Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 311/2022-23
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od datum do zaplacení
a náklady řízení ve výši částka, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, náklady řízení pak k rukám právní zástupkyně žalobce příjmení jméno příjmení.
II. Žaloba se zamítá co do částky:
a) částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od datum do zaplacení,
b) částka.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení</b> <b>a náklady řízení ve výši [částka], a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, náklady řízení pak k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky:</b> <b>a) [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení,</b> <b>b) [částka].</b>
1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu a) částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky o datum zaplacení a b) částku ve výši částka s tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva k službě anonymizováno účet, v rámci které byly mezi žalobcem a žalovaným upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby anonymizováno účet. V rámci služby si sjednali využití služby„ Nákup na fakturu“ až do částka se splatností 45 dnů, pokud nebude od smlouvy ve 14 dnech odstoupeno. Smlouva byla sjednána online. Žalovaný pak využil služeb žalobce tak, že vyčerpal celkem částku částka, kterou se zavázal uhradit včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá nebo mu v případě využití služby anonymizována dvě slova neuhradí do data splatnosti uvedeného na příslušném vyúčtování. Poplatek za prodloužení splatnosti celkem činí částka. Navíc žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši částka. Žalovaný též vzal na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti mu bude vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši částka za každých odložených částka o 1 měsíc při platbě minimálně 10 % z celkové jistiny a ve výši částka za každých odložených částka o 1 měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh řádně nesplácel, žalobce ho vyzval k úhradě dlužné částky, a to dopisem ze dne datum se splatností 10 dnů. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto povinnost nesplnil kromě částky částka s příslušenstvím pak žalobce ještě požadovala poplatek z prodlení, kdy s ohledem na celkovou dobu prodlení žalovaného vznikl žalobci nárok na úhradu poplatku z prodlení za všechny smlouvy v celkové výši částka.
2. Soud ve věci vydal pod číslo jednací dne datum rozhodnutí elektronický platební rozkaz. Tento se nepodařilo žalovanému dopisu do vlastních rukou, proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupkyně žalobce nedostavila po omluvě, žalovaný bez omluvy, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř.
3. Soud nejprve provedl listinné důkazy.
4. Ze smlouvy o poskytování služby anonymizováno bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne datum, když vlastnoruční podpis žalovaného není připojen. Na základě této služby měl možnost žalovaný disponovat s anonymizováno účtem s celkovým finančním limitem, který se odvíjí od vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmu zákazníka. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky.
5. Z jednotlivých vyúčtování bylo zjištěno, že žalovaný využil služeb dle smlouvy v celkové ceně částka. Žalobci uhradil pak pouze částku částka.
6. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že tato byla žalovanému zaslána datum se splatností nejpozději do datum.
7. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
8. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen příjmení) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
12. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
16. V žalobě žalobce ani netvrdí, že by před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného.
17. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb. ), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.
18. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem I. stupně netvrdil a tedy ani neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval a především ověřoval bonitu žalovaného, zda bude moci splácet poskytovaný úvěr.
19. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení § 87 zákona číslo 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. 33Cdo 2178/2018 , kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne 26.02.2019 IIIÚS 4129/18, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobo d.
20. S ohledem na shora uvedené závěry soudu tedy po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že smlouva uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná podle § 588 OZ , neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům. Současně má soud v řízení za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému částku částka a žalovaný na tento dluh uhradil pouze částku částka. Soud proto dospěl k závěru, že se žalovaný obohatil na úkor žalobce o částku částka, což je rozdíl mezi částkou půjčenou a částkou zaplacenou. Tato povinnost byla žalovanému uložena včetně úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně o datum, kdy se žalovaný ocitl prodlení do zaplacení, a to dle § 1970 občanského zákona.
21. Protože má soud úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, tak veškeré další žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy byl nucen zamítnout, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy k úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán. Na tom nic nemění skutečnost, že mohlo být plnění žalované žalobcem započteno na neplatně sjednané příslušenství listin y.
22. Pokud by se žalobce dostavil k jednání, byl by v souladu s § 118a odstavec 3 o.s.ř. soudem poučen o tom, že dosud nedoplnil skutková tvrzení ohledně skutečnosti, že smlouva nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy vzhledem k výši souhrnného poplatku a též ohledně tvrzení ohledně úvěruschopnosti. Svou neúčastí na jednání však žalobce znemožnil soudu poskytnout mu takové poučení a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdal (viz například usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IIÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1Cmo 294/2001 ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (například rozsudek sp. zn. 21Cdo 4314/2008 ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř. a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. Nedostavení se účastníka k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti podle § 118a odstavec 1 a 3.
23. Pokud jde o náklady řízení, soud vycházel z § 142 o.s.ř. , a to úspěšnosti účastníků v řízení.
24. Citované zákonné ustanovení upravuje situaci, kdy úspěch účastníka není úplný a je třeba náhradu nákladů poměrně rozdělit nebo náhradu nepřiznat nikomu. Jedná se jednak o odraz reálného výsledku věci a jednak o prevenci, aby účastníci nežalovali víc, než jim opravdu podle hmotného práva náleží.
25. V posuzované věci pak soud dospěl k závěru, že žalobci bylo přiznáno 68% požadovaného nároku, tedy žalovaný byl úspěšný ve 32% a po odečtení těchto částek je tedy zřejmé, že žalobce byl úspěšný v 36%. Proto právě 36% z nákladů soud žalobci přiznal. Původní 100% náklady řízení byly částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. částka. Ohledně žalobce soud vycházel ze skutečnosti, že žalobcem požadované další nároky ze smluvního plnění nebyly shledány důvodnými s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru a žalobci bylo přiznáno toliko bezdůvodné obohacení. Žalobci tak s ohledem na již ustálenou judikaturu směřující k ochraně spotřebitele mohlo být zřejmé, že nebude se svým nárokem v celém jeho rozsahu úspěšným a bude zvažována otázka náhrady nákladů řízení. Naopak nebyla přiznána ani částečná náhrada nákladů řízení ani žalované vzhledem k tomu, že této v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.