Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 209/2022-33
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 955 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 955 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 655 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 955 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 655 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 5 955 Kč z titulu nároku na zaplacení zákonného příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném a účinném znění (dále jen„ zákon“), jejíž součástí je částka 300 Kč představující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
2. Protože bylo možné rozhodnout o dané věci bez nařízení jednání, když s takovýmto jednáním žalovaný konkludentně souhlasil, když ani k samotné žalobě se nevyjádřil, a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila v žalobním návrhu, rozhodoval zdejší soud na základě listinných důkazů obsažených ve spise (§ 115a v souladu s § 101 odst. 4 zákona
č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř. “)), z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl v registru silničních vozidel zapsán jako provozovatel vozidla registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu anonymizováno, přičemž uvedené vozidlo je specifikováno jako osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. V období od datum do datum (87 dní) nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla dle zákona. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu byla žalovanému řádně doručena, splatnost příspěvku nastala dne datum. Žalovaný však uvedený příspěvek žalobkyni neuhradil ani na základě opakovaných upomínek, ani předžalobní upomínky.
3. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
4. Podle § 1 odst. 2 zákona platí, že Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
5. Podle § 4 odst. 1 zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná
k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ač byl žalovaný uveden v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla uvedené registrační značky, porušil svou povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona a
v uvedeném období provozoval vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem (povinného ručení). Dle § 4 odst. 1 zákona byl žalovaný za každý den porušení uvedené povinnosti povinen zaplatit žalobkyni příspěvek. Sazba příspěvku je stanovena vyhláškou č. 205/1999 Sb. s tím, že dle § 2 odst. 1 písm. h) činí sazba příspěvku 65 Kč denně a celková výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona vypočte jako součin denní sazby a počtu dní, v nichž byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 zákona. Celková výše příspěvku 5 655 Kč pak odpovídá výpočtu dle citovaných předpisů. Oprávněnost nároku žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč představující náklady související s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek vyplývala z § 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky
č. 205/1999 Sb. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud přiznal žalobkyni také nárok na úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to v návaznosti na marné uplynutí lhůty k plnění za dané dlužné období.
7. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 . ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
8. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.
9. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.