Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 169/2022-24

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 11 088,75 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 088,75 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 11 088,75 Kč od datum do datum, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 11 088,75 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 11 088,75 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 571,14 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 608 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 088,75 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 11 088,75 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 11 088,75 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 11 088,75 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 571,14 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 608 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 088,75 Kč, úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 11 088,75 Kč od datum do datum, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 11 088,75 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 11 088,75 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 571,14 Kč. Uvedla, že uzavřela s žalovaným dne datum Rámcovou smlouvu číslo v souladu s Obchodními podmínkami právnická osoba - článek Vznik rámcové smlouvy. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní příjmení číslo k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 14 000 Kč, viz Dodatek číslo k Rámcové smlouvě - Smlouva o poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu právnická osoba příjmení a.s., bylo mu poskytnutí kontokorentu dne datum schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. bankovní účet. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“). Žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používáme úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který nám klient udělil v Rámcové smlouvě). Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný naplnil podmínky dle čl.„ Co považujeme za případ porušení“ a čl.„ příjmení v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli“, byl mu kontokorent zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s výše uvedenými Podmínkami pro používání kontokorentu dne datum k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 11 088,75 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 571,14 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne datum naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne datum. Konkrétně pak (počet dnů prodlení číslo x aktuální jistina x aktuální sazba obchodního úroku/100). Následně žalobkyně neeviduje žádnou další platbu na úhradu kontokorentu ze strany žalovaného. Žalobkyně požaduje od datum smluvní úrok 11,75 % ročně, a to v souladu s  zákona číslo , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. O zesplatnění kontokorentu informoval žalobce žalovaného v souladu s Obchodními podmínkami, a to prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne datum, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši 11 088,75 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 571,14 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni datum. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni datum. Žalobkyně žalovanému v zesplatňujícím dopise - předžalobní výzvě poskytla dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaný ji však ke splacení nevyužil. Kdyby žalovaný v této lhůtě svůj dluh zaplatil, nepožadovala by žalobkyně zaplacení smluvního úroku ani zákonného úroku z prodlení ode dne zesplatnění do dne úhrady. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině částku 11 088,75 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 11 088,75 Kč od datum do datum spolu se smluvním úrokem 11,75 % ročně z částky 11 088,75 Kč od datum do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 11 088,75 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od datum, neboť dle interních pravidel poskytuje žalobkyně žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 571,14 Kč za období ode dne datum do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. do datum. Žalobce požaduje od datum smluvní úrok 11,75 % ročně, a to v souladu s  zákona číslo , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila podrobněji, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou (jako zákazníkem), byla dne datum uzavřena Rámcová smlouva číslo. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne datum uzavřel žalovaný s žalobkyní příjmení číslo k Rámcové smlouvě, na základě něhož bylo žalovanému umožněno čerpat kontokorent ve výši 14 000 Kč. Úroková sazba byla dohodnuta jako 18,9% ročně a žalovaný se zavázala svůj kontokorent splácet tak, že mu budou připisovány peníze na jeho běžný účet, přičemž kontokorent je celý třeba splatit do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostanete do minusu. Podle podmínek pro používání kontokorentu, které byly nedílnou součástí smlouvy o kontokorentu, pro případ porušení smlouvy, kterým je i prodlení žalovaného s úhradou jakéhokoliv závazku vůči žalobkyni, má žalobkyně právo požadovat předčasné splacení kontokorentu, tj. prohlásit svým rozhodnutím kontokorent za ihned splatný a požádat žalovanou o jeho předčasné splacení, tzv. zesplatnění (z rámcové smlouvy ze dne datum, z dodatku číslo ze dne datum, z podmínek pro používání kontokorentu). Žalovaný při sjednávání kontokorentu prohlásil, že výše jejího příjmu činí 32 000 Kč (z přehledu žádosti o úvěr, z úvěrové zprávy). Žalovaný čerpal kontokorent ve výši 14 000 Kč a nehradil sjednané splátky řádně a včas; žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně, resp. než která vyplývá z předložených listin (z přehledu čerpání a splácení kontokorentu). Žalovaný porušil podmínky smlouvy tím, že kontokorent nesplácel a žalobkyně následně dne datum kontokorent zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 11 659,89 Kč. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 11 088,75 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 571,14 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, naúčtovaných ode dne datum do datum (ze zesplatnění, z přehledu čerpání a splácení kontokorentu).

4. Podle ustanovení , (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

10. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

11. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. , a že žalobkyně tyto poměry prověřovala nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila pouze záznam, dle kterého měl žalovaný prohlásit, že jeho příjem činí 32 000 Kč měsíčně, což však nebylo žádným způsobem osvědčeno (výplatní páskou, pracovní smlouvou apod.). V řízení nebylo žalobkyní ani tvrzeno, že by jakkoliv zkoumala výdaje žalovaného. Za situace, kdy se žalobkyně spokojila pouze s tvrzením žalovaného o výši jejího příjmu, aniž by jí tento byl jakkoliv doložen, a vůbec nijak se nezabývala (konkrétními) výdaji žalovaného, nelze než uzavřít, že žalobkyně neposuzovala podle ust. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (žalobkyně) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

13. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 11 088,75 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni když na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil.

14. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v částce 11 088,75 Kč, což představuje 88 % uplatněného nároku a neúspěšná v částce 1570 Kč (kapitalizované příslušenství ke dni vydání rozhodnutí), což představuje 12% uplatněného nároku. Poměr úspěchu a neúspěchu pak činí 76% ve prospěch žalobkyně. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 76% nákladů řízení, jejichž výše činí 608 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek (žalobkyně jiné náklady řízení, než soudní poplatek, neuplatňovala).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.