Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 363/2022-42
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba žalobce, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 %, dále úrok 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba žalobce, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %, dále úrok 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované zaplatit částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 %, dále úrok 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a náhradu nákladů řízení s tím, že žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba smlouvu číslo s produktovým názvem D zelená v hotovosti týdenní číslo. Neoddělitelnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Vycházelo se z informací získaných z nebankovních registrů, klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (příjmení), dále prostřednictvím dalších registrů a databází, jako insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres a dále byla poskytovatelem úvěru konfrontovány doložené skutečnosti žalovanou se statistickými demografickými a historickými údaji dle ekonomických modelů. Po důkladné analýze nezjistil, že by byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši částka, což žalovaná stvrdila podpisem. Dále se žalovaná zavázala ve smlouvě zaplatit poskytovateli poplatek v částce částka, který se skládal z úroku při zápůjční úrokové sazbě ve výši 29 % p. a., dále z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení. Celková částka, kterou měla žalovaná poskytovateli zaplatit, činila tedy částka a měla být zaplacena v 45 týdenních splátkách á částka. Žalovaná na pohledávku uhradila celkem částku částka. Dále pak nehradila splátky řádně a včas a v důsledku jejího prodlení vzniklo poskytovateli právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek, když však je požadována pouze částce částka, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení pouze ve výši částka a sankční poplatky ve výši částka. Dne datum poskytovatel zápůjčky uzavřel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou žalobce získal předmětnou pohledávku ve výši částka, která byla složena z jistiny částka, poplatku za poskytnutí a správu úvěru částka, kapitalizované smluvní pokuty ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a sankčních poplatků ve výši částka. Společně s oznámením o postoupení pohledávky byla datum zaslána žalované i výzva k okamžitému zaplacení dluhu, a to nejpozději do datum. Jako příslušenství pohledávky za žalovanou žalobce uplatňuje smluvní úrok ve výši 29 % z jistiny částka jdoucí ode dne datum zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z téže jistiny ode dne datum do zaplacení. Přes upomínku žalovaná dluh nezaplatila, a proto žalobci nezbylo, než podat tuto žalobu.
2. Soud ve věci nařídil jednání, jehož se nezúčastnila žalovaná, a proto soud jednal v její nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o. s. ř.
3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum bylo zjištěno, že byla žalované zapůjčena částka částka, celková dlužná částka zákazníkovi byla vyplacena částka snížená o zůstatek celkové dlužné částky podle předchozí věty, tedy částka částka, když šlo o refinancování na zůstatek předchozí dlužné částky ve výši částka a dále za poskytnutí zápůjčky byl sjednán poplatek částka, který se skládá z úroku ve výši částka, částku za administrativní činnost částka a za vedení účtu a komfortní splácení částka. Celková dlužná částka ve výši částka byla domluvena jako splatná formou 45 splátek vždy ke konci splátkového období. Výše splátky pak činí částka RPSN byla uvedena ve výši 297,69 %.
5. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná požádala o úvěr ve výši částka s měsíční splatností. Dále uvedla, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodná, má 2 vyživovací povinnosti, čistý příjem částka a další čisté příjmy částka a běžné měsíční výdaje odhadované částka. Nemá zápůjčku u jiné společnosti. Bankovní účet nemá. Skutečnosti byly ověřeny z dvou výpisů z bankovního účtu a dvou výplatních pásek.
6. Z přehledu splátek, pak bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila celkem ve splátkách částku částka.
7. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že byla advokátem žalobce vyzývána k zaplacení dluhu ve lhůtě 7 dnů.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky a doručné knihy bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení informována dopisem ze dne datum.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi firmou právnická osoba a žalobcem spolu s přiloženým seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka za žalovanou byla z původního věřitele postoupena na žalobce.
10. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
11. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen příjmení) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
15. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
16. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
19. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje, když pouze viděl 2 výplatní pásky a snad 2 výpisy z účtu žalované, (o nichž však v zákaznické kartě uvádí, že žalovaná žádný účet nemá (?)), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost žalované splácet úvěr poskytnutý ve výši částka + částky částka na poplatku, a to v 45 týdenních splátkách á částka, kdy z dokumentů, které žalobce soudu předložil vyplývá, že byl ověřen z výplatních pásek čistý příjem žalované na částka, dále že má 2 vyživovací povinnosti, dále bez jakéhokoliv upřesnění, co je to za příjem, jsou další čisté příjmy domácnosti vyčísleny v částce částka a u běžných měsíčních výdajů se poskytovatel úvěru spokojil pouze s tzv. odhadovanými měsíčními výdaji žalované ve výši částka. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podoktnout, že frekvence splácení je týdenní, nikoliv měsíční, když za měsíc je to splátka částka ačkoliv žalobce vychází z měsíčního příjmu žalované a jejích použitelných příjmů právě na měsíc. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.
20. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.
21. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“
22. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem I. stupně neprokázal, že by jeho právní předchůdce, tedy poskytovatel úvěru, kvalifikovaně a s odbornou péčí zjišťoval a především ověřoval bonitu žalované, zda by byla schopna po 45 týdnů splácet částku částka, respektive za dobu 45 týdnů uhradit celkovou částku částka, když vycházel pouze ze dvou výplatních pásek.
23. Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení § 87 zákona číslo 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne 25.07.2018 sp. zn. 33Cdo 2178/2018, kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne 26.02.2019 IIIÚS 4129/18, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod.
24. Dále ještě soud uvádí, že v projednávané věci byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka, ovšem žalovaná se zavázala zaplatit celkem částku částka (úrok, poplatky za zpracování, poplatek za hotovostní inkaso splátek atd.) a tedy by za 45 týdnů přeplatila o částka, což soud považuje za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy, založeným objektivně existujícím hrubým nepoměrem vzájemných plnění. Za nepřiměřená ujednání lze označit v kontextu dalších plateb nad jistinu pohledávky rovněž smluvní pokutu v neprospěch žalované pro případ porušení povinnosti řádného a včasného splácení úvěru, které vedou k dalšímu řetězení nároků žalobce za ní. Okresní soud je tak přesvědčen, že rozpor s dobrými mravy založený objektivně existujícím hrubým nepoměrem vzájemných plnění je natolik intenzivní, že žalobci nelze spravedlivě poskytnout ochranu ze strany soudu.
25. S ohledem na shora uvedené závěry soudu tedy po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že smlouva o úvěru uzavřená dne datum je absolutně neplatná podle § 588 OZ, neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům. Současně má soud v řízení za prokázané, že žalobce poskytl žalované částku částka jako úvěr, což je částka, kterou žalovaná svým podpisem převzala (resp. částečně došlo k refinancování předchozího úvěru). Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná,na půjčenou částku částka poskytovateli vrátila, tedy zaplatila, částka, nijak se tedy na úkon věřitele, respektive žalobce neobohatila, a proto byla žaloba zcela zamítnuta.
26. Protože má soud úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou, tak veškeré další žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy byl nucen zamítnout, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy k úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán. Na tom nic nemění skutečnost, že mohlo být plnění žalované žalobcem započteno na neplatně sjednané příslušenství listiny.
27. Soud dále poznamenává, že přes poučení podle § 118a odstavec 3 o.s.ř. soudem ohledně tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti a k tomu doplnění důkazů, toto nijak doplněno nebylo.
28. Pokud jde o náklady řízení, soud rozhodl podle § 142 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, když ve věci úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, tedy bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.