Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 86/2020-53

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa

zastoupena advokátem jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa

o zaplacení 103 125 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 103 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 20. 5. 2020 do zaplacení a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši ve výši 20 872,25 Kč k rukám advokáta jméno příjmení a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 103 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 20. 5. 2020 do zaplacení a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši ve výši 20 872,25 Kč k rukám advokáta [jméno] [příjmení] a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 103 125 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, která jí byla způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn.

spisová značka. Jednalo se o tr. řízení, ve kterém byla žalobkyně v pozici poškozené. Trestní stíhání bylo zahájeno na základě tr. oznámení žalobkyně dne 5. 2. 2013. Obžaloba byla podána k Okresnímu soudu Děčín až po třech letech a sedmi měsících od podání tr. oznámení žadatelkou. Žalobkyni vznikla v souvislosti s tr. činností, která byla v rámci tohoto tr. stíhání řešena škoda ve výši 650 000 Kč Hlavní líčení, která byla ve věci nařizována, byla opakovaně odročována či se nekonala. Žadatelka podala u Okresního soudu v Děčíně dne 18. 4. 2019 stížnost na průtahy tohoto řízení. Vedení Okresního soudu v Děčíně žalobkyni sdělilo dopisem ze dne 20. 5. 2019, že postup v tomto řízení je nekoncentrovaný a v řízení došlo rovněž k průtahu způsobenému dvojí žádostí obhájkyně obžalovaného o odročení hlavního líčení z důvodu kolize s jiným soudním jednáním a dále tím, že po odchodu soudce na stáž ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem bylo přijato opatření soudu, jímž tato věc byla přidělena k projednání a rozhodnutí jinému soudci a stížnost žalobkyně tak byla shledána částečně důvodnou. Žalobkyně tedy uvádí, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění by soud měl přihlédnout k jejímu věku a z tohoto důvodu zvýšit odškodnění o 10%. V tomto smyslu odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, sp. zn. .

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nesporným, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované dne 19. 11. 2019. Žalovaná nárok žalobkyně předběžně projednala a neshledala jej však důvodným. Žalovaná uzavřela, že v daném případě nedošlo ke správnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky řízení. Žalovaná dále poukázala na to, že ve vztahu k žalobkyni byla posouzena délka řízení v trvání dvou let a necelých osmi měsíců. Žalovaná vycházela z toho, že žalobkyně se se svým nárokem na náhradu škody přihlásila v rámci tr. řízení až 23. 3. 2017. Z tohoto důvodu tedy navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované dne 19. 11. 2019. Žalovaná nárok žalobkyně předběžně projednala, neshledala jej však důvodným. Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.

4. Ze spisu Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. spisová značka vzal soud za prokázané následující: Dne 5. 2. 2013 bylo ve věci podáno trestní oznámení ze strany celé jméno žalobkyně na jednatelku právnická osoba, anonymizována dvě slova., jméno příjmení a předchozí jednatelku jméno příjmení. Dne 4. 3. 2013 byl vydán záznam o zahájení úkonů trestního řízení vůči jméno příjmení a usnesením ze dne 19. 2. 2016 bylo zahájeno trestní stíhání osob jméno příjmení a jméno příjmení. Dne 4. 3. 2016 byla podána stížnost proti usnesení zahájení trestního stíhání jméno příjmení. Usnesením státního zástupce ze dne 26. 4. 2016 byla zamítnuta stížnost jméno příjmení jako nedůvodná. Dne 28. 4. 2016 požádala stát. instituce o ustanovení obhájce pro jméno příjmení i pro jméno příjmení. Dne 28. 4. 2016 bylo rozhodnuto o ustanovení zástupce pro jméno příjmení a stejného dne i pro jméno příjmení. Následně dne 3. 5. 2016 bylo zrušeno ustanovení obhájce pro jméno příjmení, neboť si v mezidobí zvolil na základě plné moci. Dne 16. 6. 2016 byl proveden výslech obviněného jméno příjmení. Dne 31. 5. 2016 byl proveden výslech obviněné příjmení. Dne 21. 3. 2013 byla vyslechnuta oznamovatelka celé jméno žalobkyně, a to na úřední záznam. Konstatuje se, že v rámci této výpovědi se po poučení dle § 143 odst. 3 trestního řádu připojila se svým nárokem na náhradu škody ve výši 325 000 Kč v rámci trestního řízení (č. l. 118 spisu). Dne 10. 10. 2013 byly vyhodnoceny účetní doklady právnická osoba, anonymizována dvě slova. Dne 19. 3. 2013 byla právnická osoba vyzvána k vydání účetnictví. Dne 29. 4. 2013 byl sepsán protokol o vydání věci, a to účetních dokladů právnická osoba. Dne 26. 3. 2013 byl vyslechnut jméno příjmení, a to na úřední záznam o podaném vysvětlení. Dne 18. 4. 2013 byla pozvána k podání vysvětlení jméno příjmení. Dne 4. 12. 2013 bylo odloženo podezření ze spáchání trestného činu podvodu a poškození věřitele ve vztahu k jméno příjmení. Dne 5. 3. 2014 stát. instituce vyzvala jméno příjmení k vydání dalších listin z účetnictví právnická osoba, anonymizována dvě slova. Dne 5. 3. 2014 byl sepsán úřední záznam s jméno příjmení, která sdělila, že nedisponuje žádnými doklady z účetnictví. Dne 31. 1. 2014 byl usnesením stát. instituce přibrán znalec, a to anonymizováno jméno příjmení, ve věci ekonomika, odvětví účetní evidence, ekonomická odvětví různá, pro posouzení ekonomické situace právnická osoba a závazků a pohledávek této společnosti. Vyhotovený znalecký posudek byl orgánu anonymizováno doručen dne 18. 4. 2014. Usnesením ze dne 19. 1.2015byly jméno příjmení vráceny zpět y z účetnictví společnosti. Dne 2. 5.2015 byla jméno příjmení vyrozuměna o tom, že jí budou vraceny tyto věci. Dne 29. 8. 2014 byla na úřední záznam vyslechnuta jméno příjmení a dne 14. 4. 2015 jméno příjmení. Dne 29. 8. 2014 byl na úřední záznam vyslechnut jméno příjmení, dne 10. 2. 2016 jméno příjmení a dne 4. 11. 2014 příjmení příjmení. Dne 3. 12. 2014 byla na úřední záznam vyslechnuta jméno příjmení, dne 16. 4. 2015 jméno příjmení, dne 10. 11. 2014 jméno příjmení, dne 12. 11. 2014 jméno příjmení. Dne 20. 11. 2014 sdělila stát. instituce anonymizována dvě slova, anonymizováno obec – nebylo možné v rámci dožádání provést výslech osoby jméno příjmení. Opatřením ze dne 20. 3. 2015 byl přibrán znalec z oboru ekonomika k ocenění jednotlivých nemovitostí prodávaných právnická osoba, anonymizována dvě slova. Znalecký posudek byl policii doručen dne 6. 10. 2015. Přípisem anonymizováno ze dne 29. 2. 2016 byl vyzván věřitel společnosti k vyčíslení svých pohledávek vůči právnická osoba, anonymizována dvě slova. Dne 29. 2. 2016 byl jmenovaný poučen jako poškozená osoba. Dále se se svým nárokem na náhradu škody připojila dne 11. 3. 2016 anonymizována dvě slova, dne 11. 3. 2016 anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. Dále si anonymizováno vyžádala informace od anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, které jí byly poskytnuty dne 4. 3. 2016. Byli poučováni jednotliví poškození o právech poškozených. Dále byla policií požádána o spolupráci anonymizováno v obec k provedení výslechu pana jméno příjmení, dalšího z věřitelů společnosti. Následně je ve spise založena obžaloba spisová značka Okresního státního zastupitelství v Děčíně proti obžalované jméno příjmení pro spáchání trestného činu zpronevěry ve vztahu k poškozenému jméno příjmení. Dne 4. 3. 2016 byl na úřední záznam vyslechnut jméno příjmení. Dne 20. 7. 2016 byla do spisu založena zpráva územní celek, bydliště obviněné. Dne 19. 7. 2016 byla založena zpráva stát. instituce ohledně vedených přestupků vůči obviněné. Dne 18. 7. 2016 založena zpráva o pověsti k obviněnému jméno příjmení a dne 18. 7. 2016 zpráva z místa bydliště. Následně dne 15. 7. 2016 založen do spisu opis z evidence rejstříku trestů ve vztahu k jméno příjmení. Dne 24. 6. 2016 byl obviněný jméno příjmení vyrozuměn o možnosti prostudovat spis a následně i jméno příjmení a ostatní poškození. Dne 25. 7. 2016 byla o možnosti prostudovat trestní spis vyrozuměna žalobkyně. Dne 25. 7. 2016 žalobkyně prostudovala předmětný trestní spis. Dne 8. 8. 2016 byl podán návrh na podání obžaloby vůči jméno příjmení a jméno příjmení pro zločin podvodu dle ust. , 3 písm. d) , poškození věřitele dle ust. a zpronevěry dle . Ve vztahu k jméno příjmení se jednalo o zločin podvodu dle ust. , 4 písm. d) . Konstatuje se, že ve spise je dále založen svazek označený jako příloha 1, kde jsou jednotlivé úkony policie prováděné v průběhu roku 2013 k finančnímu šetření ve věci právnická osoba, kde jsou informace od jednotlivých bank, vč. příslušných žádostí anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova obec o poskytnutí údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství. K tomuto šetření docházelo v průběhu měsíců března a dubna 2013. Následně dne 8. 9. 2016 byla k název soudu podána obžaloba vůči obžalovaným jméno příjmení a jméno příjmení. Dne 12. 9. 2016 požádal věc vyřizující soudce k prodloužení lhůty podle § 181 odst. 3 trestního řádu. Ta byla prodloužena do 28. 2. 2017. Ve věci bylo referátem soudce ze dne 23. 3. 2017 nařízeno hlavní líčení na den 18. 5. 2017. Dne 23. 3. 2017 bylo soudu zasláno podání označené jako připojení poškozené s náhradou škody, kdy je uvedena částka 650 000 Kč, je zde vysvětlení, že původní připojení ze dne 21. 3. 2013 s částkou 325 000 Kč nebylo ve správné výši. Ve spise je založen rozsudek Okresního soudu v Děčíně ve věci spisová značka vůči jméno příjmení, kdy byla odsouzena za spáchání trestného činu zpronevěry. Dne 18. 5. 2017 ve věci proběhlo hlavní líčení. Byl vyslechnut obžalovaný příjmení. Následně byla vyslechnuta svědkyně příjmení a hlavní líčení bylo odročeno za účelem předvolání dalších svědků na 7. 9. 2017. Následně usnesením ze dne 18. 5. 2017 byl z projednání v rámci tohoto řízení vyloučen skutek týkající se obžalované jméno příjmení a obžalovaného jméno příjmení za účelem změny obhájce obžalované. Dne 29. 5. 2017 bylo soudu doručeno rozšíření připojení poškozené s náhradou škody na částku 669 500 Kč. Následně je založen opis z rejstříku trestů pro jméno příjmení. Podáním doručeným soudu dne 23. 8. 2017 se ve věci vyjadřovala jméno příjmení s tím, že nechce ve věci vypovídat. Následně dne 30. 8. 2017 podal návrh obhájce obžalované příjmení na zrušení autoremedurou usnesení o vyloučení věci. Dne 7. 9. 2017 bylo nařízené hlavní líčení odročeno na neurčito s ohledem na kolizi obhájce příjmení ve vztahu k trestné činnosti a klientů, které zastupuje. Přípisem ze dne 10. 1. 2018 se s nárokem na náhradu škody připojila anonymizována dvě slova. Následně ve věci bylo nařízeno hlavní líčení na den 27. 2. 2018. Dne 11. 1. 2018 se s nárokem připojila jako poškozená anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. Následně dne 2. 3. 2018 je sděleno, že na základě celostátního pátrání byl vypátrán hledaný jméno příjmení a že je ochoten se dostavit na předvolání. Následně obhájce obžalované požádal o odročení nařízeného hlavního líčení a hlavní líčení bylo přeodročeno na den 31. 5. 2018. Dne 15. 8. 2018 požádal o odročení. Jednání nařízené na den 31. 5. 2018 bylo odročeno z důvodu pracovní neschopnosti obžalované příjmení. Hlavní líčení bylo přeodročeno na den 27. 9. 2018. Z tohoto hlavního líčení následně požádal o odročení obžalovaný příjmení z důvodu dovolené a zároveň požádala o odročení nařízeného jednání obhájkyně obžalovaného z důvodu kolize s jiným jednáním. Jednání odročeno na den 4. 12. 2018. Dne 29. 10. 2018 sdělila obhájkyně obviněného příjmení, že žádá o odročení jednání s ohledem na kolizi s jednáním jiným. Následně byl spis předložen zastupující soudkyni, která spis pouze nechala na lhůtě do července 2019 vzhledem ke stáži původního soudce anonymizována dvě slova u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Dne 23. 4. 2019 je ve spise záznam o tom, že stáž anonymizována dvě slova u Krajského soudu v Ústí nad Labem byla prodloužena do 31. 8. 2019. Věc byla přidělena Mgr. jméno příjmení. Ten ve věci nařídil hlavní líčení na den 27. 8. 2019. Dne 16. 8. 2019 opět obhájkyně anonymizováno žádá o odročení hlavního líčení. Hlavní líčení odročeno na 22. 10. 2019. Následně je ve spise založena neschopenka obžalované příjmení vystavená dne 20. 9. 2019 Hlavní líčení nařízené na den 22. 10. 2019 bylo zrušeno. Ve věci bylo nařízeno hlavní líčení na den 12. 5. 2020. Dne 19. 3. 2020 byly jméno příjmení i jméno příjmení ustanoveni obhájci vzhledem k případu nutné obhajoby. Dne 26. 5. 2020 je do spisu založena plná moc pro anonymizováno jméno příjmení jakožto obhájce obžalovaného příjmení. Nařízené hlavní líčení se nekonalo. Ve věci znovu nařízeno hlavní líčení referátem ze dne 19. 6. 2020, a to na dny 7. 7. 2020, 24. 9. 2020, 22. 10. 2020, 12. 11. 2020 a 8. 12. 2020. Dne 7. 7. 2020 se uskutečnilo hlavní líčení, byli opět vyslýcháni obžalovaní, vyslechnuta svědkyně (žalobkyně celé jméno žalobkyně). Dne 22. 7. 2020 bylo rozhodnuto o nákladech ustanoveného obhájce. Dne 13. 7. 2020 žádá obžalovaná jméno příjmení, aby následná hlavní líčení byla konána v její nepřítomnosti. Další hlavní líčení ve věci proběhlo dne 24. 9. 2020, vyslechnuta svědkyně příjmení Hlavní líčení odročeno na 29. 10. 2020. Dne 24. 7. 2020 požádala jméno příjmení, aby se hlavní líčení nařízená na dny 22. 10. 2020, 12. 11. 2020 a 8. 12. 2020 konala v její nepřítomnosti a souhlasí se čtením protokolů. Další hlavní líčení se uskutečnilo dne 8. 12. 2020. Konstatuje se, že ve spise není protokol z hlavního líčení dne 29. 10. 2020. Na tomto hlavním líčení byl pouze zrekapitulován dosavadní průběh řízení a dokazování a hlavní líčení bylo odročeno na den 26. 1. 2021, 23. 2. 2021 a 23. 3. 2021. Opět jméno příjmení souhlasí s tím, aby následná hlavní líčení proběhlo v její nepřítomnosti. Z dalšího hlavního líčení se omluvil předvolaný svědek jméno příjmení z důvodu pracovní neschopnosti. Dne 17. 2. 2021 požádal obžalovaný jméno příjmení, aby následná hlavní líčení byla konána v jeho nepřítomnosti. Hlavní líčení ve věci proběhlo dne 23. 2. 2021, kdy byl vyslechnut svědek příjmení, svědkyně příjmení a svědek příjmení. Hlavní líčení odročeno na den 23. 3. 2021, 20. 5. 2021 a 15. 6. 2021. Dne 15. 2. 2021 žádá stát. instituce o zapůjčení spisu. Jednání nařízené na den 23. 2. 2021 je odročeno na žádost obžalovaného příjmení. Následně je ve spise založen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, č. j. spisová značka a Vrchního soudu v Praze spisová značka ve věci obžalovaného jméno příjmení pro trestný čin podvodu. Z hlavního líčení nařízeného na den 23. 3. 2021 se omluvila svědkyně jméno příjmení z důvodu pracovní neschopnosti. Hlavní líčení nařízené na den 23. 3. 2021 odvoláno z důvodu nouzového stavu v souvislosti s Covid-19. Hlavní líčení nařízeno na den 20. 5. 2021. Dne 20. 5. 2021 se uskutečnilo hlavní líčení. K tomuto jednání se nedostavili předvolaní svědci. Hlavní líčení odročeno na 15. 6. 2021 za účelem opětovného předvolání svědků. Další hlavní líčení ve věci proběhlo dne 15. 6. 2021. Na tomto hlavním líčení vyslechnut svědek příjmení a svědkyně příjmení Hlavní líčení ve věci proběhlo dne 1. 7. 2021, kdy byla vyslechnuta svědkyně příjmení a dále byly čteny listinné důkazy. Z dalšího nařízeného hlavního líčení na 31. 8. 2021 se omluvila předvolaná svědkyně. Další hlavní líčení ve věci proběhlo 31. 8. 2021. Z šesti předvolaných svědků se dostavila jedna svědkyně příjmení, která byla vyslechnuta. Hlavní líčení odročeno na den 12. 10. 2021. Dne 12. 10. 2021 ve věci proběhlo další hlavní líčení. Z pěti předvolaných svědků se nedostavil nikdo. Hlavní líčení odročeno na 16. 11. 2021 a 16. 12. 2021. Dne 19. 10. 2021 rozhodnuto o svědečném, o doručení předvolání byly požádány orgány anonymizováno – svědka příjmení, svědkyně příjmení. Další hlavní líčení ve věci se uskutečnilo dne 16. 11. 2021, kdy byl vyslechnut svědek příjmení. Jednání odročeno na 16. 12. 2021. Z hlavního líčení se omluvila svědkyně příjmení vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Následně bylo prováděno šetření ve věci svědkyně příjmení, a to stát. instituce, a svědkyně příjmení. Další hlavní líčení ve věci proběhlo dne 18. 1. 2022, kdy byla vyslechnuta svědkyně příjmení Hlavní líčení odročeno na 27. 1. 2022 za účelem vyslechnutí svědkyně příjmení. K předvedení této svědkyně byla požádána anonymizováno, ovšem anonymizováno sděluje, že tuto se nepodařilo nalézt, a proto není možné její předvedení. Ve věci proběhlo hlavní líčení dne 27. 1. 2022, na který se nedostavila předvolaná svědkyně. Bylo přistoupeno k závěrečným řečem. Jednání odročeno na 22. 2. 2022 za účelem pokračování v závěrečných řečech.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Předmětné tr. řízení bylo zahájeno na základě podaného tr. oznámení ze strany žalobkyně dne 5. 2. 2012, Dne 21. 3. 2013 se žalobkyně po poučení dle § 143 odst. 3 tr. ř. připojila se svým nárokem na náhradu škody ve výši 325 000 Kč. Přípravné řízení trvalo od 2. 5. 2013 do 8. 9. 2016, kdy byla k Okresnímu soudu v Děčíně podána obžaloba vůči dvěma obžalovaným jméno příjmení a jméno příjmení. Dne

23. 3. 2017 žalobkyně svůj nárok na náhradu škody v rámci tr. řízení navýšila na částku 650 000 Kč. Ve věci došlo k několika obdobím průtahů, a to zejména od října 2018 do července 2019, kdy věc vyřizující soudce anonymizována dvě slova nastoupil na stáž u Krajského soudu v Ústí nad Labem, a zastupující soudkyně ve věci nečinila žádné úkony, pouze spis nechala na lhůtě. V průběhu let 2017 – 2020 došlo 8x o odročení či zrušení nařízených jednání a to pro důvody na straně obžalovaných. Zrušená byla tato hlavní líčení dne 7. 9. 2017, 27. 2. 2018, 31. 5. 2018, 27. 9. 2018, 4. 12. 2018, 31. 8. 2019, 22. 10. 2019 a 12. 5. 2020. Celková délka ve vztahu k žalobkyni po uplatnění jejího nároku v rámci adhezního řízení dne 21. 3. 2013 činila ke dni rozhodnutí tohoto soudu 8 let a 11 měsíců. Věc stále není pravomocně skončena.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a/ státní orgány, b/ právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c/ orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

1. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

2. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

3. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

4. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005).

7. Jak již bylo shora uvedeno, celková délka řízení ve vztahu k žalobkyni, když počátek řízení ve vztahu k žalobkyni je počítán od okamžiku, kdy se žalobkyně připojila se svým nárokem na náhradu škody v rámci adhezních řízení, tedy dne 21. 3. 2013 do 8. 3. 2022 činí k dnešnímu dni 8 let a 11 měsíců. Žalovaná délku řízení ve vztahu k žalobkyni uvažovala nesprávně až ode dne 23. 3. 2017. Předmětným trestním spisem Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. spisová značka však bylo prokázáno, že žalobkyně se se svým nárokem na náhradu škody v rámci tr. řízení připojila již v rámci svého výslechu dne 21. 3. 2013. Zde uplatnila škodu ve výši 325 000 Kč. Podáním ze dne 23. 3. 2017 žalobkyně již pouze navýšila částku, kterou požadovala jako náhradu škody na částku 650 000 Kč.

8. Předmětné řízení bylo do značné míry složité, neboť obžalovaní byli stíháni pro několik skutků. Řízení tak bylo složité zejména skutkově, ve věci bylo vyslýcháno velké množství svědků, bylo zadáno vyhotovení znaleckého posudku, bylo prováděno množství listinných důkazů. Věc byla do značné míry složitá i procesně, když procesní postup soudu komplikovaly opakované žádosti jednoho či druhého obžalovaného o odročení jednání, kdy v opakovaných případech byl důvodem pro odročení jednání zdravotní stav některého z obžalovaných. Soud tedy hodnotí, že předmětné řízení bylo po stránce skutkové a procesní složité.

9. Co se týká postupu orgánů činných v tr. řízení, zde se soud domnívá, že v dané věci nedošlo k průtahům ve fázi přípravného řízení, shledal však průtahy ve fázi řízení před soudem. K zásadnímu průtahu došlo v období od října 2018 do minimálně července 2019, kdy spis byl pouze založen na lhůtě vzhledem ke stáži soudce u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Zastupující soudkyně ve věci nečinila žádné úkony, přestože se jednalo o trestní věc. Řízení bylo soudem rovněž do určité míry zkomplikováno tím, že nejprve bylo rozhodnuto o vyloučení části předmětu řízení, když (usnesením ze dne 18. 5. 2017) již následně bylo toto autoremedurou opět zrušeno. Je rovněž otázkou, zda některá z odročení nařízených hlavních líčení byla důvodná, když opakovaně byly žádosti obhájců obžalovaných odůvodňovány kolizí s jednáním jiným či plánovanou dovolenou. Soud se tak domnívá, že postup soudu k délce řízení přispěl nezanedbatelnou měrou.

10. Co se týká chování žalobkyně v průběhu tr. řízení, žalobkyně žádným způsobem nepřispěla k délce řízení, naopak s orgány činnými v tr. řízení spolupracovala. Žalobkyně podala opakovaně (18. 4. 2019 a 18. 5. 2020) stížnosti na průtahy v předmětném tr. řízení, přičemž stížnost žalobkyně ze dne 18. 4. 2019 byla místopředsedou Okresního soudu v Děčíně shledána z části důvodnou a to zejména pro nekoncentrovaný postup soudu (vyloučení části jednání ze společného řízení k samostatnému projednání a poté opětovné spojení věcí) a dále opakovanou žádostí obhájkyně obž. příjmení o odročení hlavního líčení z důvodu kolize s jiným jednáním.

11. Co se týká významu předmětu řízení pro žalobkyni, zde se soud domnívá, že význam předmětného řízení je třeba posuzovat jako význam řízení o zaplacení i finanční částky a její význam lze hodnotit jako standardní. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam; jedná se např. o věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. ). Zvýšený význam trestního řízení svědčí toliko obviněnému, nikoliv osobě, která se do trestního řízení připojila s nárokem na náhradu újmy (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). V daném případě se tedy nejedná o typ řízení, který je dle judikatury tuzemských soudů i Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku řízením s vyšším významem pro účastníky. Při hodnocení významu předmětu řízení pro žalobkyni je však třeba přihlédnout k věku žalobkyně, žalobkyně je ve věku 79 let. Ke dni podání tr. oznámení v r. 2013 bylo žalobkyni 71 let. Soud v tomto případě dává za pravdu žalobci, a to v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (viz rozhodnutí NS ČR ze dne 29. 1. 2012, sp. zn. , když žalobkyně je v pokročilém věku a je zřejmé, že nejistota spojená s výsledkem řízení na ni působí výrazněji, než by tomu bylo na osobu mladšího věku.

12. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že délka předmětného tr. řízení ve vztahu k žalobkyni není délkou přiměřenou. V daném případě byly naplněny předpoklady vzniku o povinnosti státu za škodu, tedy za nemajetkovou újmu, způsobenou nesprávným úředním postupem, když bylo porušeno právo žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě a byla i naplněna skutková podstata ust. § 13 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk.

13. V případě § 31a odst. 2 OdpŠk jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Základním vodítkem pro určení vhodné formy satisfakce je podmínka, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Přičemž peněžité zadostiučinění lze v případě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení považovat za pravidlo. Vzhledem ke značné délce řízení se soud domnívá, že v daném případě je na místě přiznat žalobkyni peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu takto způsobenou v penězích. Při stanovení výše zadostiučinění soud vycházel z judikatury Nejvyššího soudu, a přiznal žalobkyni částku 15 000 Kč za rok trvání řízení (za první dva roky částku poloviční). Dospěl tedy k základní částce 105 000 Kč. Tuto částku na jednu stranu ponížil o 30% s ohledem na skutkovou a právní složitost věci, na druhou stranu tuto částku navýšil o 10% vzhledem k postupu soudu v rámci předmětného řízení a o dalších 10% s ohledem na význam předmětu v řízení pro žalobkyni (s ohlede na věk žalobkyně). Dospěl tak k částce 106 875 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení požadovala částku 103 125 Kč, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

14. Důvodným je rovněž nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 19. 11. 2019. Žalovaná se dostala do prodlení s tímto peněžitým plněním dnem následujícího po uplynutí 6ti měsíční lhůty ode dne, kdy byla žalované doručena výzva žalobkyně k úhradě (dle OdpŠk), tedy dne 20. 5. 2020. Soud tak v souladu s ustanovením o.z. žalobkyni přiznal úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení výši vlády č. , ode dne 20. 5. 2020.

15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle část věty za středníkem Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

16. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. , tedy dle úspěchu účastníků ve věci. V daném případě byla ve věci zcela úspěšná žalobkyně a má tak právo na náhradu nákladů řízení. Ty se sestávají z nákladů právního zastoupení za 4 úkony právní služby á 3 100 Kč, dále čtyř režijních paušálů á 300 Kč, cestovného za cestu vozidlem anonymizována dvě slova, registrační značka obec - obec a zpět (180 km) ve výši 1 196,90 Kč, náhrada za ztrátu času v rozsahu osm půlhodin á 100 Kč, DPH ve výši 3 275,35 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč Celkem činí náklady řízení částku 20 872,25 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.