány částkou 2 603 Kč na bydlení, splátkou dluhu žalobkyni ve výši 3 591 Kč a dále paušálně částkou ve výši životního minima 3 860 Kč. Karta klienta zobrazuje souhrn informací o závazku, historii dluhu a platby žalované dle interního systému žalobkyně. Výzvou k úhradě splátek žalobkyně žalovanou upomenula o úhradu a upozornila ji na možnost automatického zesplatnění úvěru. To jí oznámila dopisem z 19. 5. 2022. Předžalobní výzva ze dne 13. 9. 2022 s poštovním podacím archem dokládá výzvu žalobkyně žalované k úhradě dluhu před podáním žaloby.

4. Podle , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

6. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

7. Podle § 7 zákona č. 597/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

8. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen jako„ nařízení eIDAS“) se pro účely tohoto nařízení rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Podle čl. 25 odst. 1 eIDASelektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle § 25 odst. 2 eIDAS kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

9. Na základě shora uvedeného má soud za to, že nebylo řádně prokázáno, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Předložený návrh smlouvy o úvěru, resp. předložený dodatek sice obsahují způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje identitu osoby na straně žalované v průběhu uzavírání smluvního vztahu a zejména integritu textu smlouvy. Žalovaná byla v daném případě v postavení spotřebitele, a tak je zákonem k uzavření smlouvy vyžadována písemná forma. K platnosti písemného jednání se vyžaduje vlastnoruční podpis žalované, předložená smlouva však obsahuje jen informaci o způsobu, jakým mělo být podepsáno (kód variabilního symbolu platby žalobkyně). V případě doložky o elektronickém podpisu se může nepochybně jednat o„ prostý“ elektronický podpis. Soud však dospěl k závěru, že tímto„ prostým“ elektronickým podpisem nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť dokument nebyl elektronicky podepsán podle„ jiného předpisu“. Jiným předpisem se myslí , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a nepochybně i přímo použitelné nařízení eIDAS. Uvedené předpisy sice umožňují užít k podpisu tzv. prostý elektronický podpis, tedy zřejmě i podpis za užití kódu, soud však dospěl k závěru, že takový prostý elektronický podpis nemůže vyvolat žádané právní účinky, tj. platné uzavření smlouvy o úvěru. Tzv. prostému elektronickému podpisu totiž nelze přiznat účinky rovnocenné vlastnoručnímu podpisu u doposud„ standardní“ listinné písemné formy právního jednání. Nařízení eIDAS totiž ve svém právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Vzhledem ke shora uvedenému a s ohledem na zvolený způsob elektronického uzavření smlouvy o úvěru způsobem, který však neposkytuje dostatečné záruky co do integrity a zachování obsahu (jeho nezměnitelnosti k určitému časovému okamžiku) návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, není za prokázané uzavření konkrétní smlouvy o úvěru s konkrétním žalovaným.

10. Soud má tedy ze shora uvedeného za zjištěné, že žalobkyně poskytla žalované na bankovní účet částku 100 000 Kč a žalovaná uhradila zpět částku 3 026 Kč. Nárok žalobkyně bylo možné posoudit jako částečně důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Soud tedy žalobě vyhověl pouze částečně v částce 96 974 Kč včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), žalovaná je totiž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v řízení nebyla prokázána smluvní ujednání, která by odůvodňovala nárok žalobkyně na smluvní pokutu, úrok požadovaný ve výši 0,1 % denně a další nároky žalobkyně nad rámec poskytnuté částky.

11. Soud dále podotýká, že pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně provedla hodnocení žalované založené pouze na tvrzení žalované, jejího částečného výpisu z účtu a lustrace v registrech dlužníků. Žalobkyně nevzala při procesu schválení žádosti o úvěr v potaz rozdíl příjmu a výdajů žalované, vycházela pouze z tzv. životního minima, které činí v přepočtu na den 128 Kč, a mělo by zahrnovat v tomto případě veškeré výdaje žalované kromě bytové potřeby, jejíž úhrada také nebyla blíže ověřena (žalovaná v řízení poštu nepřebírá). V součtu měly činit splátky dluhu žalobkyni téměř polovinu příjmu žalované. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (tedy s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je zákonem ukládána poskytovateli úvěru, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 719,30 Kč, přičemž tato částka představuje 48,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74,17 % a úspěchu žalované v rozsahu 25,83 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 537 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 130 739 Kč sestávající z částky 6 340 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 12. 2022 náhrada 1 750,69 Kč za 162 ujetých km v částce 1 150,69 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 310,69 Kč ve výši 5 945,24 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.