Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 400/2022-27

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 4 364 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč jdoucím od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 394 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 394 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 4 364 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřel jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované částku

3 000 Kč. Tuto měla včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 275,23 Kč a úroku ve výši 88,77 Kč žalovaná vrátit nejpozději do dne datum. Žalovaná úvěr čerpal v plné výši, o čemž svědčí i výpis z bankovního účtu, ale do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku a úroku nevrátila. Předmětná pohledávka pak byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. I přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum na předmětný dluh žalovaná dosud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V daném případě postupoval soud dle ustanovení , (dále jen ), kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, s tímto vyslovila svůj souhlas již v podané žalobě. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

4. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouzey, které předložila žalobkyně. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná dne datum uzavřela elektronicky smlouvu o spotřebitelském úvěru č. spisová značka s právním předchůdcem žalobkyně, na základě které jí byla téhož dne poskytnuta na účet částka 3 000 Kč, (doloženo potvrzením o platbě a potvrzeno bankou, že účet u ní vedený č. bankovní účet skutečně náleží žalované). Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s úrokem ve výši 36 % ročně a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 892,66 Kč, resp. 1 275,23 Kč v případě překročení doby splatnosti a to formou jednorázové splátky nejpozději ke dni datum. Žalobkyně ani přes výzvu soudu neprokázala, jakým způsobem byla právním předchůdcem ověřena totožnost žalované. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva o úvěru uzavřena prostřednictvím webové stránky webová adresa a žalovaná odsouhlasil její znění unikátním verifikačním kódem zaslaným formou SMS z telefonního čísla, které žalovaná uvedla při zřízení uživatelského účtu na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně. Dne datum zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, poštovní podací arch z téhož dne). Pohledávka přešla z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho, bylo případně na žalované, aby v řízení prokázala opak, ale nestalo se tak.

5. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků a s tím související výše RPSN, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 3 000 Kč a úroku v roční sazbě 36 % uhradit dále částku 892,66 Kč, označenou jako poplatek za sjednání úvěru. Tento poplatek byl dále v případě prodlení se splácením ujednán ve výši 1 275,23 Kč. Označení za poplatek však nic nemění na tom, že právní předchůdce žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovanou smlouvu uzavřela. Poplatek tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil právní předchůdce žalobkyně navodit, když ve smlouvě uvedl, že úroková sazba činí toliko 36 % ročně. Takto požadovaný nárok zastírá úročení peněz a slouží toliko pouze ke generování zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 553,17 % ročně a jedná se tak dle ustanovení § 588 o. z. o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto extrémně vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. ).

9. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny, neboť bylo prokázáno, že tato byla žalované poskytnuta na bankovní účet. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 3 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná dosud ničeho nevrátila. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby bezdůvodného obohacení ve výši 3 000 Kč vrátila žalobkyni, a to s ohledem na skutečnost, že na ni pohledávka v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. přešla smlouvou o postoupení pohledávek. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. ve výši požadované žalobkyní, s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k předžalobní výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků ze dne datum, ve které žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění do 3 dnů. Dle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalované dne datum a do 3 dnů od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do datum. Jelikož tak neučinila, dostala se od datum do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení toliko částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 394 Kč, přičemž tato částka představuje 26,46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,23 % a úspěchu žalované v rozsahu 36,77 %, s ohledem na uplatněnou jistinu a příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování soudu). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 4 364 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pokud jde o aplikaci ust. advokátního tarifu, pak soud poukazuje, že žalobkyně je inkasní agenturou, která podává opakovaně žaloby týkající se skutkově i právně shodných nároků především z úvěrových smluv. Jde o jednoduché žaloby, kdy se skutková tvrzení opakují, vždy jde o stejný právní základ, žaloby jsou opakovaně podávány na ustáleném vzoru a tarifní hodnota sporu zpravidla nedosahuje částky 50 000 Kč. Podmínky použití ustanovení jsou tak kumulativně splněny.

11. O lhůtách k plnění z tohoto rozsudku rozhodl soud podle ustanovení , věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.