Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 105/2022-28
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 21 775 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 10 450 Kč.
II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 325 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 456,04 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 119,38 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč
od datum do zaplacení, úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 10 000 Kč od
datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 386,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 404,23 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 365,49 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 4 365,49 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 10 450 Kč. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 325 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 456,04 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 119,38 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 386,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 404,23 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 365,49 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 4 365,49 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 21 775 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v celkové výši 2 000 Kč, s odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit formou 60 týdenních splátek po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný ovšem smluvené podmínky porušil, neboť uhradil pouze částku 1 550 Kč, která byla započtena částečně na poplatky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Ta požaduje po žalovaném dlužnou jistinu 10 000 Kč, dlužný úrok ve výši 833,35 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnosti ve výši 2 000 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso ve výši 3 616,65 Kč. Rovněž se domáhá úroku z prodlení z částky. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost posuzovaného, k čemuž označila k důkazu kartu zákazníka. Právní předchůdkyně a žalovaný rovněž uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 5 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti. Žalovaný se zavázal ji vrátit spolu s dohodnutým úrokem v celkové výši 825 Kč, s odměnou za administrativní činnost 1 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek 1 5000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit formou 45 týdenních splátek po 185 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný ovšem smluvené podmínky porušil, neboť uhradil pouze částku 3 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Ta požaduje po žalovaném dlužnou jistinu 634,51 Kč, dlužný úrok ve výši 825 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnosti ve výši 1 000 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso ve výši 540,49 Kč. Rovněž se domáhá úroku z prodlení z částky. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost posuzovaného, k čemuž označila k důkazu kartu zákazníka. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby, ale ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum označené číslo bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti 10 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem 2 000 Kč, administrativním poplatkem 2 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, zavázal splatit v hotovostním režimu v 60 týdenních splátkách ve výši 300 Kč RPSN činí 254,04 %. Listina je oběma stranami podepsána a datována. Z uznání dluhu ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný vlastní rukou podepsal uznání dluhu z úvěrové smlouvy číslo v celkové výši 16 450 Kč. Žalobkyně byť označila k důkazu kartu zákazníka, tu nepředložila k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne datum označené číslo bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti 5 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem 825 Kč, administrativním poplatkem 1 000 Kč a s odměnou za hotovostní inkaso splátek 1 500 Kč, zavázal splatit v hotovostním režimu v 45 týdenních splátkách ve výši 185 Kč. Listina je oběma stranami podepsána a datována. Žalobkyně byť označila k důkazu kartu zákazníka, tu nepředložila k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
6. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a příloh bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postupuje na žalobkyni pohledávky označené v příloze smlouvy, přičemž v příloze jsou předmětné pohledávky uvedeny. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětných pohledávek a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužných částek na základě předžalobní výzvy.
7. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo obdržel peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a zavázal se vrátit ve smlouvě sjednané poplatky. Na tento nárok žalobkyně doposud žalovaný uhradil částku 1 550 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným a tuto dohodu žalovanému oznámila dopisem odeslaným poštou, ve kterém žalovaného zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. Žalobkyně neprokázala tvrzení ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného a v tomto ohledu tudíž neunesla břemeno důkazní.
8. Soud rovněž učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo obdržel peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a zavázal se vrátit ve smlouvě sjednané poplatky. Na tento nárok žalobkyně doposud žalovaný uhradil částku 3 000Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným a tuto dohodu žalovanému oznámila dopisem odeslaným poštou, ve kterém žalovaného zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. Žalobkyně neprokázala tvrzení ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného a v tomto ohledu tudíž neunesla břemeno důkazní.
9. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
10. Mmezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly v obou případech uzavřeny smlouvy o zápůjčce (listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“) podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo).
11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně označila kartu zákazníka, které ale nepřipojila k návrhu. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
12. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelské smlouvy by byly neplatné také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvách je u jistin sjednána„ cena peněz“ v podobě úroku, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky za administraci a hotovostní inkaso. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
13. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce je v obou případech absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému a žalovaný je povinen tyto prostředky vrátit v poskytnuté výši. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy však žalobkyně nemá nárok na zaplacení v neplatné smlouvě sjednaných poplatků a úroků a dalších plateb, ale má nárok jen na vrácení poskytnutých jistin. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je nutné s ohledem na ustanovení § 87 cit. zákona, který je ve vztahu k ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 2993 o. z. v poměru speciality, tedy jinak řečeno vrátit takto poskytnutou jistiny v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni nebo její právní předchůdkyni finanční prostředky zčásti vrátil (tato skutečnost zůstává v rovině tvrzení žalobkyně), proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o vrácení jistiny 8 450 Kč (10 000 Kč – 1 550 Kč) a 2 000 Kč (5 000 Kč – 3 000 Kč) poskytnuté žalovanému z neplatné smlouvy o zápůjčce.
14. Pokud jde o rozsah zamítnutí požadovaných nároků, tak soud zamítl veškeré další žalobkyní požadované částky, které nejsou nevrácenou jistinou ze smlouvy o zápůjčce, neboť v důsledku absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce nelze jiné nároky přiznat. Zároveň soud zamítl také žalobní nárok na zaplacení úroku z prodlení.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a s ohledem na skutečnost, že žalovanému, který by z větší částky procesně ve věci úspěšný, bez tak podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.