Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 265/2021-34

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

na určení neplatnosti části rozhodnutí představenstva České advokátní komory

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácen soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácen soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá určení neplatnosti části rozhodnutí představenstva žalované ze dne datum, jímž byli na kandidátní u pro volbu představenstva České advokátní komory (dále jen„ ČAK“) zařazení advokáti příjmení příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení. Představenstvo žalované svým hlasováním, které se konalo jmenovitě o každém kandidátovi zvlášť, rozhodlo, že jmenovaní advokáti se zařazují na kandidátní u pro volbu členů představenstva, kteří budou voleni 8. sněmem ČAK, konaným dne datum v obec. Ze zápisu vyplývá, že hlasování byli přítomni níže uvedení členové představenstva, kteří zároveň kandidují do představenstva ČAK znovu. Žalobkyně je advokátkou, a proto i členkou žalované, jejíž představenstvo (orgán žalované) neoprávněně zvýhodnilo při kandidatuře do představenstva žalované své dosavadní členy. Podle názoru žalobkyně mělo být sedm výše jmenovaných členů představenstva vyloučeno nejen z hlasování o jejich vlastním zařazení na kandidátní u, ale stejně tak i z hlasování o zařazení dalších přítomných členů platforem anonymizováno 21 a anonymizováno advokacie na ni, neboť u nich bylo lze mít důvodnou pochybnost o jejich nepodjatosti. Rozhodnutí o zařazení žádného z výše uvedených kandidátů tedy nemělo být přijato. Žalobkyně dále uvedla, že pro absenci speciální úpravy v zákoně o advokacii žalobkyně pro posouzení věci samé vyšla z a násl. (dále jen „ “) a dle jeho úpravy spolkového práva, konkrétně pak a o. z., když část rozhodnutí orgánu žalované považovala za vadné. Kontrolní rada žalované jejímu podnětu na posouzení neplatnosti části tohoto rozhodnutí podle o advokacii nevyhověla, a proto se obrátila na soud.

2. Věcnou příslušnost zdejšího soudu, tj. soudu okresního, k projednání věci v občanském soudním řízení, odvodila žalobkyně s odkazem na textaci ust. , kdy k tomu uvedla, že žalovaná je veřejnou institucí založenou zákonem (dříve , nyní číslo Sb.), není proto ani spolkem dle ani korporací dle zákona o obchodních korporacích, a protože žalobou vymezená věc není ani statusovou věcí žalované, je pro danou věc věcně příslušný okresní soud, místně příslušným dle sídla žalované.

3. Žalovaná v reakci na žalobu vznesla námitku věcné nepříslušnosti soudu dle , tedy o nutnosti projednat věc před soudy ve správním soudnictví. Uvedla, že je právnickou osobou s povinným členstvím zřízenou zákonem ( o. z.), pro absenci dobrovolnosti členství není spolkem ve smyslu o. z. S odkazem na zákona o advokacii dále poukázala na to, že jako veřejnoprávní korporace vykonává i veřejnou správu na úseku advokacie. Pokud by byla dána pravomoc obecných soudů, měl by věc projednávat krajský soud, tak tomu ale není, protože s ohledem na žalobou vymezený předmět řízení a je dána věcná příslušnost správních soudů ( ).

4. Podle kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé.

5. Podle d je právo svobodně se sdružovat zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Podle odst. 3 cit. ust. lze výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.

6. Podle ust. (dále jen ) soudy ve správním soudnictví rozhodují o a) žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen " "), b) ochraně proti nečinnosti správního orgánu, c) ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, d) kompetenčních žalobách. Podle kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

7. Dle o advokacii je advokátem ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen " ").

8. Dle § 40 odst. 1 zákona o advokacii se zřizuje příjmení se sídlem v obec a s pobočkou v obec. příjmení zejména zajišťuje působnost příjmení pro evropské advokáty a advokáty se sídlem v obvodu krajských soudů v obec a obec a pro jejich advokátní koncipienty. Podle odst. 2 cit. ust. je příjmení samosprávnou stavovskou organizací všech advokátů. Podle odst. 3 cit. ust. příjmení vykonává veřejnou správu na úseku advokacie.

9. Soud souhlasí s právním výkladem žalované, že žalovaná je organizací - právnickou osobou s povinným členstvím zřízenou zákonem ( zákona advokacii) ve smyslu , nikoliv, s ohledem na absenci dobrovolnosti, spolkem založeným dle . Dále je nutno souhlasit se žalovanou, že žalovaná je zákonem zřízenou veřejnoprávní korporací, přičemž jednou ze dvou jejích hlavních funkcí je výkon veřejné správy na úseku advokacie ( zákona o advokacii). Až potud soud se žalovanou zcela shoduje a dodává, že v případě rozhodnutí žalované při výkonu veřejné správy se jedná o rozhodnutí, k jehož přezkoumání jsou, s odkazem na ust. , kompetentní soudy ve správním soudnictví. K tomu soud odkazuje například na usnesení zvláštního senátu zřízeného podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 1. 8. 2017, č.j. Konf 28/2014-55.

10. Dále je však nutné, v souhlasu se žalobkyní, uvést, že ČAK je samosprávná profesní organizace, jejíž druhou ze dvou hlavních funkcí je samospráva advokátního stavu. Jedná se tedy v této části činnosti ČAK o jednoznačnou analogii ke spolkové činnosti. Přestože má soud za to, že se v případě napadeného rozhodnutí představenstva ČAK nejedná o správní rozhodnutí, k jehož přezkoumání by byly dle příslušné soudy ve správním soudnictví, dále dovodil, že k projednání a rozhodnutí věci žaloby není příslušný ani soud v občanském soudním řízení.

11. Dle § 42 odst. 1 zákona o advokacii nejvyšším orgánem příjmení je sněm. Dle § 43 odst. 1 písm. g) zákona o advokacii Sněmu přísluší rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena.

12. Dle § 46 odst. 1 a 4 zákona o advokacii je kontrolní rada kontrolním orgánem příjmení. Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností příjmení, jakož i stavovských předpisů jinými orgány příjmení, zaměstnanci příjmení, advokáty, evropskými advokáty a advokátními koncipienty. Podle odst. 7 cit. ust. má-li kontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3, nebo jiné opatření představenstva, včetně jím přijatého stavovského předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud představenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvo o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g).

13. Dle čl. 10 jednacího řádu sněmu obec advokátní komor, týkající se projednávání jednotlivých záležitostí a podávání návrhů platí, že (1) Jednotlivé body zařazené na pořad jednání sněmu, jakož i další záležitosti, o nichž má sněm rozhodnout, uvádí osoba pověřená svolavatelem sněmu nebo jiný navrhovatel (dále jen„ navrhovatel“); je-li navrhovatelů více, uvede projednávanou záležitost ten z nich, kterého tím ostatní navrhovatelé pověří. (2) Nestanoví-li tento jednací řád jinak, zahájí předsedající po vystoupení navrhovatele rozpravu (čl. 11). (3) K projednávané záležitosti lze podat návrh na zamítnutí návrhu nebo pozměňovací návrh. K pozměňovacím návrhům lze podávat další pozměňovací návrhy; pozměňovací návrhy k dalším pozměňovacím návrhům nejsou přípustné. Pozměňovací návrh musí být formulován tak, aby bylo možné o něm hlasovat. (4) Návrhy podle odstavce 3 se podávají v rozpravě; usnáší-li se sněm o projednávané záležitosti podle tohoto jednacího řádu bez rozpravy, podávají se návrhy podle odstavce 3 písemně návrhové komisi. Byly-li návrhy podle odstavce 3 předneseny v rozpravě, musí je advokát předat i v písemné formě návrhové komisi; pokud tak advokát neučiní, k návrhu přednesenému v rozpravě se nepřihlíží.

14. K tomu soud uvádí, že dle výše citovaného a 3 d nemůže stát, a to ani prostřednictvím soudní moci, mimo případy stanovené zákonem zasahovat do vnitřních poměrů libovolného sdružení, spolku či v daném případě žalované jako samosprávné stavovské organizace. Právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. jiného orgánu a ve stanovených případech u jiného orgánu ( y), je tedy v právních vztazích uvnitř ČAK limitováno, a to již ustanovením y, podle kterého lze uplatňovat státní moc pouze v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

15. Zákona o advokacii ve svém ust. § 42 a násl. stanoví pravomoc jednotlivých orgánů komory, dle ust. § 43 odst. 1 písm. g) zákona o advokacii má sněm jakožto vrcholný orgán komory pravomoc rušit usnesení, které představenstvo přijalo. Žalovaná má zákonem o advokacii, a dále vnitřními předpisy, zejména Organizačním řádem ČAK a Jednacím řádem sněmu ČAK nastaveny vnitřní kontrolní mechanismy, prostřednictvím kterých je možné se účinně bránit například právě rozhodnutí představenstva ČAK, které bylo vydáno v rozporu s Organizačním řádem ČAK.

16. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že není dána pravomoc soudu, aby rozhodl o žalobě na určení neplatnosti části rozhodnutí představenstva žalované týkající se zařazení některých kandidátů na kandidátní u. Nedostatek podmínek řízení ohledně pravomoci soudu v projednávané věci byl důvodem pro zastavení řízení ( ).

17. Jelikož řízení bylo zastaveno, soud postupoval dle , když žalobkyně podáním žaloby zastavení řízení zavinila a je tedy povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč za 1 úkon ve výši 300 Kč (vyjádření žalované k žalobě) v souladu s ustanovením ve spojení s ustanovením

18. Žalobkyni se zároveň vrací soudní poplatek v částce 1 000 Kč dle ustanovení , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.