Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
140 C 9/2022-21
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 24 831 Kč s příslušenstvím a o částku 22 343,77 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 831 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 24 831 Kč od 20. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbylé části se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 831 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 24 831 Kč od 20. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbylé části se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 174 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 17. 2. 2020. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 18. 2. 2020. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 95,9 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 4 098 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2020, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Žalobkyně žalovanému oznámila schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení.
Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky:
- Částka ve výši 4 098 Kč ze dne 24. 3. 2020
- Částka ve výši 2 Kč ze dne 24. 3. 2020
Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 0 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č., u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 0 x 0 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení.
V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 0 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č., u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 0 x 200 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení.
Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Shora uvedená částka 200 Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů, tak jak je níže rozepsáno v tabulce:
Jednotkový rozpad Nákladů žalobce vzniklých v souvislosti s prodlením s úhradou každé splátky o délce 15 dnů:
Jednotkové mzdové náklady zaměstnanců podílející se na předžalobním vymáhání; 43,94 Kč
Jednotkové provozní náklady interního Call centra; 6,99 Kč
Jednotkové náklady - Provize externí vymáhací společnosti; 93,42 Kč
Jednotkové náklady - Provize inkasní sítě; 59,84 Kč
Ostatní provozní náklady právnická osoba anonymizováno; 1,64 Kč
Jednotkový náklad celkem; 205,83 Kč
Jednotkový náklad zaokrouhlen; 200,00 Kč
V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne 17. 4. 2020. K datu 21. 6. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 61 831,07 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru.
K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 1. 11. 2020, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.
Po zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky:
- Částka ve výši 5 000 Kč ze dne 13. 10. 2020
- Částka ve výši 5 000 Kč ze dne 12. 11. 2020
- Částka ve výši 10 000 Kč ze dne 19. 1. 2021
- Částka ve výši 2 000 Kč ze dne 20. 4. 2021
- Částka ve výši 2 000 Kč ze dne 28. 6. 2021
- Částka ve výši 2 000 Kč ze dne 12. 8. 2021
- Částka ve výši 4 000 Kč ze dne 12. 10. 2021
- Částka ve výši 2 000 Kč ze dne 24. 11. 2021
- Částka ve výši 2 000 Kč ze dne 1. 2. 2022
- Částka ve výši 3 000 Kč ze dne 2. 5. 2022
V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. , o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, žalobkyni od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru (tj. smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného a úrok z prodlení).
Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni k dnešnímu dni dluží následující částky:
a) částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 24 831,07 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 61 831,07 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 49 897,70 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 11 933,37 Kč) s příslušenstvím.
b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 0 Kč s příslušenstvím.
c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 0 Kč s příslušenstvím.
d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 1. 11. 2020 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 56 831,07 Kč od 1. 11. 2020 do 12. 11. 2020 ve výši 681,96 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 51 831,07 Kč od 13. 11. 2020 do 19. 1. 2021 ve výši 3 524,44 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 41 831,07 Kč od 20. 1. 2021 do 20. 4. 2021 ve výši 3 806,53 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 39 831,07 Kč od 21. 4. 2021 do 28. 6. 2021 ve výši 2 748,27 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 37 831,07 Kč od 29. 6. 2021 do 12. 8. 2021 ve výši 1 702,35 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 35 831,07 Kč od 13. 8. 2021 do 12. 10. 2021 ve výši 2 185,63 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 31 831,07 Kč od 13. 10. 2021 do 24. 11. 2021 ve výši 1 368,69 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 29 831,07 Kč od 25. 11. 2021 do 1. 2. 2022 ve výši 2 058,27 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 27 831,07 Kč od 2. 2. 2022 do 2. 5. 2022 ve výši 2 504,70 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 24 831,07 Kč od 3. 5. 2022 do zaplaceni. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 22 343,77 Kč (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobkyni od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty).
e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 23. 6. 2020 do zaplacení, tj. úrok z částky 49 897,70 Kč od 23. 6. 2020 do 19. 1. 2021 ve výši 26 636,64 Kč, úrok z částky 41 831,07 Kč od 20. 1. 2021 do 20. 4. 2021 ve výši 9 630,53 Kč, úrok z částky 39 831,07 Kč od 21. 4. 2021 do 28. 6. 2021 ve výši 6 953,13 Kč, úrok z částky 37 831,07 Kč od 29. 6. 2021 do 12. 8. 2021 ve výši 4 306,95 Kč, úrok z částky 35 831,07 Kč od 13. 8. 2021 do 12. 10. 2021 ve výši 5 529,65 Kč, úrok z částky 31 831,07 Kč od 13. 10. 2021 do 24. 11. 2021 ve výši 3 462,79 Kč, úrok z částky 29 831,07 Kč od 25. 11. 2021 do 1. 2. 2022 ve výši 5 207,43 Kč, úrok z částky 27 831,07 Kč od 2. 2. 2022 do 2. 5. 2022 ve výši 6 336,90 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky 24 831,07 Kč od 3. 5. 2022 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 95,9 % p.a.
Žalobkyně byla z tohoto důvodu nucena podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek uvedených pod písm. a) až e). Žalobkyně touto žalobou požaduje, aby žalovanému bylo uloženo žalobkyni tyto shora uvedené částky zaplatit.
U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c), tedy u částky v celkové výši 24 831 Kč, požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobkyně u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 nevznikalo právo na zaplacení tohoto zákonného úroku z prodlení). Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 236 044 Kč. Toto žalobkyně zohledňuje i níže v petitu. Dále žalobkyně pro upřesnění ke způsobu doručování jednotlivých dokumentů žalovanému uvádí, že Oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru bylo doručováno doporučeně na dodejku (doklad je připojen k této žalobě), předžalobní výzva byla doručována doporučeně (doklad je připojen k této žalobě) a jednotlivé výzvy žalobkyně k zaplacení dlužných splátek, jakož i oznámení žalobkyně o zesplatnění úvěru, byly doručovány prostřednictvím České pošty s.p. s využitím služby Hybridní pošta – dokumenty byly vygenerovány informačním systémem žalobkyně a následně byly předány České poště s.p. k odeslání v elektronické podobě prostřednictvím internetové adresy webová adresa (bližší informace k Hybridní poště lze dohledat na internetových stránkách webová adresa).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání dne 13. 12. 2022 se bez omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti za absence jakýchkoliv obranných tvrzení a k těmto doložených důkazů.
3. Na základě provedeného dokazování soud z provedených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění: Listinami označenými jako Smlouva o úvěru číslo podepsané dnem 17. 2. 2020, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodly žalobkyně se žalovaným na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal uvedené prostředky společnosti vrátit v celkové výši 196 704 Kč v 48 měsíčních splátkách po 4 098 Kč; zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 95,90 % p. a., když počátek splácení byl v březnu 2020 vždy k 17.dni v měsíci. Z dokladu o vyplacení úvěru (elektronický výpis z účtu) pak soud vzal za prokázané, že žalobkyně vyplatila na účet žalovaného částku 50 000 Kč, a to dne 18. 2. 2020. Pro případ prodlení se splácením splátek se žalovaný ve smlouvě pod bodem 6.1. zavázal zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny úvěru, a pro prodlení jakékoliv splátky bylo mezi stranami sjednáno okamžité zesplatnění úvěru. Z žádosti o úvěr a potvrzením o výdělku pak žalobkyně vycházela při uzavírání smlouvy z údaje o výši žalovaného mzdy v celkové výši 29 489 Kč (z výplatního lístku za měsíc 1/ 2020 pak částka 26 605 Kč), včetně výdajů za bydlení ve výši 3 400 Kč, ve výdajích je uvedena částka 3 410 Kč (životní minimum), ostatní výdaje 200 Kč, celkové výdaje tedy 7 010 Kč, bez partnera, po odpočtu celkových výdajů v částce 7 010 Kč od příjmu 29 000 Kč, představoval použitelný zůstatek částku 20 990 Kč. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 5. 2022 spolu s podacím lístkem má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky do 15 dnů od odeslání této výzvy, s tím, že nezaplatí-li, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
4. Z výše uvedeného soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný uzavřel s žalobkyní Smlouvu o úvěru dne 17. 2. 202 pod číslo žalobkyně žalovanému dne 18. 2. 2020 úvěr ve výši 50 000 Kč poskytla na základě žalovaným uvedených údajů o jeho příjmech, výplatní páskou za období 1/ 2020 a prohlášením o výdělku a prohlášením žalovaného o nákladech na bydlení ve výši 3 400 Kč měsíčně, údaje o existenci úvěrů a srážek z příjmu žalované byly žalobkyní ověřovány v registru SOLUS, NRKI. Žalovaný měl tento úvěr splácet včetně úroku v 48 měsíčních splátkách po 4 098 Kč, na tento úvěr zaplatil 37 000 Kč. Vzhledem k porušení platební kázně žalovaným žalobkyně úvěr zesplatnil, žalovaného vyzývala k úhradě splátek a konečnou výzvou v podobě předžalobní upomínky ze dne 4. 5. 2022 vyzvala žalovaného k úhradě zůstatku ve stanové lhůtě do 15. dnů od odeslání výzvy. Žalovaný ničeho dalšího nezaplatil.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele, splácet spotřebitelský úvěr. V daném řízení žalobkyně neprokázala, že by se touto otázkou před uzavřením předmětné smlouvy s dostatečnou odbornou péčí zabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, bez ověření uvedených údajů dlužníka, přičemž takové posouzení nestačí, když nenaplňuje požadavky odborné péče. Již samotné zjištění toliko z prohlášení žalovaného ohledně nákladů na bydlení zcela potvrzuje skutečnost, že žalobkyně vycházela pouze ze žádosti, v níž byly tyto náklady určené částkou 3 400 Kč, navíc se žalobkyně dále nezabývala skutečnými výdaji žalovaného. Žalobkyně tak měla k posouzení úvěruschopnosti žalovaného pouze údaje o jeho příjmech, výdajovou stránkou se pak žalobkyně dostatečným způsobem nezabývala. Ke splnění podmínky odborné péče ze strany žalobkyně tedy nedošlo. Soud s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, kterou soud musí zkoumat z úřední povinnosti.
9. Dalším důvodem, z něhož soud dovodil neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, je skutečnost, že ujednání v této smlouvě odporují dobrým mravům. Soud se v daném případě zabýval otázkou platnosti ujednání o úrocích (včetně sjednané smluvní pokuty) sjednaných v této smlouvě a dospěl k závěru, že žalobkyně smlouvu uzavírala jako podnikatel, předmětem jejího podnikání je mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byla založena za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 146 704 Kč za poskytnutí půjčky 50 000 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky na dobu 48 měsíců představuje 293,40 % celé jistiny půjčky a je možno učinit závěr, že se jedná o úroky (odměnu) nepřiměřeně vysokou, přesahující několikanásobně průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednané úroky ve smlouvě o úvěru pro jejich nepřiměřenou výši jako úroky sjednané v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle § 580 odst. 1 zákona ve spojení s § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu úroků nevzniklo. Přitom podle § 576 občanského zákoníku , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část. Lze-li předpokládat, že by pak právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Smlouva o půjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Vzhledem k neplatnosti předmětné smlouvy, bylo nutné provést vypořádání podle ustanovení níže uvedeného, kdy strany si musí vrátit vzájemná plnění z titulu bezdůvodného obohacení.
12. Podle § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 50 000 Kč, na toto plnění žalovaný zaplatil částku 37 000 Kč, dosud tedy dluží částku 13 000 Kč, kdy tato částka představuje majetkový prospěch žalovaného, který poskytla žalobkyně žalovanému z neplatné smlouvy. Pro výše uvedené tedy je žaloba žalobkyně v částce 13 000 Kč důvodná, a proto soud v této části žalobě výrokem I. rozsudku vyhověl, když soud nemůže přiznat žalobkyni další plnění ze smlouvy, úroků, smluvní pokuty, když pro její neplatnost není žalovaná dalšími závazky ze smlouvy vázána.
14. Žalobkyně vyzvala řádně žalovaného k vrácení poskytnuté částky předžalobní výzvou, dle které měl žalovaný dluh uhradit do 19. 5. 2022 (datum vyhotovení výzvy 4. 5. 2022, odeslání 4. 5. 2022 + 15 dnů). Protože tak neučinil, je od 20. 5. 2022 podle § 1970 občanského zákoníku v prodlení a žalobkyně má právo na úrok z prodlení. Z tohoto důvodu byl žalovaný zavázán rovněž k úhradě úroku z prodlení ve výši 10 % p. a., když ke dni 20. 5. 2022 je úrok z prodlení ve výši 13,75 % p. a., avšak soud nemůže přisoudit více, než je požadováno v žalobě. S ohledem na výše uvedené byla teda žaloba částečně i v části příslušenství zamítnuta.
15. Lhůta k plnění pak vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu , když soud důvod pro aplikaci lhůty delší, případně povolení splátek, neshledal.
16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.