Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

70 C 124/2022-69

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Vojtěchem Salamánkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 31 389,97 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 389,97 Kč, se smluvním úrokem ve výši 13,3 % ročně z částky 31 389,97 Kč od 4. 2. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 31 389,97 Kč od 4. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení ve výši 3 131,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 389,97 Kč, se smluvním úrokem ve výši 13,3 % ročně z částky 31 389,97 Kč od 4. 2. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 31 389,97 Kč od 4. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení ve výši 3 131,50 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 14. 4. 2022 se právnická osoba právnickýá osoba země, IČO, se sídlem adresa žalobkyně (dále jen„ původní žalobkyně“) po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 389,97 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, dne 13. 6. 2011 smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 13,30 % ročně. Žalovaný byl dále povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Úroky i ceny za úkony byla obec spořitelna oprávněna připisovat k jistině úvěru. Jelikož byl žalovaný v prodlení se splátkami, Česká spořitelna využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 3. 2. 2019. Ke dni zesplatnění byla nesplacená jistina úvěru vyčíslena částkou 31 389,97 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný na dluh ničeho nehradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2019 byla předmětná pohledávka postoupena společnosti původní žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu, dále žalobce požadoval zaplatit úrok 13,3 % ročně z jistiny od 4. 2. 2019 a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z jistiny od 4. 2. 2019 do zaplacení.

2. Na základě projektu fúze sloučením ze dne 24. 8. 2022 došlo k fúzi sloučením, při níž na společnost právnická osoba, jakožto společnost nástupnickou, přešlo jmění zanikající společnosti právnická osoba (původní žalobkyně), a původní žalobkyně tak zanikla bez likvidace, a to s účinností ke dni 31. 10. 2022. Nástupnická společnost právnická osoba (dále jen„ žalobkyně“) vstoupila do právního postavení zanikající původní žalobkyně. Soud proto usnesením ze dne 8. 11. 2022, č. j. číslo jednací, rozhodl, že v řízení bude pokračováno na straně žalobní s aktuální žalobkyní.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně zcela pasivním.

4. K výzvě soudu (usnesení ze dne 6. 9. 2022, č. j. číslo jednací) tehdy ještě původní žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení ohledně způsobu a výsledků posuzování úvěruschopnosti žalovaného ze strany České spořitelny před uzavřením smlouvy o úvěru. Předně uvedla, že šlo o smlouvu o úvěru k účtu žalovaného č. bankovní účet, na základě které byla žalovanému poskytnuta úvěrová částka 200 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal ve smlouvě tuto částku splácet měsíčními splátkami ve výši 3 428 Kč vždy k 20. dni v měsíci, přičemž první splátka měla být zaplacena dne 20. 7. 2011 (celkem 96 splátek, s výší poslední splátky 3 260 Kč připadající na den 20. 6. 2019). Původní věřitelka (Česká spořitelna) vyhledávala žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, dále v systému CCB (Bankovní a nebankovní registr klientských informací), získala od žalovaného údaje o jeho příjmu a výdajích, jež ověřila z výpisů z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od 1. 10. 2010 do 13. 6. 2011, podle nichž ověřila, že žalovaný dosahoval čistého příjmu 16 500 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného byly stanoveny odhadem částkou 6 580 Kč na základě interního ekonomického modelu spořitelny. Žalovaným požadovaný úvěr sloužil ke konsolidaci dosavadních závazků žalovaného tak, že po schválení úvěru by měl žalovaný splácet měsíčně částku 7 861 Kč. Při započtení jeho odhadovaných výdajů mu tak měsíčně z čistého příjmu zbýval dostatek prostředků. Původní žalobkyně podotkla, že žalovaný splácel poskytnutý úvěr řádně po dobu přibližně sedmi let.

5. Soud podle. věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

6. Z předložené smlouvy soud zjistil, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 13. 6. 2011 Smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč, a to tak, že úvěr bude evidován a čerpán prostřednictvím bankovního účtu č. bankovní účet. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,3 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými splátkami ve výši 3 428 Kč měsíčně vždy ke 20. dni v měsíci, první splátku dne 20. 7. 2011 a poslední devadesátou šestou splátku ve výši 3 260 Kč dne 20. 6. 2019. Ve článku VI. bodu 1. písm. a) smlouvy bylo sjednáno, že právnická osoba, je oprávněna požadovat splacení celého zůstatku úvěru mimo jiné v případě, že klient je v prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě. Ve článku III. bodu 2. odstavci třetím smlouvy bylo sjednáno, že právnická osoba, je oprávněna připisovat veškeré úroky a ceny za úkony k jistině úvěru vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce nebo v případě, že bude požadovat předčasné splacení úvěru.

7. Z předložených výpisů z účtu č. bankovní účet za období od 1. 10. 2010 do 30. 6. 2011 soud zjistil, že žalovaný dosahoval v dané době průměrného čistého měsíčního příjmu přibližně 16 500 Kč, které byly představovány příchozími úhradami z jiné banky s poznámkou„ právnická osoba“

8. Z přípisu„ Posouzení úvěruschopnosti klienta“ vydaného právnická osoba, soud zjistil, že původní věřitelka (České spořitelna) vycházel při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z údajů sdělených žalovaným v jeho žádosti o úvěr ze dne 25. 5. 2021, tedy z příjmu žalovaného ve výši 16 500 Kč netto, což ověřila výpisy z účtu žalovaného, dále lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem (nenalezen). S výdaji žalovaného v uvedené výši 0 Kč s nespokojila a tyto odhadla užitím ekonomického modelu částkou 6 580 Kč měsíčně. Byly zjištěny další závazky žalovaného, první dva z níže uvedených u původní věřitelky, a sice kontokorentní úvěr s limitem 10 000 Kč a orientační splátkou 833 Kč, dále kreditní karta ze dne 25. 5. 2011 s limitem 60 000 Kč a se splátkou 3 000 Kč, dále kreditní karta splátková s limitem 12 000 Kč a s orientační splátkou 600 Kč. Žalovaný byl lustrován v CCB dne 18. 1. 2011.

9. Z výtisku lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku nezjistil soud ničeho podstatného, když tato lustrace byla podle uvedené y provedena až dne 3. 10. 2022 v 09:32 hod., tedy nikoli před uzavřením smlouvy o úvěru. Obdobně nezjistil soud ničeho z y se snímkem obrazovky z webových stránek„ neplatné doklady“ ze dne 3. 10. 2022.

10. Z předloženého přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 14. 6. 2011 úvěr ve výši 200 000 Kč, a že následně žalovaný na dluh částečně hradil, zaplacené splátky byly započteny na úroky, poplatky a jistinu, přičemž poslední splátka byla zaplacena dne 20. 9. 2018, a že ke dni 3. 2. 2019 byl na úvěrovém účet č. bankovní účet evidován dluh žalovaného ve výši 31 389,97 Kč.

11. Tyto skutečnosti tak má soud za prokázané z uvedených listinných důkazů, když o jejich pravosti a správnosti nemá důvod pochybovat.

12. Z y rozhodnutí o okamžité splatnosti dluhu ze dne 3. 2. 2019 včetně výpisu z podací knihy ze dne 6. 2. 2019 (č. l. 26) soud zjistil, že původní věřitelka (Česká spořitelna) zaslala dne 6. 2. 2019 žalovanému dopis, jímž jej informovala o zesplatnění pohledávky ze smlouvy o úvěru ke dni 3. 2. 2019, vyčíslené částkou 35 303 Kč.

13. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2019 včetně příloh (příloha 1/B a příloha číslo) a oznámení právnická osoba, o postoupení pohledávky ze dne 5. 4. 2019, soud zjistil, že kupní cena za pohledávky postupované smlouvou o postoupení pohledávek byla uhrazena a že žalovaný byl původní věřitelkou (Česká spořitelna) zpraven o tom, že pohledávka původní věřitelky za ním z uzavřené úvěrové smlouvy byla postoupena na původní žalobkyni.

14. Z předložené upomínky ze dne 1. 6. 2020 a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že dne 2. 6. 2020 zaslala právní zástupkyně původní žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

15. Podle není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto věc posoudil podle právních předpisů platných do 31.12.2013.

16. Dle ustanovení , obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi společností právnická osoba, a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 obchodního zákoníku Touto smlouvou se společnost právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal společnosti tuto částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách a uhradit sjednaný úrok a poplatky. právnická osoba, svou povinnost ze smlouvy splnila, když žalovanému částku 200 000 Kč poskytla. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy porušil, když se dostal do prodlení se splátkami. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s více než dvěma splátkami, právnická osoba, využila svého oprávnění ze smlouvy požadovat splacení celého zůstatku úvěru. Splatnost úvěru tak nastala na základě výzvy právnická osoba, ze dne 3. 2. 2019, a to dne 3. 2. 2019. K tomuto dni činila dlužná částka úvěru 35 303 Kč, jednalo se o jistinu, když dle smlouvy byly okamžikem zesplatnění připsány úroky k jistině. Zesplatnění úvěru však nemá vliv na povinnost hradit sjednaný úrok z úvěru. Od 4. 2. 2019 byl žalovaný v prodlení s hrazením, proto byl vedle smluvního úroku z úvěru ve výši 13,30 % ročně povinen hradit také úrok z prodlení dle ( ). Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobce dle ( ), žalobkyně je tedy oprávněna se nároků z této smlouvy domáhat. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je zcela důvodná, proto jí soud vyhověl a žalobkyni uplatněnou částku i s příslušenstvím přiznal.

18. Pro úplnost soud podotýká, že na základě zjištění plynoucích z provedeného dokazování dospěl k závěru, že původní věřitelka neporušila své povinnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jak plynou z , o spotřebitelském úvěru.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobce tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle bodu 3. , advokátního tarifu, 2x50 0 Kč a za 1 úkon právní služby dle téhož ustanovení v spojení s  advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění, když předložená výzva neobsahuje skutkový a právní rozbor) 250 Kč, tj. celkem odměna 1 250 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 325,5 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 256 Kč, tj. celkem 3 131,50 Kč.

20. Podle ustanovení soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.