Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 124/2022-83

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o přezkum nálezu finančního arbitra

takto:

I. Žaloba, podle které se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl zrušen nález finančního arbitra č.j. FA/SR/SU číslo 2020 ze dne datum a navazující rozhodnutí finančního arbitra o námitkách č.j. FA/SR/SU číslo 2020 ze dne datum a zamítnut návrh žalované jako navrhovatelky podaný finančnímu arbitrovi dne datum, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, podle které se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl zrušen nález finančního arbitra č.j. FA/SR/SU [číslo] 2020 ze dne [datum] a navazující rozhodnutí finančního arbitra o námitkách č.j. FA/SR/SU [číslo] 2020 ze dne [datum] a zamítnut návrh žalované jako navrhovatelky podaný finančnímu arbitrovi dne [datum], se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil nález finančního arbitra č.j. FA/SR/SU číslo 2020 ze dne datum (dále jen„ nález“) a navazující rozhodnutí finančního arbitra o námitkách č.j. FA/SR/SU číslo 2020 ze dne datum (dále jen„ rozhodnutí o námitkách“) a návrh žalované jako navrhovatelky podaný finančnímu arbitrovi dne datum zamítl. Podanou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že finanční arbitr dne datum vydal k návrhu žalované nález, kterým určil, že smlouva o spotřebitelském úvěru číslo kterou dne datum uzavřely žalobkyně a žalovaná, je neplatná (výrok I.) a žalobkyni uložil strpět, že jí žalovaná doplatí na dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum pouze jistinu, a to v době přiměřené možnostem žalované (výrok II.). Žalobkyni bylo uloženo zaplatit sankci ve výši 15 000 Kč na účet Kanceláře finančního arbitra ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci nálezu (výrok III.). Rozhodnutím o námitkách byl nález ve výroku II. změněn tak, že závazek žalované vůči žalobkyni o vydání vzájemného bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum zanikl jeho splněním ke dni datum, a námitky žalobkyně proti nálezu byly zamítnuty. Rozhodnutí o námitkách bylo žalobkyni doručeno dne datum. Řízení před finančním arbitrem bylo zahájeno k návrhu žalované na vyslovení neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené žalovanou a žalobkyní dne datum z důvodu údajných ujednání proti dobrým mravům a nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně se uvedenou smlouvou o spotřebitelském úvěru zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v 60 týdenních splátkách po 454,60 Kč. Finanční arbitr došel k závěru, že žalobkyně nedostatečně prověřila a posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně s tímto závěrem finančního arbitra neztotožňuje a má za to, že takový závěr z doložených podkladů a zjištěného skutkového stavu nevychází. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjistila pravidelný příjem žalované, který činil 9 573 Kč, a disponibilní zůstatek, který činil 3 663 Kč. Zjištěné náklady žalované na bydlení a domácnost odpovídaly poměrům a nebyly nikterak nízké ani vysoké. Žalobkyně provedla kontrolu žalované v probíhajících exekučních řízeních skrze program Credit Check a v insolvenčním rejstříku. Skze ARES byla provedena kontrola zaměstnavatele a dále byla použita kontrola RUIAN. Žalovaná byla v té době majitelkou automobilu. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalovaná žalobkyní seznámena prostřednictvím formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s veškerými podmínkami spotřebitelského úvěru. Zástupci společnosti při podpisu úvěrových smluv vždy řádně kontrolují klientovu dokumentaci nezbytnou pro posouzení úvěruschopnosti (pracovní smlouvy, OP, výplatní pásky či obdobné dokumenty podle individuální situace klienta). Obchodní zástupci žalobkyně zohledňují další závazky z jiných úvěrů, náklady na život a bydlení nebo vyživovací povinnost žadatele. Tyto skutečnosti jsou evidovány v dokumentaci, v odůvodněných případech jsou pořízeny i kopie některých dokladů. Nelze klást v neprospěch žalobkyně nezjištění informace v rámci posouzení úvěruschopnosti, kterou nemá objektivně možnost zjistit jinak, než ze sdělení žalované.

2. Žalovaná žalobu neuznala a uvedla, že v době uzavření smlouvy měla pouze příjem z invalidního důchodu druhého stupně ve výši 6 546 Kč, předcházející invalidní důchod třetího stupně ve výši 9 576 Kč jí byl rozhodnutím obec správy sociálního zabezpečení ze dne 1. ž. 2020 od datum snížen. O změně výše invalidního důchodu byl obchodní zástupce žalobkyně informován. Ke dni datum žalovaná žalobkyni částku odpovídající jistině poskytnutého úvěru doplatila. Žalovaná se zcela ztotožnila se závary finančního arbitra uvedenými v nálezu a rozhodnutí o námitkách.

3. Finanční arbitr k věci uvedl, že přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo. V nálezu i v rozhodnutí o námitkách popsal rozhodná a skutková zjištění, rozhodnou právní a smluvní úpravu, své rozhodnutí náležitě odůvodnil a vypořádal se s námitkami žalobkyni i žalované. Finanční arbitr zdůraznil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované zcela rezignovala na ověření výdajů žalované, když vyšla pouze z prohlášení žalované.

4. Soud věc dle , (dále jen „ “), projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří byli řádně předvoláni, z jednání se omluvili a odročení jednání nežádali.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

6. Finanční arbitr dne 21. 7. 2021 vydal nález č.j. FA/SR/SU číslo 2020 (i dále jen„ nález“), jehož výrokem I. určil, že smlouva o spotřebitelském úvěru číslo kterou uzavřely žalobkyně a žalovaná dne datum, je neplatná. Výrokem II. nálezu finanční arbitr uložil žalobkyni povinnost strpět, že jí žalovaná doplatí na dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum pouze jistinu, a to v době přiměřené možnostem žalované. Výrokem III. pak soud uložil žalobkyni povinnost uhradit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci nálezu na účet Kanceláře finančního arbitra sankci ve výši 15 000 Kč. Výroky nálezu byly zejména odůvodněny tím, že finanční arbitr na základě předložených podkladů nezjistil, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tj. zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu se zákonem, aniž by zjistila, zda je žalovaná schopna úvěr splácet a smlouva o úvěru je proto neplatná. Žalobkyně a žalovaná si proto byly povinny vrátit bezdůvodné obohacení, které na základě neplatné smlouvy nabyly. Bezdůvodné obohacení na straně žalované převyšovala v době vydání nálezu bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně o 4 030 Kč (prokázáno nálezem finančního arbitra ze dne 21. 7. 2021 č. j. FA/SR/SU číslo 2020).

7. Finanční arbitr dne datum vydal rozhodnutí o námitkách č. j. FA/SR/SU číslo 2020 (i dále jen„ rozhodnutí o námitkách“), jehož výrokem A. změnil nález zejména ve výroku II. tak, že závazek mezi žalovanou a žalobkyni o vydání vzájemného bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum zanikl jeho splněním ke dni datum. Výrokem II. rozhodnutí o námitkách pak byly námitky žalobkyně proti nálezu finančního arbitra zamítnuty. Výroky rozhodnutí o námitkách byly odůvodněny zejména tím, že finanční arbitr po posouzení námitek žalobkyně setrval na svých právních závěrech, tedy že žalobkyně řádně neposoudila schopnost žalované splácet úvěr a žalované přesto úvěr poskytla. Úvěrovou smlouvu finanční arbitr nadále shledával neplatnou. Žalovaná současně doplatila částku odpovídající jistině ze smlouvy o úvěru a žalobkyni nezůstala z titulu bezdůvodného obohacení již nic dlužna (prokázáno rozhodnutím o námitkách finančního arbitra ze dne 30. 1. 2022 č. j. FA/SR/SU číslo 2020).

8. Dne datum 15:00 byl osobou jednající za žalobkyni sepsán protokol o jednání s žalovanou, při kterém měla být žalovaná seznámena s žalobkyní a jejími produkty, informována o spotřebitelských úvěrech žalobkyni, seznámena s podmínkami úvěrové smlouvy, měly být připraveny podklady k vyplnění evidenční karty (osobní doklady a doklady prokazující příjmy a výdaje), žalovaná měla udělit souhlas s ověřením její osoby v registru klientských informací (NRKI/BRKI), měla být vyplněna a podepsána evidenční karta klienta, posouzeny příjmy a výdaje a žalovaná měla souhlasit se smlouvou o spotřebitelském úvěru a smluvními podmínkami a měla oba dokumenty podepsat. Jednání bylo ukončeno dne datum v číslo. Žalovaná a zprostředkovatel dokument podepsali (prokázáno protokolem - informační a posuzovací návštěva klienta).

9. Dne datum žalovaná a žalobkyně podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se poskytnuté peněžní prostředky zavázala žalobkyni vrátit s úrokem ve výši 2 970 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum včetně smluvních podmínek).

10. Před uzavřením smlouvy žalobkyně seznámila žalovanou s právy a povinnostmi plynoucími jí z uzavírané smlouvy formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, která žalovaná podepsala (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně jeho přílohy číslo).

11. Žalovaná dne datum vyplnila evidenční kartu klienta, v níž uvedla své osobní údaje, adresu výběru splátek, adresu trvalého bydliště, náhradní kontaktní adresu a dále, že bydlí na ubytovně, je svobodná, žije sama, je majitelkou vozu, nemovitost nevlastní, nebyla trestně stíhána a již od žalobkyně úvěr měla. Jako svůj jediný zdroj příjmu žalobkyně uvedla důchod ve výši 9 573 Kč. Mezi výdaji uvedla životní výdaje na bydlení ve výši 2 000 Kč a životní minimum 3 910 Kč. Tím byl zjištěn disponibilní zůstatek 3 663 Kč. Zjištěné informace byly evidovány žalobkyní v kartě ověření. Žalobkyně dne datum nahlédla do Credit Check, ARES a RUAIN (evidenční karta klienta a karta ověření). příjmení jméno příjmení svým čestným prohlášením ze dne datum písemně potvrdila, že jí žalovaná přispívá na bydlení částku 2 000 Kč (prokázáno čestným prohlášením o přispívání na výdaje spojené s bydlením). Dne datum a dne datum byl žalované vyplacen invalidní důchod vždy ve výši 9 573 Kč (prokázáno potvrzením o invalidním důchodu).

12. Žalované byla od datum snížena výše invalidního důchodu na 6 546 Kč měsíčně (prokázáno rozhodnutím obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum).

13. Od datum je žalovaná v dočasné pracovní neschopnosti (prokázáno potvrzením o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu).

14. Žalovaná vložila na účet č. bankovní účet dne datum částku 500 Kč, dne datum částku 500 Kč, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum vždy částku 1 000 Kč a dne datum částku 1 030 Kč (prokázáno potvrzeními o úhradách).

15. Soud v řízení neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz účastnickým výslechem žalované pro nadbytečnost, neboť měl soud veškeré skutkové okolnosti pro rozhodnutí o nárocích žaloby za dostatečně objasněné.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Podle rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen„ správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva ( ), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

18. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZsÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, právnická osoba GK, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

21. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění povinnosti žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce žalovaného. Rovněž dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. by měly soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Nejde přitom o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. S ohledem na shora uvedené tak soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně výdaje žalované nikterak blíže nezkoumala, resp. zkoumala a ověřila pouze náklady žalované na bydlení, nikterak však nezkoumala ostatní běžné výdaje, např. úhrady mobilnímu operátorovi, za jídlo, za léky, zda žalovaná vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemá zvýšené výdaje se zdravotním stavem spojené atd. Žalobkyně si od žalované nevyžádala například výpis z běžného účtu, ze kterého by ověřila, zda měsíční hospodaření žalované s penězi končí v kladném zůstatku. Neověření výdajů uváděných ze strany žalované žalobkyní tak implikuje snahu o formální vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace žalované za účelem optimalizace poměru příjmů a výdajů žalované tak, aby na požadovaný úvěr dosáhla. Potvrzeními o provedených úhradách založenými do spisu vedeného finančním arbitrem soud rovněž naznal, že žalovaná žalobkyni dne datum doplatila částku jistiny úvěru 15 000 Kč. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť shledal rozhodnutí finančního arbitra správným.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč dle a a vyhl. č. , kdy žalované v tomto případě náleží náhrada za jeden úkon, a to vyjádření k žalobě ze dne datum podle vyhl. č.

25. O lhůtě k plnění povinností žalobkyně, tj. náhrady nákladů řízení žalované, bylo rozhodnuto podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.