Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 159/2021-39

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Šrytrovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 624 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 27. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil částku 2 624 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 624 Kč od 20. 12. 2019 do 26. 2. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 624 Kč od 27. 2.2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladu řízení částku 1 126 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 27. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil částku 2 624 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 624 Kč od 20. 12. 2019 do 26. 2. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 624 Kč od 27. 2.2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladu řízení částku 1 126 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 624 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 20. 12. 2019 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba Smlouva byla uzavřena dálkovým způsobem přes webová adresa. Zápůjčka ve výši 8 000 Kč byla žalovanému poskytnuta dne 28. 11. 2019, když žalovaný se zavázal tuto zápůjčku splatit nejpozději do 19. 12. 2019 společně s poplatkem ve výši 2 624 Kč, za zpracování žádosti. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum byla pohledávka postoupena na současnou žalobkyni.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání a na základě provedených listinných důkazů zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dálkovým způsobem podepsána dne datum smlouva o zápůjčce číslo když částka ve výši 8 000 Kč byla téhož dne odeslána na účet žalovaného, což soud zjistil z potvrzení o provedené platbě a z vyjádření anonymizováno ze dne 30. 3. 2022.

4. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum (pohledávka číslo), na základě rámcové smlouvy ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 2. 2021, když téhož dne byl žalovaný také vyzván k úhradě dlužné částky a výzva mu byla odeslána dle podacího lístku téhož dne, tedy došlo k postoupení pohledávky ve smyslu a násl. , , dále jen o.z. na žalobkyni.

5. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla podepsána smlouva o zápůjčce dle ustanovení a násl. , (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Žalovanému byly na účet dne 28. 11. 2019 zaslány finanční prostředky ve výši 8 000 Kč.

6. Jelikož žalovaný ve smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Podle ZSÚ,„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Způsob, jakým měla předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení:„ (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , dále dovodil, že:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“

7. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by se otázkou úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru zabývala a s ohledem na skutečnost, že se nedostavila k jednání, nebylo možno ji ani o tomto poučit, soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto otázku vůbec nezkoumala, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce v souladu s § 87 odst. 1 ZSÚ, kdy platí, že„ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Byť z věty druhé vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, C- 76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance) konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní a soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. S ohledem na to, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně doložit, že (s kladným výsledkem) zkoumala úvěruschopnost žalovaného, i když mu poskytla předmětný úvěr, soud konstatuje, že předložená smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná a soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků, neboť smlouva je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu o. z.

8. Za této situace byl žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. částku ve výši 8 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2993 o. z. Žalovaný doposud nic nezaplatil, a proto je povinen uhradit žalobkyni celou částku. Soud žalobkyni přiznal i právo na zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., avšak až od 27. 2. 2021, když žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dopisem ze dne 18. 2. 2021, který byl téhož dne odeslán, tedy ve smyslu § 573 o. z. se má za to, že výzva byla doručena dne 23. 2. 2021, lhůta k zaplacení byla v délce 3 dnů, tedy teprve až od 27. 2. 2021 se žalovaný dostal do prodlení. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu zamítl, neboť se jednalo o požadavek plynoucí z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce.

9. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením odst. 2 , neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a náleží jí tedy právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu jejího úspěchu (8 000 Kč – tj. 75%) a neúspěchu (2 624 Kč – tj. 25%), tedy v 50% celkových nákladů. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby dle ustanovení ) odst. 1 písm. c) odst. 2 (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění). Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle ustanovení ) písm. c) odst. 2 300 Kč (při určování výše odměny soud vycházel z tarifní hodnoty sporu ve výši 10 624 Kč). Dále jsou náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. ) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč Celkem tak veškeré náklady řízení činí 2 252 Kč, tedy 50% představuje částku 1 126 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.