Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 293/2021-42

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov

sídlem adresa

o zaplacení 170 328 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 170 328 Kč spolu s zákonným úrokem z prodlení z částky 170 328 Kč od 12. 2. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 170 328 Kč spolu s zákonným úrokem z prodlení z částky 170 328 Kč od 12. 2. 2017 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení majetkové škody a nemajetkové újmy v režimu o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Uvedl k tomu, že Krajské státní zastupitelství v Praze na něj podalo dne 17. 3. 2016 obžalobu, sp. zn. KZV 74/ 2015, a to pro zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví podle a 3 . Podání obžaloby předcházelo přípravné řízení, kdy byl vazebně stíhán a vyšetřován PČR KRPS na anonymizováno číslo, obec část obce pod sp. zn. KRPS – 342802 - 30/TČ - 2015 - 010071. Trestní stíhání bylo zahájeno dne 8. 10. 2015. Dne datum rozhodl Krajský soud v Praze pod č. j. , rozsudkem o tom, že je vinen tím, že jinému úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví a tímto činem způsobil smrt, čímž měl spáchat zločin těžkého ublížení na zdraví dle , odst. 3 . Odsouzen byl podle tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na 10 let nepodmíněně do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně mu bylo nařízeno ochranné léčení protialkoholní v ústavní formě. Proti výše uvedenému rozsudku podal prostřednictvím svého právního zástupce odvolání. Vrchní soud v Praze pak jeho odvolání vyhověl a dne datum ve věci rozhodl rozsudkem, č. j. , kterým dle ustanovení § 258 odst. 1 písm. c) trestního řádu napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 3 trestního řádu soud znovu rozhodl tak, že se žalobce zprošťuje obžaloby. Dne 10. 8. 2016 podal žalované žádost o odškodnění, když požadoval náhradu nákladů obhajoby, které vynaložil v souvislosti se svým nezákonným trestním stíháním, když žalovaná částečně plnila, nicméně žalobce zůstal neodškodněn ve výši 8 228 Kč. Pokud jde zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nezákonné vazby, pak žalovaná mu poskytla část 81 900 Kč, nicméně je přesvědčen, že mu náleží doplatek ve formě zbývající částky za nezákonnou vazbu ve výši 62 100 Kč. Stejně tak má za to, že konstatování porušení práva, které mu poskytla žalovaná, neobstojí a má za to, že mu měla být přiznána nemajetková újma v relutární formě, a to ve výši 100 000 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 12. 8. 2016 uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na odškodnění ve smyslu , ve výši 297 845 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení, nemajetkové újmy za vazbu a nemajetkové újmy za trestní stíhání. K projednání žádosti žalobce došlo dne 13. 4. 2018. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu , požadovaná náhrada škody a přiměřeného zadostiučinění však nebyla žalobci poskytnuta v požadované výši. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši 121 406,50 Kč. Tato částka byla žalobci poukázána na bankovní účet, jehož číslo bylo žalované sděleno v doplnění žádosti o odškodnění doručeném dne 11. 4. 2018. Částka byla žadateli uhrazena dne 17. 4. 2018. Žalobce v žalobě požaduje náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech právního zastoupení ve výši 8 228 Kč, představující částku, do které byla žádost zamítnuta. Náklady právního zastoupení pak dle ust. zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, jejíž výše se určí podle ustanovení advokátního tarifu upravujícího mimosmluvní odměnu. Žalovaná konstatuje, že ve věci žalobce byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu, avšak výše požadované náhrady byla ponížena v souladu s advokátním tarifem upravujícím mimosmluvní odměnu. Po nahlédnutí do spisu Krajského soudu v Praze pod sp. zn. bylo ověřeno, že účtované úkony jsou co do druhu, délky a použité sazby v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami: * 14. 1. 2016 - vazební zasedání - úkon nebyl přiznán, neboť z trestního spisu vyplývá, že se toto zasedání konalo bez přítomnosti obhájce, * 17. 5. 2016 a 29. 5. 2016 - doplnění odvolání - úkony nebyly přiznány, neboť je nelze přiznat samostatně, když již byly konzumovány v rámci podání odvolání dne 13. 5. 2016, * 15. 6. 2016 - veřejné zasedání - dle trestního spisu toto probíhalo v čase od 9:00 do 9:50, přestávka 10:35 - 11:00, tj. 1 úkon právní služby + náhrada promeškaného času v délce 45 min, tj. 200 Kč Celkem tak byla za náklady obhajoby přiznána částka 39 506,50 Kč. Žalobce dále uplatňuje nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu ve výši 62 100 Kč opět představující částku, do které byla žádost zamítnuta. Žadatel byl omezen na osobní svobodě od 10. 10. 2015 do 15. 6. 2016, tj. 253 dní. Po provedeném šetření žalovaná dospěla k závěru, že adekvátní částkou je v prvních 30 dnech částka 500 Kč/den a ve zbývajících 233 dnech částka 300 Kč/den. Žadatel netvrdí, že nezákonná vazba trvale negativně zasáhla do jeho osobnosti. S ohledem na výše uvedené byla na náhradě nemajetkové újmy za vazbu přiznána částka 81 900 Kč.

3. K uplatněnému nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu zastává žalovaná názor, že dle ustanovení , se zadostiučinění poskytne v penězích pouze tehdy, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Lze mít za to, že každé trestní stíhání může zasáhnout do života stíhané osoby v řadě jeho rovin s větší či menší intenzitou. V rámci mimosoudního projednání je poskytnuto peněžité zadostiučinění jen tehdy, máme-li za zcela nesporné, že tento zásah je možno hodnotit jako skutečně závažný. Vznikem a intenzitou nemajetkové újmy v intencích judikatury Nejvyššího soudu ČR se žalovaná zabývala uvedeným způsobem. Ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 8. 2012 sp. zn. pak lze za jakási základní vodítka pro zhodnocení intenzity vzniklé nemajetkové újmy považovat: 1) povahu trestní věci, 2) délku trestního stíhání a 3) následky způsobené trestním stíháním v osobnostní sféře stíhané osoby. Žalobce byl stíhán pro trestný čin těžké ublížení na zdraví dle , odst. 3 , za který mu hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 8 až 16 let. Trestní stíhání trvalo přibližně 7 měsíců. Po zhodnocení výše uvedených kritérií žalovaná konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu Toto konstatování vydání nezákonného rozhodnutí považuje žalovaná za dostačující, a to s ohledem na to, že žalobce netvrdí a netvrdil žádné konkrétní následky, které mu byly tímto trestním stíháním způsobeny.

4. Žalovaná pak ve vztahu vůči všem žalobcem uplatněným nárokům vznesla námitku promlčení. Předmětné trestní stíhání bylo pravomocně skončeno dne 15. 6. 2016 Lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody tak skončila dne 15. 12. 2019, lhůta pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy za vazbu a za nezákonné trestní stíhání skončila dne 15. 6. 2017. Žaloba tak nemůže být včasná, když byla podána až dne 30. 12. 2021.

5. Z nesporných tvrzení má soud za prokázané, že proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání, zahájené dne 8. 10. 2015, v přípravném řízení byl stíhán vazebně, dne 17. 3. 2016 byla na něj podána obžaloba pro zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví podle a 3 . Dne 14. 4. 2016 rozhodl Krajský soud v Praze pod č. j. , rozsudkem o tom, že je vinen způsobením jinému těžké újmy na zdraví a tímto činem způsobil smrt, čímž měl spáchat zločin těžkého ublížení na zdraví dle , odst. 3 . Odsouzen byl podle tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na 10 let nepodmíněně do věznice se zvýšenou ostrahou a současně mu bylo nařízeno ochranné léčení protialkoholní v ústavní formě. Proti výše uvedenému rozsudku podal odvolání, jemuž Vrchní soud v Praze odvolání vyhověl a dne 15. 6. 2016 ve věci rozhodl rozsudkem, č. j. , kterým dle ustanovení § 258 odst. 1 písm. c) trestního řádu napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 3 trestního řádu soud znovu rozhodl tak, že se žalobce zprošťuje obžaloby.

6. Žalobce svůj nárok ve smyslu ust. § 14 Odpšk. uplatnil u žalované podáním z 10.8.2016, který byl žalované doručen 12.8.2016.

7. Podle ust. zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve znění pozdějších předpisů stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle ust. § 2 cit. zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

9. Podle ust. § 7 odst. 1 cit. zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

10. Podle ust. § 8 odst. 1 cit. zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

11. Podle § 32 citovaného zákona, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí (odst. 1). Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví (odst. 2).

12. Podle § 32 odst. 3 cit. zák. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

13. Podle § 35 odst. 1 citovaného zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

14. Soud se předně zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou s ohledem na procesní ekonomii sporu. Nárok žalobce na náhradu škody je promlčen. K institutu promlčení nároku na náhradu újmy vzniklé při výkonu veřejné moci je třeba z hlediska ústavněprávního přistupovat tak, že v sobě obsahuje pnutí mezi ochranou práv oprávněného na straně jedné a ochranou právní jistoty povinného, tedy státu na straně druhé. Na jedné straně je zde ústavní požadavek, aby se jednotlivci dostalo ochrany jeho práv poškozených jednáním státu tím, že utrpěl újmu v souvislosti s nezákonným postupem státu, na druhé straně by ani stát neměl být v nejistotě v tom ohledu, po jak dlouhou dobu je nárok založený nezákonným postupem vymahatelný a vynutitelný soudně. Je tedy nutné nalézt spravedlivou rovnováhu mezi ochranou práv poškozeného a ochranou právní jistoty.

15. Žalobci bylo oznámeno zrušovací rozhodnutí, tedy rozhodnutí, jímž byl obžaloby zproštěn dne 15. 6. 2016, kdy byl publikován rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby. Od tohoto momentu začala žalobci plynout 3 letá lhůta k uplatnění nároku na majetkovou újmu, ve které měl uplatnit nárok u žalované (tady by se na dobu 6 měsíců lhůta stavěla) a následně u soudu (nebylo-li by dle názoru žalobce odškodnění adekvátní). Plynutí promlčecí lhůty však bylo přerušeno uplatněním nároku žalobce u žalované 12.8.2016 a to až do uplynutí 6ti měsíců dne 13.2.2017 (§ 15 Odpšk.), kdy ve svém zbytku další plynutí 3leté promlčecí lhůty k uplatnění nároku na majetkovou újmu pokračovalo (a též 6ti měsíční lhůty k uplatnění nároku na nemajetkovou újmu).

16. Námitka promlčení majetkové újmy (ale též újmy nemajetkové) je důvodná, neboť předmětné trestní stíhání bylo pravomocně skončené dne 15. 6. 2016. Přitom 3letá lhůta pro uplatnění nároku na náhradu majetkové škody, tak skončila 14. 12. 2019 a lhůta pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy (6ti měsíční) za vazební stíhání a za nezákonné trestní stíhání skončila již dne 14. 6. 2017. S ohledem na to, že žaloba byla podána až 30. 12. 2021 je tak nárok promlčen a žaloba byla zamítnuta, aniž by bylo třeba věc projednat a zkoumat, zda odškodnění poskytnuté žalovanou je přiměřené či nikoliv.

17. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle , podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, neboť ta měla ve věci úspěch. Žalované vznikly náklady řízení ve formě 2 paušálů po 300 Kč dle vyhl.č. a dle vyhl.č. (vyjádření k žalobě a soudní jednání). Celkem 600 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.