Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 358/2021-35

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 21 837,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 9. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 4. 6. 2017 do 8. 2. 2021.

III. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 4 901,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši za dobu od 4. 6. 2017 do zaplacení zamítá.

IV. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 1 936 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 4. 6. 2017 do zaplacení zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 746 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 9. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 4. 6. 2017 do 8. 2. 2021.</b> <b>III. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 4 901,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši za dobu od 4. 6. 2017 do zaplacení zamítá.</b> <b>IV. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 1 936 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 4. 6. 2017 do zaplacení zamítá.</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 746 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit částku 21 837,40 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 4. 6. 2017 do zaplacení. Uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný nesplnil povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně, když právní předchůdce žalobce dne 24. 2. 2017 poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, úvěr měl být splacen nejpozději dne 3. 6. 2017. Žalobce požadoval kromě nesplacené jistiny poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 901,40 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 936 Kč. Žalovaný na svůj závazek ničeho neplnil, dluh nezaplatil ani po odeslání předžalobní výzvy. Žalobkyně popsala proces uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy tvrdila, že došlo k uzavření smlouvy v písemné formě, prostřednictvím webových stránek webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, žalovaný tento návrh akceptoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno dne 28. 12. 2022 náhradní formou dle (dále jen „“). Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s  ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě, výpisu z účtu č. bankovní účet, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení a z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání, soud zjistil následující skutkový stavu. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru měla právní předchůdkyně žalobkyně (dále také jako„ věřitel“) společnost právnická osoba, IČO, jako zapůjčitel poskytnout žalovanému jako dlužníkovi částku 15 000 Kč, bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Splatnost zápůjčky byla stanovena dnem 5. 4. 2017, celková částka k úhradě 19 901,40 Kč (jistina 15 000 Kč a poplatek za zápůjčku 4 901,40 Kč). Dle dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru si smluvní strany ujednaly prodloužení termínu splatnosti zápůjčky stanovený smlouvou o 5 dnů a klient se zavázal zaplatit zapůjčiteli za toto prodloužení 1 963 Kč Smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru i dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru jsou opatřeny toliko jedním podpisem, a to na podpisovém řádku nad uvedením„ Zapůjčitel“. Na podpisovém řádku nad uvedením„ Klient“ se nenachází žádný podpis. Na smlouvě se nenachází vlastnoruční podpis žalovaného. S dokumentem rovněž není spjatý ani elektronický podpis, který by byl jednoznačně spojen s žalovaným, jako podepisující osobou. Ve všeobecných obchodních podmínkách je popsán proces uzavírání smlouvy, který je realizován prostřednictvím internetových stránek věřitele. K uzavření smlouvy mělo dle všeobecných obchodních podmínek dojít prostřednictvím internetových stránek věřitele webová adresa, klient je identifikován tak, že zadá své údaje a na uvedené číslo mobilního telefonu je mu zaslána sms s kódem, který zadá na internetových stránkách pro své ověření. Je možné ověřit klienta využitím systému Instator, tento systém na základě údajů zadaných klientem ověří existenci bankovního účtu klienta. Klient následně odešle prostřednictvím internetových stráněk věřitele vyplněnou žádost o zápůjčku, která se považuje za nabídku k uzavření smlouvy. Po odeslání žádosti o půjčku věřitel žádost buď přijme a touto akceptací je smlouva uzavřena, nebo navrhne uzavření smlouvy o jiné výši zápůjčky, přičemž tento návrh nové smlouvy klient uzavře přihlášením a přijetím prostřednictvím internetových stránek věřitele. Z výpisu z účtu č. bankovní účet bylo zjištěno, že jako majitel účtu je veden žalovaný a dne 24. 2. 2017 byla na účet připsána částka 15 000 Kč z účtu č. bankovní účet, s názvem Creamfinace Czech. S těmito zjištěními je v souladu žalobkyní předložený důkaz označený jako potvrzení o platbě, ve kterém je shodné datum, částka a účet, v jehož prospěch byla částka poukázána. Účet č. bankovní účet, byl ve smlouvě o spotřebitelském úvěru uveden jako účet věřitele. Smlouvou ze dne 1. 1. 2021 bylo mezi věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ujednáno postoupení pohledávky věřitele za žalovaným, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy. Věřitel dopisem ze dne 2. 2. 2021 oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni. Oznámení bylo odesláno dne 2. 2. 2021 společně s předžalobní výzvou k úhradě žalované částky ve lhůtě„ do tří dnů“, datovanou dnem 20. 1. 2021. V řízení nevyšlo najevo, že žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil.

4. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Aktivní legitimace žalobkyně je dána jako právní nástupkyně původního věřitele dle a násl. , , (dále jen „o. z.“), na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně požadavek na zaplacení žalované částky zakládala na a násl. o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela písemnou smlouvu o zápůjčce. Přičemž písemnou formu smlouvy opírala o proces uzavírání smlouvy prostřednictvím internetu a zpráv s ověřovacím kódem zaslaných na číslo mobilního telefonu. Uvedený způsob uzavření smlouvy soud posoudil dle o. z., jako uzavření písemné smlouvy jednáním učiněným elektronicky umožňujícím zachycení jeho obsahu. Z žalobcem označených a soudem provedených důkazů však nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel smlouvu tvrzeným způsobem. Žalobkyně nedoložila ničeho k prokázání, že tento proces skutečně proběhl, nebyl prokázán žádný z kroků procesu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak byl popsán ve všeobecných obchodních podmínkách. Nadto žalobkyně neoznačila důkazy ani k prokázání toho, že to byl skutečně žalovaný, kdo zadal, při procesu uzavírání smlouvy dle všeobecných obchodních podmínek, na internetových stránkách, identifikační údaje uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Pro platnost jednání dle o. z. zákon sice nevyžaduje, aby byla určena totožnost jednající osoby, toliko, aby písemně zaznamenaný projev vůle byl spojován výlučně s její osobou a nikoho jiného, přičemž soud má za to, že požadavek na určení totožnosti jednající strany by byl v rozporu s účelem zákonné úpravy, tj. reflektování stupně technického vývoje a obvyklého způsobu jednání subjektů práva v současné době, a tedy snahy o co největší respektování autonomie vůle účastníků právního vztahu, avšak současně je nutno dbát i na zachování jistoty v právních vztazích dodržováním běžné péče a opatrnosti ( o. z.). Právní předchůdkyně žalobkyně byla osobou povinnou ve smyslu , písm. b), bod 6 , o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném od 1.1.2017, (dále jen“ AML zákon”) k identifikaci klienta dle tohoto zákona, tedy nejpozději při uzavření smlouvy, měla totožnost žalovaného ověřit způsobem stanoveným tímto zákonem, přičemž totožnost se ověřuje z průkazu totožnosti (dokladu vydaného orgánem veřejné správy, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a z něhož je patrná podoba, popřípadě i jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele - AML zákona), a zaznamenat druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti. Z tohoto pohledu se pak nejeví jako nepřiměřený požadavek na prokázání, že to byl žalovaný, kdo vstoupil do procesu uzavírání smlouvy zadáním svých identifikačních údajů. Soud proto uzavřel, že platnost právního jednání, předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru, není dána dle o. z. Z výše uvedených důvodů nelze předmětnou smlouvu chápat ani jako důkaz k prokázání, že byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce s uvedeným obsahem, resp. dovozovat z tohoto vůli žalovaného uzavřít smlouvu o daném obsahu, neboť nebylo nijak prokázáno, že žalovaný v celém procesu vůbec figuroval. S ohledem na to, že smlouva není podepsána vlastnoručním podpisem žalovaného, hodnotil soud také to, zda není dána platnost smlouvy dle o. z. K platnosti písemné formy právního jednání je podle o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je , o elektronickém podpisu, účinný od 19. 9. 2016, který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, účinné od 17. 9. 2014, upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Uvedené nařízení definuje elektronický podpis jako data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Na tuto definici navazuje , o elektronickém podpisu, účinný od 19. 9. 2016, který v § až 7 upravuje tři druhy elektronického podpisu, zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Zaručený elektronický podpis lze chápat jako jakousi vyšší formu podpisu elektronického. Zaručený elektronický podpis jsou digitální data, která podepisující osoba vytváří pomocí svého privátního klíče a zajišťuje jimi integritu a nepopiratelnost původu podepsaných dat. Podle zákona je zaručeným elektronickým podpisem ten elektronický podpis, který splňuje tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou. Uznávaným elektronickým podpisem se podle , o elektronickém podpisu rozumí: zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb a obsahujícím údaje, které umožňuji jednoznačnou identifikaci podepisující osoby, zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném poskytovatelem certifikačních služeb, který je usazen mimo území České republiky, byl-li kvalifikovaný certifikát vydán v rámci služby vedené v seznamu důvěryhodných certifikačních služeb jako služba, pro jejíž poskytování je poskytovatel certifikačních služeb akreditován, nebo jako služba, nad jejímž poskytováním je vykonáván dohled podle předpisu Evropské unie. Ke smlouvě nebyla připojena žádná data v elektronické podobě. Smlouva tedy nebyla podepsána elektronickým podpisem a není tak splněna podmínka pro platnosti právního jednání učiněného písemně, a to podpis jednající osoby – žalovaného.

5. Vše výše uvedené se vztahuje i na dodatek smlouvy o spotřebitelském úvěru.

6. Soud tak nemohl mít za prokázané, že žalovaný smlouvu, resp. dodatek smlouvy, když smlouva a dodatek nebyly podepsány vlastnoručním podpisem žalovaného (myšleno též i kryptografický podpis), ani elektronickým podpisem dle , o elektronickém podpisu, a nebyla ani prokázána platnost právního jednání uzavřeného prostřednictvím elektronických prostředků ve smyslu zák. o. z., tak jak jí tvrdila žalobkyně a jak byl tento proces popsán ve všeobecných obchodních podmínkách. Nebylo prokázáno uzavření smlouvy v písemné podobě žalobkyní tvrzeným způsobem, a z žádných tvrzení žalobkyně ani z provedených důkazů nevyplývá, že by k uzavření smlouvy došlo jinak. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.

7. Soud nárok žalobkyně po výše uvedeném závěru, že nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce, posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. Žalovanému byla na jeho účet právní předchůdkyní žalobkyně převedena částka ve výši 15 000 Kč, a tímto došlo k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (právní nástupkyně původního věřitele) plněním věřitele bez právního důvodu. Současně nelze, s ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala v právním omylu, jednání věřitele posoudit jako vědomé plnění nedluhu dle § 2997 odst. 1 věty druhé o. z., kteréžto vylučuje právo na vrácení plnění. Soud proto považuje nárok na žalobkyně na vrácení této částky za důvodný, když současně nebylo prokázáno, že by žalovaný, byť částečně, žalobkyni anebo její právní předchůdkyni cokoli uhradil. V rozsahu požadavku na příslušenství pohledávky spočívající v zákonném úroku z prodlení soud uzavřel, že k určení splatnosti pohledávky došlo na základě výzvy věřitele k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., kterým byla předžalobní výzva ze dne 2. 2. 2021, kterou žalobkyně prokazatelně odeslala na adresu žalovaného dne 2. 2. 2021, jak se podává z podacího lístku odeslané doporučené pošty. Při aplikaci domněnky obsažené v § 573 o. z. je pak nutno dojít k závěru, že výzva k plnění byla žalovanému doručena nejpozději dne 5. 2. 2021, který je třetím pracovním dnem po odeslání tohoto dopisu žalovanému. Žalovaný byl povinen dluh žalobkyni zaplatit ve výzvě určené lhůtě„ do tří dnů“, tj. do 8. 2. 2021, jelikož tak neučinil, dostal se dne 9. 2. 2021 dle o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána , ke dni 9. 2. 2021 činila zákonná výše úroku z prodlení 8,25 % dlužné částky ročně. soud proto určil, že žalovaná je povinna úrok z prodlení zaplatit za dobu od 9. 2. 2021. V přesahujícím rozsahu požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta. Jako nedůvodný dále soud posoudil nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru 4 901,40 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 936 Kč, neboť tento nárok se zakládal na ujednání smlouvy a dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na to, že soud uzavřel, že smlouva ani dodatek nebyly žalovaným uzavřeny, nárok dle smluvního ujednání nevznikl. V uvedeném rozsahu, včetně příslušenství, proto soud žalobu zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení podle poměru procesní úspěšnosti stran, když žalobce byl procesně úspěšný co 69%, po odečtení neúspěchu od úspěchu, tak soud došel k závěru, že žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu 38% vynaložených nákladů řízení, a zavázal proto žalovaného na nákladech řízení zaplatit žalobci částku 746 Kč do 3 dnů do právní moci rozhodnutí. Při výpočtu nákladů řízení soud vyšel z toho, se tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 600 Kč podle (bod 1.) a , advokátního tarifu, (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby po 200 Kč podle vyhlášky, (tj. převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč podle vyhlášky a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve snížené výši podle ustanovení , když řízení bylo zahájeno na základě tzv. formulářové žaloby, tj. podáním založeném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a výše plnění nepřesahuje 50 000 Kč. Žalobkyně podává ke zdejšímu soudu každoročně několik desítek žalob na úhradu dlužných částek, které jsou obsahově obdobné, nároky jsou zakládány na adhezních smlouvách s neměnným obsahem. Žaloby se tak liší jen několika údaji ohledně žalované osoby, doby uzavření smlouvy, a poskytnuté částky, tyto údaje lze nepochybně měnit v původním vzoru na základě jednoduchého počítačového programu. S ohledem na to, že původní pohledávky nepochybně vznikaly vůči dlužníkům s bydlištěm na území celé České republiky, lze důvodně předpokládat značné množství obdobných žalob u vícera místně příslušných soudů.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.