Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 457/2022-11
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 14 859 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 752 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 752 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a částku 14 107 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 107 Kč od 10. 11. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 752 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 752 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a částku 14 107 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 107 Kč od 10. 11. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 859 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za dodávky anonymizováno dle smlouvy číslo ze dne datum v období od datum do datum v částce 752 Kč a dále v období od datum do datum v částce 14 107 Kč.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně jako dodavatel uzavřela s žalovaným jako zákazníkem dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky anonymizováno ze sítě nízkého napětí číslo (dále též jen„ smlouva“). Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, anonymizováno kód: číslo, a to s účinností od zahájení dodávky, nejdříve však od datum Smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců s možností automatického prodloužení smlouvy o 1 rok, a to i opakovaně. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby v elektroenergetice. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od datum do datum mimořádnou fakturou za elektřinu číslo celkovou spotřebu elektřiny 0, číslo anonymizováno v částce 752 Kč jako nedoplatek se splatností dne datum. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od datum do datum řádnou fakturou za elektřinu číslo celkovou spotřebu elektřiny 5, číslo anonymizováno v částce 20 107,91 Kč, na kterou započetla zálohy žalovaného ve výši 6 000 Kč, zbývalo tak uhradit 14 107 Kč k datu splatnosti datum. Žalobkyně prokázala, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k úhradě závazků prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, a to dne datum.
4. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z předložených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř. ), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo.
5. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný nesplnil svou povinnost včas a řádně uhradit fakturovanou cenu dodávek elektřiny, k čemuž se smluvně zavázal, a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení ceny za elektřinu, který se opírá o ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů, též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1 , 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , a to od dne následujících po splatnosti shora uvedených daňových dokladů, tj. od datum z částky 752 Kč a od datum z částky 14 107 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 859 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11 , kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Podle Ústavního soudu je třeba za formulářovou žalobu považovat takovou žalobu, v níž se v zásadě liší jen údaje o žalovaných a žalované částce a jde o nárok vyplývající ze závazkového vztahu, v němž jednou ze smluvních stran je spotřebitel, nebo o nárok ze smlouvy, při jejímž uzavírání je spotřebitel fakticky vyloučen z možnosti sjednat si ji s jiným obsahem. Podle názoru soudu v projednávané věci obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zcela odpovídá definici, kterou pro specifikaci formulářové žaloby vytvořil Ústavní soud. Žaloby žalobkyně se odlišují pouze v částech, které se týkají označení účastníků a individualizace předmětu řízení. Žalobkyně navíc podává tento vzor žaloby opakovaně, což je soudu známo z jeho úřední činnosti.
7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever.
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.