Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 186/2022-89
Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 43 854 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 536 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni
-) částku 25 477 Kč,
-) úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 571 Kč od datum do datum ve výši 184,87 Kč,
-) úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 013 Kč od datum do zaplacení,
-) smluvní pokutu ve výši 4 841,44 Kč,
-) úrok ve výši 69,92 % ročně z částky 36 268,70 Kč od datum do datum ve výši 3 649,86 Kč,
-) úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 36 268,70 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 98 452 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 536 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni</b> <b>-) částku 25 477 Kč,</b> <b>-) úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 571 Kč od [datum] do [datum] ve výši 184,87 Kč,</b> <b>-) úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 013 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>-) smluvní pokutu ve výši 4 841,44 Kč,</b> <b>-) úrok ve výši 69,92 % ročně z částky 36 268,70 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3 649,86 Kč,</b> <b>-) úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 36 268,70 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 98 452 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 013 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 43 571 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, částky 4 841,44 Kč, úroku ve výši 69,92 % ročně z částky 36 268,70 Kč od datum do datum a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 36 268,70 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 98 452 Kč. Svůj nárok odůvodnila nesplaceným úvěrem poskytnutým žalovanému ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum prostřednictvím internetu přes webové stránky webová adresa a prostřednictvím e-mailové komunikace. Žalovaný z poskytnutého úvěru 50 000 Kč uhradil pouze 8 z 18-ti měsíčních splátek po 4 558 Kč, proto z důvodu prodlení došlo k zesplatnění celého úvěru k datu datum.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a ani k jednání se bez omluvy nedostavil, proto soud za podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, platný ke dni datum), uzavřela dne datum s žalovaným (kopie občanského průkazu žalovaného, ověřovací e-mail žalovaného, zadání kódu pro ověření mobilního telefonu, e-mailová komunikace o zaslání předsmluvního formuláře a návrhu smlouvy, ověřovací e-mail, SMS se sdělením o vyplacení úvěru) smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“), na základě které mu dne datum vyplatila, prostřednictvím platební brány the pay provozované právnická osoba, s.r.o., částku 50 000 Kč na jeho účet vedený u právnická osoba, č. bankovní účet (sdělení banky, doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s příslušenstvím v celkové výši 82 044 Kč, zahrnující úrok s úrokovou sazbou 69,93 % ročně, v 18-ti měsíčních splátkách ve výši 4 558 Kč, splatných nejpozději 13. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (smlouva o úvěru). Součástí smlouvy o úvěru byl předsmluvní formulář, ve kterém žalovaný označil svého zaměstnavatele příjmení příjmení a sdělil své osobní údaje (rodné číslo, bydliště, telefonní číslo a e-mailový kontakt) Žalovaný k prokázání schopnosti úvěr splatit předložil žalobkyni výpis ze svého účtu vedeného u právnická osoba, na který došlo k výplatě peněz, za období od datum do datum, na němž byl počáteční stav - 11 485,24 Kč a konečný zůstatek 749,84 Kč. Na uvedený účet byla dne datum vyplacena částka 55 272 Kč od právnická osoba příjmení (výpis z účtu). Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila rovněž dotazem v nebankovním registru klientských informací (NRKI), který vykázal skóre 322 bodů znamenající menší riziko klienta, tedy předpoklad jeho horší platební morálky (výpis z NRKI ze dne datum), a rovněž v registru příjmení, ve kterém nebyly zjištěny žádné splátky žalovaného po splatnosti (výpis z registru příjmení ze dne datum). Žalovaný od okamžiku poskytnutí úvěru uhradil celkem 8 splátek po 4 558 Kč (celkem 36 464 Kč). Splátky hradil nepravidelně ve dnech 11. 4., 20. 7., 13. 8., 14. 9., 27. 10., 18. 11. a datum a poslední splátku uhradil dne datum (karta klienta), tedy 5 splátek uhradil po splatnosti, která byla sjednána k 13. dni v měsíci, přičemž splátku splatnou dne datum žalovaný uhradil až datum (splátkový kalendář). Dne datum žalobkyně sepsala oznámení o zesplatnění úvěru v důsledku prodlení žalovaného se splátkami a zároveň jej vyzvala k úhradě částky 43 571 Kč do 10 dnů od odeslání. K odeslání došlo hybridní poštou (čestné prohlášení České pošty s.p. ze dne datum a oznámení o zesplatnění úvěru). K zesplatnění úvěru došlo po té, co byl žalovaný upozorněn na neuhrazené splátky číslo splatné dne 13. 1. a datum v dopise ze dne datum a také splátky číslo splatné dne datum v dopise ze dne datum, zaslaných hybridní poštou (výzvy k zaplacení ze dne datum a datum, čestné prohlášení České pošty s.p.). Dne datum žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky do 15 dnů od odeslání (předžalobní výzva ze dne datum), přičemž výzva byla žalovanému zaslána doporučeně na adresu jeho trvalého pobytu (podací arch). Z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaný je zavázán k úhradě jiného úvěru poskytnutého společností právnická osoba dne datum ve výši 70 000 Kč (viz výpis z ISAS).
4. Z ostatních předložených důkazů soud neučinil žádný relevantní skutkový závěr, proto se jimi v odůvodnění blíže nezabývá.
5. Soud právně podřadil věc pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. V souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a recentní judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu České republiky (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) soud nejprve zkoumal, zda žalobkyně jakožto úvěrující při poskytnutí daného spotřebitelského úvěru dostatečně prověřila schopnost žalovaného jakožto úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, protože pokud by žalobkyně dostatečně neprověřila žalovaného nebo mu poskytla úvěr i přes svá negativní zjištění, byla by úvěrová smlouva v takovém případě neplatná. Tato povinnost je žalobkyni uložena § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy navíc platí, že součástí požadované odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že nespoléhá pouze na údaje o schopnosti úvěr splácet, tvrzené samotným žadatelem, ale sám si tyto jím sdělené údaje prověří, resp. si je nechá od žadatele o úvěr doložit. V tomto směru však žalobkyně v řízení neprokázala, že by jako poskytovatelka úvěru této své zákonné povinnosti dostála, tedy že by v daném případě zjišťovala, či si nechala dostatečně prokazatelně žalovaným doložit, že je skutečně zaměstnán s pravidelným příjmem po celou dobu trvání úvěrového vztahu a jaké jsou jeho skutečné výdaje, zda není zadlužen, tedy zda nesplácí jiné závazky či dokonce na něj nejsou nařízeny exekuce, a to zejména s ohledem na výši úvěru. Žalobkyně však při svých úvahách o úvěruschopnosti vycházela pouze z informací sdělených žalovaným a z jeho výpisu z účtu poskytnutého za jeden měsíc, z něhož sice vyplynulo, že mu bylo vyplaceno přes 50 000 Kč, ale nebylo prokázáno že se jedná o výplatu mzdy, ani to, zda mu tato výše pokryje jeho výdaje, když konečný zůstatek na tomto účtu nečinil ani tolik, aby to stačilo na úhradu byť jen jedné splátky ve výši 4 558 Kč. Navíc žalovaný neposkytl vůbec žádné informace o jeho výdajích, tedy zda je vůbec schopen, pokud by i takového nadprůměrného příjmu pravidelně dosahoval, z něj platit své skutečné reálné výdaje a závazky, když naopak z dokazování vyplynulo, že cca půl roku před poskytnutím tohoto úvěru byl žalovanému poskytnut jiným nebankovním poskytovatelem spotřebitelský úvěr ve výši 70 000 Kč, jež mu společně s jeho nadprůměrným výdělkem nestačil na pokrytí všech potřeb a znovu musel žádat o úvěr ve výši 50 000 Kč po tak krátké době. Žalobkyni k vyšší míře obezřetnosti mělo vést také zjištění z NRKI. Žalobkyně však i přes tato zjištění aktivně neučinila nic za účelem prověření bonity žalovaného, jež by jí umožňovalo přijmout objektivní závěr o skutečné majetkové situaci žalovaného. Žalobkyně bez dostatečného podkladu vyhodnotila, že žalovaný je schopen hradit splátky ve výši 4 858 Kč měsíčně a splatit jimi v průběhu jednoho a půl roku svůj celý závazek, což se již po 7 splátce ukázalo být mylným.
10. Soud proto uzavřel, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného, resp. ani po výzvě soudu s upozorněním na následky neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o splnění své povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednané lhůtě. Z daného plyne, že úvěrová smlouva jako spotřebitelská smlouva je neplatná, neboť odporuje § 580 odst. 1 o. z. K neplatnosti soud přihlédl bez návrhu, tedy ex lege dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by bylo potřeba, aby žalovaný na tuto neplatnost upozornil.
11. Soud však v souladu s § 118a odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. právně nárok uplatněný žalobkyní posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z., neboť bylo v řízení prokázáno, i přes neplatnou úvěrovou smlouvu, že žalobkyně na základě této neplatné smlouvy přesto žalovanému poskytla bezhotovostně částku 50 000 Kč na jeho účet, na kterou žalovaný uhradil žalobkyni v osmi platbách částku 36 464 Kč (8 x 4 558 Kč). Žalovaný je tak povinen vrátit zbývající část poskytnuté částky žalobkyni jako vlastnici pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení, a to dle možností žalovaného, v době přiměřené. S ohledem na chybějící stanovisko žalovaného, a s ohledem na zbývající výši bezdůvodného obohacení, jež má žalovaný žalobkyni vrátit, tedy částku 13 536 Kč (50 000 Kč – 36 464 Kč), soud považoval lhůtu stanovenou v § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku, za lhůtu dostatečnou, protože žalovaný o povinnosti vrácení dluhu žalobkyni věděl, resp. mohl vědět již z předžalobní výzvy, jež mu byla zaslána datum (doručena dle § 573 o.z. 3. pracovní den po odeslání) dny po odeslání, tedy datum. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení částky 13 536 Kč ve výroku I., kdy v této části žalobu považoval za důvodnou, i když z jiného než v žalobě uplatněného právního důvodu.
12. Ohledně zbývající částky včetně příslušenství byla žaloba zamítnuta, jak je blíže specifikováno ve výroku II., s ohledem na shora uvedené důvody, jimiž jsou nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného, jež způsobilo absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, jež způsobilo, že smlouva o úvěru byla absolutně neplatná od samého počátku, proto ostatní nároky vyplývající z této neplatné smlouvy ani žalobkyni nemohly vzniknout.
13. Žalobkyně byla v převážné části v řízení neúspěšná, když z původně uplatněného nároku byla žaloba ve větší části zamítnuta, proto žalobkyni nárok na zaplacení nákladů řízení účelně vynaložených k bránění svého práva, nevznikl. Žalovanému rovněž v řízení prokazatelně žádné náklady nevznikly, protože po celou dobu řízení byl pasivní. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tak, že vyslovil že žádný z účastníků nemá právo na její náhradu (výrok III.), přičemž současný poměr úspěchu ve věci žalovaného nebyl s ohledem na uvedené okolnosti předmětem zkoumání soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.