Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 241/2022-40
Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 17 978,08 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 000,01 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 12 000,01 Kč od 2. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala na žalované zaplacení 5 978,07 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z 1 507,19 Kč od 2. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku 13 218,16 Kč a nákladů spojených s uplatnění pohledávky 690 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 000,01 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z 12 000,01 Kč od 2. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala na žalované zaplacení 5 978,07 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z 1 507,19 Kč od 2. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku 13 218,16 Kč a nákladů spojených s uplatnění pohledávky 690 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit ji částku 17 978,08 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 1. 11. 2019 její právní předchůdce, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa) se žalovanou uzavřela po prověření její úvěruschopnosti smlouvu o úvěru na jejímž základě žalovaná převzala v místě svého bydliště finanční hotovost 15 000 Kč. Oproti tomu se žalovaná zavázala úvěr vrátit a uhradit jeho příslušenství, sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, vše ve výši 12 888 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně zaplatit 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, splatnost poslední splátky měla nastat 1. 1. 2021. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy nesplnila řádně a včas, uhradila pouze 2 999,99 Kč, která odpovídají jen jedné řádně uhrazené splátce. Z toho bylo žalobkyní na poskytnutou jistinu úvěru započteno 1 492,80 Kč a na smluvně sjednané příslušenství 1 507,19 Kč. Se zbytkem dluhu se žalovaná dostala do prodlení, přičemž tato nesplacená část úvěru včetně příslušenství se stala splatnou dne 1. 1. 2021. V důsledku prodlení žalované vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a též právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou následně postoupil žalobkyni smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 s účinností k témuž dni a tato změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 11. 1. 2022. Žalobkyně v tomto řízení požaduje přisouzení pouze části postoupeného nároku, a to:
-) nesplacenou jistinu 13 507,20 Kč
-) nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 167,94 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 559,33 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 243,98 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 409,56 Kč, smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 837,35 Kč, za období od 2. 1. 2021 do 29. 11. 2021, které označuje jako kapitalizovaný úrok,
-) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 010,54 Kč za dobu od 2. 1. 2021 do 29. 11. 2021 z 13 507,20 Kč,
-) účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky 690 Kč
-) smluvní pokutu ve výši 4 470,88 Kč.
2. Přes výzvy k úhradě totiž žalovaná žalobkyni dosud nic neuhradila.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, na svoji obranu nic neuplatnila.
4. Žalobkyně tvrdila, že schopnost žalované úvěr splácet byla ověřovaná EC na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedla své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, zejména příjmy, výdaje a zaměstnání. Žalovaná byla v žádosti o úvěr povinna uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdil svým podpisem. Na základě této žádosti byla s odbornou péčí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát závazku. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, EC vyhodnotila žalovanou jako způsobilou, protože ji měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 12 997 Kč a splátka úvěru 1 992 Kč, představovala zhruba 1/6 zůstatku příjmu žalovaného. Uvedená tvrzení žalobkyně prokazovala Žádostí žalované o úvěr a listinami, kterými EC údaje žalované ověřovala, tj. pracovní smlouvou, třemi výplatními lístky a nájemní smlouvou.
5. Žádostí o úvěr, vyplněnou a podepsanou žalovanou s datem 1. 11. 2019 je prokázáno, že žalobkyně u EC požadovala poskytnutí úvěru 15 000 Kč, který by splácela ve splátkách 1 992 měsíčně. Žalovaná v žádosti uvedla své osobní údaje, uvedla, že její příjem ze mzdy činí 15 497 Kč měsíčně, na bydlení a energie vynakládá měsíčně 1 500 Kč a 1 000 Kč na dopravu, z čehož byl učiněn závěr, že žalovaná má k volné dispozici měsíčně částku 12 998 Kč. Dále žalovaná udala, že bydlí v nájmu, je rozvedená a nemá vyživovací povinnost. Součástí žádosti je předepsané prohlášení o tom, že žalovaná v žádosti uvedla pravdivé informace, není proti ní vedeno insolvenční ani exekuční řízení ani jiné řízení ani jí takové řízení nehrozí. Další dluhy negovala. EC údaje žalované ověřovala výplatními lístky za měsíce červenec - září 2019, z nichž skutečně vyplývá výše žalovanou v žádosti tvrzeného příjmu, a dále pracovní smlouvou žalované se společností právnická osoba, z níž plyne, že žalovaná byla od 26. 6. 2019 u této společnosti v pracovním poměru, uzavřeném na dobu neurčitou se zkušební dobou 3 měsíce. Nájemní smlouvou z 1. 5. 2019 je prokázáno, že žalovaná si pronajala bytový dům na adrese jméno příjmení anonymizováno v neuvedené obci za účelem bydlení-ubytování na dobu do 1. 8. 2020 za nájemné 3 000 Kč měsíčně a zálohovou platbou 500 Kč měsíčně za plnění poskytovaná s užíváním předmětu nájmu. Je tedy zřejmé, že prokázané náklady na bydlení měla žalovaná nejméně o 100 % vyšší, než ve své žádosti o úvěr uvedla.
6. Listino u s názvem Smlouva o úvěru číslo ze dne 1. 11. 2019 žalobkyně prokazuje existenci smluvního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. V listin ě jsou účastnice podrobně identifikovány, žalovaná jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu a telefonu, adresou bydliště. Smlouva odkazuje na § 2395 občanského zákoníku a zákon o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl sjednán ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, za poskytnutí úvěrů úplatu ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1 394 Kč, za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované 2 700 Kč. Celková dlužná částka splatná žalovanou tak činila 27 888 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru 12 888 Kč. Žalovaná se zavázala celou částku splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč s tím, že první splátka je splatná do jednoho měsíce po podpisu této smlouvy a každá další až do úplného zaplacení je splatná do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. Ujednáno též bylo, že nezaplacením jakékoliv splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dosud neuhrazená část celkové dlužné částky a dále právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Součástí smlouvy je i předpis splátek. Smlouva je oběma stranami podepsána.
7. Smlouva o postoupení pohledávek z 20. 12. 2020 prokazuje, že právní předchůdce žalobkyně žalobkyni postoupil pohledávky, vzniklé ze smluv o úvěru, které uzavřel jako věřitel nebo smluvně nabyl, a jež jsou uvedeny v připojeném seznamu pohledávek. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení pohledávky. Dle podacího archu bylo oznámení žalované odesláno doporučenou poštou 12. 1. 2022. Žalobkyně pak dopisem z 1. 2. 2022 vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 38 690,66 Kč s příslušenstvím do 25. 2. 2022 a upozorněním na možnost vymáhání. Výzvou před podáním žaloby z 2. 5. 2022 vyzval k úhradě částky 38 568,54 Kč s příslušenstvím též zástupce žalobkyně s tím, že jinak se obrátí na soud. Dle podacího archu výzva byla žalované odeslána doporučeně 4. 5. 2022.
8. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ).
15. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že EC jakožto právní předchůdce žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovanou postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalované úvěr splácet řádně. Je pravda, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla informace o svých majetkových, rodinných a výdajových poměrech a že některé z těchto údajů měla EC možnost si i ověřit. Provedeným dokazováním však bylo prokázáno, že postup EC byl pouze formální, takže neodhalila zcela zjevný fakt, že žalovaná v žádosti nejméně o částku 2 000 Kč ponížila výši svým nutných výdajů na bydlení. Už to, že žalovaná do žádosti o úvěr uvede zjevnou nepravdu je skutečnost, která je způsobilá v úvěrujícím vyvolat pochybnosti o věrohodnosti dalších žalovanou uváděných údajích. Přesto se EC plně spolehla na prohlášení žalované o jejich výdajích, závazcích a dluzích, neprověřovala je, a to ani v dostupných databázích. Takovýto postup EC nesvědčí o tom, že by úvěrování, alespoň v tomto konkrétním případě, provedla s odbornou péčí, jak zákon vyžaduje. Pak nelze než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy své zákonné povinnosti, a tuto smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.
16. Pohledávku žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Z provedených důkazů vyplývá, že EC poskytla žalované bez platného právního důvodu 15 000 Kč do 1. 1. 2021. Žalovaná finanční prostředky až na 2 999,99 Kč nevrátila a od 2. 1. 2021 je v prodlení. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 12 000,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 2. 1. 2021 do zaplacení. Lhůta ke splnění povinností byla stanovena třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Ve zbytku shledal soud vzhledem k přijatým závěrům žalobu žalobkyně nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. 3 občanského soudního řádu („o. s. ř. “), a protože žalobkyni je možno považovat za neúspěšnou v převážné části předmětu řízení, právo na náhradu nákladů řízení by alespoň z části náleželo žalované. Té však žádné náklady v tímto řízení nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím soudu podepsaného. Jestliže žalovaná nesplní dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí či exekuci.