Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

121 C 16/2022-114

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 68 068 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 253,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 253,81 Kč od 31. 8. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 8 812,19 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 813 Kč od 25. 9. 2020 do 13. 8. 2021, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 420,35 Kč od 14. 8. 2021 do 9. 9. 2021, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 432,09 Kč od 10. 9. 2021 do 20. 10. 2021, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 524,53 Kč od 21. 10. 2021 do 21. 6. 2022, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 066,81 Kč od 22. 6. 2022 do 30. 8. 2022, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 813 Kč od 31. 8. 2022 do zaplacení, částky ve výši 20 002 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 614 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 42 000 Kč od 19. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 9. 2020 dosáhne částky 87 552 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 253,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 253,81 Kč od 31. 8. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 8 812,19 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 813 Kč od 25. 9. 2020 do 13. 8. 2021, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 420,35 Kč od 14. 8. 2021 do 9. 9. 2021, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 432,09 Kč od 10. 9. 2021 do 20. 10. 2021, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 524,53 Kč od 21. 10. 2021 do 21. 6. 2022, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 066,81 Kč od 22. 6. 2022 do 30. 8. 2022, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 813 Kč od 31. 8. 2022 do zaplacení, částky ve výši 20 002 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 614 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 42 000 Kč od 19. 10. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 9. 2020 dosáhne částky 87 552 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění po žalované domáhala zaplacení částky 48 066 Kč s úroky a smluvní pokutou ve výši 20 002 Kč. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalované převodem na účet poskytnut dne datum úvěr ve výši 42 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 59,84 % p. a. v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 3 465 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červenec 2020. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 425 Kč. Žalobkyně současně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalované, prohlášení žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a z úvěrové historie žalovaného v databázích příjmení a anonymizováno (nebankovní registr klientských informací). Celkový měsíční příjem žalované dle zjištění žalobkyně činil 16 000 Kč, výdaje pak 7 948 Kč. Žalovaná povinnosti ze smlouvy neplnila, v důsledku čehož se dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč dle bodu 6.1 smlouvy a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč. Ke dni datum došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalované k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, která činila 48 140,12 Kč. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky; žalovaná však ničeho neuhradila. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila částku v celkové výši 2 746,19 Kč. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Byl rovněž sjednán úrok za poskytnutí úvěru, který běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Žalovaná tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 45 393,93 Kč, na náhradě nákladů v souvislosti s prodlením žalované částku 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, smluvní pokutu za prodlení žalované v celkové výši 20 002 Kč (za období od datum do data vyhotovení žaloby, tj. datum), úhrady za pojištění ve výši 1 275 Kč a úrok za poskytnutí úvěru vypočítaný z původní jistiny úvěru 42 000 Kč od datum do datum ve výši 59,84 % p.a. a následně od datum do zaplacení ve výši 8,25 % p. a., maximálně však do doby, kdy dosáhne částky 87 552 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Soud jednal v souladu s ustanovením , (dále jen „“) v nepřítomnosti žalované.

3. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru číslo ze dne datum žalobkyně akceptovala oznámením o schválení úvěru ze dne datum, který obsahuje také splátkový kalendář a žalované byl doručen dne datum. Žalobkyně se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 42 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 24 měsíčními splátkami ve výši 3 465 Kč, splatnými vždy do každého 20. dne v měsíci. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, byla sjednána ve výši 72 960 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 59,84 %, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 2. smlouvy bylo uvedeno, že úroky se počítají jako nominální úroková míra, když v každém kalendářním měsíci se bere v potaz, že každý kalendářní rok má 12 stejných období s tím, že délka každého roku je 365 dnů. Dále bylo sjednáno, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté přirůstá nadále pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že se strany dohodly, že žalobkyně je oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit, uvedené v části A) smlouvy, tj. 87 552 Kč. V článku 6. smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalované, když v bodě 1. bylo dohodnuto, že žalované vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v případě, že se dostane do prodlení s její úhradou v délce větší než 30 dnů. Souhrn veškerých takto stanovených pokut činí maximálně 2 999 Kč za kalendářní rok. Dále vzniká žalobkyni právo na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč u každé splátky, s níž se dostala do prodlení o více než 15 dní. V článku 6.3 bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů. Dle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru. Předsmluvní formulář ze dne datum obsahuje shodné informace jako smlouva. Totožnost žalované byla ověřena z občanského průkazu.

4. Z přílohy číslo k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr soud zjistil, že se žalovaná přihlásila do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Toto pojištění je sjednáváno na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako pojistníkem a společností právnická osoba, jako anonymizováno. Žalovaná se zavázala hradit za pojištění 425 Kč měsíčně, přičemž tato úhrada je součástí splátek úvěru. Dle informací k pojištění byl limit pojistného plnění 600 000 Kč. Z přihlášky do pojištění ze dne datum pak soud zjistil, že žalovaná jako své požadavky a potřeby uvedla řešení poklesu příjmu při nemoci nebo úrazu; tomu odpovídal také zvolený balíček pojištění. Měsíční úhrada za pojištění byla stanovena na 425 Kč.

5. Vyplacení úvěru žalované dne datum bylo prokázáno dokladem o vyplacení úvěru. Formulářem Hodnocení klienta, výpisem z nebankovního registru klientských informací, výpisem záznamů z registru příjmení a formulářem Prohlášení klienta, výplatními páskami, pracovní smlouvou, mzdovým výměrem a výpisem z účtu žalobkyně prokazovala, že postupovala v souladu se , o spotřebitelském úvěru, a že prověřovala před uzavření smlouvy o úvěru schopnost žalované dlužnou částku splácet. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaná měla od 1. 1. 2020 mzdu 103 Kč/hod, přičemž v dubnu 2020 činil její čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 17 088 Kč, v květnu 2020 pak 17 080 Kč. Žalovaná nebyla vedena v příslušných registrech jako dlužník. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že žije ve státním/obecním bydlení, je svobodná a pracuje v hlavním pracovním poměru pro společnost právnická osoba; zaměstnání žalované bylo dále ověřeno pracovní smlouvou ve znění dohody o změně podmínek sjednaných v pracovní smlouvě, dle níž byla zaměstnána jako anonymizováno – anonymizována dvě slova od datum na dobu neurčitou. Z formuláře dále vyplývá, že výdaje žalované měly činit 7 948 Kč, přičemž částka 3 860 Kč je stanovena jako životní minimum, z toho částka 2 610 Kč je určena na bydlení a částka 1 478 Kč na splátky dalšího úvěru u žalobkyně.

6. Z výpisu z účtu č. bankovní účet, vedeného u anonymizováno banky na jméno žalované, za období od datum do datum soud zjistil, že dne datum byla na účet připsána částka 19 652 Kč od zaměstnavatele žalované a dne datum částka 10 235 Kč od právnická osoba, s poznámkou„ příjmení jméno“. Téhož dne pak z účtu žalované byla odečtena částka 8 500 Kč s označením„ nájemné“ a částka 2 000 Kč označením„ služby“, dále také částka 3 000 Kč s označením„ anonymizováno“. Starý zůstatek činil - 9 654 Kč, nový zůstatek - 9 543,22 Kč. Z výpisu z účtu za období od datum do datum bylo zjištěno, že dne datum byla připsána mzda ve výši 17 552 Kč a dne datum opět platba od právnická osoba s poznámkou„ příjmení jméno“ ve výši 10 910 Kč. Další příjem činila dne datum platba ve výši 1 550 Kč od právnická osoba, s. r. o. Dne 16. 3. 2020 bylo z účtu odesláno nájemné ve výši 8 500 Kč, dne datum odeslala žalovaná celkem částku 9 264 Kč na různé účty, přičemž se opakovala platba s označením„ anonymizováno“. Starý zůstatek činil - 9 543,22 Kč, nový - 9 908 Kč. Z výpisu za období od datum do datum je zřejmé, že žalované dne datum byla na účet připsána mzda ve výši 22 706 Kč, dne datum bylo z účtu odesláno celkem 9 941 Kč s tím, že byl opět proveden příkaz s označením„ anonymizováno“. Starý zůstatek činil - 9 908 Kč, nový zůstatek - 9 819,42 Kč. Za období od datum do datum pak činily příjmy žalované mzda ve výši 16 499 Kč, částka 2 500 Kč od jméno příjmení a částka 800 Kč od právnická osoba, s. r. o. Dne 12. 5. 2020 bylo z účtu odesláno více než 10 000 Kč, přičemž se opakovala platba s označením„ anonymizováno“. Starý zůstatek činil - 9 819,42 Kč, nový pak - 10 071,02 Kč.

7. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. se podává, že žalobkyně podala proti téže žalované dne datum žalobu pro dlužnou částku 31 007 Kč s příslušenstvím s tím, že tato pohledávka vznikla ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou měla splácet částkou 1 478 Kč měsíčně. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že příjem žalované v říjnu 2019 činil 21 380 Kč, v listopadu 2019 pak 18 425 Kč.

8. Dle karty klienta žalovaná uhradila celkem částku ve výši 2 746,19 Kč, přičemž úhrady byly provedeny v období od srpna 2021 do června 2022. Ke dni podání žaloby tak byla žalovaná v prodlení s první splátkou o 784 dní, do prodlení se pak dostala i s každou další neuhrazenou splátkou.

9. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Z výzvy k zaplacení ze dne 20. 8. 2020 a ze dne 21. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužných splátek číslo resp. 1, 2 a 3. Současně upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne 23. 9. 2020 pak žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve výši 50 813 Kč, sestávající z jistiny ve výši 42 000 Kč, úroků ve výši 6 140,12 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč a úhrady za pojištění ve výši 1 275 Kč do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení. Předžalobní výzva ze dne 24. 8. 2022 byla žalované zaslána téhož dne. Z výpisu ze seznamu ČNB bylo zjištěno, že žalobkyně má právo poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná uzavřely na základě návrhu ze dne datum jeho akceptací dopisem ze dne datum smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalované půjčit 42 000 Kč, žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a úhradami pojistného splatit 24 měsíčními splátkami ve výši 3 465 Kč s tím, že celková částka k zaplacení činí 72 960 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 59,84 %. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů, poplatek za náklady vynaložené v souvislosti s prodlením ve výši 200 za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny v případě zesplatnění úvěru. První splátka byla splatná dne 20. 7. 2020. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala od žalované prokázání výše příjmů (výpis z účtu žalované, výplatní pásky, pracovní smlouva) a učinila dotaz na registry příjmení a anonymizováno. Dále se dotázala na poměry žalované. Žalovaná neuhradila žádnou splátku. Žalobkyně ji poté vyzvala k úhradě dlužných splátek dopisy ze dnů 20. 8. 2020 a 21. 9. 2020. Dopisem ze dne 23. 9. 2020 žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě dlužné částky; žalovaná poté uhradila částku ve výši 2 746,19 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku.

11. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 23. 4. 2020 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle , 2 , (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

14. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). V projednávané věci si žalobkyně pro posouzení schopnosti žalované splácet úvěr obstarala řadu informací přímo od žalované i vlastními silami. Tyto informace však nehodnotila s řádnou péčí. Přestože bylo výpisem z účtu žalované u právnická osoba, z výplatních pásek a pracovní smlouvy doloženo, že je žalovaná zaměstnána na dobu neurčitou a její průměrný čistý měsíční příjem za období od února do května 2020 činil necelých 18 000 Kč (když z formuláře„ hodnocení klienta“ vyplývá dokonce částka 16 000 Kč), tedy oproti příjmům v roce 2019 došlo k poklesu, žalobkyně dostatečně nehodnotila opatřené informace o výdajích žalované (resp. zcela zjevně k nim vůbec nepřihlížela) a vycházela pouze z tvrzených výdajů v minimální výši (nájemné a služby činily dle výpisu z účtu 10 500 Kč). Tvrzené výdaje žalované tedy mohly být v tomto případě minimálně ověřeny právě výpisem z účtu žalované, z nějž vyplývá, že hradila nájemné a služby a další pravidelné platby, byla dlouhodobě v záporném zůstatku na běžném účtu, příjmy dorovnávala krátkodobými půjčkami od právnická osoba. Namísto toho se však žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované, že bydlí ve státním/obecním zařízení za částku 2 610 Kč měsíčně a k této částce přičetla životní minimum žalované a částku k úhradě splátek na předchozí úvěr, aniž by tyto údaje porovnala s řádně nashromážděnými informacemi. Dospěla tak k tomu, že měsíční výdaje činí 7 948 Kč. Z výše uvedených výpisů z účtu žalované však je zřejmé, že pravidelné měsíční výdaje žalované činili minimálně 13 500 Kč + splátka předchozího úvěru u žalobkyně ve výši 1 478 Kč. To vše za situace, kdy žalovaná dosahovala jen o něco málo více než minimální mzdu a jen o půl roku dříve se žalobkyní uzavřela smlouvu o úvěru znějící na částku 20 000 Kč. Přestože si tedy žalobkyně obstarala dostatečné množství informací nejen o příjmech, ale rovněž o výdajích žalované, tyto informace naprosto nedostatečně hodnotila a to způsobem, jenž nenaplňuje účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

15. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy. Stejně tak je na smlouvu vázáno sjednané pojištění, pokud je tedy smlouva neplatná, pojištění nevzniká.

16. Žalobkyně nicméně prokázala, že dne datum zaslala na účet žalované částku 42 000 Kč. Jelikož mezi účastníky neexistuje jiné platné ujednání, posoudil soud nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Žalobkyně tak má nárok na úhradu rozdílu mezi částkou 42 000 Kč a částkou 2 746,19 Kč, kterou žalovaná na dluh uhradila, tedy částku 39 253,81 Kč. Současně soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. Předžalobní výzva k zaplacení byla předána k poštovní přepravě 24. 8. 2022 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud proto aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 29. 8. 2022. Následující den pak mohla žalovaná na svůj dluh plnit, což neučinila a od 31. 8. 2022 je tak v prodlení. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 8,25 % ročně (což je v souladu s ) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 31. 8. 2022, kdy již žalovaná prokazatelně byla v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaná podle závěrů soudu nebyla v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení a úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni rozhodnutí) částky 92 161,86 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 40 336,24 Kč, tj. z 43,77 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 51 825,62 Kč, tj. ze 56,23 %, a náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 12,46 % Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, přičemž pro její pasivitu nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle , nebyla náhrada nákladů přiznána žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.