Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 238/2021-45
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 83 497 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 26 178 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 7. 3. 2021 do zaplacení a 6 359 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 7. 3. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni 29 600 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 5 280,83 Kč, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 2 775 Kč, s úroky ve výši 19,03 % ročně z částky 37 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zákonnými úroky z prodlení z částky 37 000 Kč od 16. 1. 2021 do 6. 3. 2021 a se zákonnými úroky z prodlení z částky 10 822 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení a dále, aby žalovaná zaplatila žalobkyni 21 360 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 2 836,72 Kč, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 333,67 Kč, s úroky ve výši 21,27 % ročně z částky 20 088,76 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zákonnými úroky z prodlení z částky 20 088,76 Kč od 16. 1. 2021 do 6. 3. 2021 a se zákonnými úroky z prodlení z částky 13 729,76 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 26 178 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 7. 3. 2021 do zaplacení a 6 359 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 7. 3. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni 29 600 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 5 280,83 Kč, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 2 775 Kč, s úroky ve výši 19,03 % ročně z částky 37 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zákonnými úroky z prodlení z částky 37 000 Kč od 16. 1. 2021 do 6. 3. 2021 a se zákonnými úroky z prodlení z částky 10 822 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení a dále, aby žalovaná zaplatila žalobkyni 21 360 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 2 836,72 Kč, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 333,67 Kč, s úroky ve výši 21,27 % ročně z částky 20 088,76 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zákonnými úroky z prodlení z částky 20 088,76 Kč od 16. 1. 2021 do 6. 3. 2021 a se zákonnými úroky z prodlení z částky 13 729,76 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 55 778 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalované. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela částku 37 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 29 600 Kč, která představuje úrok ve výši 7 400 Kč (sazba 32,15 % p. a.), odměnu za administrativní činnost ve výši 7 400 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 800 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 1 110 Kč. Žalovaná hradila splátky do 18. 6. 2019, když celkem uhradila 10 822 Kč, poté přestala splátky hradit. Poslední splátku v dané výši měla dle splátkového kalendáře zaplatit dne 20. 4. 2020. Žalovaná tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 37 000 Kč, částku 18 778 Kč na poplatcích a pevném úroku, dále úrok ve výši 5 280,83 Kč (tj. úrok ve výši 19,03 % ročně z jistiny za dobu od 21. 4. 2020 do 15. 1. 2021), zákonný úrok z prodlení 2 775 Kč (z částky jistiny za dobu od 21. 4. 2020 do 15. 1. 2021). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 19,03 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni.
2. Žalobkyně se po žalované domáhala i zaplacení částky 27 719 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalované. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaná obdržela částku 24 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 21 360 Kč, která představuje úrok ve výši 4 080 Kč (sazba 21,27 % p. a.), odměnu za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 480 Kč, a to vše v 78 týdenních splátkách po 582 Kč. Žalovaná hradila splátky do 21. 5. 2019, když celkem uhradila 17 641 Kč, poté přestala splátky hradit. Poslední splátku v dané výši měla dle splátkového kalendáře zaplatit dne 21. 5. 2020. Žalovaná tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 20 088,76 Kč, částku 7 630,24 Kč na poplatcích a pevném úroku, dále úrok ve výši 2 836,72 Kč (tj. úrok ve výši 21,27 % ročně z jistiny za dobu od 22. 5. 2020 do 15. 1. 2021), zákonný úrok z prodlení 1 333,67 Kč (z částky jistiny za dobu od 22. 5. 2020 do 15. 1. 2021). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 21,27 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni.
3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání.
4. Soud na základě provedených listinných důkazů zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla podepsána dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 37 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s platbou ve výši 29 600 Kč, která představuje úrok ve výši 7 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 7 400 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 800 Kč (celkem tedy částku 66 600 Kč), splatit v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 1 110 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na smluvní podmínky, dle kterých činí výše úrokové sazby 32,15 % p. a. Žalované byl úvěr 37 000 Kč poskytnut v hotovosti ke dni podpisu smlouvy.
5. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla, že bydlí v nájmu samostatně, má anonymizováno nezaopatřené děti, je zaměstnána, má měsíčně čistý příjem ve výši 13 300 Kč, další příjem vedlejší, který nebyl blíže specifikován ve výši 6 000 Kč. Její měsíční výdaje činí 7 000 Kč, a to za bydlení celkem 1 500 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, vyživovací povinnost 1 000 Kč měsíčně, další výdaje 1 000 Kč měsíčně, je proti ní vedena exekuce. Žalovaná podepsala, že předchůdkyni žalobkyně předložila výplatní pásky.
6. Mezi společností právnická osoba a žalovanou byla podepsána dne datum smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 24 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s platbou ve výši 21 360 Kč, která představuje úrok ve výši 4 080 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 800 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 480 Kč (celkem tedy částku 45 360 Kč), splatit v pravidelných 78 týdenních splátkách ve výši 582 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na smluvní podmínky, dle kterých činí výše úrokové sazby 21,27 % p. a. Žalované byl úvěr 24 000 Kč poskytnut v hotovosti ke dni podpisu smlouvy.
7. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla, že bydlí v nájmu, má anonymizováno nezaopatřené děti, bydlí s partnerem, je zaměstnána, má měsíčně čistý příjem ve výši 16 054 Kč, další příjem vedlejší, který nebyl blíže specifikován, ve výši 3 000 Kč. Její měsíční výdaje činí 6 565 Kč, a to za bydlení celkem 1 500 Kč, osobní výdaje 2 500 Kč, splátky úvěrů 2 565 Kč, je proti ní vedena exekuce. Žalovaná podepsala, že předchůdkyni žalobkyně předložila výplatní pásky, doklad SIPO.
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované dle podacího lístku oznámeno, a to dopisem ze dne 19. 2. 2021, odeslaným 22. 2. 2021. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení dopisu. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 13. 5. 2021 k úhradě dlužné částky do 28. 5. 2021. Tato výzva, jak soud zjistil z přiloženého podacího lístku, byla odeslána dne 14. 5. 2021.
9. Žaloba je zčásti důvodná.
10. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byly podepsány smlouvy o úvěrech dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 37 000 Kč a 24 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Protože žalovaná porušila podmínky smluv a sjednané splátky nehradila, mělo vzniknout dle smluvních ujednání právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení celých neuhrazených úvěrů i se sjednanými poplatky a úroky. Následně byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 o. z., který stanovuje, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“
11. Jelikož žalovaná ve smluvních vztazích vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ,„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Způsob, jakým měla předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení:„ (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“
12. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , dále dovodil, že:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“
13. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o úvěrech žádala od žalované informace o její finanční situaci. Příjmy ani výdaje však právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně neověřovala, když nebyly doloženy žádné doklady prokazující příjmy a výdaje od žalované. Bez dostatečně ověřených údajů o příjmech a výdajích řádnou analýzu finančního rozpočtu žalované nelze provést, a proto si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelky a posoudit její schopnost úvěry splácet. Předchůdkyně žalobkyně nejednala v souladu s § 78 odst. 2 písm. b) ZSÚ, který stanovuje, že„ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.“ Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně nemá jakékoliv informace o finanční historii žalované, nevyužije ani možnosti zjistit si údaje o žalované z veřejně přístupných databází (informace výlučně z insolvenčního rejstříku jsou v tomto směru naprosto nedostačující) a vychází u příjmů a výdajů výlučně z tvrzení žalované, které si dostatečně neprověří, je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně na splnění své povinnosti s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost naprosto rezignovala. Proto má soud za to, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalované. Nedostatečně doložené prohlášení samotné žalované o jejích příjmech a výdajích a o tom, že doklady o své finanční situaci předchůdkyni žalobkyně poskytla a je schopna úvěry splatit, neobstojí. Poskytovatelé úvěrů dle názoru soudu musí před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěry splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech je splácet. Právní úprava je orientovaná na ochranu spotřebitele (jakožto slabší smluvní strany) před neschopností splatit úvěr, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – poskytovatele spotřebitelského úvěru, který musí soudu předložit doklady o příjmech a výdajích spotřebitele tak, aby mohlo být ověřeno, že skutečně řádně ověřil tvrzení žalované o její finanční situaci. Přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele je přitom myšlenkový postup, který musí být přezkoumatelný a údaje poskytnuté spotřebitelem musí být ve smyslu shora citované judikatury doloženy objektivními podklady.
14. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalované nebyla posuzována řádně a s náležitou péčí, což má za následek neplatnost smluv o úvěrech v souladu s § 87 odst. 1 ZSÚ, kdy platí, že„ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Byť z § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2009 , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, C- 76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance) konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smluv splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. S ohledem na to, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně doložit, že (s kladným výsledkem) zkoumala úvěruschopnost žalované, i když jí poskytla předmětné úvěry, soud konstatuje, že předložené smlouvy o úvěrech jsou absolutně neplatné a soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků, neboť smlouvy jsou v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu § 588 o. z., který stanoví, že„ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“
15. Za této situace byla žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelských úvěrů, tj. částku ve výši 37 000 Kč + 24 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 o. z., který stanoví, že„ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“ Žalovaná již na jistiny uhradila částku 10 822 Kč + 17 641 Kč, žalovaná tak zůstala žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, dlužna částku 32 537 Kč. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou přitom splatné dnem následujícím po dni, do kterého byla žalovaná povinna plnit dle výzvy žalobkyně. Žalobkyně prokázala zaslání oznámení o postoupení pohledávky dne 22. 2. 2021, přičemž v tomto dopise žalované byla poskytnuta lhůta k plnění do 10 dnů od doručení. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalované uvedená výzva doručena, má se s ohledem na § 573 o. z. za to, že„ došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání“, tedy dne 25. 2. 2021, žalovaná byla na základě výzvy povinna plnit do deseti dnů od doručení, tj. do 6. 3. 2021. Žalobkyni tak současně vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení z částky od 7. 3. 2021 do zaplacení, a to v souladu s § 1970 o. z., který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení je pak stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobkyni přiznal její nárok zčásti, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbylé části žalobu zamítl.
8. Co se týče nákladů řízení, soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně měla úspěch v částce 32 537 Kč (52 %) a neúspěch co do 29 600 Kč (48 %), úspěch účastníků byl téměř totožný. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.